14.09.2013 Views

Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Paní Auda <strong>za</strong>čala přicházet k vědomi. Účinky, vyvolané u ní kněžími v Piládží, pozvolna mizely a<br />

její krásné oči nabývaly <strong>za</strong>se veškeré své indické něhy.<br />

Když Ysaf Ydol, král básníků, oslavuje půvaby královny z Ahmédnagaru, vyslovuje se o nich takto:<br />

„Její lesknoucí se vlas, přesně rozdělený ve dví, lemuje ladné obrysy jemných bílých tváři, zářících<br />

hladkosti a svěžesti. Ebenové obočí má tvar a mohutnost oblouku <strong>za</strong>svěceného Kamovi, bohu lásky,<br />

a pod jejími dlouhými hedvábnými řasami, v černé zřítelnici velkých čistých očí, plují nejryzejší<br />

odlesky nebeského světla jako v posvátných jezerech Himálaje. Jemné, stejnoměrné bílé zuby se<br />

třpytí mezi usmívajícími se rty jako krůpěje rosy v pootevřeném lůně granátového květu. Její<br />

drobná ouška se souměrnými závity, její narůžovělé ruce, její oblé nožky, něžné jako lotosové<br />

poupě, záři leskem nejkrásnějších cejlonských perel, nejkrásnějších golkondských démantů. Útlý a<br />

pružný pas, který lze obejmout jednou rukou, zdůrazňuje půvabnou křivku jejích <strong>za</strong>oblených boků a<br />

bohatost jejího poprsí, v němž kvetoucí mládí vystavuje svůj nejcennější poklad pod hedvábnými<br />

záhyby tuniky, zdá se být vymodelována z ryzího stříbra božskou rukou Vikrakarmy, věčného<br />

sochaře.“<br />

Stačí však říci bez jakékoli básnické nadsázky, že paní Auda, vdova po rádžovi z Bundélkhandu,<br />

byla půvabná žena v plném evropském smyslu tohoto slova. Mluvila anglicky velmi čistě a<br />

průvodce nijak nepřeháněl, když tvrdil, že vzdělání učinilo z mladé párské ženy jiného člověka.<br />

Vlak se <strong>za</strong>tím chystal k odjezdu z iláhábádské stanice. Párs čekal. Mr. Fogg mu vyplatil smluvenou<br />

mzdu a nezvýšil ji ani o čtvrt pence. To poněkud udivilo Proklouze, který věděl, <strong>za</strong>č <strong>za</strong> všechno má<br />

jeho pán co děkovat průvodcově oddanosti. Párs dal vlastně v Piládží dobrovolně v sázku svůj<br />

život, a kdyby se to hindové později dověděli, sotva by unikl jejich pomstě.<br />

Zbývala otázka, co s Kijúnim. Co udělat se slonem, tak draze koupeným?<br />

Phileas Fogg však už byl rozhodnut.<br />

„Pársi,“ řekl průvodci, „byl jsi úslužný a oddaný. Zaplatil jsem ti <strong>za</strong> služby, ne však <strong>za</strong><br />

oddanost. Chceš tohoto slona? Je tvůj.“ Průvodci <strong>za</strong>zářily oči.<br />

„Vaše důstojnost mi dává celé jmění!“ zvolal.<br />

„Vezmi si ho,“ řekl Mr. Fogg, „a ještě zůstanu tvým dlužníkem.“<br />

„Výborně!“ vykřikl Proklouz. „Ber, příteli! Kijúni je dobré a statečné zvíře.“<br />

Přistoupil k slonovi a podal mu několik kousků cukru.<br />

„Tu máš, Kijúni, tu máš, tu máš!“<br />

Slon několikrát spokojeně <strong>za</strong>mručel. Pak uchopil Proklouze v pase, ovinul chobot <strong>kolem</strong><br />

něho a zvedl jej až nad hlavu. Proklouz se nijak nepolekal, polaskal zvíře, které ho měkce postavilo<br />

zpátky na zem, a na stisk chobotu dobrého Kijúniho odpověděl mocný stisk ruky dobrého chlapce.<br />

Za chvíli Phileas Fogg, sir Francis Cromarty a Proklouz, pohodlně usazení v železničním voze, v<br />

němž paní Auda <strong>za</strong>ujímala nejlepší místo, ujížděli plnou parou k Banárasu.<br />

Nanejvýš osmdesát mil dělí toto město od Iláhábádu a tato vzdálenost byla zdolána <strong>za</strong> dvě<br />

hodiny.<br />

Během cesty se mladá žena vzpamatovala úplně, omamné páry z konopí se rozplynuly.<br />

Jaký byl její údiv, když zjistila, že sedí, ve vlaku, v oddíle ověšeném evropskými kusy<br />

oděvu, mezi cestujícími, které vůbec nezná!<br />

Zprvu ji její společníci <strong>za</strong>hrnovali péčí a povzbuzovali troškou likéru, potom jí brigá<strong>dní</strong> generál<br />

vyprávěl, co se událo. Zdůraznil jednak obětavost Philease Fogga, který neváhal dát v sázku život,<br />

aby ji <strong>za</strong>chránil, a jednak závěr dobrodružství, o který se <strong>za</strong>sloužila Proklouzova smělá obraznost.<br />

Mr. Fogg ho nechal domluvit, aniž řekl slovo. Proklouz, celý <strong>za</strong>hanbený, opakoval: „Vždyť to<br />

nestálo <strong>za</strong> řeč!“<br />

Paní Auda vřele poděkovala svým <strong>za</strong>chráncům, více sl<strong>za</strong>mi než slovy. Její krásné oči tlumočily<br />

vděčnost lépe než její rty. Pak se v duchu přenesla zpátky k výjevům „sati“, znovu spatřila indickou<br />

zemi, v níž na ni číhá ještě tolik nebezpečí, a roztřásla se hrůzou.<br />

Phileas Fogg chápal, co se děje v mysli paní Audy, a aby ji upokojil, nabídl jí, ostatně velmi<br />

chladně, že ji doprovodí do Hongkongu, kde bude moci zůstat, dokud celá věc nevymizí lidem z<br />

paměti.<br />

Paní Auda jeho nabídku vděčně přijala. Právě v Hongkongu žije jistý její příbuzný, Párs jako ona,

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!