4 | 2005

More documents

Recommendations

Info

CO JE ZVÍŘE? Podle českého právního řádu, který vychází z práva římského, je každé zvíře nebo živočich věc . Starořímští právníci do stejné kategorie zařazovali nadto i otroky . Zřejmě asi právě toto pojetí vysvětluje náš zcela přezíravý pohled na zvířata . Díky tomu si většinou naprosto nepřipouštíme, že i my lidé, přes ojedinělou výkonnost svého koncového mozku, přísně vědecky vzato do živočišné říše patříme . Člověk moudrý (Homo sapiens) i se svými vývojově staršími předky patří do savčího řádu primátů (Primates) jako samostatná čeleď lidé (Hominidae) . Ostatně naše genetická podstata se od nám nejbližšího lidoopa – šimpanze – liší jen jedním procentem znaků . Přes toto zcela objektivní poznání našich evolučních pout s říší živočišnou běžný příslušník lidského rodu na ně nedbá . Nazve-li někoho zvířetem nebo bestií, myslí tím člověka krutého, odpudivého nepřítele, kterého je nutno pobít či aspoň zahnat . Označit někoho zvířetem vyjadřuje naše nejhlubší pohrdání . Bez tohoto lidsky zkresleného pohledu na zvíře by se neobešlo právo, politika, ale i všechna média, novinami počínaje a krásnou literaturou konče . Nejotřesnější lidské chování běžně srovnáváme s vlčí morálkou, hyenismem, a i naše téměř přátelská vzájemná komunikace se neobejde bez toho, že bychom se navzájem nepřirovnávali k slepici, huse, šakalu, skunkovi či praseti . Ten, kdo trochu poznal vzorné sociální vztahy ve vlčí smečce, seznámil se blíže s životem hyen, zjistil, jak bystrým ptákem je husa, bude se mnou jistě souhlasit, že podobné příměry s chováním lidí jsou dokladem naší hlouposti či katastrofální nevzdělanosti . Pro zoologa je zvířetem každý z téměř 5–30 milionů živočišných druhů, obývajících naši planetu . Zvířaty jsou jednobuněční prvoci stejně jako medúzy, koráli, červi, hmyz, plazi, ptáci a všichni savci . Někteří lidé však považují za zvířata jen chlupaté tvory, tedy pouze většinu savců . Když jsme jako jedni z posledních v Evropě schválili zákon proti týrání zvířat, právníci Ministerstva zemědělství po velkém váhání prohlásili za zvířata jen obratlovce, tedy většina bezobratlých živočichů nejsou podle nich ani zvířata, a tudíž ani věci . Parlament tuto pozoruhodnou zoologii bez problému schválil . Přestože víme, že i bezobratlí živočichové mají nervovou soustavu, a mohou tedy cítit bolest, jakékoli kruté zacházení s nimi není podle našich zákonů hodné odsouzení, natož potrestání . Předvánoční dušení kaprů v kádích patří k běžnému českému folklóru, přestože ryby mají dokonale organizovaný mozek a rozhodně cítí bolest . Bohužel většina populace lidí na celé Zemi si naprosto nepřipouští, že další existence člověka na této planetě závisí mnohem více na zachování druhového bohatství malých, často i drobnohledných tvorů . Bez nich půda přestane být úrodnou, zmizí samočistící pochody vody a produkce potravních zdrojů člověka . Bez bakterií a prvoků by vyhynuli všichni býložraví savci, protože jedině s jejich pomocí dovedou trávit celulózu . Jako lidé moudří bychom si neměli nechat ujít možnost vědecky poznat všechny zákonitosti vývoje živých organismů, které jsou předpokladem naší vlastní existence i naší vzdělanosti . Lidé velmi málo oceňují i význam zvířat v etické a estetické výchově nás samých . Zvířata sehrála velkou roli i v historii výtvarného umění, literatury, ale i hudby . Oblíbenost nebo naopak nenávist člověka k jednotlivým druhům zvířat se táhne celým jeho historickým i kulturním vývojem . Již od antiky je symbolem moudrosti sova, a to kupodivu nejen proto, že má velkou hlavu, ale opět podle znaku, který je pozorovatelný u člověka . Na rozdíl od drtivé většiny ptáků jsou sovy výjimečné tím, že mrkají horním víčkem, nikoli dolním . Pomalé zavírání očí horním víčkem jako u uvážlivého člověka se již pro staré Řeky a Římany stalo podnětem pro vyhlášení sov za symbol moudrosti . Vztah člověka ke zvířatům může silně ovlivnit i výchova či naprosté nepochopení vývojových a ekologických pravidel v přírodě . Bohužel i na začátku jednadvacátého století jsme v nazírání na přírodu v mnohém zůstali ještě v době kamenné . S rozvojem zemědělství začala obrovská nenávist člověka k šelmám, které si dovolily lovit něco, co člověk pokládal jedině za svůj majetek . Od té doby člověk začal rozdělovat zvířata na škodlivá a užitečná, a přes všechny ochranářské tendence se toto dělení zejména díky rybářům a myslivcům stále T É M A udržuje a cílevědomě vede k postupnému vyhubení mnoha druhů zvířat . Příkladem je náš vztah k vlkovi . Nedávné objevení několika zdivočelých psů v Beskydech vyvolalo rozsáhlou mediální kampaň, jak co nejdříve tyto nebezpečné bestie ubít . Dokonce se k ní připojily i učitelky mateřských a základních škol, které při vzpomínce na osud Červené Karkulky požadovaly ochranu dětí, aby je zřejmě nepotkal osud této celosvětově známé pohádkové postavy . Velkým nebezpečím pro osud živočišné říše jsou přezíravé otázky či zdánlivě moudré úvahy jinak poměrně vzdělaných lidí . Lze jim totiž dost těžko vysvětlit, jaký význam má pro člověka existence hrocha, gorily či vydry . Má kromě našeho pobavení opice v přírodě vůbec nějaký smysl? Proč nesmíme zvířata, která nám jako osobní majetek patří, svobodně týrat či zabíjet? Jsou však i další druhy otázek, spojené se snahou pochopit význam zoologie a zvířat . Proč se zajímáme o strukturu per či vaječných skořápek, proč popisujeme stále nové druhy brouků či motýlů? Jaký význam má poznatek, kolik kyslíku za hodinu spotřebuje karas, proč nás zajímá, kolik mláďat v ptačím hnízdě zplodil nikoli otec, ale soused? Zdánlivě jednoduchá či z hlediska běžného člověka i malicherná fakta se postupně mění v racionální poznání struktury a zákonitostí živých systémů, které lidstvu umožní osvobodit se od pověr a tajemných sil, a usnadní mu orientaci ve světě, ve kterém žijeme . Na nich závisí i sama další úspěšná existence člověka . Naši spoluobyvatelé úspěšně osídlili tuto planetu často i stovky milionů let před námi . Přezíravý vztah ke zvířatům či k celé přírodě se může velmi nevyplatit i nám samým . Ani nejlepší zoologové nejsou sami schopni zachránit bohatství živočišné říše dalším generacím . Musíme přesvědčit většinu obyvatel této planety, jak důležité je toto bohatství zachovat, jak důležité je vyjasnit si a zlepšit vztah člověka k přírodě, a přesvědčit ho, že naše budoucnost závisí jen na společné existenci člověka a zvířat . Musíme se stát skromnějšími a tolerantnějšími ke svým spoluobyvatelům . Jestliže mluvím o antropologii zvířat, vidím naši i jejich budoucnost v naší odpovědnosti konečně jim dát šanci žít s námi . Zdeněk Veselovský zoolog Zvířata... Foto Jan Korytář
DOMÁCÍ ZVÍŘATA – ČASOVANÁ BOMBA Zatím jen malá část lidské populace naší planety chápe, že záchrana druhové rozmanitosti (diverzity) rostlinné i živočišné říše je jedinou cestou k její vlastní budoucí existenci . Dosud neexistuje jediný národ či stát, který by dával přednost základním otázkám životního prostředí před ekonomickými hledisky . Navzdory současnému poznání biologických systémů, jejich funkcí a vztahů, navzdory mnohým úspěchům, kterých se v ochraně ekofondu podařilo dosáhnout, bohužel nelze počítat s delší existencí jakéhokoli živočišného druhu, který se svými ekologickými potřebami dostal do konfliktu se zájmy člověka . Klasickým příkladem jsou suchozemští zvířecí obyvatelé lesních ekosystémů . V globálním měřítku klesá každý rok plocha lesních porostů o jedno procento . Tímto dosud nezadržitelným procesem se radikálně snižuje počet živočišných obyvatel lesů a řada z nich je buď vyhubena, nebo silně ohrožena vyhubením . Dramatickým poklesům rostlinných i živočišných populací napomáhají i kyselé deště, poškozování ozónové vrstvy atmosféry a globální oteplování . Biodiverzitu volně žijících živočichů ohrožují také stále rostoucí počty domácích zvířat, devastujících prostředí, například kozy, ovce a skot v Africe, Indii či Austrálii . Obrovská koncentrace domácích zvířat je jakousi časovanou bombou v šíření vážných přenosných onemocnění nejen na volně žijící živočichy, ale i na člověka . Podle světové statistiky z poloviny devadesátých let musíme kromě populace člověka na naší planetě počítat s existencí 1,3 miliard skotu, 2 miliardami ovcí a koz, 1 miliardou vepřů, 100 miliony koní a 17,2 miliard kurů domácích . Velkochovy domácích zvířat se bohužel staly i dokladem nejhlubšího úpadku morálního vztahu člověka k živému tvoru za celou dobu jejich vzájemné existence . Na souši naší planety je 40 procent produkce, vzniklé fotosyntézou, spotřebováno člověkem . Lidé také spotřebovávají 35 procent produkce moří a 54 procent produkce řek a jezer . Navíc si musíme uvědomit, že každoročně přibývá na naší planetě 84 milionů lidí . Jako kontrast k těmto číslům musíme uvést, že jen 4 až 6 procent celkové rozlohy naší souše a jen 0,5 procent rozlohy moří věnovali lidé chráněným územím, která by měla zaručit další existenci volně žijících tvorů . Každý živočich je svými geny skvělým dokladem a klíčem k poznání své minulosti . Je jen na nás, jak dalece pochopíme, že je nutné tento klíč uchopit a snažit se díky poznaným faktům vytvořit podmínky, které by zajistily budoucnost živé přírody . Není jistě sporu, že lidé již dokázali některé v přírodě vyhubené tvory znovu vysadit do jejich prostředí, a pochopili možnosti, jak dosud žijící tvory uchránit před úplným zničením . Domácí zvířátka... Foto Jan Korytář Stojíme-li dnes jako ochranáři před současnou realitou vysloveně ekonomicky orientovaných lidí, připadáme si někdy jako jistý Francouz, odsouzený králem Ludvíkem XI . k smrti . Chtěl se zachránit a prosil krále o milost . Sliboval mu, že jeho oblíbeného oslíka naučí do roka mluvit . Jeho přátelé ho marně přesvědčovali, že je to holý nesmysl . Odsouzenec však jen pokrčil rameny a řekl: „Za celý dlouhý rok může zemřít král, nebo uhyne osel, a existuje i třetí možnost, že osel skutečně bude mluvit .“ Chceme-li pohnout lavinou do sebe zahleděných lidí, musíme i jako ochránci dělat podobné sliby a často věřit na zázraky . Snad lidé včas pochopí, k čemu jim byla a je nepsaná smlouva o jejich soužití s živočišnými spoluobyvateli naší planety . Snad pochopí, že existence lidstva závisí na obnovení této smlouvy, nikoliv na jejím soustavném pošlapávání . Zdeněk Veselovský zoolog Ve Švýcarsku chodí krávy do důchodu Šest starých krav se v poklidu pase na malé farmě ve východní části Švýcarska a netuší, jaké měly štěstí, že unikly porážce na jatkách . Jejich spokojené stáří je výsledkem dohody mezi ochránci zvířecích práv a farmáři, kteří společně vytvořili prostor pro hospodářská zvířata . Kassja, Sara a jejich další kamarádky se staly hrdinkami švýcarského tisku . Namísto toho, aby je majitel prodal na jatka, mohly odejít na odpočinek na „farmu důchodců“ . Kassju zachránil na poslední chvíli učitel základní školy spolu se svými žáky, kteří navštívili její farmu blízko Schaffhausenu . Když se dozvěděli o jejím osudu, učitel se okamžitě rozhodl krávu koupit, i když nevěděl, co s ní bude dělat . Proto se obrátil pro radu k organizacím ochránců zvířat . Výsledkem je projekt, nazvaný Viva la Vacca (Dlouhý život krav), nadace shromažďující finance na podporu hovězího dobytka, který již člověku dosloužil . Ochránci se dohodnou s farmáři, kteří jsou ochotní se na svých usedlostech postarat o krávy a za to jim poskytnou podporu, zaplatí sponzoři . „Vlastníci zvířat nás kontaktují, protože nechtějí, by jejich krávy skončily na jatkách,“ říká Reinhold Zepf, ředitel společnosti a hybná síla projektu Viva la Vacca . „Mnoho z lidí, kteří nám poskytují podporu, žije ve městech, ale sami vyrůstali na venkově, a tak mají slabost pro zvířata .“ V současnosti si díky projektu užívá důchodu dvanáct krav, z toho jich polovina žije na farmě Paula Oswalda ve vesnici Sommeri, západně od St . Gallen . Oswald dostává za každou chovanku 200 švýcarských franků měsíčně, což podle něj pouze pokrývá jeho náklady . „O projektu jsme se doslechli zrovna ve chvíli, kdy jsme rušili náš chov na mléko,“ říká Oswald, kterého teď živí jeho ovocný sad . „Zajímalo nás, jak se do toho můžeme zapojit, neboť jsme vždycky měli rádi zvířata“ . Přitom Oswalda kritizovali jeho sousedé za to, že se dal dohromady s ochránci zvířecích práv, které zemědělci nemají zrovna nejraději kvůli jejich nárokům na humánnější zacházení s hospodářskými zvířaty . „Mají pocit, že my dostáváme peníze za to, abychom nic nedělali, kdežto oni se honí od rána do večera kvůli mléku,“ doplňuje . Přesto si Oswald nemyslí, že by Viva la Vacca byla schopná zachránit příliš mnoho krav . „I když dnes řezníci zaplatí za kus pouze od 300 do 800 franků, nejsou to peníze, které by zemědělcům nechyběly . Proto jsou jedinou alternativou jatka .“ Těch pár farmářů, kteří svá zvířata předají do útulku, je občas chodí navštěvovat a vypráví Oswaldovi o tom, jaký měla život, kolik přivedla na svět telat a kolik dojila mléka . Reinhold Zepf z Viva la Vacca se diví, že to ještě nikoho nenapadlo . „Kráva je kulturní ikonou Švýcarska . Jednou se mě někdo zeptal, zda si uvědomuji, že ve Švýcarsku je krav asi dvakrát více než lidí . Chtěl vědět, zda budeme chtít ochránit každou krávu v zemi,“ dodává . zdroj: www.ekolist.cz T É M A 3
Page 1 and 2: R O Č N Í K V I . 4 | 2005 Lomik
Page 3: Tentokráte nesedím ani u rybníka
Page 7 and 8: ZAHRAD mů) a vzájemná závislost
Page 9 and 10: CIRKUSY NEJSOU MÍSTEM PRO ZVÍŘAT
Page 11 and 12: POKUSNÉ ZVÍŘE - NÁŠ SPASITEL M
Page 13 and 14: SVOBODA PŘINESLA ZVÍŘ ATŮM SMRT
Page 15 and 16: LIDSTVO ZNEUŽÍVÁ TOHO, ŽE SE ZV
Page 17 and 18: Proč je podle vás člověk ke zv
Page 19 and 20: Většina Čechů se nad představo
Page 21 and 22: LIDÉ SE UŽ VÍC ZAJÍMAJÍ O TO,
Page 23 and 24: V E G E T A R I Á N S T V Í MÁME
Page 25 and 26: HOLOCAUST NA TVÉM TALÍŘI Každý
Page 27 and 28: TRH V BREZNĚ NAD HRONOM Brezno nad
Page 29 and 30: P R ÁVO N A K R A J I N U Krása a
Page 31 and 32: MATEŘSKÉ CENTRUM ČMELÁK O tom,
Page 33 and 34: Ve spalovně měl skončit i odpad
Page 35 and 36: CHCETE NAVŠTÍVIT JIZERSKÉ HORY?

4 | 2005

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?