Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

zálivu Zlaté brány a přistál v San Franciscu.
Mr. Fogg do té doby nezískal ani neztratil jediný den.
Kapitola dvacátá pátá
v níž se nabízí letmý pohled na San Francisco
v den meetingu
Bylo sedm hodin ráno, když Phileas Fogg, paní Auda a Proklouz vkročili na americkou pevninu -
dá-li se tak vůbec nazvat plovoucí nástupiště, na které se vylodili. Tato nástupiště, která stoupají a
klesají s přílivem a odlivem, usnadňují nakládání a vykládání lodi. Zde zakotvují plachetnice všech
tonáží, parníky všech národnosti a několikaposchoďové parní čluny, obstarávající dopravu na řece
Sacramento a na jejich přítocích. Zde se také hromadí zboží pro obchod, zasahující až do Mexika,
do Peru, do Chile, do Brazílie, do Evropy, do Asie a na všechny ostrovy v Tichém oceáně.
Proklouz, pln radosti nad tím, že konečně vstupuje na americkou půdu, myslel, že na ní musí přistat
nebezpečným skokem nejkrásnějšího stylu. Když však dopadl na nástupiště, jehož podlaha byla
červotočivá, málem se do něho probořil. Hodný hoch, celý rozladěn tím, jak „vkročil“ na nový
světadíl, vydal ze sebe strašlivý výkřik, který vyplašil nespočetné hejno kormoránů a pelikánů,
obvyklých to hosti plovoucích nástupišť.
Mr. Fogg si ihned po vystoupení z lodi zjistil, v kolik hodin odjíždí nejbližší vlak do New Yorku.
Bylo to v šest hodin večer. Mr. Fogg mohl tedy strávit v kalifornském hlavním městě celý den. Dal
přivolat pro paní Audu a pro sebe povoz. Proklouz vylezl na kozlík a drožka, v níž jedna jízda stála
tři dolary, zamířila k hotelu International.
Proklouz pozoroval zvědavě z vyvýšeného místa, na němž byl usazen, velké americké město: široké
ulice, pěkně seřazené nízké domy, kostely a chrámy v anglosaském gotickém slohu, ohromné doky,
skladiště jako paláce, některá dřevěná, jiná z cihel, v ulicích četné povozy, omnibusy, vozy pouliční
dráhy a na přeplněných chodnících nejen Američané a Evropané, ale i Číňané a Indové - takže bylo
z čeho složit obyvatelstvo čítající přes dvě stě tisíc lidi.
Proklouz byl dosti překvapen tím, co viděl. V jeho představách žilo ještě legendární město z roku
1849, město lupičů, žhářů a vrahů, kteří se sem nahrnuli v honbě za zlatem, obrovská směsice
vyděděnců, kde se hraje o zlatý prach s revolverem v jedné ruce a s nožem v druhé. Ty „zlaté časy“
však minuly. San Francisco mělo vzhled velkého obchodního města. Vysoká věž radnice, na níž
bděli hlásní, vévodila nad celým tím souhrnem ulic a tříd, protínajících se v pravém úhlu. Mezi nimi
se prostíraly bujně se zelenající parčíky a čínské město, které vypadalo, jako by bylo přivezeno z
Říše nebes v nějaké krabici na hračky. Žádná sombrera, žádné rudé košile podle povalečské módy,
žádní Indiáni s ozdobami z peří, nýbrž hedvábné cylindry a černé fraky, které nosil velký počet
gentlemanů, obdařených nenasytnou činorodostí. Jisté ulice, mezi jinými i Montgomery Street -
něco jako londýnská Regent Street, pařížský Italský bulvár nebo newyorská Broadway - byly
vroubeny skvělými obchodními domy, které ve svých výkladních skříních nabízely výrobky celého
světa.
Když Proklouz dojel k hotelu International, neměl pocit, že by byl opustil Anglii.
Přízemí hotelu zaujímal obrovský „bar“, jakýsi bufet, nabízející se každému mimojdoucímu
zdarma. Sušené maso, ústřicová polévka, sušenky a chesterský sýr se zde podávaly, aniž host musel
sáhnout do peněženky. Zaplatil si jen svůj nápoj, anglické pivo, portské nebo sherry, jestliže měl
chuť se občerstvit. Proklouzovi to připadalo „velmi americké“.
Hotelová restaurace se vyznačovala pohodlím. Mr. Fogg a paní Auda zasedli ke stolu a byli štědře
obslouženi pokrmy na trpasličích talířcích, které jim přinášeli černoši s nejtemnější pletí.
Po obědě vyšel Mr. Fogg v doprovodu paní Audy z hotelu, aby se odebral do kanceláře anglického
konsula a dal si svůj cestovní pas opatřit visem. Na chodníku se srazil se svým sluhou, který se ho
zeptal, zda by před nástupem do vlaku Pacifické dráhy nebylo rozumné zakoupit několik tuctů
karabin značky Enfield nebo revolverů značky Colt. Proklouz slyšel o Siouxech a o Indiánech
kmene Pauni, kteří zastavují vlaky jako obyčejní španělští lupiči. Mr. Fogg odpověděl, že by to zde