4 | 2005

DOVEZENÝM ZVÍŘATŮM SE V ČESKÉ PŘÍRODĚ LÍBÍ
Norek americký nebo nutrie – obě tyto malé
šelmy nemají v české a moravské přírodě co dělat,
nepatří do ní, v historie zde nežily . Přesto u nás,
k nelibosti myslivců a rybářů, vytvářejí poměrně
hojné kolonie . Tam, kde se usadí, decimují totiž
vše, co jim přijde pod nos . V tuzemské přírodě
patří mezi vetřelce, odborně řečeno mezi invazní
zvířata . Mezi těmito zavlečenými zvířaty, která se
zabydlela v české a moravské přírodě, nalezneme
ještě psíka mývalovitého, mývala severního
a šakala obecného .
Kde se vzal v české kotlině norek americký?
A kde nutrie? Odpověď je snadná . Oba dva tyto
druhy takzvaných kožešinových zvířat začali
chovat na farmách lidé pro kožešinu . Zřejmě jim
nějaké to zvíře uteklo do volné přírody . Mnohem
pravděpodobnější však je, že chovatelé v minulosti
norky a nutrie sami vypustili z klecí, když hrozil
jejich podnikání krach, protože na trhu klesal
zájem o kožešiny .
Norek americký
Kdysi žil v Čechách norek evropský . Ten byl
už ale v předminulém století člověkem vyhuben
kvůli nesmírně cenné kožešině . Norek americký,
nebo-li mink, je větší a dravější než jeho evropský
příbuzný . V současné době pobývá na celém území
České republiky, v okolí velkých řek, například
Labe, Vltavy, Berounky nebo Sázavy . Podle zoologů
se stal pohromou pro původní českou faunu,
protože nemá přirozeného nepřítele . Ze vzácných
drobných živočichů zlikvidoval třeba v Brdech
raka kamenáče . Decimuje tu také ještěrky, užovky
a menší vodní ptactvo . Hlavní složkou jeho jídelníčku
jsou ovšem ryby . Norci rádi loví i žáby, které
jsou schopni vyhrabat z bahna, kde žáby přezimují
. Norek evropský sice už v České republice nežije,
ale najdeme ho na malých místech ve východní
Evropě a v severozápadní Francii a v asijské části
Ruska . Z posledních přírodních výskytišť ho však
vytlačuje jeho agresivnější příbuzný – norek americký
. Ten byl už u nás sice vyhlášen za škodnou,
ale usmrtit jej může jenom myslivecká stráž nebo
hospodář .
Agentura ochrany přírody a krajiny začala vloni
cíleně mapovat výskyt a vliv norka amerického
na českou přírodu . Podle zprávy Ministerstva
životního prostředí je tato šelma považována
za nejnebezpečnější z nepůvodních živočišných
druhů v české přírodě . Norek americký je značně
přizpůsobivý a u nás nemá přirozené nepřátele .
Jeho populace se za poslední roky prudce rozrostla,
současné počty se odhadují na desetitisíce .
Nutrie
Přirozeného nepřítele nemá v české přírodě
ani nutrie, malý, pět kilo vážící hlodavec . Nutrie
dokáže několikrát za rok vyvést mladé, a proto
těchto zvířat kvapem přibývá . Během krátké
doby obsadí několik kilometrů vodního toku, kde
nahradí původní zvěř . Nutrie podhrabávají břehy
a dokážou spásat velké plochy zeleně a obilí . Jedna
taková rozrůstající se kolonie například žije na
říčce Srpině na Mostecku . Myslivci z toho nadšení
nejsou . Vědí, že nutrie vyženou vodní ptáky, vytlačí
zde původně žijící ondatry a ruší při hnízdění
pernatou zvěř . Ze svého teritoria dokážou bez
větších potíží vyhnat i lišku . Nebojí se dokonce
ani psa . Myslivečtí hospodáři proto každoročně na
podzim stavy nutrií na Srpině snižují odstřelem .
Vloni jich takto zlikvidovali několik desítek . Přirozený
domov má tento hlodavec ale pouze v Jižní
Americe . Všude jinde se nutrie zařadila na seznam
nepříjemných invazních druhů – tím, jak rychle
dokáže vytvořit vlastní velké společenstvo .
Ani ondatra není u nás doma
Málokdo ví, že ani ondatra pižmová není typicky
tuzemské zvířátko . Nejen v zemích českých, ale
ani jinde v Evropě ondatra kdysi nežila . Přitom
dnes je tento malý hlodavec, výborný plavec
a potápěč, více než běžným zvířetem . Ondatru
pižmovou přivezl z její původní vlasti, ze Severní
Ameriky, hrabě Josef Colloredo Mansfeld . Ten
se s ondatrami setkal v Americe a napadlo jej,
že by nebylo na škodu obohatit českou přírodu
o nové kožešinové zvíře . Zakoupil tedy ve státě
Ohio několik „bobříků pižmových“, jak se tehdy
ondatře říkalo, a v roce 1905 je vypustil na
středočeský rybník u Staré Hutě . Ondatrám se
na Kocábě zalíbilo, rychle se množily a šířily do
dalších rybníků . Jejich pouť nemohlo nic zastavit .
Před první světovou válkou obsadily celé Čechy,
a odtud pronikly i za hranice . Ondatra se stala
součástí české přírody . Dnes ji ale z některých
6 P Ř Í R O D A
teritorií vytlačují větší a silnější nutrie . Ondatra
se rychle množí, mívá mláďata až čtyřikrát za rok .
Živí se převážně rostlinnou potravou, proto vyhledává
vodní plochy s dostatkem porostu . Tam si
pochutnává na jejich kořenech pod vodou, občas
nepohrdne ani leklou rybou, rakem nebo škeblemi .
Dosahuje váhy kolem jednoho kilogramu, někdy
jeden a půl kila .
Vydra říční
Na rozdíl od nutrie a norka má v české přírodě
ondatra přirozeného nepřítele . Je jím noční šelma
– vydra říční, která je v české přírodě doma .
Nepatří tedy mezi invazní zvířata . Vydra je u nás
přísně chráněná, najdeme ji na seznamu silně
ohrožených druhů . Žije hlavně v jižních Čechách
a na Českomoravské vrchovině . Její jídelníček tvoří
především ryby, ale chutnají ji také raci, škeble
a vodní ptáci . Za den může spořádat až kilo
potravy . Loví i skokany, kachny a ondatry . Vydra
říční je spolehlivým ukazatelem čistoty vody . Když
začnou mizet vydry, děje se s životním prostředím
obvykle něco vážného . Jestliže vydra některému
vodohospodáři způsobí velké škody, ztrátu zaplatí
stát . U nás dokonce působí Český nadační fond
pro vydru, který se stará o umělý odchov mláďat
a jejich vypouštění do volné přírody .
Návrat bobra
Takřka vyhuben byl kvůli kožešině v minulosti
bobr evropský . Patří podobně jako vydra k původním
zdejším obyvatelům . Přestože se v posledních
letech bobr na našem území opět hojně rozšířil,
patří tento až třicetikilový hlodavec stále mezi kriticky
ohrožené, a tudíž chráněné druhy . Mezi jeho
oblíbené pochoutky patří kromě bylin především
lýko a větvičky topolu a vrby . Nepohrdne ani dřevinami
. Žije podél Labe, ale i na řece Jihlavě a na
Dyji . Nemá v české přírodě přirozené nepřátele .
Ani s invazními zvířaty si příliš nekonkuruje .
(mi)