Download ePaper

2010 - Severočeské doly a.s.

2010 - Severočeské doly a.s. 2010 - Severočeské doly a.s.

from sdas.cz More from this publisher

03.09.2013 Views

HORNICKÉ LISTY ročník XVIII. měsíčník květen 2010 ZE ŠIROKÉHO SPEKTRA REKULTIVAČNÍCH ČINNOSTÍ SD

HORNICKÉ LISTY

ročník XVIII.

měsíčník

květen 2010

ZE ŠIROKÉHO SPEKTRA

REKULTIVAČNÍCH ČINNOSTÍ SD

Vážení čtenáři,

patrně souhlasíte, že se říká: květen je nejkrásnějším

měsícem jara, a to i tehdy, že se k němu

váží pranostiky typu „májový deštíček, dej nám ho

pánbíček, aby nám vyrostl na poli chlebíček;“ nebo

„studený máj, ve stodole ráj.“ Jenže ani jedna pranostika

nehovoří o tom, co přinese skutečnost, kdy

je deště a chladu přespříliš. Reálně se ukazuje, že

více poví ve správný čas spíše statistiky.

Do rukou se vám dostaly letošní květnové

HORNICKÉ LISTY. Jednak se věnují rekultivacím

(viz rubriky Slovo ředitele, Svět dolů, Pracovní

den), jednak hlavně tomu, co přinesly uplynulé

dny v chodu Severočeských dolů. Jistěže také

HL připomínají, co v následujících dnech mohou

zaměstnanci SD i jejich dceřiných společností

očekávat. Patrně ale nejednoho čtenáře překvapí,

že TIP NA VÝLET vrcholného jara zve do Kadaně.

Jestliže spíše než turistický pochod máte raději

společnost a kulturní dění, přesto si výlet nenechte

ujít; Kadaň splní i tyto vaše požadavky. Vždyť si

článek přečtěte.

Mimochodem, mnohé určitě příjemně překvapí

skutečnost (fakta v rubrice Aktuality), že

vedle další Ročenky DNT letos také prvně vyšla

Ročenka Dolů Bílina. Jejím vyhotovením, včetně

kompletace, byl pověřen Jiří Jelínek. Jméno není

pro mnohé čtenáře cizí. Bílinští pana Jelínka znají

z provozu DB již z roku 1969, čtenáři HL jeho

jméno prakticky znají téměř celou existenci měsíčníku

– vynikající publikované fotografie, spoluautor

letních dvojčísel, které mívaly společnou

letní linii, ale od roku 2005 rovněž znají jméno

coby člena redakční rady. Pro mnohé tedy kvalita

Ročenky DB překvapením nebude.

Konec května a počátek června patří hlavně

dětským oslavám v souvislosti s Mezinárodním

dnem dětí. Můžeme tedy předpokládat, že když

se letos posunulo v Teplicích zahájení lázeňské

sezóny z posledního květnového týdne na první

týden června, nejedna akce bude právě dětem vyhrazena.

Je možné, že jste si právě před okamžikem

naplánovali cestu do zmiňované Kadaně, ale

dovolujeme si doporučit – kadaňský výlet časově

posuňte. Zajeďte si 5. června do Teplic. Vždyť

víte, že Teplice jsou nejstarší lázně na území Čech.

Termální vody jsou využívány od 12. století a město

po staletí navštěvovaly slavné osobnosti. Tedy

proč ne také vy?

Abyste byli spokojeni se závěrem letošního

května i s počátkem června, to vám spolu s kolegy

z redakční rady přeje

2 KVĚTEN

2010

EDITORIAL Z OBSAHU

4

6

14

16

3 SLOVO ŘEDITELE

Josef Hejsek, ředitel SD – Rekultivace, a.s.

4 AKTUALITY

Rekonstrukce a oprava rýpadla KU 300.13/K 71 na DB

Křest ročenek DNT a DB

6 SVĚT DOLŮ

Na 3. skrývkovém řezu DNT začala příprava

na propojení se severními svahy

SD neustále usilují o snížení prašnosti

Tušimické výsypky s novým manipulačním řádem

Ze širokého spektra rekultivačních činností

Výstavy mají stále svou váhu

Doly Bílina na Discovery Channel

Studijní cesta pro zastupitele

13 NAŠI ZAMĚSTNANCI

Modernizace učeben byla a je nezbytná

14 PRACOVNÍ DEN

s Františkem Procházkou,

vedoucím provozu Tušimice SD – Rekultivace, a.s.

16 INFORMACE

XVI. výstava minerálů a hornické historie

Oznámení - prodej pozemků SD

Den hnědého uhlí – Halle 2010

20 POVODÍ OHŘE SE PŘEDSTAVUJE

Vodní dílo Újezd

22 TIP NA VÝLET

Kadaň

INFO

POMÁHÁME, HORNICKÉ TRADICE, SPORT

Titulní strana: Radovesická výsypka

Foto: Ondřej Jungmann

VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), ulice B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov 1

REDAKCE: HORNICKÉ LISTY, ulice 5. května 213, 418 29 Bílina

REDAKTORKA: Svatava Brožíková, tel.: 417 805 510 (+ hlasová schránka), 417 530 369

E-mail: brozikova@sdas.cz; elektronickou podobu HL najdete na www.sdas.cz

REDAKČNÍ RADA:

Předseda: Zdeněk Brázda; členové: Svatava Brožíková, Vladimír Budinský, Jiří Dubiczki,

Ivan Koukol, Rudolf Kozák, Jiřina Leónová, Jiří Martykán,

Jaromír Šeps, Jaroslava Šťovíčková, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek

ZKOMPLETOVÁNÍ A JAZYKOVÁ KOREKTURA: INFO-PRINCIP, s. r. o.

Z DODANÝCH MATERIÁLŮ TISKNE: TISKÁRNA K&B, s. r. o., Most.

Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Registrační číslo MK ČR E 13126.

Vydání dáno do tisku 19. 5. 2010. Číslo 6/2010 vyjde 24. 6. 2010

SLOVO ŘEDITELE

Josef Hejsek

Vážené čtenářky, vážení čtenáři Hornických listů,

rád bych vás krátce seznámil se současnou a v blízké budoucnosti plánovanou činností

dceřiné společnosti SD – Rekultivace, a.s. Veškeré zakázky se dají velmi zhruba rozdělit

na tři oblasti. První oblastí jsou vlastní rekultivační práce, druhou oblastí jsou sanační

a ochranná opatření a třetí oblast se týká realizace zakázek odboru investic.

Jednou z důležitých staveb souboru ochranných opatření sloužících ke zkvalitnění života

obyvatel okolních obcí je výstavba ochranného valu Braňany. Práce byly zahájeny letos

27. ledna a Hornické listy o slavnostním zahájení stavby již informovaly. Doposud bylo do

tělesa valu založeno 66 000 m 3 zemin. Průběh prací odpovídá časovému harmonogramu

a je předpoklad, že v dubnu 2011 funkční dílo předáme investorovi. Na opačném konci

dolu, na jeho severní straně, je dokončována protihluková a protipohledová stěna v Ledvicích.

Finální práce jsou konzultovány se starostou a členy zastupitelstva obce. Připomínky

vznesené ze strany obce respektujeme a budou realizovány ve druhé etapě. Velmi kladně

byla hodnocena studie budoucích úprav výsypky v blízkosti obce, kde vznikne rekreačně

oddychová zóna. Jsem si jist, že obě tyto stavby i prezentovaná studie přispějí k dobrému

jménu Severočeských dolů a k pozitivnímu vnímání našich snah o zlepšování životního

prostředí v okolních obcích.

Investiční zakázky mateřské společnosti tvoří v tomto roce podstatnou část našich výkonů,

přičemž tento trend bude trvat i několik následujících let. Velmi důležitá stavba, na

které jsme se podíleli, byla „Výstavba linky pásových dopravníků 1. SŘ Dolu Bílina“ včetně

přejezdu zakladače Z81 z výsypky Pokrok. Ačkoliv veškeré práce ještě nejsou ukončeny,

rozhodující objekty, zajišťované naší společností, jsou hotovy a předány. Na tomto místě

bych se chtěl zmínit o příkladné spolupráci s odborem investic Dolu Bílina a všem jeho

pracovníkům poděkovat za odpovědný a konstruktivní přístup při řízení stavby a při řešení

problémů.

Stavby ze souboru ochranných opatření

jako jsou protihlukové a protipohledové stěny

či ochranné valy slouží ke zkvalitnění života

obyvatel sousedních obcí a přispívají

k pozitivnímu vnímání snah Severočeských dolů

o zlepšování životního prostředí.

V současné době dokončujeme smlouvu o sdružení s další dceřinou společností Prodeco,

a.s.

Účelem sdružení je zajistit realizaci první etapy „Výstavba kompletní nové linky

DPD B = 1 600 mm jižními svahy DB“. Naše společnost zajistí ochranné a stabilitní prvky, zemní

práce, komunikace a výstavbu zemních těles. Při budování zemních těles bude nutné ještě

v tomto roce vytěžit, založit a přemístit více než 250 000 m 3 materiálu. Násypy v nejvyšších místech

jsou vysoké až 25 metrů a vyztuženy geomřížemi. Vzhledem k náročnosti na dodržování

technologické kázně při vlastní výstavbě budou práce probíhat pod dozorem geomechanika.

Obdobná smlouva se stejným partnerem je připravována pro stavbu „Přemístění skládky mourů

PÚUL – DB Ledvice“. Rovněž tato stavba bude zahájena v letošním roce.

Je zřejmé, že naše společnost se již úspěšně zařadila mezi odpovědné dodavatele

Severočeských dolů a je vnímána jako spolehlivý partner. Za to patří dík všem našim zaměstnancům

i obchodním partnerům. Věřím, že i v budoucím období dostojíme všem svým

závazkům a budeme úspěšně plnit zadané úkoly.

Josef Hejsek

ředitel SD – Rekultivace, a.s.

HORNICKÉ

L I S T Y

AKTUALIT Y

REKONSTRUKCE A OPRAVA

RÝPADLA KU 300.13/K 71

NA DB

KU 300.13/K 71

Rýpadla typu KU 300 patří na DB mezi

nejrozšířenější. Celkem je v Provoze Lom

nasazeno šest těchto kolesových rýpadel

střední velikosti z produkce Uničovských

strojíren. KU 300.13/K 71 bylo uvedeno do

provozu v roce 1975. V letech 1991–92 byla

na velkostroji provedena celková generální

oprava.

Rekonstrukce a oprava vybraných částí

(duben–září 2010)

Od 1. dubna letošního roku začala v režii

společnosti SD – 1. strojírenská plánovaná

rekonstrukce a oprava. Subdodavateli jsou

firmy Noen, Krušnohorské strojírny, Elektroprim

a Remis. V rámci rekonstrukce bude

provedena řada modernizací:

nový kolesový výložník; výkon pohonu

kolesa vzroste z původních 315 kW na

500 kW, což umožní zvýšení rypné síly;

4 KVĚTEN

2010

Pracovníci SD - 1. strojírenské repasují přední podvozek

Na montážním místě v Bílině začala v dubnu plánovaná rekonstrukce a oprava vybraných

částí rýpadla KU 300.13/K 71. V rámci modernizace bude na tento velkostroj

jako na první v DB nainstalováno zkrápěcí zařízení snižující prašnost. Generálním

dodavatelem rekonstrukce je dceřiná společnost SD – 1. strojírenská.

pohon kolesa regulovatelný frekvenčním

měničem;

kompletní nové elektrické vybavení

včetně řídícího systému;

centrální mazací systém;

nová kabina řidiče, vybavená pneumaticky

odpruženým křeslem s vestavěnými

ovládacími prvky, informačními monitory

včetně kamerového systému.

A jaká je aktuální situace na montážním

místě? „Demontáž probíhá podle stanoveného

harmonogramu. Byly demontovány

hlavní části rýpadla – oba výložníky,

pojízdné protizávaží a pásnice. Také už byl

vytažen řiditelný podvozek a začali jsme na

něm vyměňovat malá a kontrolovat velká

vahadla. Až na čtvrtý pokus se nám podařilo

uvolnit hydraulický válec sloužící pro

vyrovnání náklonu rýpadla. S 12tunovým

hydraulickým válcem jsme pohnuli díky speciálnímu

masivnímu přípravku, do kterého

byly vsazeny hydraulické zvedáky 4 × 200 t,“

upřesňuje Jan Lískovec, manažer projektů

SD – 1. strojírenská.

Zkrápění přesypů

Nad rámec rekonstrukce bude K 71 osazeno

zkrápěcím zařízením. Odprášení jednotlivých

přesypů bude obstarávat nádrž

na vodu o objemu 12 m 3 , tlaková jednotka,

pozinkové nebo gumové rozvody a postřikové

rampy. Ovládání zkrápěcího systému

bude na obrazovce v kabině řidiče. Objem

nádrže je koncipován na 20 hodin provozu.

Umístěna je na vyvažovacím výložníku v ose

stroje. Tlaková jednotka minijet bude přivádět

vodu s konstantním tlakem k jednotlivým

postřikovým rampám s tryskami. Zklápěcí

rampy budou tvořeny sestavou pozinkového

potrubí a duralových držáků trysek, v nichž

budou umístěny filtry s kuličkovým ventilem

a vlastní tryska s výkonem zhruba 30 l vody/

hod. Celkem se předpokládá použití ramp

s 20 tryskami na celém rýpadle s celkovou

spotřebou vody přibližně 600 l/hod.

Termín ukončení rekonstrukce a opravy

K 71 byl stanoven na 30. září 2010.

text a foto: Tomáš Vrba

Manažer projektů Jan Lískovec (vlevo) a vedoucí montážního místa Jiří Křepela

AKTUALIT Y

KŘEST ROČENEK DNT A DB

Slavnostní křest a první představení ročenek za rok 2009 veřejnosti se uskutečnil

17. května v Chomutově. Přátelského setkání s tvůrci publikací ohlížejících se za minulým

rokem na obou těžebních lokalitách se zúčastnili také generální ředitel Jan Demjanovič,

výrobní ředitel Jiří Neruda a Pavel Smatana, ředitel pro výrobu DNT.

Slavnostní okamžik – křest Ročenky DNT zažil Jiří Janota již podvanácté, naopak Ročenka DB

byla v rukách Jiřího Nerudy poprvé. V obou případech byl kmotrem Jan Demjanovič

„Dovolte mi, abych vás přivítal na 473.

schůzi redakční rady DNT, na které bude

uvedena v život již dvanáctá Ročenka DNT

a prvně také Ročenka DB“, těmito slovy

přivítal přítomné předseda redakční rady

DNT Jiří Janota. Úctyhodné číslo pracovních

schůzek rady svědčí o tom, že ač její

členové prožili podstatnou část svých profesních

životů v tušimických dolech, nenechávají

přípravu jakékoliv tištěné publikace

Přehled počtu pracovních úrazů na SD za duben 2010

a porovnání se stejným obdobím loňského roku:

duben

Počet

evidovaných

úrazů

Rozdíl

Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce

Počet úrazů

se záznamem Rozdíl

2010 2009 2010 2009

DB 12 6 6 4 2 2

DNT 7 5 2 1 1 0

Správa a.s. 0 1 -1 0 1 -1

SD a.s. 19 12 7 5 4 1

o DNT náhodě. Redakční práci věnují vždy

maximum a pokaždé se snaží přijít s něčím

novým, co by posouvalo jejich záslužnou

činnost dopředu. V aktuální Ročence 2009

je to série článků přibližující implementaci

dálkové pásové dopravy do hnědouhelných

povrchových dolů u nás nebo příspěvek

Hornické dílo římského císaře Claudia

o odvodnění jezera Fucino na Apeninském

poloostrově. Energie a kreativita členům

BEZPEČNOST PRÁCE V SEVEROČESKÝCH DOLECH

Přehled počtu pracovních úrazů na SD

v kumulaci od počátku roku:

leden

až

duben

Počet

evidovaných

úrazů

rady rozhodně nechybí. Dokládají to další

tvůrčí plány. Miroslav Klvaňa ve spolupráci

s Martinem Vrubelem, vedoucím odboru

měřictví a geologie, připravuje publikaci

Měřiči a geologové DNT. Měla by se také

zmapovat problematika a výsledky rekultivací

a samozřejmě se počítá s Ročenkou

DNT 2010.

Potěšující je, že se letos prvně objevila

ročenka zaznamenávající nejdůležitější události

uplynulého roku na Dolech Bílina. Také

zde za tímto účelem vznikla redakční rada

ve složení: Jiří Jelínek (dlouholetý pracovník

DB [1969–2010]), Jitka Bílá, sekretářka

ředitele pro výrobu DB a publicista Antonín

Dohnal. Ačkoliv se jedná o první časosběrnou

publikaci z bílinských dolů, rozhodně

čtenáře potěší nápaditým layoutem a především

kvalitními fotografiemi Jiřího Jelínka.

Také nově vzniklý bílinský autorský

tým má smělé plány do budoucna, mimo

jiné se chystá věnovat historii i současnému

provozu ledvické úpravny.

Ročenka DNT bude ke čtenářům distribuována

tradičními cestami. Zájemci o tu

bílinskou se mohou obracet na Jitku Bílou.

(zleva): Antonín Dohnal a členové

redakční rady DNT: Miroslav Klvaňa,

Marie Kasperová, Zdeněk Filingr a Jiří Janota

Rozdíl

text a foto: Tomáš Vrba

Počet úrazů

se záznamem Rozdíl

2010 2009 2010 2009

DB 32 28 4 9 7 2

DNT 19 9 10 6 1 5

Správa a.s. 2 2 0 2 3 -1

SD a.s. 53 39 14 17 11 6

HORNICKÉ

L I S T Y

SVĚT DOLŮ

NA 3. SKRÝVKOVÉM ŘEZU DNT ZAČALA BÁŇSKÁ PŘÍPRAVA

NA PROPOJENÍ SE SEVERNÍMI SVAHY LOMU LIBOUŠ

Na přelomu roku dojde na 3. skrývkovém řezu k otočení pásových dopravníků přes severní závěrné svahy a rýpadlo KU 800.20/106

začne od příštího roku postupovat na nové porubní frontě pouze východním směrem do lokality Libouš II sever.

Během otáčení dopravníků bude provedena

v rámci revize provozního úseku

modernizace osmi poháněcích stanic, spočívající

v náhradě zastaralého řídícího systému

ZAT za moderní AB, čímž se unifikuje

řídící systém technologie DPD v rámci lokality

Dolů Nástup Tušimice. Zprovoznění

technologické linky přestavěných pásových

dopravníků je uvažováno nejdříve od února

2011. Hlavní a zásadní podmínkou pro zahájení

odstávky je dosypání koridoru úpadní

etáže výsypky PD 258 do prostoru lomení

závěrného svahu. Z toho důvodu jsou

6 KVĚTEN

2010

upraveny postupy provozu Lom tak, aby

se primárně uvolnil prostor elevace uhelné

sloje při západní demarkaci s odstavnou porubní

frontou lomu. Do těžby jsou zde nasazena

rýpadla KU 300.27/ 88 na 1. uhelném

řezu a KU 300.29/ 89 na 2. uhelném

řezu. Pro vlastní propojení bude nutné uložit

zakladačem ZPDH 6300.1/101 do tělesa

úpadní etáže celkem 4 mil. m 3 skrývkových

hmot. PD 258 bude po každém dílčím dosypání

etáže, zakládané s postupem východním

směrem, vejířovitě přestavována

na poháněcí stanici. Osa PD se postupně

Zakladač 3. skrývkového řezu ZPDH 6300.1/101 na úpadní etáži vnitřní výsypky Libouš

Poháněcí stanice PS 258 na výsypce 3. skrývkového řezu se připravuje na přestavbu

nakolmuje k linii severních závěrných svahů

lomu Libouš. S tímto propojením výsypky

na severní svahy se na úseku S1-3 začalo

během dubna, kdy ZPDH 6300.1/101 založil

„prvních“ 900 tis. m3 Situace budoucího propojení 3. skrývkového řezu

se severními svahy lomu Libouš

skrývkových

hmot. Od 4. do 9. května proběhla první

přestavba PD 258 na této vytvořené úpadní

etáži a od 10. května zakladač opět zakládá

další dílčí etáž. V závěru roku 2011 by mělo

dojít také k otočení pásových dopravníků

druhého skrývkového řezu přes severní

svahy. I během této změny směru odtahů

dojde k modernizaci řídícího systému poháněcích

stanic. Dovrší se tím sjednocení řídících

systémů DPD skrývkových a lomových

provozů Dolů Nástup Tušimice na jednotný

systém AB.

text a foto: Vladimír Andrášek

a Tomáš Vrba

SVĚT DOLŮ

Hlavní úkol při plnění zákona o ochraně

ovzduší znamená především snahu o snížení

prašnosti vznikající při těžbě a dopravě

uhlí i skrývkového nadloží. Ekologicky

šetrné procesy těžby a užití uhlí

jsou založeny nejen na neustálém zdokonalování

technologií, ale i na dodržování

vysokých ekologických standardů.

Na Dolech Bílina se neustále zkoumají

a zavádějí další opatření eliminující prašnost.

Koncem května zde například proběhla

zkušební prezentace mobilních

zkrápěcích děl.

Ochrana ovzduší

Nedílnou součástí činnosti Severočeských

dolů jsou opatření k eliminaci negativních

vlivů na životní prostředí a k jeho neustálému

zlepšování. Mezi priority patří ochrana

ovzduší. Ve spolupráci s nezávislou akreditovanou

laboratoří se zajišťuje nepřetržité

měření prašnosti s dálkovým přenosem dat.

Každý měsíc dostávají obce a města v okolí

těžebních provozů Dolů Bílina a Dolů Nástup

Tušimice výsledky měření. Na základě naměřených

hodnot se přijímají nápravná opatření.

Jedná se například o vysazování zelených

protiprašných pásů, rychlé osetí ploch uvolněných

důlními provozy pro následnou rekultivaci,

zkrápění přesypů pásových dopravníků.

Zvláštní péče při snižování prašnosti je

věnována skládkám uhlí a uhelného mouru

Stávající manipulační řád pro každou nádrž

na výsypce nebo odvodňovací příkop, a je jich

na 50 (to je 50 vodoprávních povolení), už neodpovídá

potřebám vodohospodářů. Byl proto

vypracován a příslušnými orgány schválen provozní

a manipulační řád nový, jednotný. Stanoví

pravidla údržby a provozu vodohospodářských

zařízení na výsypkách.. Všichni, kdo se v Tušimicích

zabývají vodou, si jako vzor vzali Radovesickou

výsypku na DB. Je největší v oblasti a je

i velice propracovaným vodohospodářským dílem.

Všechna voda z výsypky je svedená do

uzavřeného povodí. Je o ní tak přehled, který

umožňuje sledovat zákonitosti povodí. Obdobný

záměr se sleduje i na DNT novým manipulačním

řádem, i když zde je situace složitější,

protože se nejedná o uzavřené povodí.

Takto nám část své práce přiblížil vodohospodář

DNT Jan Průša. Jako každý, kdo se

vodou zabývá profesionálně i profesně ví, že

jarní měsíce od února do dubna jsou víc o vodě

SD NEUSTÁLE USILUJÍ

O SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI

a provozům ledvické úpravny. Samozřejmostí

je zkrápění důlních komunikací. V rámci právě

probíhající rekonstrukce a opravy rýpadla KU

300.13/ K 71 na DB bude také tento velkostroj

osazen zkrápěcím zařízením.

Zkrápěcí děla

Na skládce mouru úpravny uhlí v Ledvicích

se uskutečnila zkušební prezentace

dvou typů mobilních zkrápěcích děl.

Heterogenní prostředí výsypek DNT s četnými nádržemi a odvodňovacími prvky,

vyžaduje řešení.

než o suchu a že v létě mohou přívalové deště

způsobit hodně starostí. Problémy přineslo

i předjaří.

„Ano, Tušimicko je chudší na srážky, ale

letos to moc neplatilo. Napadlo poměrně dost

sněhu, pak nastalo rychlé oteplení a my museli

vyhlásit opakovaně 2. stupeň povodňové

aktivity na vyrovnávací nádrži čistírny důlních

vod Březno. K žádným škodám nedošlo. Podle

záznamů tu přes bezpečnostní přeliv vyrovnávací

nádrže čistírny důlních vod ve Březně přepadlo

do vodoteče Hutná od 1. 11. 2009 do

31. 3. 2010 celkem 120 419 m 3 vody, zatímco

ve srovnatelném období v loňském roce jen 28

723 m 3 vody. Takže, zima byla nejen mrazivá, ale

i dost bohatá na srážky. Co je podstatné, těžba

skrývky nebo uhlí ohrožena nebyla. Za zmínku

stojí, že v zimě se dokončila 3. etapa rekonstrukce

ČOV v Tušimicích a získali jsme tak další

velice moderní zařízení,“ dodává pan Průša.

text a foto: Antonín Dohnal

Obě mají dálkové ovládání a jedenáct poloh

otáčení. Protože jsou vybaveny filtrem

hrubých částí, můžou používat i užitkovou

vodu. V případě přerušení dodávky vody se

automaticky vypnou. Odlišení obou typů

zkrápěcích děl je v dosahové vzdálenosti

vodní mlhy (35 až 50 m), spotřebě vody od

3 do 8 m 3 /hod. a spotřebě elektřiny 6 kW

až 12 kW.

text a foto: Tomáš Vrba

TUŠIMICKÉ VÝSYPKY S NOVÝM MANIPULAČNÍM ŘÁDEM

Jan Průša v čistírně odpadních vod v Tušimicích

nám ukázal nové zařízení. Jedná se o rotační

síto Huber, které slouží k mechanickému čištění

odpadních vod. Zařízení zahrnuje rotační česle,

integrovaný lis na shrabky a podélný lapák písku

HORNICKÉ

L I S T Y

SVĚT DOLŮ

ZE ŠIROKÉHO SPEKTRA

REKULTIVAČNÍCH ČINNOSTÍ

Veškeré činnosti související se sanací a rekultivací území dotčeného těžbou Severočeských

dolů zajišťuje odbor přípravy území a rekultivací (jde mimo jiné o vedení pozemkové

agendy, uvolňování předpolí, vypořádávání se s důlními škodami a vlastní rekultivace).

S výsledky obnovy krajiny po těžbě uhlí se čtenáři Hornických listů seznamují pravidelně.

V tomto čísle jsme se zaměřili na problematiku skrývky kulturních vrstev půdy

a způsobů jejich využití. Za pozornost určitě stojí také realizace projektů na odstraňování

ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností.

Skrývka a deponování

zúrodnitelných zemin

Povinnost odejmout kulturní vrstvy půdy

a zúrodnitelné zeminy je dána zákonem

o ochraně zemědělského půdního fondu a příslušnou

vyhláškou. V potřebném předstihu před

báňskou činností je provedena bilance skrývky

ornice a dalších zúrodnitelných zemin a zpracován

návrh jejích dalšího hospodárného využití.

Alternativě se skrytá ornice hned aplikuje na rekultivované

plochy nebo je deponována a čeká

na další vhodné využití. Například na Dolech

Bílina bylo tímto způsobem k 1. lednu 2009 uloženo

v deponiích: 2,9 mil. m 3 ornice, 3,6 mil. m 3

spraší a 3,5 mil. m 3 slínovců. Aby se ornice v deponiích

neznehodnotila, musí být dodržována

řada zásad umožňujících zemědělské obhospodařování

jako ornou půdu nebo louku. Jen

standardní obdělávání totiž udrží kvality ornice.

Každou deponii je třeba chránit před srážkami,

protože přívaly vody by ji rozplavily. Za předpokladu,

že jsou dodržovány zásady dlouhodobého

uložení skryté ornice, její kvalita se nijak

nezhorší. Na DNT jsou přebytky skryté ornice

ukládány na deponii Brány. Zúrodnitelné zeminy

Kvalita uložené skryté ornice

se musí udržovat

podle přesných zásad.

vhodné pro přemístění a následné rozprostření

nebo dočasné uložení v deponiích, to jsou na lokalitách

SD kromě ornice také spraše a slínovce.

Nejcennější je samozřejmě ornice, která se využívá

výhradně pro zemědělské rekultivační účely.

Dobře rekultivačně využitelné jsou také spraše,

a to zejména pro potřeby lesnických rekultivací.

Naopak slínovce jsou meliorační horninou důležitou

pro zúrodňování písků a fytotoxických zemin.

Záchrana zúrodnitelných zemin má v lokalitách

Severočeských dolů dlouhou tradici. Právě

zde, v bílinské oblasti, s ní bylo započato během

otvírky povrchového dolu Pokrok v rámci celého

tehdejšího severočeského revíru.

8 KVĚTEN

2010

Řešení ekologických škod vzniklých

před privatizací hnědouhelných společností

Při privatizaci hnědouhelných státních

podniků v roce 1993 nebylo odpovídajícím

způsobem dořešeno finanční vypořádání minulých

ekologických škod. Na zahlazování

následků hornické činnosti si od doby vzniku

akciových společností v roce 1994 těžaři vytvářejí

finanční rezervu podle novely horního

zákona z roku 1993. Na rozsáhlá území určená

k rekultivaci však v tu dobu ještě potřebná finanční

rezerva neexistovala. Z těchto důvodů

přijala vláda v roce 2002 usnesení, v němž

SD od roku 2002 připravují

také některé rekultivační

projekty financované

z 15 ekologických miliard.

odsouhlasila postupné vyčlenění částky 15

mld. korun utvořené z privatizačních výnosů

jako podíl státu na nákladech revitalizace krajiny

narušené těžební činností státních hnědouhelných

podniků v Ústeckém a posléze i Karlovarském

kraji. Předkládané projekty schvaluje

meziresortní komise k řešení ekologických

škod vzniklých před privatizací hnědouhelných

společností. Severočeské doly už tedy

od roku 2002 připravují rekultivační projekty

území zasaženého bývalou důlní činností. Investorem

těchto akcí byl Fond národního majetku

ČR, později Ministerstvo financí ČR. Od

té doby byla realizována řada rekultivačních

akcí na obou lokalitách SD. Patří mezi ně například

rekultivace částí vnějších výsypek Pokrok

a Radovesice v bílinské oblasti a výsypek Merkur

a Prunéřov na Tušimicku. Postupně se připravuje

projektová dokumentace k projednávání

v meziresortní komisi na léta 2010–2012

pro další plochy. Na projednávání rekultivačních

akcí se aktivně podílejí také zastupitelé

okolních měst a obcí.

text a foto: Tomáš Vrba

DB - dokončené rekultivace k 1. 1. 2010 (ha)

lesnické 1 296 (52 %)

zemědělské 642 (26 %)

vodní 107 (4 %)

ostatní 430 (18 %)

SVĚT DOLŮ

DNT – dokončené rekultivace k 1. 1. 2010 (ha) SD – předpokládaná bilance rekultivací SD v roce 2010 (ha)

lesnické 638 (38 %)

zemědělské 912 (54 %)

vodní 32 (2 %)

ostatní 103 (6 %)

dokončené 213 (7 %)

rozpracované 2 813 (90 %)

zahájené 95 (3 %)

Radovesická výsypka

Nezbytným předpokladem nutným pro

báňskou činnost Dolů Bílina bylo vzhledem

k nedostatečné kapacitě vnitřní výsypky

a více než 200metrovému nadloží vybudování

vnějších výsypek – Radovesická a Pokrok.

Na nejrozsáhlejší výsypkový útvar,

Radovesickou výsypku, se začalo zakládat

v roce 1969. Prostor výsypky navázal na

výsypku dolu Jirásek a postupoval směrem

do Radovesického údolí. Těleso výsypky

obsahuje nadložní hmoty z druhého až

čtvrtého skrývkového řezu. Dopravní spojení

mezi lomem a výsypkou tvořily tři DPD.

Vytvoření tak mohutného zemního tělesa

o rozloze zhruba 1 540 ha doprovázela

také řada zejména hydrologických problémů.

Postupně zde byl v rámci rekultivačních

prací vybudován důmyslný systém

odvodnění povrchových vod. Vznikla zde

soustava záchytných a sedimentačních nádrží,

které navíc zatraktivňují zdejší krajinu.

Radovesická výsypka také dlouhodobě

nepříjemně ovlivňovala své bezprostřední

okolí. V roce 2003 zde bylo zakládání

ukončeno a naplno se rozeběhl náročný

projekt sanace, rekultivace a revitalizace.

Na Radovesické výsypce převažuje rekultivace

lesnická. Lesní porosty jsou prostřídány

přírodními loukami, přesně v souladu

s typem okolní krajiny Českého středohoří.

Rekultivační práce se zde provádějí jako

předpoklad další revitalizace. Už nyní je

obraz krajiny nad městem Bílinou k nepoznání

přetvořen v zelenou oázu. Na konci

letošního února ukončily DB provoz na své

druhé vnější výsypce Pokrok a veškeré

nadložní hmoty budou nadále ukládány do

prostoru vnitřní výsypky. Na obou vnějších

výsypkách bude postupně vznikat mladá

potěžební krajina.

HORNICKÉ

L I S T Y

SVĚT DOLŮ

VÝSTAVY MAJÍ STÁLE SVOU VÁHU

Propagace má řadu forem, vstupem moderní

techniky sice některé ustupují do

ústraní, ale stále mají svou váhu. K těm

tradičním a osvědčeným patří i prezentace

na vybraných výstavách. Ukazuje

se, že osobní kontakt s lidmi je účinný

a nenahraditelný. Návštěvníci výstav mají

možnost se v expozicích seznámit s problematikou

nejen prostřednictvím tištěných

a obrazových materiálů, ale především

formou poradenství, které poskytují

skuteční specialisté. Severočeské doly

se letos zúčastnily největší regionální

stavební výstavy o bydlení – Můj dům,

můj hrad a Bydlení na výstavišti Zahrada

Čech v Litoměřicích. V expozici, kterou

umístila společnost v hlavním pavilonu

výstaviště, jsme zastihli Petra Krále,

vedoucího marketingu SD.

Alena Krausová a Karel Horák

z oddělení marketingu

Po řadu let patřila společnost SD mezi

pravidelné vystavovatele, minulý rok

vás tu však návštěvníci nemohli nalézt.

Proč?

Zjistili jsme, že je dobré, aby o nás lidé

věděli nejen ve velkých městech jako je

Praha, Brno či Ostrava, ale také v regionu,

kde působíme. Přehodnotili jsme roční plán

a opět Litoměřice zařadili. Výstava Můj dům,

můj hrad a Bydlení je stále populární a litoměřické

výstaviště si udržuje stabilní postavení

v konkurenčním prostředí mnohem

větších výstavišť.

10 KVĚTEN

2010

Kolik výstav letos obsazujete?

V letošním roce máme naplánováno

sedm výstav. V součastné době jsme již absolvovali

čtyři výstavy (Infotherma Ostrava,

Moderní vytápění Praha, SHK Brno a Můj

dům, můj hrad v Litoměřicích). Do konce

roku nás ještě čekají tři výstavy (Země živitelka

v Českých Budějovicích 26. 8.–31. 8.,

FOR THERM v Praze 21. 9.–25. 9. a AQUA

THERM v Praze 23. 11.–27. 11.).

Vaše litoměřická expozice zaujala

návštěvníky i hodnotitelskou komisi.

Expozici navrhla ve spolupráci s oddělením

marketingu reklamní agentura z Mostu

a budeme ji využívat ještě celý letošní rok.

Budou zaktualizovány jen údaje z nové výroční

zprávy 2009 naší společnosti. Že je

expozice úspěšná, potvrzovali jednak návštěvníci,

tak i hodnotitelská komise, která

jí udělila diplom a křišťálovou krychli za nejlépe

řešenou expozici letošního ročníku.

Pořadatelé dali punc i vyhodnocení, které

proběhlo zcela netradičně na slavnostním

setkání vystavovatelů na večerní plavbě

lodí po Labi. Letos se o návštěvníky a chod

expozice starali moji kolegové z oddělení

Alena Krausová a Karel Horák.

Už jste něco naznačil, ale přece, o co byl

největší zájem?

Jak jsem uvedl, návštěvníky nejvíce zajímala

perspektiva vytápění hnědým uhlím,

zásoby uhlí a cenový výhled do budoucna.

Otázky byly kladeny i na podíl naší společnosti

na ochraně životního prostředí a na

postup rekultivací. Hlavně jsme zde však

sklízeli plody naší dlouhodobé práce na

poli propagace spalování pevných paliv šetrných

k životnímu prostředí. Návštěvníci

si pochvalovali téměř bezproblémové provozování

automatických kotlů, zejména při

spalování bílinského uhlí, které dobře odhořívá

a zároveň splňuje emisní limity. Nemají

pak problémy s úředníky v obcích ani

s pracovníky ŽP v chráněných krajinných

oblastech.

Výstavní panely v expozici vhodně doplnily

už tradičně výrobky společnosti Ekoefekt,

ty vaši expozici budou doprovázet

i na dalších výstavách?

Se společností Ekoefekt spolupracujeme

už od 90. let, protože je to výrobce,

který dokázal vždy reagovat na vývoj v topenářském

oboru. Jeho automatické kotle na

uhlí patří k české špičce. Firma byla mezi

prvními, kteří zachytili potřebu razantní

změny ve vytápění tříděným uhlím. Postupně

automatické kotle také vylepšovala.

Je to určitá symbióza založená na kvalitě uhlí

a kvalitě kotle. Naše uhlí ve spojení s automatickými

kotli znamená pro zákazníka to

nejdůležitější – levné teplo.

Můžete prozradit, jaká bude cenová nabídka

pro letošní léto, kdy bývá nejvhodnější

se zásobit uhlím na zimu?

Náš ceník uhlí je rozložen do čtyř období.

Nejvýhodnější z hlediska ceny uhlí

pro zákazníky je současné období, tedy do

konce května.

text a foto: Václav Sedlák

SVĚT DOLŮ

DOLY BÍLINA NA DISCOVERY CHANNEL

Pavel Malina z firmy Prodeco představuje montáž nového velkostroje Štáb Discovery Channel v akci na montážním místě Jana

Kanadská televizní společnost Discovery Communications prostřednictvím téměř třiceti kanálů skupiny Discovery Channel pokrývá

svým signálem 185 zemí po celém světě. Denně její programy sleduje více než půldruhé miliardy diváků. Do oblíbeného

cyklu MegaWorld nyní zařadila i Českou republiku a její nejhlubší povrchový důl Bílina. Posláním Discovery Channel je prohlubovat

globální vzájemné porozumění prostřednictvím vlastního zkoumání živé i neživé přírody, sociální antropologie, historie, technických

divů a inovací. Snaží se o širokou osvětu a nenásilnou výchovu. Svými televizními pořady i organizováním zajímavých

expedic chce inspirovat lidi k péči o naši planetu a k hrdosti nad vědeckými i technickými úspěchy.

MegaWorld

Sledujete-li oblíbený kanál Discovery, pak

víte, že série obsahově i filmařsky dokonalých

hodinových dokumentů MegaWorld objevuje

po celém světě ty nejfantastičtější vědecké,

technické a industriální objekty a inovace.

V současné době tak běží v tomto cyklu na

Discovery například příběhy největších trucků

nasazených při těžbě diamantů na drsném

severu Kanady, megaprojektu výstavby nové

vodní elektrárny v Québecu, futuristických

mrakodrapů v dubajské poušti, italských revolučních

inovací pro konstrukce kosmických

lodí i pro špičkový automobilový design, nebo

třeba megatransparentní prosklené továrny

Kameraman pořizuje záběry nejhlubšího

povrchového dolu v České republice

Volkswagenu v Drážďanech. Nedávno vzbudil

velkou pozornost dokument o holandských

tulipánech a jiných megakvětinách a o nejvíce

zautomatizovaném megapřístavu světa –

německém Hamburku.

Doly Bílina mezi českými nej

Tvůrci série MegaWorld nyní natáčejí ve

střední Evropě – kromě Česka také v Rakousku

a Polsku. Doly Bílina se tak dostaly

do vybrané společnosti a brzy se na obrazovkách

i speciálních DVD a Blu-ray discích

Discovery po celém světě objeví spolu s nimi

například ještě další české fenomény:

tunelový komplex Blanka v Praze, největší

česká podzemní stavba o celkové

délce tunelů 5,5 km, po jejímž dokončení

vznikne nejdelší souvislý ražený

tunel dlouhý 2,7 km;

nejmodernější česká lokomotiva Škoda

109E, kterou štáb natáčel během rychlostních

zkoušek;

mnohonásobný světov ý rekordman

v jízdě závodním tahačem David Vršecký

při tréninku na mosteckém autodromu.

Jak probíhalo natáčení

Discovery Channel na DB

Vysoce profesionální čtyřčlenný štáb ve

složení režisér, kameraman, zvukař a technik

se u nás pohyboval dva dny. Na montážním

místě Jana zachytil stavbu nového rýpadla KK

1300. S jednotlivými fázemi montáže tohoto

velkostroje a technickými parametry seznámí

diváky Pavel Malina, obchodně technický

náměstek dceřiné společnosti Severočeských

dolů Prodeco, která staví pro Doly Bílina

už devatenáctý velkostroj. Pozornost

kanadských filmařů si získal také zakladač

ZPD 3500.9/Z 99 z roku 1989 a kolesové

rýpadlo KU 800.19/K 98 na čtvrtém skrývkovém

řezu. Atraktivní budou jistě i záběry na

pozůstatky starých důlních děl po hlubinné

těžbě v porubní frontě severní části lomu.

Pozorným průvodcem kanadského štábu

byl Vladimír Budinský, ředitel odboru strategie

a komunikace. Ačkoli byli filmaři předem

vybaveni kvalitními rešeršemi, získali na místě

řadu dalších potřebných informací a vysvětlení.

Díl věnovaný České republice z cyklu

MegaWorld by se měl na programu kanálu

Discovery (http://dsc.discovery.com) objevit

letos na podzim.

Věřme, že vzbudí stejně zaslouženou

pozornost jako zatím jediný dokument Discovery

Channel týkající se České republiky.

V rámci projektu Pas do Evropy (Passport

to Europe) byla Praha zařazena mezi sedm

nejkrásnějších evropských měst.

text a foto: Tomáš Vrba

HORNICKÉ

L I S T Y

SVĚT DOLŮ

STUDIJNÍ CESTA PRO ZASTUPITELE

Horní Lužici a Dolní Slezsko – tyto dva hnědouhelné regiony v Německu a Polsku měli možnost důkladně poznat na letošní studijní

cestě zastupitelé měst a obcí sousedících s lokalitami Severočeských dolů. V posledním dubnovém týdnu navštívili aktivní

hnědouhelné povrchové doly a jejich okolí, zajímali se o projekty rekultivací a tvorby nové krajiny i o nové těžební záměry.

Lužice: uhelná energetika a nová jezera

V hornolužickém revíru těží dnes společnost

Vattenfall ročně 58 mil. tun hnědého uhlí.

Po znovusjednocení Německa a razantní restrukturalizaci

byl region zasažen likvidací

řady těžebních lokaliat, na jejichž místě vznikají

jezera. Lužice však zůstává energetickou

základnou; kromě moderní těžby a energetického

užití hnědého uhlí sází i na obnovitelné

zdroje.

Představitelky Mariánských Radčic

na vyhlídce velkolomu Turów

12 KVĚTEN

2010

Před skrývkovým mostem ve velkolomu Welzow-Süd

Zastupitelé navštívili velkolom Welzow-

Süd (ročně kolem 20 mil. tun) a sledovali práci

mohutného skrývkového mostu F60 i uhelných

rýpadel a dál celý tok uhlí až do moderní

elektrárny Schwarze Pumpe (2×800 MW),

která vykazuje účinnost až 44 %.

Inspirativní byl bezesporu kontakt se spolkem

Bergbautourismus města Welzow, podporovaným

společností Vattenfall. Spolek

zajišťuje odborné exkurze i tzv. zážitkovou

Starosta obce Místo v centrálním

dispečinku velkolomu Turów

turistiku přímo na lomu Welzow-Süd, v nové jezerní

krajině i v objektech hornických památek.

Jezero zbytkové jámy lomu Berzdorf,

v blízkosti české i polské hranice, přineslo

účastníkům studijní cesty plastickou představu

o koncepčním plánování sanací a rekultivací.

Jezero s vodní plochou 9,6 km 2

a přilehlým rekultivovaným areálem se stává

turistickým a rekreačním magnetem pro celý

Euroregion Nisa.

Hnědouhelné Dolní Slezsko

Studijní cesta zamířila do velkolomu Turów

polské společnosti PGE KWB Turów S.A. Počátkem

90. let byl zahájen program modernizace

těžebního provozu a péče o životní prostředí.

Těžba potrvá do roku 2035 při ročních

objemech kolem 14 mil. tun hnědého uhlí. Zásobuje

sousední elektrárnu Turów (2100 MW),

která připravuje výstavbu nového bloku

460 MW. Účastníci se seznámili s provozem

technologických celků s pásovou dopravou

a s úspěšnou rekultivací vnější výsypky (celkem

22 km 2 ), jejíž sypání bylo ukončeno v roce

2006 a většina zalesněných ploch byla již předána

správě státních polských lesů. Chloubou

je i zbrusu nová čistírna důlních vod.

Vedení KWB Turów poskytlo českým

návštěvníkům podrobné informace o spolupráci

s městem Bogatynia a dalšími obcemi

v sousedství, o historii těžby v trojmezí ČR,

Německa a Polska i o záměrech otevření nového

dolnoslezského hnědouhelného velkolomu

u města Legnica (roční těžba až 60 mil.

tun, výstavba moderní elektrárny 8 500 MW).

text a foto: Tomáš Vrba

Účastníci z Března u jezera

zbytkové jámy Berzdorf

PATNÁCT POČÍTAČOVÝCH SESTAV

PRO DALŠÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLU

Že Severočeské doly přispívají k rozvoji svého okolí, to je již

všeobecně známo. Méně známa je ale skutečnost, že SD v pětiletém

cyklu obnovují svoji výpočetní techniku, avšak příslušná

technika například pro školy může být ještě užitečná; proto byla

v dubnu poskytnuta ZŠ Aléská v Bílině.

Právě výpočetní technika jde

kupředu mílovými kroky, proto

se jí musejí výukou věnovat už

základní školy, a to již na prvém

stupni. K tomu nám řekla paní

ředitelka ZŠ Aléská, Božena

Holková: „Naše škola potřebuje

nutně rozšířit vybavení počítači,

kterých stále není ve škole takový

počet, který by odpovídal

doporučenému množství vzhledem

k počtu žáků. V letošním

roce ale budeme modernizovat

a rozšiřovat počítačovou učebnu,

která je základním pracovištěm

pro výuku informatiky i výuku

v jiných předmětech.

Kromě této učebny ovšem

potřebujeme vybavit i učebny –

zejména na prvním stupni – počítači

pro individuální práci se

žákem. V posledních letech totiž

došlo k nárůstu počtu žáků

s poruchami učení a výukové

programy jsou další metodou,

jak zkvalitnit nutnou individuální

péči o žáka. Je to jedna z efektivních

metod, kterou může

učitel využít. – A mimo toho,

chceme zavést ve škole elektronickou

žákovskou knížku a elektronickou

třídní knihu; a to také

bez počítačů nejde. Dosud se

o jeden počítač na škole dělili

3,2 učitele, takže počítači od

Severočeských dolů jsme mimo

jiné tuto statistiku podstatně

vylepšili a pedagogům zajistili

lepší přístup k možnostem,

které technika nabízí.“

text a foto:

Svatava Brožíková

V jazykové učebně se pro výuku také počítače využívají – na snímku žáci 2. A

Ředitelka základní školy, Božena Holková – je třeba se věnovat

rozvoji využívání techniky v pedagogické práci

Zanedlouho bude na počítačové sestavy čekat nová učebna

HORNICKÉ

L I S T Y

INFO

INFO

STO DVACÁTÝ PRVNÍ NA VÝBORNOU

Podruhé uspořádaly Moravské naftové doly Hodonín (MND) Skok přes kůži a podruhé zdařile. Přátelské jihomoravské slunce přálo

průvodu fuxů městem při hledání nadlišáka, přátelská byla atmosféra v sále kulturního domu.

Pohotovým a tradičně ostrým

vtipem, přehledem a pevnou

rukou vládnoucí Slavné

vysoké a neomylné prezidium -

Pavel Prokop - zcela zřetelně dávalo

po celý večer jasný signál

o tom, kdo je v „noře“ vůdčí autoritou.

A to i přes to, že v prezidiální

tablici významná místa zaujímali

současný rektor VŠB TU

Ostrava prof. Vondrák, bývalý

rektor prof. Čermák, děkan Hornicko-geologické

fakulty prof.

Slivka, generální ředitel MND

Karel Komárek st., viceprezident

Hospodářské komory ČR

Pavel Bartoš, starostka Hodonína

Grauová, představitelé univerzit

z Ukrajiny a Polska, Zdeněk

Osner, předseda ZSDNP,

Pavel Smatana, ředitel pro výrobu

DNT zastupující organizace

těžící uhlí lomovým způsobem

a Pavel Dvořák, náměstek

předsedy ČBÚ.

Hodonínský skok potvrdil

trend posledních let – vzrůstající

hrdost na hornický stav a výraznou

snahu o zachování hornických

tradic v podobě stále

četnějšího užívání hornických

stejnokrojů.

Kromě Ostravsko-Karvinska

a pořádajícího Hodonína

významné zastoupení na Skoku

mělo Podkrušnohoří. Nepřehlédnutelnými

byli slavní semestři

ze Sokolova Beran, Jiskra,

Kastl, ze Severočeských dolů

Brabenec, Šťovíčková, Nedbálek,

Tischler, Andrášek, Neuman,

ze skupiny Czech Coal

generální ředitel Litvínovské

uhelné Petr Kolman, otec a syn

Blínové, předseda OBÚ v Mostě

Pavel Musil, František Fraus,

Lenka Vaidišová a Jaroslav Fultner

z Hornické společnosti Podkrušnohorské

oblasti, Josef

Gerthner, Zbyněk Jakš, Vladimír

Procházka, Radim Slabák ze

Spolku severočeských havířů

Most. Nechyběl primátor města

Mostu Vlastimil Vozka s chotí.

KVĚTEN

2010

Z ajímavou byla přítomnost

hned čtyř ředitelů Výzkumného

ústavu pro hnědé uhlí v Mostě,

Jana Žďárského, Oldřicha Klimeckého,

Heleny Veverkové

a Marcely Šafářové.

Početná v ýprava přijela

z Příbrami a reprezentativní zastoupení

měla Slovenská republika.

Zahájení programu Skoku

bylo mimořádně slavnostní. Po

projevech nejvyšších představitelů

VŠB – TU a generálního ředitele

MND pokračovalo udílením

pamětních medailí vydaných

k loňskému 160. výročí vzniku

Vysoké školy báňské.

Děkan HGF VŠB – TU Ostrava

prof. Vladimír Slivka, prof.

Pavel Prokop udělili a současně

také předali medaili za zásluhy

o dlouholetou příkladnou propagaci

a reprezentaci univerzity

zejména v udržování a rozvíjení

akademicko-hornických tradic

těmto slavným semestrům:

Karlu Lukešovi, in memoriam

(bývalému řediteli již neexistujícího

Dolu Dukla v Havířově-Suché)

Kolomanu Iványimu, (emeritnímu

řediteli Rudných dolů

Příbram) Josefu Bernardovi,

(emeritnímu technickému náměstkovi

Rudných dolů Příbram)

Vratislavu Vajnarovi (emeritnímu

generálnímu řediteli SD a.s.)

Jaroslavu Malchárkovi (předsedovi

Združenia banických spolkov

a cechov Slovenska) Erikovi

Sombathymu (podpředsedovi

Združenia banických spolkov

a cechov Slovenska) Olegu

Morozovovi (proděkanovi Hornické

fakulty Doněcké národní

Technické univerzity)

Program dle ustáleného rituálu

pokračoval do pozdních nočních

hodin. Málokomu se chtělo

opustit útulnou noru …

„ K a m a r á á á á d i , k a m a -

ráááádi …“, tuto oblíbenou karmínu

si zazpíváme zase až za rok …

text: Zdeněk Brázda

foto: J. Jiskra

„Psal se rok 2004 a v Mostě byl Skok …“

Koloman Iványi a Stanislav Vopasek – oba se ojedinělým způsobem

zapsali do historie obnovy a udržování hornických tradic. Byli u všeho malého,

byli základními kameny věcí velkých v Čechách a na Moravě.

Když v Hodoníně za ze zdravotních důvodů nepřítomného

Kolomana Iványiho pamětní medaili přebíral jeho dlouholetý

spolupracovník a kamarád Josef Bernard, netušili jsme, že za

pět dní „Kolo“, nebude mezi námi …

Odešel veliký, veliký havíř … Odborník, organizátor, inspirátor,

motivátor, motor, již za živa legenda. Mimo jiné byl „tátou“ Setkání

hornických měst, byl … Velikost jeho přínosu v obnově

a udržování hornických tradic ocení až budoucnost.

Od 5. května věčné světlo jeho kahanu září na hornickém

nebi.

Čest jeho památce!

SEVEROČESKÉ DOLY

MAJÍ SVŮJ HORNICKÝ PRAPOR

V Ústí nad Orlicí, na průtahu městem, stojí úhledné stavení. Sympatické na pohled, nelze jej

přehlédnout. Na něm nápis Velebný & Fam s.r.o. Vejdete-li dovnitř, sympatie ještě vzrostou.

Vstřícný personál, útulno, čisto, množství úžasných vyšívaných vlajek, praporů, církevních oděvů,

nášivek, znaků … Návštěvník, v tomto případě zákazník, má pocit, že vše běží na plné obrátky

a v pohodě. A nad tím vším majitel, pan Velebný. Jeho příjmení jako by vystihovalo atmosféru

provozovny i výrobky, které z ní vycházejí.

Pan Velebný neodmítne, ba

naopak vyhoví přání prohlédnout

si jednotlivá pracoviště. Výpočetní

technika, moderní vyšívací

automaty na sériové práce, rychloběžné

vyšívací stroje a šikovné

ruce, bystrý zrak a umělecký cit

vyšívaček … To nelze jen tak přejít.

Znovu pocítíte „útulno“. Při pohledu

na hotové zakázky, pro odběratele

z domova i ze zahraničí, mimo jiné

i slavnostní obřadní šat pro nového

pražského primase, nebo vojenské

zástavy pro armády ČR, SRN, Rakouska,

významné instituce, nejrůznější

spolky, tělovýchovné jednoty

… ,nás naplňuje jistota, že …

je to pravé místo pro zrození vlajky

významné uhelné společnosti!

Hluboko v čase, v roce 1713,

je datován první záznam o „paramentářst

ví“ spojovaného

s příjmením Velebný. Pozdní období

výroby je těsně spjato s dědou

současného majitele provozovny,

který se řemeslu naučil

od svého tatínka. Ve Vídni založil

dílničku vyrábějící výbavy pro nevěsty,

pro židovskou obec opony

rozvěšované při mších na stěny,

obaly na tóry. Tradici výroby přerušila

první světová válka. Rodina

se vrátila do Čech a děda, který

se z války vrátil později, obnovil

v roce 1922 živnost v Orli u Slatiňan

na Chrudimsku. Živnost fungovala

do roku 1951, kdy výrobu

převzala Charita – státní podnik

zajišťující výrobu pro církev. Děda

v ní nadále pracoval – šil, až do

roku 1965. Od tohoto data až do

roku 1990 trvalo přerušení výroby.

Pak manželé Velební začali znovu

ve sklepě paneláku …

Brzy dětem ruší Spoření mladých

a s 15 tisíci Kč odcházejí na

statek do České Třebové, kde začínají

s výšivkami na pyžama, na

tepláky. Mají štěstí, statek jim ručí

na půjčku. Po měsíci najednou

statek ruší výrobu. Odcházejí do

Libchav, vystřídají tři místa a stále

jsou v nájmu. V roce 1999 jim MNV

v Ústí nad Orlicí nabídl budovu bývalého

řeznictví později upravenou

na přechodný filmový archiv, avšak

v zuboženém stavu. V roce 2000

se dokončila přestavba objektu

na současnou provozovnu. Dnes

v ní pracuje 18 zaměstnanců. Dalších

dvanáct pracuje v další provozovně

v Jablonném nad Orlicí,

kde se šije a vyšívá výhradně pro

církevní účely.

Dnes firma vlastní i kontaktní

mikrokancelář v Praze.

JUBILEUM DĚL JAROSLAVA JISKRY

Křtu, jehož se zúčastnilo na

sto pozvaných hostů, předcházel

neobvyklý úvod. To když na základě

usnesení správní a dozorčí

rady Georga Agricoly – Region

Slavkovský les získali medaili LUX

EX TENEBRIS (Světlo z temnot)

za aktivní dlouholetý přínos rozvoji

a udržování hornických tradic

František Štěpánek – generální

ředitel a předseda představenstva

SU a.s.,právní nástupce

Zdeněk Brázda – specialista

odboru strategie a komunikace

SD a.s.

Dušan Vilím – hlavný štátny radca

pre legislatívu ministra hospodárstva

Slovenské republiky

Bezprostředně poté, po krásných

slovech přímluvy, předal

Preciznost práce, kvalita výrobků,

neustálá snaha jít dál a být

stále lepší, úspěchy na výstavách

spolu s tradovanými zkušenostmi

a komplexní dodávkou rozhodly

o rodišti hornického praporu Severočeských

dolů a.s. Chomutov.

Je jím Ústí nad Orlicí s datem

narození 10. května 2010.

Prapor má i svůj záruční list

znějící na bezplatnou opravu po

dobu 10 let.

Bude trvale umístěn v zasedací

místnosti generálního ředitele

a předsedy představenstva a na

veřejnosti bude užíván výhradně při

slavnostních příležitostech. Premiéru

si odbude na Setkání hornických

a hutnických spolků Evropy

v závěru května v maďarské Pécsi.

text: Zdeněk Brázda

foto: J. Dubiczki

Jaroslav Jiskra, vedoucí výroby Sokolovské uhelné a.s., právní nástupce, v důstojných prostorách sokolovského zámku křtil svou

již pětadvacátou publikaci.

(zleva): Jaroslav Jiskra, Soňa Šustrová, Pavlína Dubová,

Arnoštka Kostková, Zdeněk Brázda a Dana Jiskrová

Dušan Vilím Jaroslavovi Jiskrovi

Vyznamenání Ministra hospodárstva

SR za přínos k rozvoji přátelských

vztahů a šíření tradic mezi

českými a slovenskými horníky.

Dalším milým překvapením pro Jaroslava

Jiskru bylo udělení medaile

LUX EX TENEBRIS Nadací jíž je

dlouholetým aktivním členem.

Bez nadsázky lze říci, že tato

událost není uváděna v kalendáři

hornických akcí roku 2010, událostí

se stala.

Všichni pozvaní si na památku

křtěnou publikaci s věnováním autora

odnesli s sebou.

Pozn:. Zájemci o knihu se mohou

obrátit na Z. Brázdu tel. 4253

nebo 602 140 767. Cena 400 Kč

-bk-

HORNICKÉ

L I S T Y

INFO

INFO

SPORT

ZÁVODY LYŽAŘSKÉHO ODDÍLU TJ DNT NA KLÍNOVCI

20. března 2010 proběhl již 2. ročník oddílových lyžařských závodů ve slalomu na klínovecké sjezdovce Bílý Potok lyžařského oddílu

TJ DNT Kadaň. Počasí bylo velmi proměnlivé, sněhu i přes vysoké zimní datum dostatek, a tak nic nebránilo v závodění. Nejdříve se

musela upravit trať a postavit branky tak, aby odpovídaly všem závodním kategoriím.

Bohužel, špičková elektronická

časomíra nám selhala, a tak

bylo použito ruční měření, čili časomíra

lidská s hodinkami a vysílačkami.

Takhle jsme ostatně začínali

před mnoha lety, když jsme

například měřili první úspěchy maličké

Lenky Kebrlové, naší odchovankyně

a pozdější olympioničky.

Slalom proběhl dvoukolově

a zúčastnilo se celkem 20 dětí

na lyžích i snowboardech v kategoriích

předžáků a žáků od 5 do

13 let. - Závody dokonale prověřily

lyžařské umění jednotlivých

Pohár Peruna

V neděli 2. května, zahájil

také seriál horských kol Peruna

cup závodem Giro Perštejn.

V poměrně profilově (od řeky

Ohře až k Horní Halži celkem 1

000 m načtených stoupání) i vytrvalým

drobným deštíkem obtížném

závodě absolvovalo hlavní

trasu na 30 km 120 bikerů.

Opětně se poměrně dařilo, na

6. místech skončili do 30 let Bubeník,

do 40 let Šindelář, v kat.

do 50 let vybojoval 2. místo Pasev

a vítězem nad 60 let se stal

nesmrtelný Pepino Svoboda.

KVĚTEN

2010

závodníků. Vítězem byl nakonec

každý, kdo se zúčastnil, i když pochopitelně

stupně vítězů byly jen

pro ty opravdu nejlepší. O tom, že

se závody vydařily, svědčí fotografie

plné úsměvů dětí a odhodlání

pořadatelů tuto akci každoročně

opakovat.

Všechny děti, které se lyžařských

závodů zúčastnily, dostaly

nejen sladkou odměnu, ale i hezké

věcné ceny. - Hlavním partnerem

akce byly Severočeské doly a. s.

Chomutov, kterým patří naše obrovské

poděkování i úsměvy dětí.

DRAČÍ LODĚ 2010

Porazil nás startér. To je asi

nejvýstižnější vyjádření výsledku

posádky Severočeských dolů

pod názvem SDraci v prvomájovém

2. ročníku závodů dračích

lodí O pohár primátorky Chomutova

na Kamencovém jezeře. Co

se vlastně stalo? Do závodů se

přihlásilo 19 dvacetičlenných posádek,

které čekaly 2 rozjížďky

po 4 lodích. Z nich se dle časů

nasazovalo do jednotlivých finále.

Naše posádka startovala

hned v 1. rozjížďce. Na špici lodi

SPORTOVNÍ REPREZENTANTI SD

Karel Bažant, mnohdy hlavní

organizátor nohejbalových akcí

seděla čelem ke startérovi bubenice

Blanka, která zdviženou rukou

hlásila přípravu posádky pár

vteřin před startem. Startér bohužel

na tento pokyn nereflektoval

a odstřelil start v okamžiku,

kdy ještě naši měli pádla na klíně.

Marná byla jejich snaha tuto ztrátu

mohutným finišem dohnat. V cíli

jsme zaostali o pouhých 21 setin

sekundy za posádkou STRIX,

která nakonec ve finále dojela

druhá. Naši se ve druhé rozjížďce

již nezkoncentrovali a 5. časem

V pátek 27. března zahájili sportovci SD – Autodoprava, a. s.,

sezonu. Nohejbalisté rovněž přijali plán pro celý rok.

Že nohejbalisté obvykle

úspěšně reprezentují Severočeské

doly, to již vědí nejen

jejich fandové. Ale že v partě

nohejbalistů nejsou pouze zaměstnanci

Autodopravy, to ví

málokdo. Rovněž k nim totiž

patří i zaměstnanci Správy SD

a Dolů Bílina. Parta nejen pravidelně

trénuje, také reprezentuje

v oblastním přeboru Teplicka

a ve vybraných nohejbalových

turnajích, některé pak připravují

také oni. – Poměrně exkluzivní

bude turnaj O pohár ředitele

SD – Autodoprava, a. s., který

se uskuteční 26. června v Bílině.

Dalším turnajem, sportovními

odborníky zařazený mezi

ty vynikající, bude 4. září, a to

O pohár starosty města Bíliny

(obvykle pohár předává pan starosta

sám).

Věřme, že letošní sezona

nohejbalistů z SD – Autodoprava,

a. s., bude úspěšná.

text a foto:

Svatava Brožíková

postoupili do finále B, kde dojeli

třetí. Vyhráli Hasiči CV. O vyrovnanosti

svědčí mnohdy setinové

rozdíly v dramatických dojezdech

i kupř. fakt, že loňští vítězové Relax

zajeli letos až sedmý čas a tudíž

také nepostoupili do A finále.

Celý jinak vydařený program

doprovázela hudba i dětské pirátské

soutěže v zadní části jezera

a vidělo jej několik tisíc návštěvníků.

Jen nám zbylo trochu

smutku, který od radosti dělilo 21

setin sekundy.

Severočeská

amatérská liga

Mistrovský seriál silničních

cyklistů zahájili 25. dubna 122 závodníci

časovkou na nové trati Želenice

– Lom a zpět.

Překvapivě se týmu TJ DNT

po minimální jarní přípravě dařilo.

Žádný z nich totiž nemá najeto

přes 1 000 km, přičemž i na

amatérské úrovni s námi závodili

tací, co měli najet objem přes 7

000 km! Nejlépe zajel nový člen

týmu Petr Pasev z Kovářské v kat.

nad 40 let na 5. místě a trio veteránů

nad 60 let na 6.–8. místě.

Díky tomu jsme hned vyskočili na

průběžné 3. místo.

text: Jiří Martykán

foto: archiv TJ

NAŠI ZAMĚSTNANCI

MODERNIZACE UČEBEN BYLA – A JE

NEZBYTNÁ

Učebny vzdělávacího střediska DNT se dočkaly modernizace. O co se jedná, přiblížila

paní Marta Bušková, referentka oddělení vzdělávání, která má učebny na starosti.

„Obě učebny byly počátkem roku vybaveny

dataprojektory s plátny. Nově mají za-městnanci

možnost využít připojení počítače do

podnikové sítě. Vedle tohoto vybavení přibyla

v jedné z učeben rovněž klimatizace. V učebně

bylo totiž již po několika málo hodinách nesnesitelné

horko, protože je orientována na východ

a celý den do ní svítí slunce.“

Vedoucí oddělení vzdělávání, Markéta

Mašková, nám řekla, že se nejedná o konečný

stav. „V budoucnu by měla být minimálně

do jedné z učeben instalována interaktivní

tabule. Interaktivní tabuli dobře znají

žáci základních škol, kde nahrazuje tabule

klasické, na které se píše křídou nebo i ty

modernější, bílé. Interaktivní tabule slouží

nejen pro psaní, ale i jako projekční plocha.

Dá se ovládat dotykem, jako dotyková obrazovka.

To v praxi znamená, že lektor může

Učebna č. 2, mezi okny – vlevo nahoře – umístěn klimatizační aparát

například promítat na tabuli film, kdykoliv jej

zastavit, do obrázku pro lepší ilustraci cokoliv

domalovat nebo dopsat a vše následně uložit

a posluchačům poslat mailem či vytisknout

na tiskárně.“

A v zájmu pozornosti nezůstanou pouze

Tušimice. „Ještě letos by mělo dojít k rekonstrukci

prostor v budově TPS v Dolech

Bílina, kde by měla vzniknout nová učebna

s kapacitou cca 30 míst. Ta bude zpočátku

vybavena základní technikou jako je tabule,

dataprojektor, DVD přehrávač a televizor. Postupně

by i sem měla být pořízena interaktivní

tabule, aby měli zaměstnanci obou dolů

stejné možnosti,“ doplnila Markéta Mašková.

Doufejme, že všechny uvedené vymoženosti

přispějí k atraktivitě a především efektivitě

pořádaných školení a kurzů.

text a foto: Svatava Brožíková

Jubilanti

Pracovního jubilea dosahují v těchto dnech

v DB:

20 let

• Ptáčník Miroslav provozní elektrikář PS

• Kuncl Vojtěch provozní zámečník PS

• Ploc Pavel provozní elektrikář PS

• Goltsch Petr řidič PVZ PL

30 let

• Arnošt Jiří strojník v úpravně PL

• Havaš Tibor strojník v úpravně PL

• Michalová Jarmila expedient – přípravář PL

40 let

• Škola Stanislav řidič PS PS

Pracovního jubilea dosahují v těchto dnech

v DNT:

20 let

• Hlíza Karel provozní elektrikář PÚ Lom

30 let

• Hříbal Alois klapkař PÚ - S 2

• Hauptmanová Lenka operátorka velínu PÚ - ŘS - L

Pracovního jubilea dosahuje v těchto dnech

ve správě SD Chomutov:

30 let

• Tančínová Jarmila účetní

Pracovního jubilea dosahuje v těchto dnech

v SD – Kolejová doprava, a. s.

30 let

• Jaroslav Patras mistr provoz Tušimice

Všem jubilantům přeje

jak vedení společnosti Severočeské doly,

tak vedení dceřiných společností

mnoho spokojenosti

a za odvedenou práci

vyslovuje poděkování.

Rubriku připravují

referentky personálních a sociálních služeb

HORNICKÉ

L I S T Y

PRACOVNÍ DEN S FRANTIŠKEM PROCHÁZKOU,

vedoucím provozu Tušimice SD – Rekultivace, a.s.

Nedílnou součástí těžebních činností Severočeských dolů jsou rekultivační práce zahlazující stopy po povrchovém dobývání uhlí.

Na uvolňování předpolí, obnově krajiny a ekologické stabilitě rozsáhlých území na obou těžebních lokalitách SD se od roku 2007

výrazně podílí také dceřiná společnost SD – Rekultivace. Jak probíhá běžný rekultivační pracovní den na DNT nám přiblíží František

Procházka, vedoucí provozu Tušimice SD – Rekultivace, a.s.

Optimální rekultivace –

téma diplomové práce

František Procházka se narodil a žije

v Mostě. Povrchové dobývání a následné rekultivace

vnímal jako každý, kdo žije ve městě

na hraně hnědouhelného dolu. Proto nebylo

náhodou, že si rekultivace vybral jako téma

diplomové práce, kterou úspěšně obhájil

na ČVUT, Fakultě strojní – oboru ekotechnika.

„Zabýval jsem se zhodnocením různých

druhů rekultivací, kvalitou zemin a optimálním

využitím vhodné mechanizace na

vnějších výsypkách Dolů Bílina. Během zpracování

jsem se rád setkal a přijímal rady od

nestora české rekultivační školy Stanislava

Štýse. Vítaným pomocníkem přímo na DB

mi byl Vráťa Ondráček, se kterým dodnes

rád spolupracuji,“ říká František Procházka.

Důkladné seznámení

s provozy Skrývky DNT

Na DNT František Procházka nastoupil

hned po absolvování ČVUT v roce 2002.

Postupně prošel všemi provozními úseky

Skrývky. Svoji praxi začal jako zámečník

a po absolvování povinné vojenské služby

nastoupil jako provozní inženýr – ekolog, vodohospodář.

Následně působil na pozici revírníka

Skrývky S1 a S2. Získaných praktických

zkušeností si velmi cení. V roce 2007

přijal nabídku a přešel do nově vzniklé dceřiné

společnosti SD – Rekultivace. „Protože

žiji v hornickém kraji, nemám rád jeho nezasvěcené

označování jako měsíční krajinu.

14 KVĚTEN

2010

Naopak díky fenoménu české rekultivační

školy se během uplynulých šedesáti let v našem

regionu podařila řada unikátních rekultivačních

projektů v oblasti zahlazování

následků báňské činnosti. Prostřednictvím

působení naší firmy můžu být přítomen realizaci

rekultivací a tvorbě nové krajiny na

výsypkách DNT i já,“ doplňuje František

Procházka.

Středisko SD – Rekultivace DNT

Pracovní den začíná František Procházka

krátce před šestou ráno, kdy přichází do sídla

provozu SD – Rekultivace na bývalém montážním

místě v Březně. Právě zde má zázemí

25členný tým, který se v lokalitě DNT podílí

na uvolňování předpolí, skrývání a ukládání

ornice a všech ostatních druzích rekultivací.

SD – Rekultivace také participují na akcích

nutných pro bezpečný a plynulý chod obou

dolů SD. Mezi takové projekty na DNT patří

například ekologické valy u Spořic a Droužkovic.

Všechny tyto činnosti spadají do působnosti

vedoucího střediska. Kromě rekultivačních

a investičních akcí má na starosti

také doplňování nové techniky. Právě před

měsícem se vozový park tušimického střediska

rozšířil o zemědělský traktor o výkonu

téměř 250 HP.

Také dnes se začíná krátkou ranní poradou,

kde si František Procházka se svými

kolegy upřesňuje aktuální rozdělení mechanizace

a pracovníků na jednotlivých lokalitách.

Poté si ještě se svým zástupcem Jiřím

Králem prochází rozpočet a harmonogram

nové akce Rekultivace plochy Merkur XVI.

Před osmou hodinou odjíždí do Tušimic. Zde

spolu se Stanislavem Dejlem, vedoucím oddělení

měřictví DNT, konkretizují postupy

prací v mapě skrývky ornice pro rok 2010

a upřesňují postup zaměření tzv. minusovky

– skutečného zaměření skryté a odvezené

ornice v dané lokalitě záboru 2010. Další

pracovní zastávka je na Severních svazích I,

kde kontroluje biologické rekultivace – průběh

ožinů již vzrostlé buřeně. O tom, že se

SD – Rekultivace podílejí na uvolňování předpolí

před postupem velkostrojů lomu, se přesvědčujeme

v severní části záboru u obce

Spořice, kde se právě dnes likvidují stavební

objekty včetně kovového kanalizačního potrubí.

S další nedávno započatou rekultivační

akcí se seznamujeme u skládky tuhého komunálního

odpadu v Tušimicích. Před polednem

se vracíme zpátky do Března. Podle

zvyklostí se nejdřív uskuteční odpolední raport,

kde se mimo jiné probírá dnešní spolupráce

jak s externími dodavateli, tak i s další

dceřinou společností SD – Autodoprava, se

kterými se na obnově těžbou zasažené tušimické

krajiny spolupracuje. František Procházka

ještě spolu s asistentkou Evou Královou

prochází seznam karet systému Pro

Tank, sloužícího pro kontrolu hospodaření

s pohonnými hmotami. Zbytek pracovní

doby věnuje nutným administrativním pracím

patřících k jeho profesi.

text a foto: Tomáš Vrba

PRACOVNÍ DEN