Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

„A kde je kancelář?“
„Tam, na rohu náměstí,“ odpověděl inspektor, ukazuje na dům vzdálený dvě stě kroků.
„Půjdu tedy pro svého pána, ale nebude se mu ani dost málo líbit, že se musí vyrušit z
klidu.“
Nato cestující pozdravil Fixe a vrátil se na palubu parníku.
Kapitola sedmá
která znovu dokazuje zbytečnost cestovních pasů,
má-li člověk co dělat s policií
Inspektor sestoupil opět na nábřeží a rychlými kroky zamířil ke konsulově kanceláři. Na
naléhavou žádost byl k němu ihned uveden.
„Pane konsule,“ řekl mu bez jakéhokoliv dalšího úvodu, „mám pádné důvody k domnění, že náš
člověk se vydal na cestu na palubě Mongolie.“
A Fix vyložil, co se zběhlo mezi ním a oním sluhou s cestovním pasem.
„Dobrá, pane Fixi,“ odpověděl mu konsul, „nebudu se hněvat, když uvidím tvář toho dareby.
Možná však, že se do mé kanceláře nedostaví, je-li skutečně tím, za koho jej máte. Zloděj za sebou
nerad zanechává stopy svého průjezdu, a ostatně, povinnost předkládat cestovní pasy byla již
zrušena.“
„Pane konsule,“ řekl na to agent, „jestliže je to silný člověk, jak musíme předpokládat, pak
přijde.“
„Aby si dal potvrdit svůj průjezd v cestovním pase?“
„Ano. Cestovní pasy jsou jen k tomu, aby působily trampoty počestným lidem a aby
darebákům usnadňovaly útěk. Ujišťuji vás, že tento pas bude v pořádku, ale doufám, že naň své
visum nedáte.“
„A proč ne? Je-li cestovní pas v pořádku,“ odpověděl konsul, „nemám právo udělení visa
odmítnout.“
„Ale pane konsule, musím zde přece zdržet toho člověka do té doby, než dostanu z Londýna
zatýkací rozkaz.“
,,Ó, pane Fixi, to je vaše věc,“ odpověděl konsul, „ale já, já nemohu...“
Konsul nedořekl, protože v tom okamžiku někdo zaklepal na dveře pracovny a kancelářský
zřízenec uvedl dovnitř dva cizince, z nichž jeden byl právě onen sluha, který předtím hovořil s
detektivem.
Byli to vskutku pán a sluha. Pán předložil svůj cestovní pas a stručně požádal konsula, aby
jej laskavě opatřil svým visem.
Konsul vzal pas a pozorně jej pročítal, zatím co si Fix z kouta pracovny prohlížel cizince,
nebo lépe řečeno, hltal ho očima.
Když konsul dočetl, otázal se:
„Vy jste pan Phileas Fogg.?“
„Ano, pane,“ odpověděl gentleman.
„A tenhle člověk je váš sluha?“
„Ano. Je to Francouz, jménem Proklouz.“
„Přijíždíte z Londýna?“
„Ano.“
„A jedete...“
„Do Bombaje.“
„Dobrá, pane. Víte, že tyhle visové formality jsou zbytečné a že už nevyžadujeme, aby se nám
cestovní pas předkládal?“
„Vím to, pane,“ odpověděl Phileas Fogg, „ale vaším visem chci prokázat, že jsem projížděl
Suezem.“
„Budiž, pane.“