4 | 2005

More documents

Recommendations

Info

KAŽDÝ KOŽICH MÁ DVĚ STRANY Kdo nosil váš kožich před vámi? V dávných dobách se lidé chránili před mrazem kožešinami zvířat, která lovili pro svou obživu . Teprve koncem devatenáctého století se začaly pravé kožešiny používat jako módní materiál . Oděvy, vyrobené z kožešiny, přestávaly sloužit výhradně k ochraně před zimou . Staly se symbolem majetnosti nebo prostě luxusním šperkem . Ať již jde o lov nebo odchov zvířat, vyvolává tento druh lidské spotřeby především etickou otázku, jestli účel tak obecně zbytný, jakým je ušlechtilá kožešina, je dostatečným důvodem k usmrcování cítících a často vysoce inteligentních savců . Většina kožešin, zhruba 75%, pochází ze zvířat, odchovaných v zajetí . Celkem jde zhruba o 30 až 37 milionů zvířat ročně . Jde hlavně o norka amerického, lišky modré (vyšlechtěné z lišky polární) a lišky stříbrné nebo platinové (původně obecné), dále zejména o fretky (tchoře) a činčily pravé . Ale kožešiny se získávají také z nutrií, mývalů, sobolů, veverek, rysů, mláďat perských ovcí (takzvaný persián), a také třeba z domácích psů a koček . Jak jsou chována na farmách Chov kožešinových zvířat prošel zhruba osmdesátiletým vývojem, jehož hlavním smyslem bylo dosažení co nejnižších provozních nákladů při maximálním zjednodušení práce se zvířaty . Norci a lišky jsou dnes chováni zpravidla po několika stovkách zvířat ve venkovních objektech – farmách . Žijí ve standardizovaných klecích, jejichž hlavní vlastností je snadná obsluha . Klece jsou celé z pletiva . Z pletiva je i podlaha, aby výkaly propadávaly pod klec, a ta nemusela být tak často čištěna . Norková klec má plochu zhruba 0,3 metru čtverečního, na kterém žijí přes půl roku zpravidla dva norci . Jedinou výbavou pro zvíře je dřevěný budník, sloužící k úkrytu, a napájecí miska . Lišky jsou drženy obvykle dvě na ploše o rozloze 1,5 metru čtverečního . S výjimkou rodících a kojících samic nemají k dispozici žádný úkryt, protože ten není žádoucí pro jejich kožešinu . Jak žijí v přírodě Norci přirozeně žijí v prostředí o rozloze několika kilometrů čtverečních, kde loví na souši i pod vodou a hlídají si své teritorium . Žijí většinou samotářsky, pouze na jaře tvoří páry . Lišky polární obývají tundry nebo ledovcové oblasti, kde je dostatek potravy a kde si často, i ve značně promrzlé půdě, mohou budovat nory . Žijí obvykle v párech nebo malých smečkách a obývají území o velikosti až pět kilometrů čtverečních . Nežijí však na jednom místě, ale kočují . Lišky obecné obývají především lesy a jejich blízké okolí, na území o rozloze několika desítek kilometrů čtverečních . Žijí ve vlastních norách nebo si přisvojují úkryty po jiných zvířatech . Žijí převážně samotářsky . Norci jsou vysoce inteligentní zvířata, dokážou například umisťovat pachové značky na významných místech svého teritoria tak, aby se pach nesl co nejdál . Mají také velmi propracované metody lovu . Také lišky jsou obecně považovány za velmi inteligentní . Mají, podobně jako například psi, důmyslný a složitý repertoár sociálního chování, k němuž používají například různé výrazy tváře, doprovázené různými postoji, nebo několik desítek druhů zvukových projevů . Liška nebo také nestažená liščí kožešina... Foto Jan Korytář 10 T É M A I v zajetí zůstávají divokými zvířaty Kožešinová zvířata jsou – na rozdíl od domestikovaných hospodářských zvířat – chovaná v zajetí relativně velmi krátkou dobu . Zůstávají v podstatě divokými zvířaty, u kterých se stále projevují původní vzorce chování, plachost nebo útočnost vůči člověku . Životní prostředí zvířat v kožešinových farmách neodpovídá jejich druhově specifickým požadavkům . Nejvýraznější je omezení prostoru, které je tak radikální, že zvířatům prakticky odebralo veškerý přirozený pohyb . Stres z nedostatku prostoru se u norků projevuje pohybovými stereotypiemi, jako je například známé „pendlování“ po kleci, trvající i několik minut, nebo sebepoškozování a vzájemné poškozování, jako je okusování ocasu a vytrhávání srsti . U lišek se objevuje zvýšený strach z lidí nebo z ostatních lišek – důsledkem toho jsou panické projevy nebo infanticida – usmrcování vlastních mláďat matkou . Jedním z nejvíce stresujících faktorů je předčasné odstavení mláděte od matky, zhruba v polovině přirozené doby kojení . Zvířata takto odtržená od matky mají zvýšené bojácné reakce, častěji se u nich projevuje abnormální chování . Hrozí jim metabolické poruchy . Trýznivé je také samotné usmrcování Zvířata se usmrcují tak, aby se nepoškodila jejich kožešina – elektrickým proudem, lámáním vazu, jedem v potravině a injekční stříkačce, plynem v plynové komoře a podobně . Existují důkazy o tom, že při usmrcování pociťují zvířata silný strach . Elektrickým proudem se usmrcují především lišky . Jedna elektroda se vsune zvířeti do tlamičky a druhá do konečníku . Pak se do lišky pustí elektrický proud . Některé metody ovšem zvíře pouze omráčí, zvířata jsou tedy posléze stahována za živa . Řešení by přinesly přísnější zákony V některých evropských zemích se pro ochranu kožešinových zvířat podařilo zavést radikální legislativní řešení . Například ve Švýcarsku nebo ve třech spolkových zemích Německa byly přijaty tak přísné (a pro chovatele nákladné) požadavky, že prakticky znemožnily komerční chov zvířat pro kožešiny . Ve Švédsku zpřísněné požadavky znemožnily chov lišek . Někde byl dokonce chov zvířat na kožešiny zcela nebo částečně zakázán, například ve většině zemí Rakouska a od počátku roku 2002 platí zákaz také ve Velké Británii . V Nizozemsku by měl za dva roky platit zákaz pro chovy lišek a činčil . Jan Lorenc Svoboda zvířat Kolik životů stojí jeden kožich? Říká se, že kožichy nosí krásná zvířata a oškliví lidé . Je neuvěřitelné, kolik zvířat musí být kvůli jedinému kožichu chováno v krutých podmínkách a následně trýznivě usmrceno, kolik obětí jednoho živočišného druhu si vyžádá jediný kožich . Na jeden pravý kožich je třeba zabít 65 norků nebo 130 činčil, 10 jezevců nebo 27 tchořů, 60 zajíců nebo 14 vyder, 11 stříbrných lišek, 100 veverek nebo 4 leopardy .
SVOBODA PŘINESLA ZVÍŘ ATŮM SMRT Někdo násilím vnikl do kožešinové farmy a vypustil lišky a norky do přírody Přes 1000 takzvaných kožešinových zvířat z farmy Vítějeves vypustily dne 20 . října minulého roku neznámé osoby ven do okolní přírody . Jak potvrdil inspektorát Státní veterinární správy ve Svitavách, tito „osvoboditelé“ násilím poškodili plot, otevřeli klece a z nich vypustili kolem 1080 zvířat, lišek a norků . Svůj příděl svobody si velká část z nich ale dlouho nevychutnávala . Část podle svědků přejelo auto, některá zvířata uhynula bez cizího přispění a část byla pochytána . Norek americký. Foto archiv Při hledání pachatelů tohoto činu padla první podezření, jak jinak, na ochránce zvířat, především na organizace Svoboda zvířat a Ochránci hospodářských zvířat . Obě organizace se ale od tohoto činu rázně distancovaly . Přitom tito ochránci farmu ve Vítějevsi důvěrně znají, pořádali totiž společně na konci září roku 2004 exkurzi právě do této farmy, tehdy jedné z pěti největších v tuzemsku . Samozřejmě, že současně zhruba osmdesát účastníků celé akce, vyzbrojeno transparenty, tehdy důrazně před farmou demonstrovalo za přítomnosti novinářů proti chovu kožešinových zvířat . „Tehdy došlo k poměrně ostrým konfrontacím mezi námi a rodinou, která na farmě ve Vítějevsi chová lišky a norky pro kožešinu . Provozovatel tohoto chovu poté podal žalobu na pořadatele akce, ale nakonec ji z neznámých důvodů stáhl,“ vysvětlil Tomáš Popp, šéf Svobody zvířat . „Problematikou takzvaných kožešinových farem se zabýváme už několik let . Podmínky chovu jsou sice zavrženíhodné z hlediska ochrany zvířat, ale zároveň je problematické vypustit zvířata bezmyšlenkovitě do volné přírody, jak z hlediska jich samotných, zejména pokud uhynou, tak z hlediska okolních živočichů, ekosystému, a podobně . Proto nepovažujeme za nejlepší způsob ochrany zvířat akci, k níž došlo ve Vítějevsi,“ dodal . Druhé organizaci, Ochráncům hospodářských zvířat, poslal někdo neznámý mail, kterým se otevřeně hlásí k provedené „osvobozovací“ akci . Autoři se v dopise ztotožňují s ideologií ALF (Animal Liberation Front), která podle nich používá přímou akci jako efektivní způsob, jak zarazit týrání a zneužívání zvířat, jak uškodit místům či firmám, které se na týrání podílejí . Skupina tvrdí, že otevřením klecí umožnila zvířatům, coby týraným vězňům, uprchnout před svým nešťastným osudem . Odsuzuje „imperialistickou hierarchii“, kde být na vrcholku znamená moci zneužívat, týrat, zabíjet a vykořisťovat zvířata i lidi (celý text najdou čtenáři na www .ohz .cz) . Vypuštění norků a lišek odsoudili také Ochránci hospodářských zvířat . Podle nich nesou odpovědnost za zničené životy těchto a jiných zvířat především spotřebitelé, kteří krutost a zabíjení v tomto zbytečném průmyslu platí . Dále pak majitelé a majitelky kožešinových farem, držící zvířata v zajetí a profitující z jejich zabíjení . Vina podle OHZ leží i na zákonné moci, jež tento výnosný obchod povoluje, a tedy i schvaluje . „Bohužel se domníváme, že tato akce nebyla aktivisty a aktivistkami, hlásícími se k ALF, plně domyšlena . Některá zvířata uhynou (a uhynula) během několika prvních dnů, některá se vrátí na farmu, některá uhynou v brzké době, některá se pozabíjejí mezi sebou, některá zabijí lidé . Jsou to masožravá zvířata, takže budou útočit jako na potravu na slepice nebo třeba na kočky . Ale některá přežijí a včlení se do ekosystému,“ prohlásil prezident Ochránců hospodářských zvířat Michal Kolesár . „Už v šedesátých letech minulého století občas nějaký norek utekl z farmy a žil ve volné přírodě, ale opravdový boom přišel až v letech devadesátých . Kožichy vyšly z módy a také se začali ozývat ochranáři . Kožešinové farmy krachovaly a mnohé z nich vypouštěly stovky norků do volné přírody,“ uvedl Michal Kolesár . Připomněl svědectví zoologa Miloše Anděry, který v pětadevadesátém roce navštívil jednu farmu, kde viděl spoustu prázdných klecí . Ptal se majitelů farmy, jestli všechna zvířata zabili . Chovatelé mu odpověděli, že jim bylo těch norků líto, a proto jich asi tři sta až čtyři sta vypustili do volné přírody . Za pár let se ozvali rybáři na střední Vltavě, že jim tam běhají divná zvířata . V té době začala velká expanze amerického norka, který v současnosti osídlil většinu republiky . (mi) Protestní akce ve Vítějevsi. Foto archiv OHZ NORKY JSME CHYTALI DO RUKY Farma ve Vítějevsi. Foto archiv OHZ Norky z kožešinové farmy ve Vítějevsi někdo z klecí vypustil v noci . Pachatelů muselo být hodně, protože lidé, kteří šli nad ránem do práce, si všimli, že u farmy stojí několik osobních aut . Ještě si říkali, co se tu děje, že je tady tolik aut… Ráno a ještě několik dní potom jsme měli ve Vítějevsi úplnou spoušť . Lišky a norci byli všude . Promenádovali se po vsi, dávili lidem slepice, dobývali se do kurníků . Jen asi třetina, a to byli převážně norci, utekla do lesa . Zbytek se držel v blízkosti farmy . Podle mého odhadu jich bylo několik tisíc . Hodně zvířat přejela auta, začal to ranní autobus . Norci se dávili i mezi sebou, asi z toho, jak byli vystresovaní . Nejvíc zpitomělé byly lišky, ty se od farmy nehnuly . Zvířata byla ve stresu, velká část z nich hned po odchytu pošla . Norky jsme chytali do ruky, drápali nás, kousali . Myslím, že asi sedm stovek norků zmizelo v lese . My jsme na kopci, pod ním teče taková malá říčka, skoro potůček . Jsou v ní sice ryby, ale tolik norků neuživí . Nebojíme se, že by u nás v lese norci zůstali, že by způsobili nějakou ekologickou katastrofu . Brzy se rozptýlili po okolí . Za několik dní hlásili z Litomyšle, že je viděli tam . Vypustit zvířata z klecí byla velká hloupost . Ničemu to nepomohlo, ani jim to nic dobrého nepřineslo . A ve vesnici vznikl velký zmatek . Zvířata byla tak vystresovaná, že většina z nich ani nikam neutíkala . Pachatel je prý doposud neznámý, i když se k akci přihlásila na internetu jakási skupina ochránců zvířat . Znám se s majiteli kožešinové farmy . Většina lidí v obci proti jejich chovu nic nemá . Někdy jsou zvířata cítit, to je pravda . Mně ale chov zvířat na kožešinu připadá podobný tomu, jako když máte králíka v králíkárně . Určitě ale těm liškám a norkům neprospívá, že mají místo pevné podlahy pletivo . Z toho pak mají nemocné tlapky . Otevření klecí nic neřeší . Kožešinové farmy by se měly omezovat pomocí zákonů . Michal Svoboda občan Vítějevsi, člen Mysliveckého sdružení Vítějeves T É M A 11
Page 1 and 2: R O Č N Í K V I . 4 | 2005 Lomik
Page 3 and 4: Tentokráte nesedím ani u rybníka
Page 5 and 6: DOMÁCÍ ZVÍŘATA - ČASOVANÁ BOM
Page 7 and 8: ZAHRAD mů) a vzájemná závislost
Page 9 and 10: CIRKUSY NEJSOU MÍSTEM PRO ZVÍŘAT
Page 11: POKUSNÉ ZVÍŘE - NÁŠ SPASITEL M
Page 15 and 16: LIDSTVO ZNEUŽÍVÁ TOHO, ŽE SE ZV
Page 17 and 18: Proč je podle vás člověk ke zv
Page 19 and 20: Většina Čechů se nad představo
Page 21 and 22: LIDÉ SE UŽ VÍC ZAJÍMAJÍ O TO,
Page 23 and 24: V E G E T A R I Á N S T V Í MÁME
Page 25 and 26: HOLOCAUST NA TVÉM TALÍŘI Každý
Page 27 and 28: TRH V BREZNĚ NAD HRONOM Brezno nad
Page 29 and 30: P R ÁVO N A K R A J I N U Krása a
Page 31 and 32: MATEŘSKÉ CENTRUM ČMELÁK O tom,
Page 33 and 34: Ve spalovně měl skončit i odpad
Page 35 and 36: CHCETE NAVŠTÍVIT JIZERSKÉ HORY?

4 | 2005

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?