4 | 2005

4 | 2005 4 | 2005

30.08.2013 Views

le v rámci celé Evropské unie pokračuje . V roce 2004 se podařilo docílit zpřísnění směrnice, nyní nařízení, na ochranu zvířat při přepravě . A před posledními Vánocemi se díky intenzivní kampani a podpoře veřejnosti podařilo ukončit dotování vývozu dobytka do třetích zemí, v praxi především do Libanonu a Egypta, kde nemají absolutně žádné zábrany s bitím a týráním zvířat . Mají naději na lepší život v intenzivních chovech slepice, brojleři a další drůbež? V rámci celoevropské kampaně za ukončení chovu nosnic v klecích a zavedení předpisu na ochranu brojlerů jsme používali maskota – slepici Hetty a veliký nafukovací model kuřete na výkrm – brojlera . A podařilo se: bateriové konvenční klece pro nosnice mají být v Evropské unii zrušeny k roku 2012, návrh směrnice o brojlerech se nyní v EU projednává . Kromě těchto evropských kampaní se věnujeme i domácím problémům, jako je především vysoký počet špatně vedených chovů a hynutí hospodářských zvířat v péči našich zemědělců . Pokud má někdo zájem, může se podívat na www .spolecnostprozvirata .cz, odkaz Desetitisíce kusů dobytka hynou . . . Jsem hrdá na to, že si nás Mezinárodní organizace na ochranu hospodářských zvířat se sídlem v Anglii, Compassion in World Farming (CIFW), vybrala před 7 lety jako svého partnera v České republice . Samozřejmě, že bez jejich finanční pomoci bychom ochranu hospodářských zvířat neměli možnost provozovat profesionálně . CIWF zahájilo na začátku 90 . let kampaň za právní zavedení statutu „cítící bytosti“ pro zvířata v rámci právních předpisů v EU . To se podařilo v roce 1997 v Amsterdamu, kdy EU přijala ke své zakládající smlouvě protokol přisuzující zvířatům statut: “cítící bytosti“ . Tak zvíře přestalo být pouhým zbožím či zemědělským produktem, jak tomu bylo do té doby . Nicméně uvedení na papíru nestačí a CIWF již uspořádalo v Londýně dvě mezinárodní konference o schopnosti zvířat vnímat a cítit . Další informace uvádí na svých webových stránkách a v měsíčním emailovém zpravodaji . Společnost pro zvířata má široké spektrum činnosti. Vedle časopisu jste také vydali brožury, knihy i videokazety a další výukové materiály zejména pro školy. Jejich smyslem bylo ukázat, jak strádají zvířata, která člověk využívá pro sebe. Jaký měly tyto materiály na školách ohlas? Mnoho brožur a letáků dáváme k dispozici zdarma . Co se týká škol, byl velký zájem o materiál Rozumíme zvířatům . Toho se do škol a ekocenter distribuovalo několik set kusů . Plošně školám nabízíme materiál a videokazetu „Hospodářská zvířata a my“, zájem mají školy sdružené v ekologickém programu Pavučiny a jedná se o desítky kusů . Na konci roku 2004 jsme vytvořili multimediální CD Etologie a welfare (životní pohoda) hospodářských zvířat, s finančním přispěním Ministerstva zemědělství České republiky . 200 kusů CD si distribuovalo ministerstvo, 90 kusů šlo na všechny inspektoráty Státní veterinární správy ČR, a hledáme další cesty, jak CD dostat přímo zemědělcům . Texty z CD jsme přeložili do angličtiny, aby jej mohli dále rozšiřovat i kolegové z Evropy . Váš časopis teď nějaký čas nevycházel. Kdy se můžeme těšit na další číslo? Vydali jsme tři čísla, náš závazek předplatitelům a členům byl čtyři čísla . Toto čtvrté číslo by mělo vyjít letos na jaře . Uvidíme, jestli pak bude časopis někdy ještě vydán v papírové podobě, či jestli se nesoustředíme jen na informování prostřednictvím webových stránek . 1 R O Z H O V O R Kde si lidé mohou váš časopis koupit, jak se k němu dostanou třeba ti, kteří nemají internet? Časopis byl k dispozici na některých prodejních místech PNS, nyní však je jen na objednání u naší organizace . Myslíte, že někdy lidstvo dospěje do stádia, kdy začne zvířata považovat za stejně cítící bytosti, a že mu začne záležet na tom, aby krátký život, který s lidmi zvířata pro užitek člověka prožijí, byl pro ně méně trýznivý? Nevím, moc si to přeji, a to nejen ve vztahu lidé a zvířata, ale celkově – lidi k lidem, dospělí k dětem, muži k ženám . Moje kolegyně Jaromíra Horáková říká, že je těžké chtít po lidech, aby se chovali dobře ke zvířatům, když se nedokáží vcítit ani jeden do druhého a tolerovat se . Řekla bych, že lidstvo už možná v takové fázi bylo, před několika tisíci lety, ale pak přeci jen negativní myšlenky a síly zvítězily, bohužel . Mnozí, zejména duchovní mistři a žáci učení staroindických véd jsou „nositeli“ takovéhoto stadia . Pak, nesmíme zapomenout, na těch několik procent jedinců, kteří jdou proti proudu v našem „vyspělém“světě . Co můžeme my všichni udělat pro to, aby lidstvo přestalo považovat zvíře za věc? Mít úctu a lásku k sobě, k dalším lidem, k dětem, a pak to přenést i na další živé tvory . Základem úspěchu je ale jiné živé tvory nepojídat, žít v míru a v lásce se svým okolím . Nesoudit . Nevím, jak jinak bych to vyjádřila, jinou možnost přerušení řetězce zla a násilí nevidím . Pokud bude trvat omezování života, vykrmování a zabíjení živých tvorů, ať už zvířat nebo lidí, nemůže se lidstvo stát lepším .

Proč je podle vás člověk ke zvířatům stále tak bezcitný a krutý a některé státy k otázce týrání hluché a slepé? Abychom našli odpověď na tuto otázku, museli bychom se také zamyslet nad způsobem výchovy dětí, nad vztahem rodičů k dětem . Frustrace, negativita z dětství se samozřejmě přenášejí do dospělosti a projevují se . Na druhé straně za mnohé může i systém, ve kterém žijeme . Neexistují exkurze do intenzivních farem a na jatka . Naopak, tyto provozy jsou v utajení, za lidskými sídlišti . Jsem si jistá, že po takové exkurzi by se radikálně zvýšil počet lidí odmítajících živočišné tkáně . Poloha objektů je taková z důvodů hygienických, ale velmi dobře slouží eliminaci dalších možných problémů . Co oči nevidí, srdce nebolí . To samé platí o pokusných laboratořích, ty jsou střeženy mnohdy stejně přísně jako věznice . A peníze jsou až na prvním místě . . . Mnohé státy si i v dnešní supermoderní době trvají na velice krutých a pro nás až nepochopitelných primitivních národních tradicích, jakými jsou třeba býčí zápasy, shazování živého kohouta nebo kůzlete z věže kostela, anebo odebírání žluči živým medvědům. Je naděje, že se to někdy změní? Neřekla bych, že je třeba ve srovnání s Asiaty na tom o moc lépe náš vyspělý západní svět, že bychom se dopouštěli méně krutostí na zvířatech . Máme tu koncentrované intenzivní farmy pro všemožnou drůbež, pro prasata, občas i pro dobytek . Říkáme tomu koncentrační tábory pro zvířata . Ročně je na jatkách celosvětově zabito asi 52 miliard hospodářských zvířat . Násilné vykrmování hus pro velká játra, běžné ve Francii a dalších jižních zemích Evropy, usekávání končetin žab zaživa na další gurmánskou pochoutku . Pak dále obrovské strádání volně žijících zvířat, držených pro kožešinu . Naštěstí se v mnoha zemích EU od kožešinových chovů ustupuje . A opravdu nepopsatelné je utrpení zvířat užívaných pro pokusné a jiné vědecké účely . A pak další a další strádání zvířat v mnohých domácích chovech, týrání společenských zvířat . Jak u nás lidé, zvláště na vesnicích, zacházejí se psy a kočkami? Je stále hodně lidí, kteří psy pojídají a mnozí asiaté zase kočky, někteří myslivci doma cvičí své psy na kočkách . Copak nedochází ke strádání zvířat v cirkusech a špatně vedených zoologických zahradách? Asi si moc lidí neuvědomuje, jak končí všechna ta drobná zvířátka, pořízená pro dětské obveselení, anebo jaké způsobujeme zdravotní problémy psům jejich přešlechťováním . Myslíte, že třeba na jatkách jde o profesi, která člověka deformuje, anebo se lidé, vhodní pro tuto práci, už s minimální dávkou citu a soucitu rodí? Podle mých zkušeností může docházet k největším krutostem při jakékoliv manipulaci se zvířaty, nejen na jatkách . Při potřebě je někam nahnat, přemístit, zahnat . Často je to při nakládání a vykládání z vozidel, ať už na jatkách nebo jinde . V posledních letech jsem byla asi v deseti jatkách . Zvířata tam strádají někdy dlouhým čekáním v jiném, nepřátelském prostředí . Při manipulaci, přepravě a na jatkách u nás asi nejvíc trpí drůbež . V zemích Evropy, především na jihu, a pak mimo Evropu, tam už je to často utrpení úplně Ilustrační foto. Foto Jan Korytář pro všechna zvířata . Když jsem pracovala po střední škole ve velkokapacitním kravíně, bylo zřejmé za pár dní, že lidé tou každodenní stejnou prací znecitlivěli . Pokud nemají motivaci či vedení se ke zvířatům dobře chovat, což neměli, tak se prostě dobře nechovají . Krávy tam byly pro ošetřovatele jen kusy něčeho, do čeho se kopalo, strkalo a jinak pobízelo . Monotónní, stále stejná práce člověka udolá a nedokáže vidět věci s odstupem . Pak je zde, řekněme, i tradice výchovy a pohledu na svět každé rodiny . Jen si vzpomeňme, že na vesnicích se stále každoročně provádějí „zabíjačky“ . Už to slovo nahání hrůzu, nemyslíte? Často vesničané uvažují skoro pořád stejně po staletí a jsou velice omezeně otevřeni novým pohledům na svět . Na chování jedince se odráží i případné asociální zázemí a výchova . Lidé, kteří v dětství nebo v době dospívání umučili nějaké domácí zvíře, jsou podle psychologů potenciálními sadisty, kteří mohou později, v dospělosti, obrátit své sklony, své potěšení z týrání živého tvora, vůči společnosti. Mohou vyrůst v brutální vrahy. Není ale pro společnost nebezpečný každý člověk, který považuje zvíře za věc a podle toho se k němu chová? Určitě . Hlavně je takový člověk nebezpečný pro svou vlastní rodinu a děti . Nechtěla bych mít za otce hrubého bezcitného chlapa . Podle toho, co můžeme vidět, to vypadá, že kluci z takových rodin, pokud není matka dost silná, aby tomu dokázala čelit a dávala dětem dostatek citu a lásky, se často potatí a jde to stále dál a dál . Indové věří, že žádný čin člověka, ať už dobrý nebo špatný, se neztratí, že jako bumerang se ke svému autorovi jednou vrátí. Nehromadí se podle vás někde zlo, které lidstvo způsobuje zvířatům? Nevrací se nám v podobě přírodních katastrof nebo epidemií, třeba v podobě ptačí chřipky? Každý skutek, každá myšlenka se podle staroindických véd odráží z vesmíru zpět . Řekla bych, jak pro nás osobně, tak celospolečensky a celosvětově . Je velmi potřeba myslet pozitivně a snažit se to rozšiřovat, prolomit tuto dobu temna . Tak jako se snaží jógoví a budhističtí mistři či třeba Yoko Ono svou aktivitou a vzkazem v amerických novinách: Imagine a Peace . Představ si mír . Neozvali se proti některým článkům ve vašem časopise nebo jiným vašim aktivitám třeba zemědělci, kteří jsou zejména na jakoukoli kritiku velkochovů velice citliví? Nevyhrožoval vám někdo? Co se týká informací v časopise, to ne . Přece jen jej čtou lidé jinak zaměření . Občas máme co do činění s neurvalým chováním či komentováním účastníka nějaké zemědělské výstavy, pokud tam máme svůj stánek . Osobně jsem byla varována před některými zemědělci v lokalitě, kde žiji a kde dochází k častému strádání až hynutí hospodářských zvířat . Mnoho lidí nic netuší o tom, v jakých podmínkách zvířata žijí, než se dostanou na jejich talíř. Na jatka, do pokusných laboratoří, ale mnohdy ani do velkokapacitních chlévů není dovoleno vstoupit ani novinářům, natož pak fotografovat či natáčet. Co konkrétního může každý z nás pro zlepšení života zvířat udělat? Všímat si okolí, neignorovat nepravosti, vyjadřovat svůj názor vládě, ministerstvu zemědělství, svým poslancům . Žádat instituce o více informací, o označování výrobků – odkud, z jakého typu chovu maso či jiný výrobek pochází . Důležité je nejíst zvířata, nepodporovat tak jejich nepřirozené množení, šlechtění, mrzačení, strádání a zabíjení . Nepotřebujeme maso, naopak, pojídání masa lidstvo a jednotlivce stahuje ve svém vývoji a porozumění zpět dolů . Napadá vás něco milého a povzbuzujícího na závěr? Imagine a Peace . Zuzana Minstrová R O Z H O V O R 15

Proč je podle vás člověk ke zvířatům<br />

stále tak bezcitný a krutý a některé<br />

státy k otázce týrání hluché a slepé?<br />

Abychom našli odpověď na tuto otázku, museli<br />

bychom se také zamyslet nad způsobem výchovy<br />

dětí, nad vztahem rodičů k dětem . Frustrace,<br />

negativita z dětství se samozřejmě přenášejí do<br />

dospělosti a projevují se . Na druhé straně za mnohé<br />

může i systém, ve kterém žijeme . Neexistují<br />

exkurze do intenzivních farem a na jatka . Naopak,<br />

tyto provozy jsou v utajení, za lidskými sídlišti .<br />

Jsem si jistá, že po takové exkurzi by se radikálně<br />

zvýšil počet lidí odmítajících živočišné tkáně .<br />

Poloha objektů je taková z důvodů hygienických,<br />

ale velmi dobře slouží eliminaci dalších možných<br />

problémů . Co oči nevidí, srdce nebolí . To samé<br />

platí o pokusných laboratořích, ty jsou střeženy<br />

mnohdy stejně přísně jako věznice . A peníze jsou<br />

až na prvním místě . . .<br />

Mnohé státy si i v dnešní supermoderní<br />

době trvají na velice krutých a pro nás až<br />

nepochopitelných primitivních národních<br />

tradicích, jakými jsou třeba býčí zápasy,<br />

shazování živého kohouta nebo kůzlete<br />

z věže kostela, anebo odebírání žluči živým<br />

medvědům. Je naděje, že se to někdy změní?<br />

Neřekla bych, že je třeba ve srovnání s Asiaty<br />

na tom o moc lépe náš vyspělý západní svět, že<br />

bychom se dopouštěli méně krutostí na zvířatech<br />

. Máme tu koncentrované intenzivní farmy<br />

pro všemožnou drůbež, pro prasata, občas i pro<br />

dobytek . Říkáme tomu koncentrační tábory pro<br />

zvířata . Ročně je na jatkách celosvětově zabito asi<br />

52 miliard hospodářských zvířat . Násilné vykrmování<br />

hus pro velká játra, běžné ve Francii a dalších<br />

jižních zemích Evropy, usekávání končetin žab<br />

zaživa na další gurmánskou pochoutku . Pak dále<br />

obrovské strádání volně žijících zvířat, držených<br />

pro kožešinu . Naštěstí se v mnoha zemích EU od<br />

kožešinových chovů ustupuje . A opravdu nepopsatelné<br />

je utrpení zvířat užívaných pro pokusné<br />

a jiné vědecké účely . A pak další a další strádání<br />

zvířat v mnohých domácích chovech, týrání společenských<br />

zvířat . Jak u nás lidé, zvláště na vesnicích,<br />

zacházejí se psy a kočkami? Je stále hodně<br />

lidí, kteří psy pojídají a mnozí asiaté zase kočky,<br />

někteří myslivci doma cvičí své psy na kočkách .<br />

Copak nedochází ke strádání zvířat v cirkusech<br />

a špatně vedených zoologických zahradách? Asi<br />

si moc lidí neuvědomuje, jak končí všechna ta<br />

drobná zvířátka, pořízená pro dětské obveselení,<br />

anebo jaké způsobujeme zdravotní problémy<br />

psům jejich přešlechťováním .<br />

Myslíte, že třeba na jatkách jde o profesi,<br />

která člověka deformuje, anebo se lidé,<br />

vhodní pro tuto práci, už s minimální<br />

dávkou citu a soucitu rodí?<br />

Podle mých zkušeností může docházet k největším<br />

krutostem při jakékoliv manipulaci se<br />

zvířaty, nejen na jatkách . Při potřebě je někam<br />

nahnat, přemístit, zahnat . Často je to při nakládání<br />

a vykládání z vozidel, ať už na jatkách nebo<br />

jinde . V posledních letech jsem byla asi v deseti<br />

jatkách . Zvířata tam strádají někdy dlouhým čekáním<br />

v jiném, nepřátelském prostředí . Při manipulaci,<br />

přepravě a na jatkách u nás asi nejvíc trpí<br />

drůbež . V zemích Evropy, především na jihu, a pak<br />

mimo Evropu, tam už je to často utrpení úplně<br />

Ilustrační foto. Foto Jan Korytář<br />

pro všechna zvířata . Když jsem pracovala po střední<br />

škole ve velkokapacitním kravíně, bylo zřejmé<br />

za pár dní, že lidé tou každodenní stejnou prací<br />

znecitlivěli . Pokud nemají motivaci či vedení se ke<br />

zvířatům dobře chovat, což neměli, tak se prostě<br />

dobře nechovají . Krávy tam byly pro ošetřovatele<br />

jen kusy něčeho, do čeho se kopalo, strkalo a jinak<br />

pobízelo . Monotónní, stále stejná práce člověka<br />

udolá a nedokáže vidět věci s odstupem . Pak je<br />

zde, řekněme, i tradice výchovy a pohledu na svět<br />

každé rodiny . Jen si vzpomeňme, že na vesnicích<br />

se stále každoročně provádějí „zabíjačky“ . Už to<br />

slovo nahání hrůzu, nemyslíte? Často vesničané<br />

uvažují skoro pořád stejně po staletí a jsou velice<br />

omezeně otevřeni novým pohledům na svět . Na<br />

chování jedince se odráží i případné asociální<br />

zázemí a výchova .<br />

Lidé, kteří v dětství nebo v době dospívání<br />

umučili nějaké domácí zvíře, jsou podle<br />

psychologů potenciálními sadisty, kteří<br />

mohou později, v dospělosti, obrátit své<br />

sklony, své potěšení z týrání živého tvora,<br />

vůči společnosti. Mohou vyrůst v brutální<br />

vrahy. Není ale pro společnost nebezpečný<br />

každý člověk, který považuje zvíře za<br />

věc a podle toho se k němu chová?<br />

Určitě . Hlavně je takový člověk nebezpečný<br />

pro svou vlastní rodinu a děti . Nechtěla bych mít<br />

za otce hrubého bezcitného chlapa . Podle toho,<br />

co můžeme vidět, to vypadá, že kluci z takových<br />

rodin, pokud není matka dost silná, aby tomu<br />

dokázala čelit a dávala dětem dostatek citu a lásky,<br />

se často potatí a jde to stále dál a dál .<br />

Indové věří, že žádný čin člověka, ať už<br />

dobrý nebo špatný, se neztratí, že jako<br />

bumerang se ke svému autorovi jednou<br />

vrátí. Nehromadí se podle vás někde zlo,<br />

které lidstvo způsobuje zvířatům? Nevrací<br />

se nám v podobě přírodních katastrof nebo<br />

epidemií, třeba v podobě ptačí chřipky?<br />

Každý skutek, každá myšlenka se podle staroindických<br />

véd odráží z vesmíru zpět . Řekla bych,<br />

jak pro nás osobně, tak celospolečensky a celosvětově<br />

. Je velmi potřeba myslet pozitivně a snažit<br />

se to rozšiřovat, prolomit tuto dobu temna . Tak<br />

jako se snaží jógoví a budhističtí mistři či třeba<br />

Yoko Ono svou aktivitou a vzkazem v amerických<br />

novinách: Imagine a Peace . Představ si mír .<br />

Neozvali se proti některým článkům<br />

ve vašem časopise nebo jiným vašim<br />

aktivitám třeba zemědělci, kteří jsou<br />

zejména na jakoukoli kritiku velkochovů<br />

velice citliví? Nevyhrožoval vám někdo?<br />

Co se týká informací v časopise, to ne . Přece<br />

jen jej čtou lidé jinak zaměření . Občas máme co<br />

do činění s neurvalým chováním či komentováním<br />

účastníka nějaké zemědělské výstavy, pokud tam<br />

máme svůj stánek . Osobně jsem byla varována<br />

před některými zemědělci v lokalitě, kde žiji a kde<br />

dochází k častému strádání až hynutí hospodářských<br />

zvířat .<br />

Mnoho lidí nic netuší o tom, v jakých<br />

podmínkách zvířata žijí, než se dostanou<br />

na jejich talíř. Na jatka, do pokusných<br />

laboratoří, ale mnohdy ani do velkokapacitních<br />

chlévů není dovoleno vstoupit ani<br />

novinářům, natož pak fotografovat či<br />

natáčet. Co konkrétního může každý z nás<br />

pro zlepšení života zvířat udělat?<br />

Všímat si okolí, neignorovat nepravosti, vyjadřovat<br />

svůj názor vládě, ministerstvu zemědělství,<br />

svým poslancům . Žádat instituce o více informací,<br />

o označování výrobků – odkud, z jakého typu<br />

chovu maso či jiný výrobek pochází . Důležité je<br />

nejíst zvířata, nepodporovat tak jejich nepřirozené<br />

množení, šlechtění, mrzačení, strádání a zabíjení .<br />

Nepotřebujeme maso, naopak, pojídání masa lidstvo<br />

a jednotlivce stahuje ve svém vývoji a porozumění<br />

zpět dolů .<br />

Napadá vás něco milého<br />

a povzbuzujícího na závěr?<br />

Imagine a Peace .<br />

Zuzana Minstrová<br />

R O Z H O V O R 15

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!