Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

víc už se o to nestaral. Příštího dne se Proklouz na páně Foggovo zazvonění neobjevil.
Nikdo nemůže říci, co si ctihodný gentleman myslel, když se dověděl, že se jeho sluha nevrátil do
hotelu. Mr. Fogg se spokojil s tím, že vzal svůj cestovní vak, dal vyrozumět paní Audu a poslal pro
nosítka. Bylo osm hodin a příliv, kterého měl Carnatic využít k tomu, aby proplul úžinami, byl
ohlášen na půl desátou.
Když nosítka zastavila před vchodem hotelu, Mr. Fogg a paní Auda nasedli do tohoto pohodlného
dopravního prostředku a zavazadla se vezla za nimi na trakaři.
Za půl hodiny oba cestující vystoupili na přístavním nábřeží a tam se Mr. Fogg dověděl, že
Carnatic vyplul už minulého dne večer.
Mr. Fogg počítal s tím, že zastihne parník i svého sluhu, a nyní se musel obejít bez jednoho i bez
druhého. Na jeho tváři se však neobjevila jediná známka zklamání, a když se na něho paní Auda
znepokojeně podívala, řekl jí jen:
„Je to pouhá nehoda, milostivá paní, nic víc.“
V tom okamžiku k němu přistoupil člověk, který ho pozorně sledoval. Byl to inspektor Fix, který ho
pozdravil a řekl mu:
„Nejste, pane, tak jako já, cestující z Rangúnu, který sem připlul včera?“
„Jsem, pane,“ odpověděl Mr. Fogg, „ale nemám tu čest...“ „Promiňte, ale myslel jsem, že zde najdu
vašeho sluhu.“
„Vy víte, pane, kde je?“ zeptala se živě mladá žena.
„Jakže,“ řekl Fix, předstíraje údiv, „on tu není s vámi?“
„Ne,“ odpověděla paní Auda, „od včerejška se neobjevil. Že by byl nastoupil na Carnatic bez nás?“
„Bez vás, milostivá paní?“ řekl agent. „Promiňte mi mou otázku, ale počítali jste, že
odjedete oním parníkem?“
„Ano, pane.“
„Já také, milostivá paní, a vidíte, že jsem trpce zklamán. Carnatic dokončil opravy a vyplul z
Hongkongu o dvanáct hodin dříve, aniž na to byl kdokoli upozorněn, a teď bude třeba čekat na
odjezd příštího parníku osm dní!“
Když Fix pronášel slova „osm dní“, cítil, jak mu srdce radostí poskakuje v těle. Osm dní! Fogg je
zadržen v Hongkongu na osm dní! Zatýkací rozkaz bude mít dost času, aby sem mohl do té doby
dojít. Konečně se štěstí přiklonilo na stranu strážce zákona.
Můžeme si tedy představit, jaká to pro něho byla rána do hlavy, když uslyšel, jak Phileas
Fogg říká svým klidným hlasem:
„Ale zdá se mi, že v hongkongském přístavu jsou ještě jiné lodi než Carnatic.“
A Mr. Fogg, nabídnuv rámě paní Audě, zamířil k dokům, aby našel nějakou loď chystající se
k vyplutí.
Zaražený Fix šel za nimi. Vypadalo to, jako by byl k panu Foggovi přivázán.
Přece však se zdálo, že štěstí vskutku opouští toho, kterému doposud tolik přálo. Tři hodiny chodil
Phileas Fogg po přístavu křížem krážem, odhodlán najmout si v případě nutnosti nějakou loď, která
by ho dopravila do Jokohamy, viděl však jen lodi, které nakládaly nebo vykládaly zboží, a nemohly
se tedy připravit k odplutí. Fix začal znovu doufat.
Mr. Fogg se zatím nedal nijak rozladit a hodlal pokračovat ve svém pátrání, i kdyby měl jít až do
Macaa, když tu k němu na konci přístavní hráze přistoupil jakýsi námořník.
„Vaše Blahorodí hledá loď?“ zeptal se námořník, smeknuv klobouk. „Máte loď připravenou k
vyplutí?“ otázal se ho Mr. Fogg. „Mám, Vaše Blahorodí, lodivodský člun číslo 43, nejlepší ze všech
zdejších lodí.“
„Pluje dobře?“
„Asi tak osm až devět mil za hodinu. Chcete ho vidět?“
„Ano.“
„Vaše Blahorodí bude spokojeno. Jde o projížďku po moři?“
„Ne. O cestu.“
„O cestu?“
„Jste ochoten dopravit mě do Jokohamy?“