Plán hlavních povodí České republiky

kem na vodní režim území i estetické a ekologické působení v krajině.
K tomu bude přispívat i územní plánování, jehož jedním z trvalých
cílů je chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel
a s ohledem na to určovat podmínky využití území a ochranu
nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Mezi úkoly
územního plánování náleží mimo jiné „vytvářet v území podmínky
pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro
odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem“
podle §19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon).
C.3. Plnění požadavků na vodohospodářské služby
Za vodohospodářskou službu se považují, v souladu s čl. 2 odstavec
38 směrnice 2000/60/ES veškeré činnosti, které zajišťují pro
domácnosti, veřejné instituce nebo jakoukoliv hospodářskou činnost:
a) odběr, vzdouvání, akumulace, jímání, úpravu a rozvod povrchových
nebo podzemních vod,
b) odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním
do povrchových vod.
V souladu s přípravnými pracemi na plánech oblastí povodí se za
poskytovatele vodohospodářských služeb považují v podmínkách
České republiky:
– vlastníci, resp. provozovatelé vodovodů a kanalizací pro
veřejnou potřebu (ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb.,
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
aozměně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů –
dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“),
– správci povodí a správci vodních toků (ve smyslu vodního
zákona).
Mezi příjemce vodohospodářských služeb patří široké spektrum
odběratelů vody, kteří za poskytované služby platí. Finanční toky
mezi poskytovateli a příjemci vodohospodářských služeb jsou podloženy
ustanoveními vodního zákona a zákona o vodovodech
a kanalizacích.
Vlastníci a provozovatelé vodovodů a kanalizací pro veřejnou
potřebu poskytují v sektoru zásobování pitnou vodou, odvádění
a čištění odpadních vod služby ve veřejném zájmu, a to v prostředí
přirozeného monopolu. Dlouhodobé zajištění veřejných
zájmů je odůvodněno zejména potřebami:
– životní a sociální úrovně i kvalitního života a zdraví obyvatel,
– hospodářského a územního rozvoje měst a obcí,
– zdravého životního prostředí,
– hospodářského rozvoje v průmyslu a dalších sektorech,
– řešení potenciálních krizových situací.
Správci povodí i správci vodních toků poskytují vodohospodářské
služby ve veřejném zájmu rovněž v prostředí přirozeného
monopolu. Dlouhodobé zajištění veřejných zájmů je odůvodněno
zejména potřebami:
– péče o životní prostředí, resp. přírodní prostředí vodních
toků,
– péče o stav povrchových a podzemních vod,
– vytváření podmínek umožňujících oprávněná nakládání
s vodami ve smyslu Hlavy II vodního zákona (odběry vody,
vzdouvání, akumulace a jímání vody aj.),
– spolupráce při zneškodňování havárií na vodních tocích,
– zabezpečování podmínek správy a provozu vodních toků
a vodních děl.
Na ochranu veřejných zájmů a s ohledem na charakter uvedených
vodohospodářských služeb, poskytovaných v prostředí přirozeného
monopolu, bude i nadále stát uplatňovat systémy regulačních
nástrojů založené v následujících relevantních právních předpisech,
viz tabulka č. 11. Při zajišťování vodohospodářských služeb je
nutné zohledňovat také další užívání vod, která nevyžadují povolení
k nakládání s vodami, zejména užívání vod k plavbě.
59