Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

mlhy a strašlivé vichřice. Tlakoměr prudce poklesl a ohlašoval už od minulého dne brzkou změnu
ovzduší. A vskutku, v noci se změnila teplota, silně se ochladilo a zároveň vítr změnil směr a začal
vát od jihovýchodu.
Byly to nepříznivé podmínky. Mr. Fogg byl nucen dát svinout plachty a přidat páry, aby se ani
trochu neuchýlil od směru své cesty. Nicméně se chod lodi zpomalil vinou moře, jehož táhlé vlny se
tříštily o lodní příď Trpěla velmi prudkým podélným kymácením na újmu své rychlosti. Vítr se
pozvolna měnil v uragán a už se počítalo, že Henrietta nebude s to udržet se zpříma na vlnách.
Kdyby bylo třeba dát se na útěk, byl by to útěk do neznáma se vším nebezpečím.
Proklouzova tvář se zakabonila zároveň s oblohou a dva dni náš.
hodný hoch prožíval smrtelnou úzkost. Phileas Fogg však byl statečný plavec, a dokonce ani nedal
omezit přívod páry. Když Henrietta nebyla s to vyhoupnout se na některou vlnu, projela jí a její
můstek byl zaplaven množstvím vody, projela však. Občas, když hora vody vyzvedla záď z vln,
vynořil se i lodní šroub a vířil svými zběsilými lopatkami vzduch, loď však plula neustále vpřed.
Vítr však přece jen nezesílil do té míry, jak se bylo možno obávat.
Nebyla to jedna z oněch vichřic, které se ženou rychlostí devadesáti mil za hodinu. Uchovával si
značnou sílu, ale na neštěstí vál umíněně od jihovýchodu a nedovoloval rozvinout plachty. A přece
by bývalo velmi užitečné přispět páře na pomoc, jak uvidíme.
16. prosince uplynul sedmdesátý pátý den od odjezdu z Londýna. Vcelku neměla ještě Henrietta
zpoždění, pro které by se bylo třeba znepokojovat. Bezmála polovinu plavby přes oceán měla za
sebou a nejhorší oblasti už zdolala. V létě by se dalo mluvit o úspěchu. V zimě byla loď vydána na
milost nepříznivému ročnímu období. Proklouz neříkal nic. V hloubi duše doufal, a pro případ, že
by vÍtr selhal, spoléhal se na sílu páry.
Toho dne vystoupil strojník na můstek, setkal se tam s panem Foggem a měl s ním dosti
vzrušený rozhovor.
Proklouz, aniž věděl proč, bezpochyby v nějaké předtuše, pocítil nejasné znepokojení. Byl by
obětoval jedno svoje ucho, kdyby druhým mohl zaslechnout, o čem se tam hovoří. Přece však se mu
jen podařilo zachytit pár slov, mezi jinými i ta, která pronesl jeho pán:
„Jste si jist tím, co tvrdíte?“
„Jsem si tím jist,“ odpověděl strojník. „Nezapomínejte, že od té chvíle, co jsme vypluli, topíme pod
všemi kotly, a jestliže jsme měli dost uhlí, abychom mohli dojet na slabou páru z New Yorku do
Bordeaux, nemáme ho dost, abychom mohli doplout plnou parou z New Yorku do Liverpoolu!“
„Budu o tom přemýšlet,“ odpověděl Mr. Fogg.
Proklouz pochopil. Zmocnil se ho smrtelný neklid.
Dojde jim uhlí!
„Ach, poradí-li si pán s touto věcí, stane se určitě slavným, „řekl si. A když se setkal s Fixem,
nemohl se ubránit, aby mu nepověděl, v jakém jsou postavení.
„Tak vy si tedy myslíte,“ procedil agent skrze zuby, „že jedeme do Liverpoolu!“
„To se rozumí!“
„Hlupáku!“ řekl mu na to inspektor, a pokrčiv rameny, šel po svých.
Proklouz měl chuť smýt se sebe rázným způsobem toto označení, jehož pravý smysl nemohl
ostatně pochopit, řekl si však, že smolař Fix je asi trpce zklamán a hluboce uražen ve své
samolibosti, když tak nešikovně sledoval falešnou stopu kolem celé zeměkoule, a trest mu
prominul.
A nyní, jak se rozhodne Phileas Fogg? Bylo těžké si to představit. A přece se zdálo, že netečný
gentleman dospěl k nějakému rozhodnutí, neboť téhož dne večer si dal zavolat strojníka a řekl mu:
„Přikládejte pod kotly a pokračujte v plavbě až do úplného vyčerpání zásob paliva.“
Za chvíli začal komín Henrietty chrlit proudy dýmu.
Loď tedy plula plnou parou, avšak, jak strojník upozornil už předem, musel o dva dni později,
osmnáctého, oznámit, že uhlí dojde během téhož dne.
„Ať nenechávají oheň slábnout,“ řekl mu na to Mr. Fogg.
„Naopak, ať ještě zatíží ventily.“
Toho dne k poledni, když Phileas Fogg změřil výšku slunce a vypočítal polohu lodi, zavolal