4 | 2005

More documents

Recommendations

Info

VEGETARIÁNSTVÍ NIC NEVYŘEŠÍ Souhlasím s názorem, že dnešní velkochovy zvířat jsou úplným popřením lidské morálky a ztrátou sebemenší úcty k živým tvorům . Nemyslím si však, že nejlepší obranou je stát se vegetariánem . Z hlediska evoluce člověka je vegetariánství nepřirozené, což dokazuje tvar našich stoliček, stavba a fyziologie našeho zažívacího traktu i celé naše chování, zajišťující výživu . Naše evoluční vybavení pro všežravost naprosto nezpochybňovali ani australopitékové či neandrtálci . Díky požírání masité potravy, která je energeticky mnohem výhodnější než vegetariánská, získávají primáti i dnes mnohem více volného času . Velký slon africký spotřebuje denně 150–300 kg rostlinné potravy a musí se krmit i více než 14 hodin denně . Podobně i býložravé gorily stráví sběrem a požíráním potravy téměř celé dopoledne . Masitá strava je pro zvířata obrovskou úsporou času, který lze potom věnovat hrám, zkoumání, zhotovování nástrojů, učení, ale i sociálním kontaktům . Zatímco většina opic a lidoopů pojídá živočišné bílkoviny – hmyz, ptačí vejce, ptáky a malé savce – jako doplněk, lidský zažívací trakt za miliony let vývoje lovu dospěl k fyziologickým změnám . Ztratili jsme většinou geny, které zajišťují produkci osmi základních aminokyselin . Jsme je schopni jednodušeji přijímat pojídáním masa . Na druhé straně nechávám každému svobodnou volbu . Znám však také řadu případů, kdy se fundamentalistické vegetariánky snažily ke stejnému údělu donutit i své kočky a psy . U šelem lze takový přístup oprávněně označit za kruté týrání . Nechci nikomu vegetariánství zošklivit, ale možná by bylo dobré si uvědomit, že Ježíš Kristus si se svými apoštoly pochutnával na rybách a jehněčím, zatímco Adolf Hitler byl zaníceným vegetariánem a miloval zejména jablečné kompoty a mísy salátu . Kdybychom se ostatně všichni stali vegetariány, mělo by to katastrofální následky pro přírodu . USA byly před kolonizací pokryté 170 miliony hektarů lesa, zemědělská rostlinná produkce tento stav zredukovala na 10 milionů hektarů a ostatek přeměnila v obilná pole . Umím si představit, kolik dalších procent lesů by bylo nutné změnit na pole a zelinářské zahrady, a kolik dalších lesních tvorů by bylo nenávratně vyhubeno, kdybychom se všichni stali vegetariány . Mnoho zajíců, králíků, srnců či jelenů by se muselo postřílet, protože by si na polích dovolili přiživovat se na salátu, kapustě či zelí . Mnoho chemických prostředků by se muselo vyplýtvat proti motýlům, mšicím, plošticím a broukům . Zelenina je velmi zdravá a neměla by nikdy chybět v našem jídelníčku, rozhodně ale nelze z pojídání zeleniny vytvářet světový názor . Zdeněk Veselovský zoolog PETR VACHLER, JEDEN Z NEJZNÁMĚJŠÍCH VEGETARIÁNŮ Když před několika lety producent a režisér Petr Vachler přichystal pro účastníky slavnostního ceremoniálu udělování Českých lvů vegetariánský raut, většina z nich strnula v němém úžasu . Někoho dokonce zachvátil strach z toho, co bude po rozdání filmařských cen jíst . Někteří považovali vegetariánský raut za dobrý vtip . Dnes si už filmoví tvůrci a teoretici zvykli . Bezmasé občerstvení tvoří zcela samozřejmý kolorit každého ročníku Českého lva, byť se stále najdou tací, kteří je považují za nutné zlo . Petr Vachler, podepsaný jako režisér pod filmovou komedií Do blba!, patří mezi nejznámější vyznavače bezmasého stravování v tuzemsku . Považuje je a prosazuje coby životní styl . Snaží se vklínit zmínky o utrpení zvířat, kterým je vykoupena živočišná výroba, do každého svého vystoupení na veřejnosti . Současně se Petr Vachler životu bez konzumace mrtvých zvířat věnuje i na svých extra zavedených internetových stránkách – www . zvirevtisni .cz . Ve svých vegetariánských aktivitách jde ale dál, například tiskne letáky, lepí billboardy . Poměrně velký rozruch vzbudil billboardy a celou kampaní, nazvanou „Máme volbu nejíst maso, máme volbu nechat žít .“ Říká, že rozruch je právě to, co chtěl kampaní vyvolat . Každý si přece má možnost vybrat, co v životě chce a co ne . Ale k tomu musí znát obě možnosti, což znamená znát i tu skutečnost, o které dřív nevěděl nebo o ní nepřemýšlel . Potom se může svobodně rozhodnout . „Dnes mi přijde zcela přirozené nezabíjet, nejíst zvířata . Naopak je chci chránit a být jim vděčný, že O Č I M A zde můžeme společně žít . Jenže ani já jsem tohle nevěděl, než přišla před lety otázka: nechceš moji porci masa? A já se zeptal: proč? . Nic víc tento billboard nechtěl říci, než ono proč? . Kdyby zvířata totiž znala náš jazyk a uměla ho používat, jistě by řekla: Prosíme, nedělejte si z vašeho žaludku hřbitov,“ vysvětluje známý producent a režisér . „I já si dovoluji vám všem nabídnout tuto otázku, zamyslet se nad životy nejen lidskými, ale i životy těch, které nemusíme zabíjet . Jsme nejsilnějšími a nejkrutějšími predátory na Zemi, pobíjíme se navzájem a nevážíme si ani lidských životů . Vyvražďují se navzájem žirafy, sloni, tygři, lišky či slepice? Paralely by se jen těžko hledaly a v takovém měřítku jako u lidí prostě nenašly . Myslím, že je čas se začít měnit, získat nový názor na svět . Přestat se chovat jako nejkrutější predátoři, začít mít úctu k životu nejen lidskému, ale i zvířecímu, který je nám tolik podobný nejen svou fyziologickou strukturou . Svět může fungovat jen jako celek a člověk se velmi mýlí v přesvědčení, že násilím, v jakékoliv formě, lze měnit svět k lepšímu,“ dodává . Každý člověk sní průměrně přes 80 kilogramů masa ročně . Přitom za výkrmnou cenu 200 gramů bifteku by se podle Petra Vachlera mohlo obilnou kaší nasytit 45 až 50 lidí . Jeden akr půdy vyprodukuje 82 kg hovězího masa nebo 10000 kg brambor . Není lepší nechat krávu žít a mít z jejího chovu přes 15 000 jídel, než jí zabít a udělat z ní něco málo přes osmdesát porcí masa? Nezasloužila by si kráva domov důchodců, stejně jako ostatní zvířata, která nám celý svůj život zadarmo slouží? – ptá se režisér . “Nemusíme stavět drahé a nákladné zvířecí koncentrační tábory, nemusíme zhoršovat svůj zdravotní stav přemírou škodlivých látek, které jsou přítomné v mase . Všichni máme šanci změnit svůj postoj ke zvířatům, rybám, ke světu,“ doplňuje Petr Vachler . (mi) Ilustrační foto. Foto Jan Korytář
HOLOCAUST NA TVÉM TALÍŘI Každým dnem je zabito několik miliónů takzvaných hospodářských zvířat . Jejich smrt není ani šťastná, ani bezbolestná! Podmínky, ve kterých byla zvířata odchována, lze směle srovnat s podmínkami vězněných osob v koncentračních táborech . Haly bez oken, minimální prostor, trvalý hlad (u drůbeže a prasat, především u „chovných kusů“), nemožnost projevit přirozené chování, kruté zacházení, kastrace, upalování zobáků, a takto bychom mohli pokračovat velmi dlouho . Cesta na jatka se v mnoha případech také neobejde bez násilí . Tisíce zvířat hynou jen vlivem délky přepravy, nevhodně zvolených přepravních prostředků, zanedbané péče … Samotné usmrcení je prezentováno jako vysvobození z radikálně nevhodných podmínek . Prý je takřka bezbolestné . Toto tvrzení je spíše přáním, nežli skutečností . Drtivá většina osob je ochotna takové zacházení tolerovat s poukazem na nutnost konzumace masa (či jiných živočišných produktů) . Druhým dechem však dodávají, že takové zacházení se zvířaty je opravdu kruté . Pokud by se jednalo o jejich zvíře, zajisté by ho všemi dostupnými prostředky bránili . Jak je takový rozpor možný? Zde se rýsuje paralela s nacistickým režimem . Ten také musel Němce přesvědčit, že Žid, kterého znají jako dobrého a velmi slušeného člověka, svého souseda, je vlastně zrůda nehodná soucitu . Bylo nutné za pomoci propagandy a vědy vytvořit představu „abstraktního Žida“ . Podobná strategie se používá i u zvířat . Je nutné vytvořit představu spokojeného abstraktního zvířete . Nezatěžovat konzumentovu mysl výčitkami svědomí . Reklamní agentury, placené „masným“ průmyslem, nás přesvědčují, že zvířata, která jíme, jsou geneticky uzpůsobena k chovu, při němž nepociťují stres ani bolest . Cesta na jatka je pro zvířata vítaným výletem a samotný akt porážky bezbolestnou, paliativní smrtí . Vše je zmechanizováno a baleno do obalů nijak neevokujících smrt . Konkrétní zvíře a jeho utrpení je rozpuštěno v masovosti „bezbolestného“ zabíjení . „Aby byla genocida možná, je nejdříve třeba osobní rozdíly smazat a tváře rozpustit v uniformní mase abstraktní kategorie“ (Bauman, Praha, 2003, strana 303) . Záběry z velkochovů a jatek většinou vyvolávají opovržení a hrůzu, někdy i slzy . Jedná se vždy o příběh konkrétních zvířat, konkrétního utrpení . Jak je tedy možné, že lidé nejsou ochotni změnit své chování tak, aby jím toto utrpení nezpůsobovali? Odpověď hledejme v psychologicky pochopitelném lidském jednání . „…je psychologicky snadné nemyslet na odpovědnost, když je člověk pouze mezilehlým článkem v řetězu špatného jednání a stojí daleko od jeho konečných důsledků“ (Bauman, Praha, 2003, s . 225) . Oddělit člověka od důsledků jeho jednání, to byl cíl Weberova, „dokonalého úředníka“ . Velmi často slýchám argument – když já přestanu jíst maso, nic se nezmění . Jednoznačně zde chybí vědomí přímé vazby mezi jednáním a jeho důsledky . Pochopitelně se nelze domnívat, že pokud se jednotlivec vzdá konzumace masa, zabíjení ustane . To však není argument Masový produkt. Foto Jiří Antl proti vegetariánství, ale argument poukazující na morální pokřivenost vidění světa . Stejně bychom mohli argumentovat při prosbě uprchlíka z koncentračního tábora o dočasný úkryt . Jen málokdo by ho poslal pryč s poukazem, že pokud pomůžeme jemu, stejně bude vyhlazování nepohodlných obyvatel pokračovat . Naše morální chování bychom neměli odvozovat od chování většiny a ani se omlouvat poukazem na vzdálenost cíle . Bohužel je zde nejedna překážka . Reklamní průmysl skvěle využil procesu personalizace (Lipovetsky) a vnutil nám myšlenku důležitosti vlastních potřeb jako středobodu našich životů . Omezovat se je proti logice spotřeby . Mnoho lidí bude raději svým jednáním způsobovat utrpení, než by se pokusili omezit své spotřební chování . Maso je stále jedním z atributů spokojeného života a má i jakýsi společensky významný status . Iluze vlastní svobody je dokonalá . Jen málo z nás je ochotno připustit si, jak mnoho nás ovlivnil reklamní průmysl a diktát většiny . Jsou naše názory opravdu naše? Jsou naše potřeby opravdu našimi potřebami? Sláva hypnopedii (Huxley)! Odhaduje se, že jeden člověk nekonzumující žádné živočišní produkty (maso, mléko, vejce) tj . vegan, ušetří život asi 90 zvířatům ročně . Člověk již svou existencí zanechává na zemi nesmazatelnou stopu . Měl by se však snažit, aby jeho stopa nebyla spíše krvavou ranou . Především přerušení vazby jednání – důsledek vede k devastaci životního prostředí a následkem tohoto přerušení byly i hrůzy holocaustu . Mějme, prosím, na paměti, že naše jednání má vliv na celou řadu dalších obyvatel planety Země, a to lidských i mimolidských (Kohák) . Dnes více než kdy dříve . Lhostejnost většiny je jednou ze základních podmínek nastolení autoritativních režimů . Stejně tak umožňuje týrat miliardy zvířat ročně . Méněcennost „otravného hmyzu“ (Židů) byla „vědecky“ – frenologicky, fyziognomicky, psychologicky… prokázána . Právo silnějšího nám umožňuje bez výčitek pojídat maso, používat zvířata v pokusech a podobně . Jedním ze základních argumentů toho, proč jsme ochotni a schopni zvířata týrat a zabíjet, je představa lidské nadřazenosti . Zvířata jako méněcenní tvorové jsou sice cílem soucitu, ale jen velmi selektivního a omezeného . Rád bych na tomto místě připomenul citát J . Benthama: „Není důležité, zda mohou mluvit, ale zda mohou trpět .“ Pokud se chceme nazývat lidmi, měli bychom se snažit snižovat utrpení zvířat, za která jsme zodpovědní . To jsou všechna, která chováme v lidské péči . Samozřejmě máme odpovědnost i ke všem tvorům, rostlinám, vodě, zemi . Srovnávat holocaust lidí a zvířat je možná nezvyklé, ale jednoznačně ne absurdní . Naopak se ukazuje, jak mnoho společných rysů tyto fenomény mají . Jsem přesvědčen, že vyspělost národa (bližší je mi výraz lidí) můžeme hodnotit podle zacházení se zvířaty (Gándhí) . Každý člověk prochází určitým vývojem a nejsem tak pošetilý, abych požadoval okamžité ukončení pojídání masa . Jen bych rád upozornil, že takové jednání vede k utrpení mnoha zvířat . Je jen na nás, jak se rozhodneme . Tomáš Popp Svoboda zvířat O Č I M A 3
Page 1 and 2: R O Č N Í K V I . 4 | 2005 Lomik
Page 3 and 4: Tentokráte nesedím ani u rybníka
Page 5 and 6: DOMÁCÍ ZVÍŘATA - ČASOVANÁ BOM
Page 7 and 8: ZAHRAD mů) a vzájemná závislost
Page 9 and 10: CIRKUSY NEJSOU MÍSTEM PRO ZVÍŘAT
Page 11 and 12: POKUSNÉ ZVÍŘE - NÁŠ SPASITEL M
Page 13 and 14: SVOBODA PŘINESLA ZVÍŘ ATŮM SMRT
Page 15 and 16: LIDSTVO ZNEUŽÍVÁ TOHO, ŽE SE ZV
Page 17 and 18: Proč je podle vás člověk ke zv
Page 19 and 20: Většina Čechů se nad představo
Page 21 and 22: LIDÉ SE UŽ VÍC ZAJÍMAJÍ O TO,
Page 23: V E G E T A R I Á N S T V Í MÁME
Page 27 and 28: TRH V BREZNĚ NAD HRONOM Brezno nad
Page 29 and 30: P R ÁVO N A K R A J I N U Krása a
Page 31 and 32: MATEŘSKÉ CENTRUM ČMELÁK O tom,
Page 33 and 34: Ve spalovně měl skončit i odpad
Page 35 and 36: CHCETE NAVŠTÍVIT JIZERSKÉ HORY?

4 | 2005

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?