4 | 2005

4 | 2005 4 | 2005

30.08.2013 Views

BEZ POKUSŮ SE V MEDICÍNĚ NEOBEJDEME Díky pokusům na zvířatech se výrazně snížila úmrtnost lidí při traumatickém šoku, umožnila se náhrada srdce i jiných orgánů, náročná operace mozku, díky nálezu inzulínu mohou žít miliony diabetiků . Podobně si dnes těžko dovedeme představit naši existenci bez sulfonamidů, antibiotik, očkovacích látek proti vzteklině, botulismu, sněti, záškrtu a sér proti uštknutí jedovatými hady, které se bez pokusů na zvířatech nedají získat a odzkoušet . Jako žák základní školy jsem zažil, jak několik mých kamarádů zemřelo na dětskou obrnu nebo bylo nadosmrti tělesně poškozeno . Teprve pomocí očkovací látky z ledvin opic se lékařům podařilo nad touto strašnou nemocí zvítězit . Častý argument o jedině možném využití tkáňových kultur místo živých zvířat nelze bez výhrad akceptovat . Tyto kultury se v lékařském výzkumu již plně využívají . Na druhé straně si je nutno uvědomit, že tkáňové kultury nemají žádný krevní tlak, žádný oběhový systém, žádný mozek a psychické projevy, žádné orgánové systémy, takže těžko mohou posloužit k testování účinku zkoušených léků na snižování krevního tlaku, jejich vlivu na určité orgány, ale i na psychické projevy . Nevím, kdo by se obrátil na nemocnici, jejíž chirurgové by se učili operovat podle televizních filmů či promítaných diapozitivů . To ostatně platí i o veterinárním lékařství, jehož studium si nelze představit bez dokonalé znalosti anatomie a fyziologie jednotlivých druhů zvířat . Pro výuku se musí používat zvířata, ale dnešní široká škála anestetik vylučuje utrpení a v žádném případě se nejedná o vivisekci, jak si naivně mnozí ochránci zvířat představují . Jako člen komise ministerstva školství na dodržování zákona proti týrání zvířat mohu odpovědně prohlásit, že každý navrhovaný pokus musí být důkladně zdůvodněn, a to nejen jeho účel, ale i provedení, například přehled navrhovaných anestetik . Pracovníci, kteří pokusy provádějí, musí absolvovat kurs o zásadách zacházení se zvířaty . Zdá se mi však dosti groteskní, že před časem musela brněnská veterinární fakulta složitě žádat o povolení pokusu na 30 pavích očkách, ale ústřední komisi na ochranu zvířat nevzrušuje, že ročně provádíme „velkolepé pokusy“ na tisících tunách dusících se vánočních kaprů, kteří zřejmě na rozdíl od malé tropické rybky ochranu nepotřebují . Je ovšem absolutně nutné, aby všechny pokusy procházely schválením, a aby se jejich počet omezil na nezbytně potřebné minimum, což však musí odborně a odpovědně posoudit jedině příslušné vládní orgány . „ZABÍT, ROZŘEZAT, ZAHODIT“ Hippokratova přísaha, která platí pro všechny lékařky a lékaře bez výjimky, zavazuje k zachování každého života . Všichni budoucí zvěrolékaři do svého povolání vstupují s tím, že budou zvířata léčit a snižovat jejich utrpení . Motivací pro studium biologie je zájem o přírodu se všemi formami života . Avšak základní princip úcty k životu je pošlapán už na začátku studia, neboť studentky a studenti jsou nuceni účastnit se proti svému svědomí pokusů na zvířatech . Preparování zvířat, cvičení na orgánových preparátech, ale i pokusy na živých zvířatech mají studujícím zprostředkovat základní pochopení tělesné stavby zvířat a funkce jejich orgánů . Například v praktikách zoologie se usmrcují a rozřezávají krysy, hlemýždi, hmyz a další zvířata, aby studentky a studenti poznali vzhled a umístění jejich orgánů . Velmi rozšířené jsou pokusy na zvířatech ve fyziologii, za všechny jmenujme zejména pověstné „pokusy na žábách“ . Žábám se odřízne hlava, pak se odejmou orgány jako nervy, svaly nebo srdce . Přestože jsou odděleny od těla, reagují orgány na podněty jako na zásahy elektrickým proudem či aplikaci některých léků . Kdo se na vysoké škole kvůli svědomí zdráhá účastnit této takzvané „spotřeby zvířat“, neobdrží doklad o výkonu a nemůže úspěšně absolvovat studium . Díky mnohaletým protestům studentek a neustále se rozšiřující škále učebních metod, které pokusná zvířata nevyužívají, se na této situaci pomalu ale jistě něco začíná měnit . Dnes už od zavazující účasti na cvičeních, která zvířata využívají, upouští celá řada lékařských fakult . Avšak na většině oborů lékařství, biologie a zvěrolékařství jsou tyto pokusy považovány za nutné . A tak je jen kvůli povinné součásti studia těchto tří oborů každý rok v Německu zabito nejméně 60 000 zvířat . T É M A Praktická část vzdělání je skutečně velmi důležitá . Avšak praxi by studenti měli získávat jak na pacientech, ať už zvířatech či lidech, tak na zvířatech uhynulých přirozenou cestou či uspaných . Zastánci výuky na zvířatech tvrdí, že vědomosti, získané při samostatně vykonaných pokusech, se lépe vrývají do paměti . To je samozřejmě pravda; ovšem není nutné, aby kvůli tomu byla zabíjena zvířata . Věrná zobrazení s barevnými zdůrazněními, videofilmy se zpomalením či zvětšením mají oproti experimentům tu výhodu, že se mohou libovolně často opakovat . Tím se oproti pokusu, který stejně často nevyjde, vryjí do paměti intenzivněji . Pro někoho, kdo je k pokusu donucen a účastní se ho jen s velkým odporem, nemůže být taková výuka příliš efektivní . Operovat se může budoucí lékař nebo zvěrolékař naučit nejdříve nácvikem na mrtvých, přirozenou cestou uhynulých či uspaných zvířatech, pak přihlížením a asistováním zkušenému chirurgovi, až je později sám schopen provést operaci – nejdříve pod dohledem – na pacientovi . Pokusy na zvířatech odnaučí schopnosti soucitu a slitování už v prvních semestrech . Tyto pokusy způsobují u budoucích lékařek a lékařů, zvěrolékařek a zvěrolékařů a biologů zhrubnutí, otupělost a lhostejnost k životu a utrpení . Rozhodně nejen od té doby, co je ochrana zvířat součástí ústavy, musí svoboda vzdělání končit tam, kde začíná porušování práv . Zákon na ochranu zvířat vyžaduje pro vykonávání pokusů na zvířatech či jejich zabíjení rozumný důvod . Rozhodování o tom, zda se o takový důvod jedná, však nemůže být jen v rukou docentů . Veronika Charvátová Svoboda zvířat Zdeněk Veselovský zoolog Ilustrační foto. Foto archiv

POKUSNÉ ZVÍŘE – NÁŠ SPASITEL Myš, potkan, králík, pes, kočka, morče, ale také opice, prase, koza, kůň, pták, ryba – tato a další zvířata jsou používána v laboratořích ústavů, univerzit a komerčních zařízení . Společnost přijala pokusy na zvířatech jako nutné zlo, neboť v ní vyvolávají pocit, že díky nim bude život a svět lepší a bezpečnější . Pokusná zvířata bereme my, lidé, jako němé pomocníky, jejichž mučednický život ochrání přírodu, zvířata a lidstvo před utrpením . Některé z tragických omylů Pokusy na zvířatech však žádnou jistotu pro člověka nezaručují . Mezidruhové rozdíly mohou být značné a spoléhání se na reakci myšího či šimpanzího organismu může mít tragické následky . Označení práce se zvířaty jako „pokus“ je trefné, neboť je to zkouška, zda domněnka obstojí či ne . V pokusech, které jsou vždy „naostro“, jsou používány živé, cítící bytosti, které při ověřování trpí . Navíc zkušenosti s otestovanými a tedy zaručeně „bezpečnými“ výsledky přinesly tragický dopad i na cílovou skupinu, která má být chráněna – lidstvo . Několik z mnoha tragických omylů, které zkoušky se zvířaty potvrdily jako bezpečné, nebo zavedly společnost jiným směrem: • kouření tabáku nebylo považováno za karcinogenní, protože u zvířat nezpůsobilo vdechování kouře žádný nádor . Mnoho lidí proto v kouření pokračovalo a umíralo na rakovinu . • navzdory klinickým a epidemiologickým důkazům, že u lidí způsobují leukémii, nebyly z užívání vyřazeny benzeny jako průmyslové látky, neboť testy nevyvolaly stejná onemocnění u myší . • zvířecí modely srdečních nemocí neprokázaly, že vysoká hladina cholesterolu při vysoké konzumaci tuků zvyšuje riziko koronárních onemocnění . Lidé pokračovali ve svém zaběhlém životním stylu s falešným pocitem bezpečnosti . • více než polovina ze 198 nových léků, garantovaných zkouškami na zvířatech a vydaných do oběhu mezi léty 1976 až 1985 byla buď stažena nebo přejmenována, a to kvůli některým nepředvídaným vedlejším účinkům . Ty vyvolávaly mimo jiné i srdeční záchvaty, selhání ledvin, zástavy dýchání, selhání jaterních funkcí a mrtvici . • dávka isoproterenolu, léku na astma, byla stanovena na zvířatech . Naneštěstí byla příliš toxická pro lidi . 3500 astmatiků zemřelo jen ve Velké Britanii na předávkování . • protože neměl jiný způsob léčby na vybranou, použil Alexander Fleming antibiotikum u velmi nemocných lidí, navzdory neúčinnosti penicilinu u králíků . Flemingovy počáteční testy se nekonaly na křečcích a morčatech, neboť penicilin je zabíjel . • protože u krys vyvolával zhoubné bujení, byl fluorid zpočátku zavržen jako prevence zubního kazu . Čas, peníze a úsilí, věnované těmto experimentům, by mohly být lépe uplatněny ve výzkumu založeném na spolupráci s lidmi . Pokusy na zvířatech vyčerpávají zdroje, které by mohly být věnovány široké veřejné osvětě o zdravotních rizicích a hazardech a o správné životosprávě, vedoucí ke snížení výskytu chorob a nutnosti léčit je . Dita Michaličková Společnost pro zvířata Zvířata by neměla trpět kvůli očním stínům Každý z nás denně používá alespoň jeden kosmetický přípravek . Ruce si myjeme mýdlem, obličej si ošetřujeme krémem . Ženy používají líčidla, laky na nehty, barví si vlasy, řasy či obočí, muži při holení žiletkou používají pěny a vody po holení, čistíme si zuby pastou . Toto je jen nepatrný výčet nejběžnějších kosmetických produktů, které se testují z hlediska bezpečnosti pro člověka a životní prostředí . Testovány jsou jak hotové výrobky (šampony, mýdla, krémy, laky na vlasy), tak i základní chemické složky . Pokusné zvíře (nejčastěji králík, myš, morče, pes) se smí použít pouze na jeden pokus, po každém pokusu musí být usmrceno . Odhaduje se, že každým rokem při testech nových produktů zbytečně zemře v Evropské unii 38 000 zvířat . Velká Británie, Německo, Rakousko, Belgie a Nizozemí už sice zakázaly kosmetické testy na zvířatech, ale tyto zákazy se nevztahují na výrobky dovážené ze zemí mimo evropské společenství . Většina evropských kosmetických testů je prováděna ve Francii a Itálii, jež jsou předními výrobci a vývozci kosmetických výrobků . Co můžeme udělat Mnozí lidé jsou toho názoru, že není správné, aby zvířata trpěla například kvůli šamponu nebo očním stínům, a snaží se vyhledávat kosmetiku, která nebyla testována na zvířatech . Je bohužel nutné konstatovat, že zcela netestovaná kosmetika neexistuje . Zatímco se hotový kosmetický výrobek na zvířatech nezkouší, jeho složky byly s největší pravděpodobností někdy v minulosti na zvířatech otestovány . Všechny nové látky se totiž ze zákona musejí na zvířatech vyzkoušet . Pokud nechceme podporovat zbytečné utrpení zvířat kvůli kosmetice, měli bychom: • vyhnout se v kosmetice novinkám s obsahem nějakých nových "převratných" složek, které byly nutně otestovány na zvířatech . U velkých nadnárodních firem je největší pravděpodobnost, že budou takovéto novinky vyvíjet • kupovat kosmetiku co nejvíce přírodní, která obsahuje co nejméně jednotlivých složek Jak nahradit pokusy ve výuce a medicíně? Vědci vypracovali řadu metod, které by mohly nahradit bolestivé pokusy na živých tvorech . Ve školství lze názornou výuku, aplikovanou na zvířatech, vyměnit třeba za film a video . Jak ve výuce, tak v medicíně lze nahradit experimentování se zvířaty prací s mnohem přesnějšími modely T É M A a simulátory, a také multimediálními počítačovými programy . Za nejhumánnější alternativu k pokusům na zvířatech je považována metoda in vitrio (z latiny „ve skle“) . Jde o pokusy, které jsou prováděny ve zkumavkách nebo jinde mimo živé organismy . Tato metoda se obejde bez živých zvířat . Nahrazují je buněčné a tkáňové kultury lidí a zvířat nebo systémy s nízkými organismy jako bakterie či houby, a také třeba biochemické analyzační metody . Cestou k úplnému nahrazení zvířecích modelů nezvířecími alternativami je postupné snižování počtu pokusných zvířat a zmírňování používaných technik či postupů . Například, pokud jeden výzkumník zamýšlí vést studii na játrech, mohou být ledviny, mozková tkáň, plazma nebo jiné části toho samého zvířete použity při výzkumu jiných badatelů . Současně by se měla minimalizovat bolest a utrpení, které zvíře prožívá . Otázka welfare, nebo-li životní pohody zvířat není důležitá pouze z hlediska etiky . Prožívaná bolest a další stresové faktory mohou vést k fyziologickým změnám zvířete, a tím relativizovat výsledky pokusů . Zrušení pokusů neohrozí medicínu Zrušení pokusů na zvířatech neznamená, že se společnost bude muset zříci medicínského výzkumu . Právě naopak . Lékařský výzkum musí být hnán vědou a neměl by být "znečišťován" chybnými údaji z pokusů na zvířatech . Mnoho metodologií, které nejsou založeny na bázi pokusů na zvířatech, se prokázaly jako seriózní a spolehlivé . Další se neustále vyvíjí . Zastánci pokusů na zvířatech prohlašují, že jsou pokusy drahou záležitostí . To jsou . Ale nejde pouze o enormní sumy, pokusy na zvířatech nás stojí mnohem víc – naše zdraví . Markéta Pecková Společnost pro zvířata Ilustrační foto. Foto Jiří Antl

POKUSNÉ ZVÍŘE – NÁŠ SPASITEL<br />

Myš, potkan, králík, pes, kočka, morče, ale také<br />

opice, prase, koza, kůň, pták, ryba – tato a další<br />

zvířata jsou používána v laboratořích ústavů, univerzit<br />

a komerčních zařízení . Společnost přijala<br />

pokusy na zvířatech jako nutné zlo, neboť v ní<br />

vyvolávají pocit, že díky nim bude život a svět lepší<br />

a bezpečnější . Pokusná zvířata bereme my, lidé,<br />

jako němé pomocníky, jejichž mučednický život<br />

ochrání přírodu, zvířata a lidstvo před utrpením .<br />

Některé z tragických omylů<br />

Pokusy na zvířatech však žádnou jistotu pro<br />

člověka nezaručují . Mezidruhové rozdíly mohou<br />

být značné a spoléhání se na reakci myšího či<br />

šimpanzího organismu může mít tragické následky<br />

. Označení práce se zvířaty jako „pokus“ je trefné,<br />

neboť je to zkouška, zda domněnka obstojí či<br />

ne . V pokusech, které jsou vždy „naostro“, jsou<br />

používány živé, cítící bytosti, které při ověřování<br />

trpí . Navíc zkušenosti s otestovanými a tedy zaručeně<br />

„bezpečnými“ výsledky přinesly tragický<br />

dopad i na cílovou skupinu, která má být chráněna<br />

– lidstvo . Několik z mnoha tragických omylů,<br />

které zkoušky se zvířaty potvrdily jako bezpečné,<br />

nebo zavedly společnost jiným směrem:<br />

• kouření tabáku nebylo považováno za karcinogenní,<br />

protože u zvířat nezpůsobilo vdechování<br />

kouře žádný nádor . Mnoho lidí proto v kouření<br />

pokračovalo a umíralo na rakovinu .<br />

• navzdory klinickým a epidemiologickým důkazům,<br />

že u lidí způsobují leukémii, nebyly z užívání<br />

vyřazeny benzeny jako průmyslové látky, neboť<br />

testy nevyvolaly stejná onemocnění u myší .<br />

• zvířecí modely srdečních nemocí neprokázaly,<br />

že vysoká hladina cholesterolu při vysoké<br />

konzumaci tuků zvyšuje riziko koronárních onemocnění<br />

. Lidé pokračovali ve svém zaběhlém<br />

životním stylu s falešným pocitem bezpečnosti .<br />

• více než polovina ze 198 nových léků, garantovaných<br />

zkouškami na zvířatech a vydaných do<br />

oběhu mezi léty 1976 až 1985 byla buď stažena<br />

nebo přejmenována, a to kvůli některým nepředvídaným<br />

vedlejším účinkům . Ty vyvolávaly mimo<br />

jiné i srdeční záchvaty, selhání ledvin, zástavy<br />

dýchání, selhání jaterních funkcí a mrtvici .<br />

• dávka isoproterenolu, léku na astma, byla<br />

stanovena na zvířatech . Naneštěstí byla příliš<br />

toxická pro lidi . 3500 astmatiků zemřelo jen ve<br />

Velké Britanii na předávkování .<br />

• protože neměl jiný způsob léčby na vybranou,<br />

použil Alexander Fleming antibiotikum u velmi<br />

nemocných lidí, navzdory neúčinnosti penicilinu<br />

u králíků . Flemingovy počáteční testy se<br />

nekonaly na křečcích a morčatech, neboť penicilin<br />

je zabíjel .<br />

• protože u krys vyvolával zhoubné bujení, byl fluorid<br />

zpočátku zavržen jako prevence zubního kazu .<br />

Čas, peníze a úsilí, věnované těmto experimentům,<br />

by mohly být lépe uplatněny ve výzkumu<br />

založeném na spolupráci s lidmi . Pokusy na zvířatech<br />

vyčerpávají zdroje, které by mohly být věnovány<br />

široké veřejné osvětě o zdravotních rizicích<br />

a hazardech a o správné životosprávě, vedoucí ke<br />

snížení výskytu chorob a nutnosti léčit je .<br />

Dita Michaličková<br />

Společnost pro zvířata<br />

Zvířata by neměla trpět kvůli očním stínům<br />

Každý z nás denně používá alespoň jeden<br />

kosmetický přípravek . Ruce si myjeme mýdlem,<br />

obličej si ošetřujeme krémem . Ženy používají<br />

líčidla, laky na nehty, barví si vlasy, řasy či obočí,<br />

muži při holení žiletkou používají pěny a vody po<br />

holení, čistíme si zuby pastou . Toto je jen nepatrný<br />

výčet nejběžnějších kosmetických produktů,<br />

které se testují z hlediska bezpečnosti pro člověka<br />

a životní prostředí . Testovány jsou jak hotové<br />

výrobky (šampony, mýdla, krémy, laky na vlasy),<br />

tak i základní chemické složky .<br />

Pokusné zvíře (nejčastěji králík, myš, morče,<br />

pes) se smí použít pouze na jeden pokus, po<br />

každém pokusu musí být usmrceno . Odhaduje<br />

se, že každým rokem při testech nových produktů<br />

zbytečně zemře v Evropské unii 38 000 zvířat<br />

. Velká Británie, Německo, Rakousko, Belgie<br />

a Nizozemí už sice zakázaly kosmetické testy na<br />

zvířatech, ale tyto zákazy se nevztahují na výrobky<br />

dovážené ze zemí mimo evropské společenství .<br />

Většina evropských kosmetických testů je prováděna<br />

ve Francii a Itálii, jež jsou předními výrobci<br />

a vývozci kosmetických výrobků .<br />

Co můžeme udělat<br />

Mnozí lidé jsou toho názoru, že není správné,<br />

aby zvířata trpěla například kvůli šamponu nebo<br />

očním stínům, a snaží se vyhledávat kosmetiku,<br />

která nebyla testována na zvířatech . Je bohužel<br />

nutné konstatovat, že zcela netestovaná kosmetika<br />

neexistuje . Zatímco se hotový kosmetický<br />

výrobek na zvířatech nezkouší, jeho složky byly<br />

s největší pravděpodobností někdy v minulosti<br />

na zvířatech otestovány . Všechny nové látky se<br />

totiž ze zákona musejí na zvířatech vyzkoušet .<br />

Pokud nechceme podporovat zbytečné utrpení<br />

zvířat kvůli kosmetice, měli bychom:<br />

• vyhnout se v kosmetice novinkám s obsahem<br />

nějakých nových "převratných" složek, které<br />

byly nutně otestovány na zvířatech . U velkých<br />

nadnárodních firem je největší pravděpodobnost,<br />

že budou takovéto novinky vyvíjet<br />

• kupovat kosmetiku co nejvíce přírodní, která<br />

obsahuje co nejméně jednotlivých složek<br />

Jak nahradit pokusy ve<br />

výuce a medicíně?<br />

Vědci vypracovali řadu metod, které by mohly<br />

nahradit bolestivé pokusy na živých tvorech .<br />

Ve školství lze názornou výuku, aplikovanou na<br />

zvířatech, vyměnit třeba za film a video . Jak ve<br />

výuce, tak v medicíně lze nahradit experimentování<br />

se zvířaty prací s mnohem přesnějšími modely<br />

T É M A<br />

a simulátory, a také multimediálními počítačovými<br />

programy . Za nejhumánnější alternativu<br />

k pokusům na zvířatech je považována metoda<br />

in vitrio (z latiny „ve skle“) . Jde o pokusy, které<br />

jsou prováděny ve zkumavkách nebo jinde mimo<br />

živé organismy . Tato metoda se obejde bez živých<br />

zvířat . Nahrazují je buněčné a tkáňové kultury lidí<br />

a zvířat nebo systémy s nízkými organismy jako<br />

bakterie či houby, a také třeba biochemické analyzační<br />

metody .<br />

Cestou k úplnému nahrazení zvířecích<br />

modelů nezvířecími alternativami je postupné<br />

snižování počtu pokusných zvířat a zmírňování<br />

používaných technik či postupů . Například,<br />

pokud jeden výzkumník zamýšlí vést studii na<br />

játrech, mohou být ledviny, mozková tkáň, plazma<br />

nebo jiné části toho samého zvířete použity<br />

při výzkumu jiných badatelů . Současně by se<br />

měla minimalizovat bolest a utrpení, které zvíře<br />

prožívá . Otázka welfare, nebo-li životní pohody<br />

zvířat není důležitá pouze z hlediska etiky . Prožívaná<br />

bolest a další stresové faktory mohou vést<br />

k fyziologickým změnám zvířete, a tím relativizovat<br />

výsledky pokusů .<br />

Zrušení pokusů neohrozí medicínu<br />

Zrušení pokusů na zvířatech neznamená, že<br />

se společnost bude muset zříci medicínského<br />

výzkumu . Právě naopak . Lékařský výzkum musí<br />

být hnán vědou a neměl by být "znečišťován"<br />

chybnými údaji z pokusů na zvířatech . Mnoho<br />

metodologií, které nejsou založeny na bázi pokusů<br />

na zvířatech, se prokázaly jako seriózní a spolehlivé<br />

. Další se neustále vyvíjí . Zastánci pokusů<br />

na zvířatech prohlašují, že jsou pokusy drahou<br />

záležitostí . To jsou . Ale nejde pouze o enormní<br />

sumy, pokusy na zvířatech nás stojí mnohem<br />

víc – naše zdraví .<br />

Markéta Pecková<br />

Společnost pro zvířata<br />

Ilustrační foto. Foto Jiří Antl

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!