Verne J - Cesta kolem světa za 80 dní - e-knihovnazdarma.cz

Proklouzovi, aby koupil dvě jízdenky první třídy do Paříže. Poté, když se otočil, spatřil svých pět
kolegů z Reformního klubu.
„Odjíždím, pánové,“ řekl, „a visová razítka, otištěná v cestovním pasu, který si za tím účelem vezu
s sebou, umožní vám po mém návratu zkontrolovat průběh mé cesty.“
„Ó, pane Foggu,“ odpověděl zdvořile Gauthier Ralph, „toho není třeba. V tom se spoléháme na vaši
gentlemanskou čest!“
„Bude to tak lepší,“ řekl Mr. Fogg.
„Nezapomněl jste, že se máte vrátit...“ poznamenal Andrew Stuart.
„Za osmdesát dní,“ dopověděl za něho Mr. Fogg, „v sobotu jedenadvacátého prosince 1872, v osm
hodin čtyřicet pět minut večer. Na shledanou, pánové.“
V osm hodin čtyřicet Phileas Fogg ajeho sluha zaujali místa v témž cestovním oddíle. V osm hodin
čtyřicet pět se ozval hvizd píšťalky a vlak se dal do pohybu.
Noc byla tmavá. Padal drobný déšť. Phileas Fogg seděl opřen ve svém koutě a nemluvil. Proklouz,
dosud jako omámený, mechanicky k sobě tiskl vak s bankovkami.
Vlak však ještě nedojel ani do Sydenhamu, když Proklouz ze sebe vyrazil pravý výkřik zoufalství.
„Co je vám?“ zeptal se Mr. Fogg.
„Totiž..., já jsem..., v tom spěchu..., ve zmatku..., zapomněl jsem...“
„Co?“
„Zhasnout plynovou lampu ve svém pokoji!“
„Nu dobrá, milý hochu,“ odpověděl mu chladně Mr. Fogg, „hoří na váš účet.“
Kapitola pátá
v níž se na londýnské burse objeví nová hodnota
Když Phileas Fogg opouštěl Londýn, bezpochyby ani netušil, jak široký ohlas jeho odjezd vyvolá.
Zpráva o uzavření sázky se rozšířila nejprve po Reformním klubu a způsobila mezi členy
ctihodného kroužku pravé vzrušení. Toto vzrušení se pak z klubu přeneslo prostřednictvím reportérů
do novin a z novin do londýnské veřejnosti a do celého Spojeného království.
„Otázka cesty kolem světa“ byla komentována, probírána a rozpitvávána s takovou vášní a zápalem,
jako by šlo o novou aféru Alabamy. Jedni se stavěli na stranu Philease Fogga, druzí - a brzy jich
byla povážlivá většina - se vyslovovali proti němu. Vykonat takovou cestu kolem světa jinak než
teoreticky a na papíře v onom minimálním čase skutečně používanými dopravními prostředky, to je
prý nejen nemožné, to je proti zdravému rozumu!
Times, Standard, Evening Star, Morning Chronicle a dvacet dalších velmi rozšířených deníků se
vyslovilo proti Mr. Foggovi. Jediný Daily Telegraph se ho do jisté míry zastával. O Phileasu
Foggovi se vesměs psalo jako o člověku posedlém utkvělou myšlenkou, jako o šílenci, a jeho
kolegům z Reformního klubu se kladlo za vinu, že přijali sázku, svědčící o ochabnutí duševních
schopností člověka, který ji vymyslel.
O otázce byly otiskovány krajně rozvášněné, avšak logické články.
Je známo, jaký zájem budí v Anglii všechno, co se týká zeměpisu. Však také nebylo jediného
čtenáře, ať náležel ke kterékoli společenské třídě, aby nehltal sloupce věnované případu Philease
Fogga.
Několik odvážných duchů, hlavně žen, stálo v prvních dnech při něm, zvláště když Illustrated
London News otiskl jeho podobiznu podle fotografie uložené v archivu Reformního klubu. Jistí
gentlemani se odvažovali říkat: „Ale, ale, proč by ne, konec konců? Viděli jsme přece už
pozoruhodnější věci!“ Byli to hlavně čtenáři Daily Telegraphu. Brzy však bylo cítit, že i tento deník
začíná polevovat.
Opravdu rozsáhlá stať se objevila 7. října v Bulletinu Královské zeměpisné společnosti.
Pojednávala o otázce ze všech hledisek a jasně dokazovala šílenost podniku. Podle tohoto článku
stálo všechno proti cestovateli - překážky lidské i překážky přírodní. Má-li se prý plán zdařit,
museli bychom připustit možnost zázračného souladu mezi hodinami odjezdů a příjezdů, souladu,
který neexistuje, který nemůže existovat. V nejlepším případě se dá v Evropě, kde jde jen o