4 | 2005
4 | 2005
4 | 2005
- No tags were found...
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
V E G E T A R I Á N S T V Í<br />
MÁME VOLBU NEJÍST MASO, MÁME VOLBU NECHAT ŽÍT<br />
Maso, které jíme, pochází převážně<br />
od zvířat, chovaných v bezohledných<br />
podmínkách intenzivních velkochovů,<br />
které postupem času udělaly ze zvířat živé<br />
jednotky na růst masité svaloviny . Tato<br />
takzvaná jateční zvířata žijí ve velkém<br />
stresu a většina z nich je chronicky<br />
nemocných, fyzicky i duševně .<br />
Jak žijí ve velkochovech prasata<br />
Prasata jsou vysoce inteligentní a citlivá<br />
zvířata . V intenzivních velkochovech jsou jejich<br />
přirozené životní potřeby omezeny na minimum<br />
a samotný chov, transport i porážka jsou pro ně<br />
spojeny s velkými stresy .<br />
Chovná prasnice je základním článkem „výroby“<br />
vepřového masa – je doslova degradována<br />
na „stroj k produkci selat“ . Největším utrpením<br />
je pro ni v době porodu a kojení několikatýdenní<br />
až měsíční uzavření v individuálním boxu, který je<br />
tak malý, že se v něm nemůže ani otočit . V holém,<br />
většinou nepodestlaném, boxu nemůže prasnice<br />
prakticky dělat nic . Stereotypie přechází do apatie<br />
a bezmoci; po zhruba 3–4 letech v chovu bývá<br />
prasnice z chovu vyřazena . . . Již krátce po narození<br />
selat se provádí kastrace samců, bez lokálního<br />
umrtvení . Selata jsou od prasnice odstavována<br />
zpravidla již po 3 týdnech věku, aby bylo možné<br />
prasnici co nejdříve opět zapustit (v přirozeném<br />
prostředí odchází selata od matky až zhruba po<br />
3 měsících) . Takto časný odstav způsobuje mláďatům<br />
jednak v praxi poměrně obvyklé a někdy<br />
až smrtelné zažívací poruchy, způsobené rychlým<br />
potravním přechodem, a také závažné poruchy<br />
chování, především vzájemné okusování uší nebo<br />
ocasů . Proto bývají selatům, zpravidla opět bez<br />
umrtvení, ocasy amputovány . Prasata jsou zpravidla<br />
ustájena po několika v malých ohradách, které<br />
mají holou nebo jen minimálně podestlanou<br />
podlahu . Vedle fyzického nepohodlí a bolestivých<br />
poranění a otlaků je prasatům prakticky znemožněno<br />
rýt, což je jedna z jejich základních stravovacích<br />
potřeb .<br />
Původ vajec<br />
Většina vajec na našem trhu pochází z klecových<br />
nebo podestýlkových chovů, v nichž jsou<br />
doslova uvězněny tisíce slepic . Málokdo se při<br />
nákupu úhledné krabičky s vejci, kuchyňských<br />
polotovarů nebo různých sladkostí a těstovin<br />
zamyslí nad původem vajec . Většina nosnic je<br />
chována na minimálním prostoru s radikálním<br />
omezením jejich základních životních potřeb . Jsou<br />
vyšlechtěny na maximální produkci vajec, dnes<br />
více než dvojnásobnou oproti jejich původním<br />
schopnostem . V kleci připadá na jednoho ptáka<br />
plocha tří čtvrtin formátu A4 . Podlahu tvoří pleti-<br />
vo, bez pevné podložky, na níž by mohly slepice<br />
pevně stát nebo v ní hrabat . Slepicím je znemožněn<br />
jakýkoli širší pohyb . Trpí sníženou imunitou,<br />
psychickým stresem a následnými poruchami chování<br />
. V kleci často dochází k vážným poraněním<br />
pařátů nebo křídel, ke zlomeninám, způsobených<br />
u nosnic častým řídnutím kostí . V klasické chovné<br />
hale bývá umístěno okolo 20 tisíc nosnic . Při běžných<br />
prohlídkách nemusí být případné nemocné<br />
a slabé slepice nikdy nalezeny, a jsou tak odsouzeny<br />
k pomalé a útrpné smrti . Denně umírá v takové<br />
hale v průměru 5 slepic . Po přibližně 12 měsících<br />
intenzivní snášky klesá slepici produkce vajec a je<br />
poražena na druhořadé maso .<br />
Mléko<br />
Ještě za první republiky byla u nás většina krav<br />
chována v menších domácích chovech . Mléka se<br />
v nich vyrobilo tolik, kolik bylo potřeba . Dnes<br />
je produkce mléka několikanásobně vyšší než<br />
skutečná potřeba, neboť s mlékem se dá úspěšně<br />
obchodovat . Ať chceme nebo ne, s výjimkou<br />
mléka z ekologických chovů, nákupem každého<br />
jogurtu, sýra nebo dortíku dáváme důvod k tomu,<br />
aby v intenzivních chovech strádaly tisíce krav,<br />
určených k výrobě mléka .<br />
Zatímco ještě začátkem minulého století produkovala<br />
průměrná kráva zhruba 8–10 litrů denně,<br />
dnes – po padesáti letech šlechtění – z ní může být<br />
dostáváno i vícenásobné množství . Kráva tak podává<br />
extrémní výkony, které se v důsledcích negativně<br />
podepisují na jejím zdraví . Do procesu velkovýroby<br />
mléka je kráva uvedena ve druhém roce života, kdy<br />
je uměle zapuštěna, aby se jí po devíti a půl měsících<br />
narodilo tele a byla tak odstartována tvorba<br />
mléka . Aby však tele nespotřebovalo příliš mnoho<br />
mléka, je od matky co nejdříve odstaveno, zpravidla<br />
již po několika hodinách po porodu . Tvorba mléka,<br />
takzvaná laktace, dosahuje zhruba po měsíci svého<br />
vrcholu a trvá přes devět dalších měsíců . Kráva bývá<br />
již po dvou měsících od porodu opět zapuštěna,<br />
což společně s geneticky zvýšenou produkcí mléka<br />
vyžaduje enormní výkony jejího metabolismu . Přitom<br />
ještě v téměř polovině chovů u nás je dojnice<br />
většinu života uvázána na jednom místě, kde je<br />
krmena a dojena; bez možnosti normálního pohybu<br />
nebo kontaktu s ostatními zvířaty . Krávy trpí<br />
nejčastěji bolestivými záněty vemene a paznehtů .<br />
Kulháním u nás trpí přes 20 % a zánětem vemene<br />
kolem 2,5 % dojnic .<br />
Živočišná výroba je příliš drahá<br />
Pro účely výroby masa, mléka a vajec jsou jen<br />
v Evropě chovány řádově stovky milionů prasat,<br />
kusů dobytka a kolem pěti miliard jatečních kuřat .<br />
Pěstování krmiv pro tato zvířata dnes zabírá dvě<br />
třetiny veškeré zemědělské půdy světa (!) . Spotřeba<br />
vody živočišnou výrobou je zhruba osmkrát<br />
vyšší než by byla při čistě rostlinné výrobě<br />
potravin . Výroba živočišných potravin tvoří 70%<br />
celosvětové spotřeby pevných paliv . Chovy hospodářských<br />
zvířat jsou hlavním zdrojem nejobávanějších<br />
skleníkových plynů a podílejí se na většině<br />
znečištění povrchových a podzemních vod . . .<br />
Výroba 1 g živočišné bílkoviny je přibližně<br />
20krát dražší než 1 g rostlinné . Plocha 2 ha uživí<br />
14 vegetariánů a 50 veganů, ale jen jednoho člověka<br />
konzumujícího všechny živočišné potraviny,<br />
včetně masa .<br />
(mi)<br />
Sedm zeleninových mrtvol. Kdo ochrání životy zelenin? Foto Jan Korytář<br />
O Č I M A 1
Change language