4 | 2005

TRH V BREZNĚ NAD HRONOM
Brezno nad Hronom je středisko rozsáhlého
horského kraje horního Pohroní . Řeka Hron, pramenící
se na jižním svahu Královy hole, teče odtud
směrem západním a odděluje tak zhruba Nízké Tatry
(severně od Hronu) od Slovenského Krušnohoří
(na jihu) . Při pramenech Hronu jsou vesnice jako
Telgart a Sumjač, jež leží mnohem výše než vesnice
podtatranské při pramenech Váhu a Popradu . Až
k nim však do Červené Skály vede železnice . Níže
ve výši 691 m Pohorelá, kde za 13 let bylo průměrně
skoro 800 mm ročních srážek a 4,7 stupňů
Celsia průměrné roční teploty, a Beňuš ve výši
549 m má skoro 950 mm ročních srážek . Je to tedy
podnebí drsné, neboť Smokovec v Tatrách, ležící
o 300 m výše než Pohorelá, má touž střední roční
teplotu . I v květnu ještě dosti často sněžívá a první
sníh přichází někdy již koncem září . Nejbližší horské
středisko tohoto kraje je Brezno nad Hronom
ve výši 498 m; jeho okres pokrývají z 66,2 procent
lesy . Orné půdy je sotva 10 procent . Tu i tam lze
viděti opuštěné hamry a kutiště, v nichž práce
ustala, neboť dřevo v rozsáhlých lesích a skrovná
těžba rud nemohla konkurovati s velkým průmyslem,
který vznikl u uhelných dolů a po případě
i v blízkosti rudních ložisek . Kamenitá horská půda
dávala jen malý zemědělský užitek; pšenice a žita
se tu sklidí asi 10 q, ovsa jen 9 q a brambor sotva
100 q na 1 ha . V úrodné rovině se urodí všeho
dvakrát tolik . A povážíme-li ., že tu před převratem
zabírala velkostatkářská půda místy i 40 procent
zemědělské půdy, pochopíme, že domácímu lidu
nezbylo, než obrátiti se k chovu dobytka, jenž mu
dává prostředky k živobytí .
Na Slovensku je dosti pastvin, mnohem více
než v zemích českých . Jsou tu pastviny na horských
svazích, jdoucí až do výše přes 1000 m,
v podhoří, na nížinách a na horských hřebenech,
jímž říkají „hole“ (v Podkarpatské Rusi poloniny) .
Poněvadž se chov dobytka počíná prováděti racionálně,
zušlechťují se tyto pastviny . Na horských
svazích se vybírá kamení, na rovinách se vysekávají
křoviny, půda se kypří, hnojí a osévá ušlechtilými
rostlinami . Kromě toho se pase na rozsáhlých úhorech,
na strništích i v lese . Proto Slovensko předčí
české země poměrným počtem dobytka a jeho
hustotou se rovná Anglii . Kdežto však v českých
zemích převládá stájový chov, na Slovensku, právě
jako na Podkarpatské Rusi, má stále ještě v chovu
dobytka převahu salašnictví .
Pro velký nedostatek masa a tuku věnuje se
především velká péče zlepšení stavu skotu a jeho
chovu . Původně byl na Slovensku skot červený, na
jihu šedivý stepní skot . Tento domácí skot byl zveleben
skotem pincgavským a simenským, po případě
bernsko–hanáckým tak, že se tu nyní chová
většinou skot červenostrakatý, ne tak houževnatý;
zato však dává více mléka . Také domácí ráz koní se
dovozem koní jugoslávských značně změnil .
Na pastvu se dobytek vyhání počátkem června
a zůstává tam do konce srpna (70 až 80 dní),
ovce i přes 90 dní . Na vzdálenějších pastvinách se
vypásá jen mladý dobytek a ovce, které tu nocují
i namnoze bez přístřeší, a proto první podzimní
nepohody nutí pastýře hnáti dobytek do nižších
poloh, kde zatím pokosili jednosečná luka a kde
dobytek spásá druhou trávu . Také do salašnického
života pomalu po převratu proniká racionalisace
. Stavějí se tu zděné salaše, také zděné chlévy
a mlékárny, aby se tu dobytek mohl zdržeti déle;
staví se tam cesty a dbá se o zužitkování přirozené
dobytčí mrvy, které doposud nebylo využito, ale
shromažďovala se na místech, kde dobytek volně
nocoval, a tu vždy nadbytek dusíku z výkalů
podporoval vzrůst horského šťovíku, který ostatní
rostlinstvo zahlušil a pastvu znehodnotil .
Válka ovšem zanechala i tu obrovské škody,
avšak již roku 1925 dosáhl počet dobytka většího
čísla, nežli tomu bylo před světovou válkou . Jakmile
se bude na Slovensku prováděti salašnictví
racionálně, jak je tomu například v Alpách, nelze
pochybovati, že slovenský skot brzy nabude takové
pověsti, jaké se těší skot švýcarský, neboť příroda
tu poskytla chovu dobytka tytéž podmínky .
Je tedy docela pochopitelné, že na podzim
oživují podhorská města hlučnými dobytčími trhy,
jak lze viděti na obraze z Brezna . Obchodníci
a řezníci z celé republiky je navštěvují a přinášejí
sem nezvyklý ruch a život . Při těchto trzích se
naskýtá také vzácná příležitost viděti pestré kroje
a svérázné typy slovenských horalů .
Dr. František Vitásek
Foto K. Plicka (Matice slovenská)
S T A R Ý Č A S Y 5