Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

Fogg ve chvíli, kdy škuner vyplul na širé moře.
„Jen se na mne račte spolehnout, Vaše Blahorodí,“ odpověděl John Bunsby. „Co se plachet týče,
máme rozvinuty všechny, které nám vítr dovoluje rozvinout. Kosatky by nijak nepomohly, jen by
loď soužily a bránily jí v plavbě.“
„Je to vaše povoláni, lodivode, a ne moje, a já na vás spoléhám.“
Phileas Fogg pozoroval rozbouřené moře, aniž hnul brvou, vzpřímen a rozkročen s jistotou pravého
námořníka. Mladá žena, sedící na zádi, cítila dojetí při pohledu na oceán, za soumraku už ztemnělý,
jemuž vzdorovala na křehké kocábce. Nad hlavou se jí vzdouvaly bílé plachty, které ji unášely
prostorem jako mohutná křídla. Zdálo se, že škuner je nadnášen větrem a letí ve vzduchu.
Nastala noc. Měsíc vstoupil do první čtvrti a jeho mdlý svit brzy zanikl na zamženém obzoru. Od
východu se přihnaly mraky a zaplavily již část oblohy.
Lodivod rozžal svítilny, označující polohu lodi, což je nezbytné opatření v těchto mořích, kde
poblíž přístavišť je velmi čilý provoz. Srážky lodí tam nebyly žádnou vzácností a při rychlosti,
jakou se škuner pohyboval, byl by se roztříštil při sebemenším nárazu.
Fix se zasnil na lodní přídi. Držel se v ústraní, neboť věděl, že Fogg je málo sdílné povahy. Kromě
toho mu bylo proti mysli hovořit s tímto člověkem, jehož ochoty využil. Myslel také na to, co bude.
Zdálo se mu jisté, že se pan Fogg v Jokohamě nezdrží a že ihned nastoupí na parník jedoucí do San
Francisca, aby se dostal do Ameriky, jejíž obrovská rozloha mu do jista zaručí beztrestnost. Plán
Philease Fogga mu připadal nadmíru prostý.
Milý Fogg, místo aby odjel z Anglie lodí do Spojených států, jak to dělají obyčejní zločinci, podnikl
dlouhou cestu a objel tři čtvrtiny zeměkoule, aby se tím jistěji dostal na americkou pevninu, kde by
mohl klidně utrácet peníze, odcizené v bance, když předtím svedl policii ze své stopy. Co však učiní
Fix, jakmile se octne. na území Spojených států? Opustí svého člověka? Ne, stokrát ne! A dokud si
nevymůže extradiční výměr, neopustí ho ani na krok. Je to jeho povinnost a on ji splní až do konce.
Buď jak buď, vyskytla se jedna příznivá okolnost. Proklouz není už se svým pánem a po tom, co se
mu Fix se vším svěřil, bylo zvlášť důležité, aby se pán se sluhou už nikdy nesešli.
Ne že by Phileas Fogg nemyslel na svého sluhu, který tak prapodivně zmizel. Když všechno uvážil,
nezdálo se mu nemožné, že ubohý hoch následkem nedorozumění nastoupil v posledním okamžiku
na Carnatic. Téhož názoru byla i paní Auda, bylo jí ze srdce líto poctivého služebníka, jemuž
vděčila za tak mnoho. Mohlo se tedy stát, že se s ním shledají v Jokohamě, jestliže ho tam Carnatic
dovezl, a pro pana Fogga bude snadné, aby se to dověděl.
K desáté hodině začal vítr sílit. Možná že by bývalo rozumné stáhnout plachty na polovic, lodivod
však nejdříve pečlivě prozkoumal stav oblohy a pak nechal plachty rozvinuté tak, jak byly. Ostatně
Tankadéra plula pod rozvinutými plachtami skvěle, protože měla hluboký ponor, a všechno bylo
připraveno k svinutí plachet v případě nebezpečí.
O půlnoci sestoupil Phileas Fogg s paní Audou do kajuty. Fix se tam odebral před nimi a natáhl se
na jednu z obdélníkových výplní podlahy. Lodivod a jeho lidé zůstali na horní palubě celou noc.
Příštího dne, 8. listopadu, při východu slunce měl za sebou škuner více než sto mil. Přístroj na
měření rychlosti byl často spouštěn do vody a ukazoval střední rychlost osm až devět mil za hodinu.
Tankadéra měla šikmý vítr v plachtách. Všechny byly vzedmuty a při tomto způsobu plavby
dosahovala nejvyšší rychlosti. Kdyby se vítr udržel, měla by naději na úspěch.
Tankadéra se za celé své plavby příliš nevzdalovala od pobřeží, protože proudy v jeho blízkosti jí
byly příznivé. Měla je nanejvýš na pět mil po svém levém boku a toto nepravidelně zvlněné pobřeží
se občas zjevovalo v jasných pruzích na obzoru. Vítr vál od pevniny a už jen proto se moře
nevzdouvalo tak silně. To byla pro škuner příznivá okolnost, protože lodi o malé tonáži trpí nejvíc
na rozbouřeném moři, které brzdí jejich rychlost, které je „zabíjí“, máme-li se vyjádřit po námořnicku.
K polednímu vítr trochu polevil a vál od jihovýchodu. Lodivod dal rozvinout kosatky, ale za dvě
hodiny musely být zase svinuty, protože vítr znovu zesílil.
Mr. Fogg a mladá žena, oba k velkému štěstí odolní vůči mořské nemoci, pojedli s velkou chutí
konservy a lodní suchary. Pozvali Fixe, aby pojedl s nimi, a Fix byl nucen pozvání přijmout, neboť
věděl, že žaludek musí být správně zatížen, stejně jako loď, ale jak mu to bylo nepříjemné! Cestovat