4 | 2005
4 | 2005
4 | 2005
- No tags were found...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
DOMÁCÍ ZVÍŘATA – ČASOVANÁ BOMBA<br />
Zatím jen malá část lidské populace naší planety<br />
chápe, že záchrana druhové rozmanitosti<br />
(diverzity) rostlinné i živočišné říše je jedinou<br />
cestou k její vlastní budoucí existenci . Dosud<br />
neexistuje jediný národ či stát, který by dával<br />
přednost základním otázkám životního prostředí<br />
před ekonomickými hledisky . Navzdory současnému<br />
poznání biologických systémů, jejich funkcí<br />
a vztahů, navzdory mnohým úspěchům, kterých se<br />
v ochraně ekofondu podařilo dosáhnout, bohužel<br />
nelze počítat s delší existencí jakéhokoli živočišného<br />
druhu, který se svými ekologickými potřebami<br />
dostal do konfliktu se zájmy člověka .<br />
Klasickým příkladem jsou suchozemští zvířecí<br />
obyvatelé lesních ekosystémů . V globálním měřítku<br />
klesá každý rok plocha lesních porostů o jedno<br />
procento . Tímto dosud nezadržitelným procesem<br />
se radikálně snižuje počet živočišných obyvatel<br />
lesů a řada z nich je buď vyhubena, nebo silně<br />
ohrožena vyhubením . Dramatickým poklesům<br />
rostlinných i živočišných populací napomáhají<br />
i kyselé deště, poškozování ozónové vrstvy atmosféry<br />
a globální oteplování .<br />
Biodiverzitu volně žijících živočichů ohrožují<br />
také stále rostoucí počty domácích zvířat, devastujících<br />
prostředí, například kozy, ovce a skot<br />
v Africe, Indii či Austrálii . Obrovská koncentrace<br />
domácích zvířat je jakousi časovanou bombou<br />
v šíření vážných přenosných onemocnění nejen<br />
na volně žijící živočichy, ale i na člověka . Podle<br />
světové statistiky z poloviny devadesátých let<br />
musíme kromě populace člověka na naší planetě<br />
počítat s existencí 1,3 miliard skotu, 2 miliardami<br />
ovcí a koz, 1 miliardou vepřů, 100 miliony koní<br />
a 17,2 miliard kurů domácích . Velkochovy domácích<br />
zvířat se bohužel staly i dokladem nejhlubšího<br />
úpadku morálního vztahu člověka k živému<br />
tvoru za celou dobu jejich vzájemné existence . Na<br />
souši naší planety je 40 procent produkce, vzniklé<br />
fotosyntézou, spotřebováno člověkem . Lidé také<br />
spotřebovávají 35 procent produkce moří a 54<br />
procent produkce řek a jezer . Navíc si musíme<br />
uvědomit, že každoročně přibývá na naší planetě<br />
84 milionů lidí . Jako kontrast k těmto číslům<br />
musíme uvést, že jen 4 až 6 procent celkové rozlohy<br />
naší souše a jen 0,5 procent rozlohy moří<br />
věnovali lidé chráněným územím, která by měla<br />
zaručit další existenci volně žijících tvorů .<br />
Každý živočich je svými geny skvělým dokladem<br />
a klíčem k poznání své minulosti . Je jen na<br />
nás, jak dalece pochopíme, že je nutné tento klíč<br />
uchopit a snažit se díky poznaným faktům vytvořit<br />
podmínky, které by zajistily budoucnost živé<br />
přírody . Není jistě sporu, že lidé již dokázali některé<br />
v přírodě vyhubené tvory znovu vysadit do<br />
jejich prostředí, a pochopili možnosti, jak dosud<br />
žijící tvory uchránit před úplným zničením .<br />
Domácí zvířátka... Foto Jan Korytář<br />
Stojíme-li dnes jako ochranáři před současnou<br />
realitou vysloveně ekonomicky orientovaných lidí,<br />
připadáme si někdy jako jistý Francouz, odsouzený<br />
králem Ludvíkem XI . k smrti . Chtěl se zachránit<br />
a prosil krále o milost . Sliboval mu, že jeho oblíbeného<br />
oslíka naučí do roka mluvit . Jeho přátelé<br />
ho marně přesvědčovali, že je to holý nesmysl .<br />
Odsouzenec však jen pokrčil rameny a řekl: „Za<br />
celý dlouhý rok může zemřít král, nebo uhyne osel,<br />
a existuje i třetí možnost, že osel skutečně bude<br />
mluvit .“ Chceme-li pohnout lavinou do sebe zahleděných<br />
lidí, musíme i jako ochránci dělat podobné<br />
sliby a často věřit na zázraky .<br />
Snad lidé včas pochopí, k čemu jim byla a je<br />
nepsaná smlouva o jejich soužití s živočišnými<br />
spoluobyvateli naší planety . Snad pochopí, že<br />
existence lidstva závisí na obnovení této smlouvy,<br />
nikoliv na jejím soustavném pošlapávání .<br />
Zdeněk Veselovský<br />
zoolog<br />
Ve Švýcarsku chodí<br />
krávy do důchodu<br />
Šest starých krav se v poklidu pase na malé<br />
farmě ve východní části Švýcarska a netuší,<br />
jaké měly štěstí, že unikly porážce na jatkách .<br />
Jejich spokojené stáří je výsledkem dohody mezi<br />
ochránci zvířecích práv a farmáři, kteří společně<br />
vytvořili prostor pro hospodářská zvířata .<br />
Kassja, Sara a jejich další kamarádky se staly<br />
hrdinkami švýcarského tisku . Namísto toho,<br />
aby je majitel prodal na jatka, mohly odejít na<br />
odpočinek na „farmu důchodců“ . Kassju zachránil<br />
na poslední chvíli učitel základní školy spolu<br />
se svými žáky, kteří navštívili její farmu blízko<br />
Schaffhausenu . Když se dozvěděli o jejím osudu,<br />
učitel se okamžitě rozhodl krávu koupit, i když<br />
nevěděl, co s ní bude dělat . Proto se obrátil pro<br />
radu k organizacím ochránců zvířat .<br />
Výsledkem je projekt, nazvaný Viva la Vacca<br />
(Dlouhý život krav), nadace shromažďující finance<br />
na podporu hovězího dobytka, který již člověku<br />
dosloužil . Ochránci se dohodnou s farmáři, kteří<br />
jsou ochotní se na svých usedlostech postarat<br />
o krávy a za to jim poskytnou podporu, zaplatí<br />
sponzoři . „Vlastníci zvířat nás kontaktují, protože<br />
nechtějí, by jejich krávy skončily na jatkách,“ říká<br />
Reinhold Zepf, ředitel společnosti a hybná síla projektu<br />
Viva la Vacca . „Mnoho z lidí, kteří nám poskytují<br />
podporu, žije ve městech, ale sami vyrůstali na<br />
venkově, a tak mají slabost pro zvířata .“<br />
V současnosti si díky projektu užívá důchodu<br />
dvanáct krav, z toho jich polovina žije na farmě<br />
Paula Oswalda ve vesnici Sommeri, západně od St .<br />
Gallen . Oswald dostává za každou chovanku 200<br />
švýcarských franků měsíčně, což podle něj pouze<br />
pokrývá jeho náklady . „O projektu jsme se doslechli<br />
zrovna ve chvíli, kdy jsme rušili náš chov na<br />
mléko,“ říká Oswald, kterého teď živí jeho ovocný<br />
sad . „Zajímalo nás, jak se do toho můžeme zapojit,<br />
neboť jsme vždycky měli rádi zvířata“ . Přitom<br />
Oswalda kritizovali jeho sousedé za to, že se dal<br />
dohromady s ochránci zvířecích práv, které zemědělci<br />
nemají zrovna nejraději kvůli jejich nárokům<br />
na humánnější zacházení s hospodářskými zvířaty .<br />
„Mají pocit, že my dostáváme peníze za to, abychom<br />
nic nedělali, kdežto oni se honí od rána do<br />
večera kvůli mléku,“ doplňuje .<br />
Přesto si Oswald nemyslí, že by Viva la Vacca<br />
byla schopná zachránit příliš mnoho krav . „I když<br />
dnes řezníci zaplatí za kus pouze od 300 do 800<br />
franků, nejsou to peníze, které by zemědělcům<br />
nechyběly . Proto jsou jedinou alternativou jatka<br />
.“ Těch pár farmářů, kteří svá zvířata předají<br />
do útulku, je občas chodí navštěvovat a vypráví<br />
Oswaldovi o tom, jaký měla život, kolik přivedla<br />
na svět telat a kolik dojila mléka .<br />
Reinhold Zepf z Viva la Vacca se diví, že to<br />
ještě nikoho nenapadlo . „Kráva je kulturní ikonou<br />
Švýcarska . Jednou se mě někdo zeptal, zda<br />
si uvědomuji, že ve Švýcarsku je krav asi dvakrát<br />
více než lidí . Chtěl vědět, zda budeme chtít<br />
ochránit každou krávu v zemi,“ dodává .<br />
zdroj: www.ekolist.cz<br />
T É M A 3