Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz
Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz
Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Paní Auda <strong>za</strong>čala přicházet k vědomi. Účinky, vyvolané u ní kněžími v Piládží, pozvolna mizely a<br />
její krásné oči nabývaly <strong>za</strong>se veškeré své indické něhy.<br />
Když Ysaf Ydol, král básníků, oslavuje půvaby královny z Ahmédnagaru, vyslovuje se o nich takto:<br />
„Její lesknoucí se vlas, přesně rozdělený ve dví, lemuje ladné obrysy jemných bílých tváři, zářících<br />
hladkosti a svěžesti. Ebenové obočí má tvar a mohutnost oblouku <strong>za</strong>svěceného Kamovi, bohu lásky,<br />
a pod jejími dlouhými hedvábnými řasami, v černé zřítelnici velkých čistých očí, plují nejryzejší<br />
odlesky nebeského světla jako v posvátných jezerech Himálaje. Jemné, stejnoměrné bílé zuby se<br />
třpytí mezi usmívajícími se rty jako krůpěje rosy v pootevřeném lůně granátového květu. Její<br />
drobná ouška se souměrnými závity, její narůžovělé ruce, její oblé nožky, něžné jako lotosové<br />
poupě, záři leskem nejkrásnějších cejlonských perel, nejkrásnějších golkondských démantů. Útlý a<br />
pružný pas, který lze obejmout jednou rukou, zdůrazňuje půvabnou křivku jejích <strong>za</strong>oblených boků a<br />
bohatost jejího poprsí, v němž kvetoucí mládí vystavuje svůj nejcennější poklad pod hedvábnými<br />
záhyby tuniky, zdá se být vymodelována z ryzího stříbra božskou rukou Vikrakarmy, věčného<br />
sochaře.“<br />
Stačí však říci bez jakékoli básnické nadsázky, že paní Auda, vdova po rádžovi z Bundélkhandu,<br />
byla půvabná žena v plném evropském smyslu tohoto slova. Mluvila anglicky velmi čistě a<br />
průvodce nijak nepřeháněl, když tvrdil, že vzdělání učinilo z mladé párské ženy jiného člověka.<br />
Vlak se <strong>za</strong>tím chystal k odjezdu z iláhábádské stanice. Párs čekal. Mr. Fogg mu vyplatil smluvenou<br />
mzdu a nezvýšil ji ani o čtvrt pence. To poněkud udivilo Proklouze, který věděl, <strong>za</strong>č <strong>za</strong> všechno má<br />
jeho pán co děkovat průvodcově oddanosti. Párs dal vlastně v Piládží dobrovolně v sázku svůj<br />
život, a kdyby se to hindové později dověděli, sotva by unikl jejich pomstě.<br />
Zbývala otázka, co s Kijúnim. Co udělat se slonem, tak draze koupeným?<br />
Phileas Fogg však už byl rozhodnut.<br />
„Pársi,“ řekl průvodci, „byl jsi úslužný a oddaný. Zaplatil jsem ti <strong>za</strong> služby, ne však <strong>za</strong><br />
oddanost. Chceš tohoto slona? Je tvůj.“ Průvodci <strong>za</strong>zářily oči.<br />
„Vaše důstojnost mi dává celé jmění!“ zvolal.<br />
„Vezmi si ho,“ řekl Mr. Fogg, „a ještě zůstanu tvým dlužníkem.“<br />
„Výborně!“ vykřikl Proklouz. „Ber, příteli! Kijúni je dobré a statečné zvíře.“<br />
Přistoupil k slonovi a podal mu několik kousků cukru.<br />
„Tu máš, Kijúni, tu máš, tu máš!“<br />
Slon několikrát spokojeně <strong>za</strong>mručel. Pak uchopil Proklouze v pase, ovinul chobot <strong>kolem</strong><br />
něho a zvedl jej až nad hlavu. Proklouz se nijak nepolekal, polaskal zvíře, které ho měkce postavilo<br />
zpátky na zem, a na stisk chobotu dobrého Kijúniho odpověděl mocný stisk ruky dobrého chlapce.<br />
Za chvíli Phileas Fogg, sir Francis Cromarty a Proklouz, pohodlně usazení v železničním voze, v<br />
němž paní Auda <strong>za</strong>ujímala nejlepší místo, ujížděli plnou parou k Banárasu.<br />
Nanejvýš osmdesát mil dělí toto město od Iláhábádu a tato vzdálenost byla zdolána <strong>za</strong> dvě<br />
hodiny.<br />
Během cesty se mladá žena vzpamatovala úplně, omamné páry z konopí se rozplynuly.<br />
Jaký byl její údiv, když zjistila, že sedí, ve vlaku, v oddíle ověšeném evropskými kusy<br />
oděvu, mezi cestujícími, které vůbec nezná!<br />
Zprvu ji její společníci <strong>za</strong>hrnovali péčí a povzbuzovali troškou likéru, potom jí brigá<strong>dní</strong> generál<br />
vyprávěl, co se událo. Zdůraznil jednak obětavost Philease Fogga, který neváhal dát v sázku život,<br />
aby ji <strong>za</strong>chránil, a jednak závěr dobrodružství, o který se <strong>za</strong>sloužila Proklouzova smělá obraznost.<br />
Mr. Fogg ho nechal domluvit, aniž řekl slovo. Proklouz, celý <strong>za</strong>hanbený, opakoval: „Vždyť to<br />
nestálo <strong>za</strong> řeč!“<br />
Paní Auda vřele poděkovala svým <strong>za</strong>chráncům, více sl<strong>za</strong>mi než slovy. Její krásné oči tlumočily<br />
vděčnost lépe než její rty. Pak se v duchu přenesla zpátky k výjevům „sati“, znovu spatřila indickou<br />
zemi, v níž na ni číhá ještě tolik nebezpečí, a roztřásla se hrůzou.<br />
Phileas Fogg chápal, co se děje v mysli paní Audy, a aby ji upokojil, nabídl jí, ostatně velmi<br />
chladně, že ji doprovodí do Hongkongu, kde bude moci zůstat, dokud celá věc nevymizí lidem z<br />
paměti.<br />
Paní Auda jeho nabídku vděčně přijala. Právě v Hongkongu žije jistý její příbuzný, Párs jako ona,