4 | 2005
4 | 2005 4 | 2005
LIBERECKÉ MĚSTSK É L Á ZNĚ Jeden z architektonických skvostů Liberce, neorenesanční Městské lázně, se zřejmě podaří zachránit . Památkově chráněný objekt chátral řadu let . Zatékalo do něj, bujela zde plíseň, ze zdí opadávalo obložení . Zkorodované nosné konstrukce hrozily zřícením . Na střeše rostly stromky a v dřevěných trámech řádila dřevomorka . Protože však lázně patřily soukromému vlastníkovi, nemohlo město Liberec a ani třeba Liberecký kraj či jiné instituce se žalostným stavem budovy nic dělat . Vloni konečně svitla starým lázním naděje, když město Liberec tuto památku koupilo v dražbě za vyvolávací cenu devět milionů korun . Společnost Mona, poslední soukromý majitel lázní, totiž zkrachovala a objekt šel do dražby . „Nejprve musíme zastavit chátrání budovy . Odhadujeme, že nejnutnější opravy přijdou zhruba na patnáct milionů korun . Celková rekonstrukce bude stát asi 250 až 300 milionů, ale na ni město nenajde ve svém rozpočtu dost peněz . Chceme o pomoc požádat Evropskou unii,“ vysvětlil náměstek primátora Jiří Veselka . Svému původnímu účelu, koupání a relaxaci, lázně už nikdy sloužit nebudou . Podle vedení města by se obnovení provozu lázní nevyplatilo, když má Liberec kousek od lázní moderní plavecký stadion, a k tomu také aquapark v Babylonu . Budova by měla být začleněna do Centra vzdělanosti Libereckého kraje, prostory budou sloužit reprezentaci, například slavnostnímu předávání certifikátů či diplomů . Novorenesanční budova městských lázní byla postavena v letech 1900 až 1902 podle návrhu vídeňského architekta Petra Paula Branga . Jen málo měst se mohlo na začátku dvacátého století pochlubit tak výstavními lázněmi jako Liberec . Ve své době byly nejmodernějšími lázněmi nejen v Rakousku–Uhersku, ale dokonce i ve střední Evropě . Honosná budova nevyrostla v reprezentativní čtvrti města náhodou . Měla spolu s budovou dnešního Severočeského muzea a Obchodní komorou, které zaplnily protější rohy křižovatky, tvořit jeden architektonicky sladěný a neméně výstavní celek . Byl původně plánovaný jako čtyřúhelník . Čtvrtý cíp křižovatky Vítězné a Masarykovy ulice ale zůstal prázdný dodnes, z chystaného čtyřúhelníku tak zbyl jen trojúhelník . Městské lázně se ve své době staly dokladem obchodního a průmyslového rozmachu Liberce . Srdce lázní tvořil krytý bazén v byzantském stylu o rozměru desetkrát dvacet metrů . Střecha nad bazénem byla prosklená, aby propouštěla sluneční paprsky . V budově se nacházely i parní lázně, sauna, masážní a cvičební sály, a také rehabilitace a kadeřnictví . V polovině osmdesátých let minulého století byl nejprve ukončen provoz bazénu, zanedlouho byly uzavřeny i rehabilitační sály . Tečku za slavnou minulostí Městských lázní udělala privatizace . Za socialismu vlastnil budovu Komunální podnik . Po roce 1990 byly lázně vráceny původnímu předválečnému vlastníkovi, České spořitelně . Ta si ale s chátrající budovou nevěděla rady, a proto ji za sedm milionů korun prodala soukromé firmě . V devadesátých létech vystřídaly lázně několik vlastníků . Nikdo z nich ale neměl na opravu už značně poničené budovy dost peněz . Naopak – z interiéru lázní nenávratně zmizela spousta drobných historických předmětů a okrasných prvků, například velké měděné sochy, Dobová pohlednice s interiérem lázní z roku 1900. Repro archiv R E G I O N – P A M Á T K A Současné lázně Foto Jan Pikous ml. které stály u vchodu do bazénu . Po Liberci se šušká, že už několik let zdobí zahrádku nějakého podnikatele v Holandsku . Poslední vlastník lázní, společnost Mona podnikatele Jana Šlechty, touto památkou, chráněnou státem, ručila AB Bance za svůj několikamilionový úvěr . Banka ale zkrachovala, podobně jako firma Mona, která úvěr stejně nesplácela . Lázně se dostaly do konkurzní podstaty . Osud jedné z nejkrásnějších libereckých budov nebyl lhostejný mnoha zdejším obyvatelům . Několik organizací, jejichž členové se na žalostný stav budovy nemohli dívat, se před lety pustilo do boje na záchranu lázní . Především začátek jednadvacátého století, kdy uplynulo sto let od otevření Městských lázní, se stal dobrou příležitostí k tomu upozornit na chátrání objektu nejen veřejnost, ale i zástupce města, a vyburcovat všechny, kteří by mohli pomoci devastaci lázní zastavit . Liberecká pobočka ČSOP uspořádala v lázních výstavu . Spolu s Česko–německým fórem žen vyvolali ochránci přírody před čtyřmi roky petiční akci na záchranu objektu . "Brečela jsem, když jsem se po více než dvaceti letech do lázní podívala . Ještě mé děti se tam na konci sedmdesátých let učily plavat," prohlásila tehdy Věra Vohlídalová z Česko–německého fóra žen . Zdá se, že osud historické budovy Městských lázní v Liberci je jedním z mála příkladů toho, kdy tlak občanů pohnul i s komunálními politiky . Vedení města totiž zprvu nechtělo o koupi budovy ani slyšet . Bránilo se argumentem, že lázně nikdy městu nepatřily, tak proč by se měl magistrát starat o jejich záchranu? Posléze ale zastupitelé změnili názor . Lázně snad budou zachráněny . Krásu této architektonické chlouby Liberce budou moci tedy obdivovat i budoucí generace . Zuzana Minstrová
MATEŘSKÉ CENTRUM ČMELÁK O tom, že Společnost přátel přírody není právě typickou ekologickou organizací, svědčí nejen množství a rozmanitost ekologických projektů, spolupráce s firemními sponzory nebo počet zaměstnanců, ale také například to, že v jejích prostorách již rok funguje mateřské centrum Čmelák . Mateřská centra se u nás začala rozvíjet po revoluci díky Rut Kolínské, která za jejich rozvoj v ČR získala v roce 2003 titul „Žena Evropy“ . V současné době je v Síti mateřských center registrováno 123 zařízení, dalších několik desítek jich funguje mimo síť . Hlavní význam mateřských center spočívá v tom, že nabízejí prostor pro společné setkávání maminek s malými dětmi . Chlapi se scházejí v hospodě, mládež na diskotéce, důchodci v cukrárně nebo v klubu, ale maminky s malými dětmi? Nemají kde . Takzvaná mateřská dovolená přitom není pro většinu žen žádný med a mnoho z nich po nějakém čase zjistí, že kolotoč uvařit, vyprat, uklidit, přečíst pohádku a uspat je začíná značně vyčerpávat . Zároveň se mohou dostat díky časově náročné péči o dítě do určité sociální izolace, což jim způsobuje další problémy . Jedním z impulsů pro vznik mateřského centra Čmelák byla snaha více využít místnost, kterou má sdružení pronajatou pro potřeby ekologické výchovy . Prvotní pokus nabízet kroužky pro děti se s příliš velkou odezvou nesetkal, ale nenechali jsme se odradit a hledali další řešení . Nabídli jsme proto jeden den prostor pro maminky s dětmi s tím, že naše lektorka připravovala různé výtvarné techniky . Do centra si postupně našlo cestu několik maminek a co je nejdůležitější, některé z nich začaly vnímat tuto aktivitu jako něco, co je možné nadále dotvářet a při které se i ony samy mohou rozvíjet . Od září se proto činnost mateřského centra díky čtyřem aktivním maminkám začala zkvalitňovat a nabývat dalších forem, takže dnes je centrum místem setkávání podobně „postižených“, místem navazování nových přátelství či utužování starých, místem výtvarných dílniček, cvičení, zpívaní, hraní, ale i odpočinku a vypnutí z každodenního kolotoče… Mezi zatím naše nejúspěšnější akce podzimu patřila především podzimní slavnost či drakiáda, v nejbližší době plánujeme stavění iglů, dětský bazárek či maškarní rej . Do centra nyní dochází okolo dvaceti maminek, návštěvnost v jednotli- Z centra dění v centru Čmelák. Foto Josef Bém Vánoční nadílka zvířátkům. Foto Jan Korytář S P P vých dnech je různá, závisí hodně také na počasí . Když je venku pěkně, naplněné zrovna nebývá . Pro maminky je otevřeno dvě dopoledne a dvě odpoledne od úterý do čtvrtka . Na podzim jsme se dozvěděli, že Liberecký kraj bude vyhlašovat výběrové řízení na projekty v grantovém schématu „Podpora sociální integrace v Libereckém kraji“ . Protože na rozdíl od většiny mateřských center v kraji disponujeme kapacitou napsat a v případě schválení i financovat a realizovat velké projekty, nabídli jsem dalším centrům na společném setkání spolupráci . Nabídku přijala mateřská centra v Turnově, Hejnicích a Semilech, se kterými jsme také vytvořili a podali společný projekt, který by měl pomoci zprofesionalizovat a zkvalitnit jejich činnost . Součástí projektu jsou i různá školení, zlepšení prostor pro setkávání maminek, ale také například hlídání dětí . Všechny aktivity směřují k tomu, aby se maminky na mateřské dovolené měly šanci setkat, vyměnit si zkušenosti, názory, vzájemně se podpořit, odpočinout si a na druhé straně si zvyšovat kvalifikaci, která jim usnadní jejich návrat na trh práce . Změny, o které Společnost přátel přírody usiluje, nejsou závislé jen na tom, kolik stromků dokážeme vypěstovat a vysázet, ale také na tom, kolik aktivních lidí dokážeme inspirovat, podpořit či podržet . Jedině tak může vzniknout to, čemu se říká občanská společnost . Proto mají mateřská centra s naší činností více společného, než by se na první pohled mohlo zdát . Martina Burešová
- Page 1 and 2: R O Č N Í K V I . 4 | 2005 Lomik
- Page 3 and 4: Tentokráte nesedím ani u rybníka
- Page 5 and 6: DOMÁCÍ ZVÍŘATA - ČASOVANÁ BOM
- Page 7 and 8: ZAHRAD mů) a vzájemná závislost
- Page 9 and 10: CIRKUSY NEJSOU MÍSTEM PRO ZVÍŘAT
- Page 11 and 12: POKUSNÉ ZVÍŘE - NÁŠ SPASITEL M
- Page 13 and 14: SVOBODA PŘINESLA ZVÍŘ ATŮM SMRT
- Page 15 and 16: LIDSTVO ZNEUŽÍVÁ TOHO, ŽE SE ZV
- Page 17 and 18: Proč je podle vás člověk ke zv
- Page 19 and 20: Většina Čechů se nad představo
- Page 21 and 22: LIDÉ SE UŽ VÍC ZAJÍMAJÍ O TO,
- Page 23 and 24: V E G E T A R I Á N S T V Í MÁME
- Page 25 and 26: HOLOCAUST NA TVÉM TALÍŘI Každý
- Page 27 and 28: TRH V BREZNĚ NAD HRONOM Brezno nad
- Page 29: P R ÁVO N A K R A J I N U Krása a
- Page 33 and 34: Ve spalovně měl skončit i odpad
- Page 35 and 36: CHCETE NAVŠTÍVIT JIZERSKÉ HORY?
LIBERECKÉ MĚSTSK É L Á ZNĚ<br />
Jeden z architektonických skvostů Liberce,<br />
neorenesanční Městské lázně, se zřejmě<br />
podaří zachránit . Památkově chráněný<br />
objekt chátral řadu let . Zatékalo do<br />
něj, bujela zde plíseň, ze zdí opadávalo<br />
obložení . Zkorodované nosné konstrukce<br />
hrozily zřícením . Na střeše rostly<br />
stromky a v dřevěných trámech řádila<br />
dřevomorka . Protože však lázně patřily<br />
soukromému vlastníkovi, nemohlo město<br />
Liberec a ani třeba Liberecký kraj či jiné<br />
instituce se žalostným stavem budovy<br />
nic dělat . Vloni konečně svitla starým<br />
lázním naděje, když město Liberec tuto<br />
památku koupilo v dražbě za vyvolávací<br />
cenu devět milionů korun . Společnost<br />
Mona, poslední soukromý majitel lázní,<br />
totiž zkrachovala a objekt šel do dražby .<br />
„Nejprve musíme zastavit chátrání budovy .<br />
Odhadujeme, že nejnutnější opravy přijdou zhruba<br />
na patnáct milionů korun . Celková rekonstrukce<br />
bude stát asi 250 až 300 milionů, ale na ni město<br />
nenajde ve svém rozpočtu dost peněz . Chceme<br />
o pomoc požádat Evropskou unii,“ vysvětlil<br />
náměstek primátora Jiří Veselka .<br />
Svému původnímu účelu, koupání a relaxaci,<br />
lázně už nikdy sloužit nebudou . Podle vedení<br />
města by se obnovení provozu lázní nevyplatilo,<br />
když má Liberec kousek od lázní moderní plavecký<br />
stadion, a k tomu také aquapark v Babylonu .<br />
Budova by měla být začleněna do Centra<br />
vzdělanosti Libereckého kraje, prostory budou<br />
sloužit reprezentaci, například slavnostnímu<br />
předávání certifikátů či diplomů .<br />
Novorenesanční budova městských lázní<br />
byla postavena v letech 1900 až 1902 podle<br />
návrhu vídeňského architekta Petra Paula Branga .<br />
Jen málo měst se mohlo na začátku dvacátého<br />
století pochlubit tak výstavními lázněmi jako<br />
Liberec . Ve své době byly nejmodernějšími<br />
lázněmi nejen v Rakousku–Uhersku, ale dokonce<br />
i ve střední Evropě . Honosná budova nevyrostla<br />
v reprezentativní čtvrti města náhodou . Měla<br />
spolu s budovou dnešního Severočeského muzea<br />
a Obchodní komorou, které zaplnily protější<br />
rohy křižovatky, tvořit jeden architektonicky<br />
sladěný a neméně výstavní celek . Byl původně<br />
plánovaný jako čtyřúhelník . Čtvrtý cíp křižovatky<br />
Vítězné a Masarykovy ulice ale zůstal prázdný<br />
dodnes, z chystaného čtyřúhelníku tak zbyl jen<br />
trojúhelník .<br />
Městské lázně se ve své době staly dokladem<br />
obchodního a průmyslového rozmachu Liberce .<br />
Srdce lázní tvořil krytý bazén v byzantském<br />
stylu o rozměru desetkrát dvacet metrů . Střecha<br />
nad bazénem byla prosklená, aby propouštěla<br />
sluneční paprsky . V budově se nacházely i parní<br />
lázně, sauna, masážní a cvičební sály, a také<br />
rehabilitace a kadeřnictví . V polovině osmdesátých<br />
let minulého století byl nejprve ukončen provoz<br />
bazénu, zanedlouho byly uzavřeny i rehabilitační<br />
sály . Tečku za slavnou minulostí Městských lázní<br />
udělala privatizace . Za socialismu vlastnil budovu<br />
Komunální podnik . Po roce 1990 byly lázně<br />
vráceny původnímu předválečnému vlastníkovi,<br />
České spořitelně . Ta si ale s chátrající budovou<br />
nevěděla rady, a proto ji za sedm milionů korun<br />
prodala soukromé firmě . V devadesátých létech<br />
vystřídaly lázně několik vlastníků . Nikdo z nich<br />
ale neměl na opravu už značně poničené budovy<br />
dost peněz . Naopak – z interiéru lázní nenávratně<br />
zmizela spousta drobných historických předmětů<br />
a okrasných prvků, například velké měděné sochy,<br />
Dobová pohlednice s interiérem lázní z roku 1900. Repro archiv<br />
R E G I O N – P A M Á T K A<br />
Současné lázně Foto Jan Pikous ml.<br />
které stály u vchodu do bazénu . Po Liberci se<br />
šušká, že už několik let zdobí zahrádku nějakého<br />
podnikatele v Holandsku .<br />
Poslední vlastník lázní, společnost Mona<br />
podnikatele Jana Šlechty, touto památkou,<br />
chráněnou státem, ručila AB Bance za svůj<br />
několikamilionový úvěr . Banka ale zkrachovala,<br />
podobně jako firma Mona, která úvěr stejně<br />
nesplácela . Lázně se dostaly do konkurzní<br />
podstaty .<br />
Osud jedné z nejkrásnějších libereckých budov<br />
nebyl lhostejný mnoha zdejším obyvatelům .<br />
Několik organizací, jejichž členové se na žalostný<br />
stav budovy nemohli dívat, se před lety pustilo<br />
do boje na záchranu lázní . Především začátek<br />
jednadvacátého století, kdy uplynulo sto let<br />
od otevření Městských lázní, se stal dobrou<br />
příležitostí k tomu upozornit na chátrání objektu<br />
nejen veřejnost, ale i zástupce města, a vyburcovat<br />
všechny, kteří by mohli pomoci devastaci lázní<br />
zastavit . Liberecká pobočka ČSOP uspořádala<br />
v lázních výstavu . Spolu s Česko–německým<br />
fórem žen vyvolali ochránci přírody před čtyřmi<br />
roky petiční akci na záchranu objektu . "Brečela<br />
jsem, když jsem se po více než dvaceti letech do<br />
lázní podívala . Ještě mé děti se tam na konci<br />
sedmdesátých let učily plavat," prohlásila tehdy<br />
Věra Vohlídalová z Česko–německého fóra žen .<br />
Zdá se, že osud historické budovy Městských<br />
lázní v Liberci je jedním z mála příkladů toho,<br />
kdy tlak občanů pohnul i s komunálními politiky .<br />
Vedení města totiž zprvu nechtělo o koupi budovy<br />
ani slyšet . Bránilo se argumentem, že lázně nikdy<br />
městu nepatřily, tak proč by se měl magistrát<br />
starat o jejich záchranu? Posléze ale zastupitelé<br />
změnili názor . Lázně snad budou zachráněny .<br />
Krásu této architektonické chlouby Liberce budou<br />
moci tedy obdivovat i budoucí generace .<br />
Zuzana Minstrová
Change language