Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

Za špatného počasí se tedy musela provést rozsáhlá opatření. Několikrát bylo nutno plout bez
plachet a na nejmenší množství páry. Byla to ztráta času, která se Philease Fogga nijak nedotýkala,
jak se zdálo, Proklouze však popouzela do krajnosti. Dával vinu kapitánovi, strojníkovi, Společnosti
a posílal k čertu všechny, kteří se pletou do lodní dopravy cestujících. Je možné, že na jeho
znepokojení měla podíl myšlenka na plynovou lampu, hořící dále na jeho účet v domě na Saville
Row.
„Tak vy tedy pospícháte do Hongkongu?“ otázal se ho jednou detektiv.
„Velice pospíchám!“ odpověděl Proklouz.
„Myslíte, že Mr. Fogg má naspěch, aby stihl parník do Jokohamy?“
„Hrozně naspěch.“
„Věříte tedy té podivné cestě kolem světa?“
„Naprosto. A co vy, pane Fixi?“
„Já? Já tomu nevěřím!“
„I vy šibale!“ řekl Proklouz, přimhouřiv oko.
Toto slovo vytrhlo agenta ze zamyšlení. Toto označení ho znepokojilo, aniž dobře věděl
proč. Uhodl Francouz všechno? Fix nevěděl, co si má myslet. Ale jak mohl Proklouz poznat
detektivovo povolání, které bylo výlučně jeho tajemstvím? A přece, když s ním Proklouz takto
mluví, má jistě něco za lubem.
Jednoho dne se stalo, že dobrý hoch zašel dokonce ještě dál, ale tehdy to bylo silnější než
on. Nedokázal udržet jazyk na uzdě.
„Poslyšte, pane Fixi,“ zeptal se svého společníka zlomyslným tónem, „až doplujeme do
Hongkongu, budeme vás tam muset ke své nejhlubší lítosti zanechat?“
„Ale“, odpověděl rozpačitě, „já nevím co myslíte...“
„Nu, kdybyste nás doprovázel dál,“ řekl Proklouz, „považoval bych to pro sebe za velké štěstí.
Vida, agent Poloostrovní společnosti, který se nesmí cestou nikde zastavit! Jel jste jenom do
Bombaje, a za chvíli budete v Číně! Do Ameriky pak už není daleko a z Ameriky do Evropy zbývá
jen skok.“
Fix se pozorně zadíval na Proklouze, který se na něho tvářil co nejroztomileji, a pak se rozhodl, že
se zasměje s ním. Avšak Proklouz, který byl v dobré náladě, se ho zeptal, zda mu „tohleto řemeslo
hodně vynáší“.
„Vynáší a nevynáší,“ odpověděl Fix, aniž hnul brvou. „Jsou dobré obchody a špatné obchody. Ale
chápete přece, že necestuji na svoje útraty!“
Po této rozmluvě odešel Fix do své kajuty a dal se do uvažování.
Je zřejmě prozrazen. Francouz v něm tím či oním způsobem poznal detektiva. Varoval však už
svého pána? Jakou úlohu hraje v celé té věci? Je spolupachatelem, nebo ne? Je všechno prozrazeno,
a tudíž odsouzeno k nezdaru? Agent tak strávil několik trudných hodin, hned přesvědčen, že
všechno je ztraceno, hned zase doufaje, že Fogg neví, jaká je situace, a nakonec si nebyl jist, k
čemu se má rozhodnout.
Zatím se mu mozek uklidnil a Fix se rozhodl, že bude jednat s Proklouzem otevřeně. Nebude-li mít
žádoucí podmínky pro Foggovo zatčení v Hongkongu a bude-li se Fogg chystat, aby tentokrát
opustil anglické území nadobro, Fix poví všechno Proklouzovi. Buď je sluha spoluviníkem svého
pána, a pak tedy pán ví všechno, a v tomto případě je celá věc ztracena, nebo sluha nemá s krádeží
nic společného, a pak je v jeho zájmu, aby se se zlodějem rozešel.
Taková byla tedy situace, pokud šlo o tyto dva lidi, a nad nimi se vznášel Phileas Fogg ve své
vznešené lhostejnosti. Vykonával rozumovým způsobem svůj oběh kolem zeměkoule, aniž se
staralo drobné úlomky hvězd, kroužící kolem něho.
A přitom byla v jeho sousedství, astronomicky vyjádřeno, rušivá hvězda, která by byla měla
vyvolávat poruchy v gentlemanově srdci. Ale ne! Půvab paní Audy - k Proklouzovu velkému
překvapení nijak neúčinkoval a poruchy, pokud existovaly, daly se vypočítat mnohem obtížněji než
výchylky Uranu, které vedly k objevení Neptunu.
Ano, pro Proklouze, který vyčetl z očí mladé ženy tolik vděku k pánovi, bylo to každodenním
zdrojem překvapeni. Phileas Fogg rozhodně nemá jiné srdce než to, kterého je zapotřebí k