Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz
Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz
Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Vlak opustil Velké solné jezero a stanici Ogden a hodinu směřoval na sever až k řece Weber. Ze San<br />
Francisca měl ujeto přibližně devět set mil. Odtud se dal znovu výcho<strong>dní</strong>m směrem, napříč<br />
rozervaným masivem Wahsačských hor. V části území, sevřené mezi tímto pohořím a Skalistými<br />
horami, museli američtí inženýři zápasit s největšími obtížemi. Však také na tomto úseku byl<br />
příspěvek vlády Unie zvýšen na čtyřicet osm tisíc dolarů <strong>za</strong> jednu míli, <strong>za</strong>tím co v rovině činil jen<br />
šestnáct tisíc. Avšak inženýři, jak už bylo řečeno, neznásilňovali přírodu, nýbrž přelstívali ji,<br />
vyhýbajíce se nesnázím, a aby trať pronikla do velké nížiny, stačilo jim na celé trati prorazit jen<br />
jediný tunel, dlouhý čtrnáct tisíc stop.<br />
Právě u Velkého solného jezera dosahovala železniční trať svého nejvyššího bodu. Od tohoto místa<br />
tvořil její profil velmi táhlou křivku, klesaje do údolí Hořké říčky, aby pak vystoupil až na rozvodí<br />
Atlantického a Pacifického oceánu. Říček bylo v tomto hornatém kraji hodně. Vlak musel přejíždět<br />
po mostech Bahnitou řeku, Zelenou řeku a jiné. Proklouz byl tím netrpělivější, čím víc se blížil k<br />
cíli. Avšak také Fix by byl rád měl tyto neschůdné končiny už <strong>za</strong> sebou. Obával se zpoždění, děsil<br />
se nehod a pospíchal, aby už byl na anglické půdě, víc než sám Phileas Fogg.<br />
V deset hodin večer <strong>za</strong>stavil vlak ve stanici Fort Bridger, odkud <strong>za</strong>se takřka ihned vyjel, a o dvacet<br />
mil dále se dostal na území státu Wyoming - což je bývalá Dakota -, sleduje celé údolí Hořké říčky,<br />
z něhož vytéká část vod tvořících říční soustavu státu Colorado.<br />
Příštího dne 7. prosince, <strong>za</strong>stavil vlak na čtvrt hodiny ve stanici Green River. V noci padal dosti<br />
hustě sníh, byl však smíšen s deštěm, napolo roztálý, a nemohl tedy vlaku překážet v jízdě. Přesto<br />
však nepříznivé počasí nepřestávalo znepokojovat Proklouze, neboť sněhové závěje, v nichž by<br />
mohla uváznout kola vagónů, byly by do<strong>za</strong>jista zdar cesty ohrozily.<br />
„Co to jen pánovi napadlo, podnikat takovou cestu v zimě! Nemohl počkat na příznivější<br />
roční období, kdy by měl větší naději na úspěch?“<br />
Avšak ve chvíli, kdy se náš hodný hoch <strong>za</strong>býval jen stavem oblohy a poklesem teploty, paní Auda<br />
prožívala těžší obavy, vyvolané něčím zcela jiným.<br />
Stalo se, že někteří cestující vystoupili z vagónů, procházeli se po nástupišti stanice Green River a<br />
čekali na odjezd. A tu mezi nimi mladá žena <strong>za</strong>hlédla oknem plukovníka Stampa W. Proctora,<br />
Američana, který se k panu Foggovi tak hrubě <strong>za</strong>choval na meetingu v San Franciscu. Paní Auda<br />
rychle stáhla hlavu zpět, aby nebyla spatřena.<br />
Tato okolnost na mladou ženu silně <strong>za</strong>působila. Cítila náklonnost k muži, který jí denně projevoval<br />
známky své naprosté oddanosti, i když to činil sebechladněji. Bezpochyby nechápala všechnu<br />
hloubku citu, který v ní probouzel její <strong>za</strong>chránce, a <strong>za</strong>tím jej nazývala vděčností, bylo v něm však<br />
něco víc, aniž si to uvědomova1a. Proto se jí také sevřelo srdce, když poznala hrubce, kterého se<br />
chtěl Mr. Fogg dříve nebo později vyptat na důvody jeho chování. Plukovníka Proctora přivedla do<br />
vlaku zřejmě pouhá náhoda, ale konec konců byl zde a bylo nutno stůj co stůj <strong>za</strong>bránit, aby Phileas<br />
Fogg svého protivníka nespatřil.<br />
Když se vlak dal znovu do pohybu, paní Auda využila chvilky, kdy si Mr. Fogg zdříml, aby Fixovi a<br />
Proklouzovi pověděla, jaká je situace.<br />
„Proctor ve vlaku!“ zvolal Fix. „Nuže, upokojte se, milostivá paní, dříve než bude mít co činit s<br />
panem... s Mr. Foggem, bude mít co činit se mnou! Zdá se mi, že při tom všem se nejtěžších urážek<br />
dostalo přece jen mně!“<br />
„A kromě toho,“ dodal Proklouz, „vezmu si ho na starost já, aťsi je to třeba plukovník.“<br />
„Pane Fixi,“ ozvala se paní Auda, „Mr. Fogg nepřenechá péči o svou pomstu nikomu jinému. On už<br />
je takový. Sám řekl, že by se vrátil do Ameriky jen proto, aby vyhledal člověka, který ho urazil.<br />
Jestliže tedy spatří plukovníka Proctora, nebudeme s to <strong>za</strong>bránit jejich střetnutí a to může mít<br />
politováníhodné následky. Nesmí ho tedy spatřit.“<br />
„Máte pravdu, milostivá paní,“ odpověděl Fix, „jejich střetnutí by mohlo všechno zmařit. Mr. Fogg,<br />
ať už jako vítěz nebo jako poražený, by se zdržel a...“<br />
„A to by se hodilo pánům z Reformního klubu,“ dodal Proklouz. „Za čtyři dni jsme v New Yorku!<br />
Nu, a nevyjde-li můj pán čtyři dni z vagónu, můžeme doufat, že ho náhoda nesvede s tím<br />
zlořečeným Američanem, ať ho bůh <strong>za</strong>tratí! A my přece jistě dovedeme <strong>za</strong>bránit...“<br />
Rozhovor byl přerušen. Mr. Fogg procitl a pozoroval krajinu oknem, potřísněným sněhovými