Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz
Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz
Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
skákáním z parníku na železnici a ze železnice na parník pod záminkou, že podniká cestu <strong>kolem</strong><br />
<strong>světa</strong> <strong>za</strong> osmdesát <strong>dní</strong>! Ne. Celý ten tělocvik skončí v Bombaji, o tom nemusíte pochybovat.“<br />
„A pan Fogg se cítí dobře?“ otá<strong>za</strong>l se Fix nejpřirozenějším tónem. „Velmi dobře, pane Fixi. Já<br />
ostatně také. Jím jako vyhladovělý lidožrout. To dělá ten mořský vzduch.“<br />
„Ale vašeho pána nikdy nevidím na horní palubě.“<br />
„Nikdy. On není zvědavý.“<br />
„Víte, pane Proklouzi, že by se <strong>za</strong> tou domnělou osmdesátidenní cestou mohlo skrývat<br />
nějaké tajné poslání... na příklad diplomatické?“<br />
„Na mou věru, pane Fixi, musím se vám přiznat, že o tom nic nevím, a věřte, že bych nedal ani půl<br />
koruny, abych se to dověděl.“<br />
Od tohoto setkání spolu Proklouz a Fix hovořívali často. Policejnímu inspektorovi záleželo na styku<br />
se sluhou pana Fogga. Při některé příležitosti mu to mohlo být prospěšné. Zval ho tedy často do<br />
barové místnosti na Mongolii na pár skleniček whisky nebo světlého piva, což náš dobrý hoch<br />
přijímal bez velkých okolků a oplácel rovným dílem, aby nezůstal nic dlužen, při čemž poznával, že<br />
pan Fix je vcelku velmi počestný gentleman.<br />
Parník <strong>za</strong>tím rychle pokračoval v cestě. Třináctého října se cestující seznámili s Mokkou, která se<br />
objevila obklopena pásem pobořených hradeb, nad nimiž se tyčilo několik zelenajících se datlových<br />
palem. V dálce, v horách, se prostírala rozlehlá kávovníková pole. Proklouzl byl okouzlen<br />
pohledem na toto proslavené město, a dokonce přišel na to, že se podobá se svými kruhovými<br />
hradbami a se zbořenou pevností, rýsující se jako ucho, obrovskému kávovému šálku.<br />
Příští noc proplula Mongolia úžinou Báb El Mandíb, jejíž arabské jméno znamená Brána slz, a<br />
nazítří, čtrnáctého, přistala u Steamer Pointu na severozápa<strong>dní</strong>m konci adenské přístavní zátoky.<br />
Tam se měla zásobit palivem.<br />
Krmení lo<strong>dní</strong>ch kotlů v takové vzdálenosti od míst, kde se těží uhlí, je vážná a významná věc. Jen<br />
pro samu Poloostrovní společnost znamená roční výdaje, které činí osm set tisíc liber (20 milionů<br />
franků). Bylo totiž nutno zřídit sklady v několika přístavech a na těchto vzdálených mořích přijde<br />
uhlí na osmdesát franků <strong>za</strong> tunu.<br />
Mongolii zbývalo urazit ještě šestnáct set padesát mil do Bombaje a měla se zdržet na Steamer<br />
Pointu čtyři hodiny, aby si naplnila podpalubní skladiště uhlím.<br />
Toto zdržení však nemohlo žádným způsobem ohrozit program Philease Fogga.. Počítal s ním.<br />
Ostatně, Mongolia, místo aby dorazila do Adenu teprve 15. října ráno, připlula tam už 14. večer.<br />
Znamenalo to zisk patnácti hodin.<br />
Mr. Fogg a jeho sluha vystoupili na břehu. Gentleman si chtěl dát potvrdit cestovní pas. Fix ho<br />
nenápadně sledoval. Po splnění visových formalit se Phileas Fogg vrátil na palubu, aby pokračoval<br />
v přerušené partii.<br />
Proklouz se podle svého zvyku potloukal mezi davem Somálců, Banianů, Pársů, Židů, Arabů a<br />
Evropanů, z nichž „Se skládá pětadvacetitisícové obyvatelstvo Adenu. Obdivoval opevnění, které z<br />
tohoto města činí Gibraltar Indického oceánu, a velkolepé nádrže, na nichž dosud pracují angličtí<br />
inženýři - dva tisíce let po inženýrech krále Šalomouna.<br />
„Zajímavé, velmi <strong>za</strong>jímavé,“ říkal si Proklouz, vraceje se na palubu... Vidím, že cestování není bez<br />
užitku, chce-li člověk vidět něco nového.“<br />
V šest hodin večer rozvířila Mongolia lopatkami svého lo<strong>dní</strong>ho šroubu vody Adenské zátoky a brzy<br />
se rozběhla po hladině Indického oceánu. Na cestu mezi Adenem a Bombají měla povoleno šedesát<br />
osm hodin. Toto indické moře jí ostatně bylo příznivé. Vanul severozápa<strong>dní</strong> vítr. Plachty přispívaly<br />
páře na pomoc.<br />
Loď byla teď lépe podepřena a kymácela se méně. Dámy ve svěžích toaletách se <strong>za</strong>se<br />
objevily na horní palubě. Znovu <strong>za</strong>čal zpěv a tanec.<br />
<strong>Cesta</strong> se tedy konala <strong>za</strong> nejlepších podmínek. Proklouz byl nadšen roztomilým společníkem,<br />
kterého mu náhoda v osobě pana Fixe opatřila.<br />
V neděli 20. října k pole<strong>dní</strong>mu bylo už možno rozeznat indické pobřeží. Dvě hodiny poté vstoupil<br />
na palubu Mongolie lodivod. V po<strong>za</strong>dí na obzoru se proti obloze ladně rýsovaly pahorky. Brzy se<br />
rychle rozevřely řady palem, které do té chvíle skrývaly město. Parník vplul do zátoky, tvořené