Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

Gauthier Ralph neodpověděl nic víc, než že pokladník byl právě v tom okamžiku zaměstnán
zapisováním stvrzenky na tři šilinky a šest pencí a že člověk nemůže mít oči všude.
Tu je však třeba pro snazší pochopení této příhody poznamenat, že oné podivuhodné instituci zvané
Bank of England záleží, jak se zdá, nejvíc na tom, aby důstojnost jejích návštěvníků ničím
neutrpěla. Žádní strážci, žádní hlídači, žádné mřížoví! Zlato, stříbro, bankovky jsou tu vystaveny
volně a tak říkajíc na milost každému, kdo přijde. Banka by nedovedla žádného příchozího
podezírat z nepoctivosti. Jeden z nejlepších pozorovatelů anglických způsobů vypráví dokonce tuto
příhodu. V jedné ze síní banky, kam kdysi přišel, chtěl si ze zvědavosti prohlédnout zblízka zlatý
prut, vážící sedm až osm liber, který ležel volně na pokladníkově stolku. Vzal prut do ruky, prohlédl
si jej, podal svému sousedu a ten zase dalšímu, takže prut šel z ruky do ruky, dostal se až na konec
temné chodby a vrátil se na své původní místo teprve za půl hodiny, aniž pokladník vůbec zvedl
hlavu.
Dne 29. září se však všechno zběhlo zcela jinak. Svazek bankovek se nevrátil, a když velkolepé
hodiny, zavěšené nad „drawing office“, o páté ohlásily, že se úřadovny zavírají, nezbylo Anglické
bance než zapsat padesát pět tisíc liber na účet ztráty a zisku.
Když byla krádež řádně a náležitě zjištěna, byli vysláni agenti, detektivové vybraní z
nejschopnějších lidí, do hlavních přístavů, do Liverpoolu, do Glasgowa, do Le Havru, do Suezu, do
Brindisi, do New Yorku atd., a pro případ úspěchu jim byla slíbena prémie dvou tisíc liber (50000
franků) a pět procent z částky, která bude nalezena. Zatím co tito strážci čekali na bližší údaje, k
nimž mělo dopomoci vyšetřování, ihned zahájené, měli za úkol bedlivě si všímat všech cestujících,
přijíždějících i odjíždějících.
Neboť přesněji řečeno, jak napsal Morning Chronicle, dalo se právem předpokládat, že pachatel
krádeže nepatří k žádné ze zlodějských tlup v Anglii. Onoho dne, 29. září, byl zpozorován dobře
oblečený gentleman bezvadného chování a distingovaného vzezření, přecházející sem a tam
pokladním sálem, v němž byla krádež spáchána. Vyšetřování umožnilo získat dosti zevrubný popis
tohoto gentlemana a tento popis byl okamžitě rozeslán všem detektivům ve Spojeném království a
na evropské pevnině. Některé dobré duše - a k nim patřil i Gauthier Ralph - věřily tedy v
oprávněnost své naděje, že zloděj neunikne.
Jak si lze domyslet, byla tato příhoda na pořadu dne v Londýně i po celé Anglii. Lidé se navzájem
přeli a náruživě předpovídali policii hlavního města úspěch nebo neúspěch. Nebylo tedy nic
divného, když o této otázce mluvili i členové Reformního klubu, tím spíš, že mezi nimi byl jeden
místoguvernér Anglické banky.
Ctihodný Gauthier Ralph nehodlal pochybovat o výsledku pátrání a soudil, že nabídnutá prémie
musí zvlášť povzbudit horlivost a důvtip agentů. Jeho kolega Andrew Stuart však byl dalek t?ho,
aby sdílel jeho důvěru. Zatím tedy pokračovala diskuse, vedená gentlemany, kteří zasedli ke
karetnímu stolku. Stuart proti Flanaganovi a Fallentin proti Phileasu Foggovi. Hráči při hře
nemluvili, ale vždycky mezi dvěma partiemi se přerušený hovor rozproudil co nejživěji.
„Tvrdím,“ řekl Andrew Stuart, „že okolnosti jsou příznivé zloději, který přece musí být schopný
člověk.“
„Ale jděte,“ odpověděl mu Ralph, „vždyť nemá jedinou zemi, kam by mohl utéci.“
„To snad přece ne!“
„A kam chcete, aby utíkal?“
„To nevím,“ odpověděl Andrew Stuart, „ale svět je konec konců dost veliký.“
„Býval kdysi...“ řekl polohlasně Phileas Fogg. „Sejměte, pane,“ dodal a položil karty před Thomase
Flanagana.
Za hry byl rozhovor přerušen. Brzy jej však Andrew Stuart zahájil znovu.
„Jak to, kdysi? Cožpak se snad zeměkoule zmenšila?“ řekl.
„Nepochybně,“ odpověděl mu Gauthier Ralph. „Jsem téhož názoru jako pan Fogg. Zeměkoule se
zmenšila, protože se po ní teď jezdí desetkrát rychleji než před sto lety. A to právě urychlí pátrání v
případě, o kterém tu hovoříme.“
„A usnadní to také zloději útěk!“
„Teď je řada na vás, pane Stuarte,“ řekl Phileas Fogg. Nedůvěřivý Stuart však nebyl ještě