4 | 2005
4 | 2005 4 | 2005
BROJLER – KUŘE NA MASO: Ž I J E P O U H Ý C H Č T Y Ř I C E T D N Ů , P L N Ý C H B O L E S T I Kuřecí maso, stejně jako jakékoli jiné maso, bylo před několika desítkami let chápáno jako jídlo sváteční, určené pro nedělní oběd . Nyní však technologie a šlechtění brojlerů (kuřat na výkrm) změnily pokrm na každodenní jídlo, kterým není třeba šetřit . Každý rok jich je jen v České republice vykrmeno a snědeno přes 100 milionů kusů . V Evropské unii je to 4–5 miliard . Kuřata byla postupem času vyšlechtěna na tak rychlý růst, že své porážkové hmotnosti (1,8–2,2 kg) dosahují již ve věku pouhých 39–42 dnů . To je dvakrát rychleji než před 30 lety . Kuřata jsou sice velká jako dospělí jedinci, ale ve skutečnosti nejsou zdaleka pohlavně dospělá, to by byla až ve 23 týdnech . Jsou to přerostlá kuřátka . Selektivním šlechtěním je dosahováno velkého nárůstu svalové hmoty, tomu však není přizpůsoben růst a vývin kostry a vnitřních orgánů . Tato člověkem způsobená disharmonie je příčinou vážných zdravotních problémů . Brojleři trpí deformacemi končetin, selháním činnosti srdce a vnitřních orgánů, ascites (břišní vodnatelností) a chronickými bolestmi . V nejhorších případech se nemohou skoro pohybovat a přesunují se pouze za pomoci křídel či plazením po holeních . Následky selektivního šlechtění v kombinaci s vysokou hustotou osazení (na 1 m 2 jich je 19 i více kusů tj . 34–42 kg na 1 m 2 ), špinavou podestýlkou (mění se až po vyskladnění kuřat; vysoký obsah dusíku z výkalů způsobuje puchýře, popáleniny v podkolení, nekrózy a vředy) a celkově nezdravým nepřirozeným prostředím (umístění v bezokenních halách za umělého osvětlení a ventilace) způsobují časté úhyny brojlerů . Za nimi mohou stát i plicní infekce, zánět osrdečníku, infekce z poranění a pohmoždění . Ročně tak, dříve než se dostane na jatka, hyne přibližně 7 milionů brojlerů v ČR, denně jsou to stovky tisíc po celé Evropě . Antibiotika jako prevence chorob Z důvodu nepřirozeného způsobu chovu se ptákům do vody nebo krmení mohou přidávat antibiotika . Je to prevence rozvoje chorob, které by se jinak v přeplněných halách šířily jako lesní požár . Někdy široké používání antibiotik umožnilo vývin bakterií, které jsou odolné vůči některým antibiotikům, užívaných k léčbě závažných lidských chorob . Některým lidem proto lékaři nedoporučují jíst kuřecí maso . Běžně se do krmných směsí přidávají antikokcidika, látky antibiotické povahy, které se musejí vysadit v poslední třetině života . Dále se používají chemoterapeutika a nehormonální stimulátory růstu i antibiotické povahy . Chovní ptáci, určení k produkci násadových vajec, musí žít delší dobu . Jsou to stejní hybridi jako vykrmovaná kuřata a tudíž se jejich tkáně tvoří stejně rychle . Pokud by jim bylo umožněno přijímat tolik potravy jako u vykrmovaných kuřat, mnoho by jich brzy uhynulo . Proto dostávají čtvrtinu až polovinu běžné dávky . Tak trpí stálým chronickým hladem . Jatka usmrtí až deset tisíc kuřat za hodinu Po dosažení požadované hmotnosti kuřata pracovníci v halách odchytávají za jednu nohu (v jedné ruce jich každý pracovník může nést 4– 5) a pěchují do uzavíratelných přepravních beden . Špatný způsob zacházení způsobuje kuřatům zlomeniny a vymknutí kyčlí, při kterém často dochází ke krvácení, někdy kost pronikne až do břišní dutiny . Kuřata vzdorují výkyvům počasí, otřesům a chvění vozidla, bezohledné jízdě řidičů, a hluku . Mohou trpět žízní a hladem, jsou namačkána navzájem na sebe . U drůbeže se příznaky stresu projevují navenek jakoby ztuhlostí . Proto se nám drůbež při přepravě zdá někdy tak klidná . Po příjezdu na jatka jsou bedny pokládány nebo házeny na pás, který jede pod háky, na něž jsou kuřata za nohy navěšována . Namáčknutí nohou na kovové háky je bolestivé . Háky jsou umístěny na pohyblivé lince, která veze poděšené ptáky k elektrizované vodní lázni, do které jsou ponořovány jejich hlavy . V lázni jsou omráčeni . Odtud je linka veze k protínači tepen na krku . Na moderních jatkách se zabije 8 000–10 000 brojlerů za hodinu, což je přibližně 170 za minutu . Šance pro brojlery I když má Česká republika od roku 1992 zákon na ochranu zvířat proti týrání, jsou stále brojleři chováni tímto otřesným způsobem . Nikdo nepo- 0 T É M A suzuje, zda-li intenzivní chovy brojlerů a dalších hospodářských zvířat neporušují například znění základního § 4 s názvem: „Za týrání se považuje . . .“ ( týráním je omezování výživy, pohybu, chov zvířat v nevhodných podmínkách) a § 10 a 12 ohledně chovu hospodářských zvířat . Možnosti nevládních organizací pro ochranu zvířat jsou velmi omezené . Před lety občanské sdružení na Domažlicku z poloviny překazilo začínající plány firmě, zamýšlející produkovat v koncentrovaných podmínkách nosnice a vejce . Nevládní organizace směřují své aktivity spíše do legislativních změn celého systému . V současné době je v EU projednáván návrh směrnice o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso, vůbec první návrh předpisu na ochranu brojlerů . Je sice průlomový, ale v určitých bodech hodně kompromisní . Pomoci můžeme i my jako zákazníci Podstatných změn můžeme dosáhnout my všichni, jako zákazníci . Měli bychom na výrobku s kuřecím masem a živočišnými potravinami požadovat jasné označení: • z jakého typu chovu (intenzivní, extenzivní, ekologický) maso pochází • z jaké země (měli bychom dávat přednost České republice a pak sousedním zemím) . Maso a živočišné potraviny bychom měli kupovat z ekologických chovů, kde se mají zvířata lépe a krmení neobsahuje chemikálie a léčiva . V ideálním případě můžeme také omezit konzumaci masa a výrobků z něj . (redakčně kráceno) Dita Michaličková Společnost pro zvířata Z užitkových zvířat strádá v péči člověka nejvíc drůbež. Foto archiv Společnosti pro zvířata
V E G E T A R I Á N S T V Í MÁME VOLBU NEJÍST MASO, MÁME VOLBU NECHAT ŽÍT Maso, které jíme, pochází převážně od zvířat, chovaných v bezohledných podmínkách intenzivních velkochovů, které postupem času udělaly ze zvířat živé jednotky na růst masité svaloviny . Tato takzvaná jateční zvířata žijí ve velkém stresu a většina z nich je chronicky nemocných, fyzicky i duševně . Jak žijí ve velkochovech prasata Prasata jsou vysoce inteligentní a citlivá zvířata . V intenzivních velkochovech jsou jejich přirozené životní potřeby omezeny na minimum a samotný chov, transport i porážka jsou pro ně spojeny s velkými stresy . Chovná prasnice je základním článkem „výroby“ vepřového masa – je doslova degradována na „stroj k produkci selat“ . Největším utrpením je pro ni v době porodu a kojení několikatýdenní až měsíční uzavření v individuálním boxu, který je tak malý, že se v něm nemůže ani otočit . V holém, většinou nepodestlaném, boxu nemůže prasnice prakticky dělat nic . Stereotypie přechází do apatie a bezmoci; po zhruba 3–4 letech v chovu bývá prasnice z chovu vyřazena . . . Již krátce po narození selat se provádí kastrace samců, bez lokálního umrtvení . Selata jsou od prasnice odstavována zpravidla již po 3 týdnech věku, aby bylo možné prasnici co nejdříve opět zapustit (v přirozeném prostředí odchází selata od matky až zhruba po 3 měsících) . Takto časný odstav způsobuje mláďatům jednak v praxi poměrně obvyklé a někdy až smrtelné zažívací poruchy, způsobené rychlým potravním přechodem, a také závažné poruchy chování, především vzájemné okusování uší nebo ocasů . Proto bývají selatům, zpravidla opět bez umrtvení, ocasy amputovány . Prasata jsou zpravidla ustájena po několika v malých ohradách, které mají holou nebo jen minimálně podestlanou podlahu . Vedle fyzického nepohodlí a bolestivých poranění a otlaků je prasatům prakticky znemožněno rýt, což je jedna z jejich základních stravovacích potřeb . Původ vajec Většina vajec na našem trhu pochází z klecových nebo podestýlkových chovů, v nichž jsou doslova uvězněny tisíce slepic . Málokdo se při nákupu úhledné krabičky s vejci, kuchyňských polotovarů nebo různých sladkostí a těstovin zamyslí nad původem vajec . Většina nosnic je chována na minimálním prostoru s radikálním omezením jejich základních životních potřeb . Jsou vyšlechtěny na maximální produkci vajec, dnes více než dvojnásobnou oproti jejich původním schopnostem . V kleci připadá na jednoho ptáka plocha tří čtvrtin formátu A4 . Podlahu tvoří pleti- vo, bez pevné podložky, na níž by mohly slepice pevně stát nebo v ní hrabat . Slepicím je znemožněn jakýkoli širší pohyb . Trpí sníženou imunitou, psychickým stresem a následnými poruchami chování . V kleci často dochází k vážným poraněním pařátů nebo křídel, ke zlomeninám, způsobených u nosnic častým řídnutím kostí . V klasické chovné hale bývá umístěno okolo 20 tisíc nosnic . Při běžných prohlídkách nemusí být případné nemocné a slabé slepice nikdy nalezeny, a jsou tak odsouzeny k pomalé a útrpné smrti . Denně umírá v takové hale v průměru 5 slepic . Po přibližně 12 měsících intenzivní snášky klesá slepici produkce vajec a je poražena na druhořadé maso . Mléko Ještě za první republiky byla u nás většina krav chována v menších domácích chovech . Mléka se v nich vyrobilo tolik, kolik bylo potřeba . Dnes je produkce mléka několikanásobně vyšší než skutečná potřeba, neboť s mlékem se dá úspěšně obchodovat . Ať chceme nebo ne, s výjimkou mléka z ekologických chovů, nákupem každého jogurtu, sýra nebo dortíku dáváme důvod k tomu, aby v intenzivních chovech strádaly tisíce krav, určených k výrobě mléka . Zatímco ještě začátkem minulého století produkovala průměrná kráva zhruba 8–10 litrů denně, dnes – po padesáti letech šlechtění – z ní může být dostáváno i vícenásobné množství . Kráva tak podává extrémní výkony, které se v důsledcích negativně podepisují na jejím zdraví . Do procesu velkovýroby mléka je kráva uvedena ve druhém roce života, kdy je uměle zapuštěna, aby se jí po devíti a půl měsících narodilo tele a byla tak odstartována tvorba mléka . Aby však tele nespotřebovalo příliš mnoho mléka, je od matky co nejdříve odstaveno, zpravidla již po několika hodinách po porodu . Tvorba mléka, takzvaná laktace, dosahuje zhruba po měsíci svého vrcholu a trvá přes devět dalších měsíců . Kráva bývá již po dvou měsících od porodu opět zapuštěna, což společně s geneticky zvýšenou produkcí mléka vyžaduje enormní výkony jejího metabolismu . Přitom ještě v téměř polovině chovů u nás je dojnice většinu života uvázána na jednom místě, kde je krmena a dojena; bez možnosti normálního pohybu nebo kontaktu s ostatními zvířaty . Krávy trpí nejčastěji bolestivými záněty vemene a paznehtů . Kulháním u nás trpí přes 20 % a zánětem vemene kolem 2,5 % dojnic . Živočišná výroba je příliš drahá Pro účely výroby masa, mléka a vajec jsou jen v Evropě chovány řádově stovky milionů prasat, kusů dobytka a kolem pěti miliard jatečních kuřat . Pěstování krmiv pro tato zvířata dnes zabírá dvě třetiny veškeré zemědělské půdy světa (!) . Spotřeba vody živočišnou výrobou je zhruba osmkrát vyšší než by byla při čistě rostlinné výrobě potravin . Výroba živočišných potravin tvoří 70% celosvětové spotřeby pevných paliv . Chovy hospodářských zvířat jsou hlavním zdrojem nejobávanějších skleníkových plynů a podílejí se na většině znečištění povrchových a podzemních vod . . . Výroba 1 g živočišné bílkoviny je přibližně 20krát dražší než 1 g rostlinné . Plocha 2 ha uživí 14 vegetariánů a 50 veganů, ale jen jednoho člověka konzumujícího všechny živočišné potraviny, včetně masa . (mi) Sedm zeleninových mrtvol. Kdo ochrání životy zelenin? Foto Jan Korytář O Č I M A 1
- Page 1 and 2: R O Č N Í K V I . 4 | 2005 Lomik
- Page 3 and 4: Tentokráte nesedím ani u rybníka
- Page 5 and 6: DOMÁCÍ ZVÍŘATA - ČASOVANÁ BOM
- Page 7 and 8: ZAHRAD mů) a vzájemná závislost
- Page 9 and 10: CIRKUSY NEJSOU MÍSTEM PRO ZVÍŘAT
- Page 11 and 12: POKUSNÉ ZVÍŘE - NÁŠ SPASITEL M
- Page 13 and 14: SVOBODA PŘINESLA ZVÍŘ ATŮM SMRT
- Page 15 and 16: LIDSTVO ZNEUŽÍVÁ TOHO, ŽE SE ZV
- Page 17 and 18: Proč je podle vás člověk ke zv
- Page 19 and 20: Většina Čechů se nad představo
- Page 21: LIDÉ SE UŽ VÍC ZAJÍMAJÍ O TO,
- Page 25 and 26: HOLOCAUST NA TVÉM TALÍŘI Každý
- Page 27 and 28: TRH V BREZNĚ NAD HRONOM Brezno nad
- Page 29 and 30: P R ÁVO N A K R A J I N U Krása a
- Page 31 and 32: MATEŘSKÉ CENTRUM ČMELÁK O tom,
- Page 33 and 34: Ve spalovně měl skončit i odpad
- Page 35 and 36: CHCETE NAVŠTÍVIT JIZERSKÉ HORY?
BROJLER – KUŘE NA MASO:<br />
Ž I J E P O U H Ý C H Č T Y Ř I C E T D N Ů , P L N Ý C H B O L E S T I<br />
Kuřecí maso, stejně jako jakékoli jiné<br />
maso, bylo před několika desítkami<br />
let chápáno jako jídlo sváteční,<br />
určené pro nedělní oběd . Nyní však<br />
technologie a šlechtění brojlerů (kuřat<br />
na výkrm) změnily pokrm na každodenní<br />
jídlo, kterým není třeba šetřit .<br />
Každý rok jich je jen v České republice vykrmeno<br />
a snědeno přes 100 milionů kusů . V Evropské unii je<br />
to 4–5 miliard . Kuřata byla postupem času vyšlechtěna<br />
na tak rychlý růst, že své porážkové hmotnosti<br />
(1,8–2,2 kg) dosahují již ve věku pouhých 39–42<br />
dnů . To je dvakrát rychleji než před 30 lety . Kuřata<br />
jsou sice velká jako dospělí jedinci, ale ve skutečnosti<br />
nejsou zdaleka pohlavně dospělá, to by byla až ve<br />
23 týdnech . Jsou to přerostlá kuřátka .<br />
Selektivním šlechtěním je dosahováno velkého<br />
nárůstu svalové hmoty, tomu však není přizpůsoben<br />
růst a vývin kostry a vnitřních orgánů . Tato<br />
člověkem způsobená disharmonie je příčinou vážných<br />
zdravotních problémů . Brojleři trpí deformacemi<br />
končetin, selháním činnosti srdce a vnitřních<br />
orgánů, ascites (břišní vodnatelností) a chronickými<br />
bolestmi . V nejhorších případech se nemohou<br />
skoro pohybovat a přesunují se pouze za pomoci<br />
křídel či plazením po holeních . Následky selektivního<br />
šlechtění v kombinaci s vysokou hustotou<br />
osazení (na 1 m 2 jich je 19 i více kusů tj . 34–42<br />
kg na 1 m 2 ), špinavou podestýlkou (mění se až<br />
po vyskladnění kuřat; vysoký obsah dusíku z výkalů<br />
způsobuje puchýře, popáleniny v podkolení,<br />
nekrózy a vředy) a celkově nezdravým nepřirozeným<br />
prostředím (umístění v bezokenních halách<br />
za umělého osvětlení a ventilace) způsobují časté<br />
úhyny brojlerů . Za nimi mohou stát i plicní infekce,<br />
zánět osrdečníku, infekce z poranění a pohmoždění<br />
. Ročně tak, dříve než se dostane na jatka, hyne<br />
přibližně 7 milionů brojlerů v ČR, denně jsou to<br />
stovky tisíc po celé Evropě .<br />
Antibiotika jako prevence chorob<br />
Z důvodu nepřirozeného způsobu chovu se ptákům<br />
do vody nebo krmení mohou přidávat antibiotika<br />
. Je to prevence rozvoje chorob, které by se<br />
jinak v přeplněných halách šířily jako lesní požár .<br />
Někdy široké používání antibiotik umožnilo vývin<br />
bakterií, které jsou odolné vůči některým antibiotikům,<br />
užívaných k léčbě závažných lidských chorob<br />
. Některým lidem proto lékaři nedoporučují jíst<br />
kuřecí maso . Běžně se do krmných směsí přidávají<br />
antikokcidika, látky antibiotické povahy, které se<br />
musejí vysadit v poslední třetině života . Dále se<br />
používají chemoterapeutika a nehormonální stimulátory<br />
růstu i antibiotické povahy .<br />
Chovní ptáci, určení k produkci násadových<br />
vajec, musí žít delší dobu . Jsou to stejní hybridi<br />
jako vykrmovaná kuřata a tudíž se jejich tkáně<br />
tvoří stejně rychle . Pokud by jim bylo umožněno<br />
přijímat tolik potravy jako u vykrmovaných kuřat,<br />
mnoho by jich brzy uhynulo . Proto dostávají čtvrtinu<br />
až polovinu běžné dávky . Tak trpí stálým chronickým<br />
hladem .<br />
Jatka usmrtí až deset tisíc<br />
kuřat za hodinu<br />
Po dosažení požadované hmotnosti kuřata<br />
pracovníci v halách odchytávají za jednu nohu<br />
(v jedné ruce jich každý pracovník může nést 4–<br />
5) a pěchují do uzavíratelných přepravních beden .<br />
Špatný způsob zacházení způsobuje kuřatům zlomeniny<br />
a vymknutí kyčlí, při kterém často dochází<br />
ke krvácení, někdy kost pronikne až do břišní<br />
dutiny . Kuřata vzdorují výkyvům počasí, otřesům<br />
a chvění vozidla, bezohledné jízdě řidičů, a hluku<br />
. Mohou trpět žízní a hladem, jsou namačkána<br />
navzájem na sebe . U drůbeže se příznaky stresu<br />
projevují navenek jakoby ztuhlostí . Proto se nám<br />
drůbež při přepravě zdá někdy tak klidná . Po příjezdu<br />
na jatka jsou bedny pokládány nebo házeny<br />
na pás, který jede pod háky, na něž jsou kuřata za<br />
nohy navěšována . Namáčknutí nohou na kovové<br />
háky je bolestivé . Háky jsou umístěny na pohyblivé<br />
lince, která veze poděšené ptáky k elektrizované<br />
vodní lázni, do které jsou ponořovány jejich<br />
hlavy . V lázni jsou omráčeni . Odtud je linka veze<br />
k protínači tepen na krku . Na moderních jatkách<br />
se zabije 8 000–10 000 brojlerů za hodinu, což je<br />
přibližně 170 za minutu .<br />
Šance pro brojlery<br />
I když má Česká republika od roku 1992 zákon<br />
na ochranu zvířat proti týrání, jsou stále brojleři<br />
chováni tímto otřesným způsobem . Nikdo nepo-<br />
0 T É M A<br />
suzuje, zda-li intenzivní chovy brojlerů a dalších<br />
hospodářských zvířat neporušují například znění<br />
základního § 4 s názvem: „Za týrání se považuje . . .“<br />
( týráním je omezování výživy, pohybu, chov zvířat<br />
v nevhodných podmínkách) a § 10 a 12 ohledně<br />
chovu hospodářských zvířat . Možnosti nevládních<br />
organizací pro ochranu zvířat jsou velmi omezené<br />
. Před lety občanské sdružení na Domažlicku<br />
z poloviny překazilo začínající plány firmě, zamýšlející<br />
produkovat v koncentrovaných podmínkách<br />
nosnice a vejce . Nevládní organizace směřují své<br />
aktivity spíše do legislativních změn celého systému<br />
. V současné době je v EU projednáván návrh<br />
směrnice o minimálních pravidlech pro ochranu<br />
kuřat chovaných na maso, vůbec první návrh<br />
předpisu na ochranu brojlerů . Je sice průlomový,<br />
ale v určitých bodech hodně kompromisní .<br />
Pomoci můžeme i my jako zákazníci<br />
Podstatných změn můžeme dosáhnout my<br />
všichni, jako zákazníci . Měli bychom na výrobku<br />
s kuřecím masem a živočišnými potravinami<br />
požadovat jasné označení:<br />
• z jakého typu chovu (intenzivní,<br />
extenzivní, ekologický) maso pochází<br />
• z jaké země (měli bychom dávat přednost<br />
České republice a pak sousedním zemím) .<br />
Maso a živočišné potraviny bychom měli kupovat<br />
z ekologických chovů, kde se mají zvířata lépe<br />
a krmení neobsahuje chemikálie a léčiva . V ideálním<br />
případě můžeme také omezit konzumaci<br />
masa a výrobků z něj . (redakčně kráceno)<br />
Dita Michaličková<br />
Společnost pro zvířata<br />
Z užitkových zvířat strádá v péči člověka nejvíc drůbež. Foto archiv Společnosti pro zvířata
Change language