Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

„A přece se nezdálo, že by se nešťastnice nějak bránila,“ poznamenal sir Francis Cromarty.
„ To je tím, že ji omámili kouřem z konopí a z opia.“
„A kde dojde k oběti.“
„K pagodě v Piládží, dvě míle odtud. Tam stráví noc čekáním na hodinu oběti.“
„A kdy bude oběť vykonána?“ „Zítra, při prvním rozbřesku dne.“
Po této odpovědi vyvedl průvodce slona z hustých křovin a vyšvihl se zvířeti na krk. Avšak v
okamžiku, kdy se je chystal popohnat zvláštním zahvízdnutím, Mr. Fogg ho zadržel a řekl, obraceje
se na sira Francise Cromartyho:
„Což, kdybychom tu ženu zachránili?“
„Zachránit tu ženu, pane Foggu!“ zvolal brigádní generál. „Mám ještě dvanáct hodin k dobru. Mohu
je na to obětovat.“ „Vida, vy máte srdce na pravém místě!“ řekl sir Francis Cromarty. „Někdy,“
odpověděl Phileas Fogg prostě. „Když na to mám čas.“
Kapitola třináctá
v níž Proklouz znovu dokáže,
že odvážnému štěstí přeje
Záměr to byl smělý, hrozící množstvím nesnází, a dokonce snad i neproveditelný. Mr. Fogg dával v
sázku život nebo při nejmenším svobodu, a tím i zdar svých plánů, nezaváhal však. Nadto našel v
siru Francisi Cromartym odhodlaného pomocníka.
Co se týká Proklouze, byl připraven a čekal jen na rozkazy. Pánův nápad ho nadchl. Vycítil pod
ledovým obalem srdce, duši. Začínal mít Philease Fogga rád.
Zbýval průvodce. Na čí stranu se v této věci přikloní? Nebude zaujat pro hindy? Kdyby odmítl svou
pomoc, bylo by třeba zajistit si aspoň jeho neutralitu.
Sir Francis Cromarty se ho na to zeptal rovnou.
„Pane generále,“ odpověděl mu průvodce, „jsem Párs a toto je párská žena. Poroučejte tedy.“
„Správně,“ řekl na to Mr. Fogg.
„Ale přece jen mějte na paměti,“ ozval se znovu Párs, „že nám hrozí nejen ztráta života, ale i
strašlivé mučeni, budeme-li dopadeni. S tím tedy počítejte.“
„Počítáme,“ odpověděl Mr. Fogg. „Myslím, že musíme vyčkat noci, než začneme jednat,
ne?“
„Myslím si to také,“ řekl průvodce.
Statečný hind jim pověděl některé podrobnosti, týkající se oběti.
Byla to Indka proslavená svou krásou, z párského kmene, dcera bohatého bombajského obchodníka.
V Bombaji se jí dostalo úplného anglického vzdělání a podle jejich způsobů a vzdělanosti by byl
každý soudil, že je to Evropanka. Jmenovala se Auda.
Jako sirotka ji proti její vůli provdali za starého rádžu z Bundélkhandu. Za tři měsíce poté ovdověla.
Protože věděla, jaký osud ji čeká, uprchla, vzápětí však byla dopadena a rádžovi příbuzní, kteří měli
zájem na její smrti, vydali ji této popravě, před níž, jak se zdálo, nebylo pro ni úniku.
Toto vyprávění mohlo jen utvrdit pana Fogga a jeho společníky v jejich šlechetném rozhodnutí Bylo
rozhodnuto, že průvodce zavede slona k pagodě v Piládží a že se k ní přiblíží co nejvíc.
Po půl hodině zastavili v houštině, na pět set kroků od pagody, kterou nebylo vidět. Výkřiky
fanatiků se však daly zřetelně rozeznat.
Hovořili nyní o způsobu, jak se dostat k oběti. Průvodce znal pagodu v Piládží, v níž podle jeho
tvrzení byla mladá žena uvězněna. Dá se do ní vniknout některým vchodem, až celá tlupa bude
pohřížena v opilý spánek, nebo bude nutno probourat zeď? To se dalo rozhodnout teprve v daném
okamžiku na místě samém. Nebylo však nejmenší pochybnosti o tom, že únos musí být proveden
ještě téže noci, a nikoli až za svítání, kdy bude oběť vedena na hranici. V té chvíli už ji žádný lidský
zásah nezachrání.
Mr. Fogg a jeho společnici čekali, až nastane noc. Jakmile se k šesté hodině večerní setmělo,
rozhodli se propátrat okolí pagody. Poslední výkřiky fakírů umlkaly. Indové byli asi podle svého
zvyku zmoženi těžkou opilostí z „hangu“, tekutého opia smíšeného s odvarem z konopí. Snad bude