Obrázek č. 14 Vztah <strong>hlavních</strong> <strong>povodí</strong> k oblastem <strong>povodí</strong> Obrázek č. 15 Vztah <strong>hlavních</strong> <strong>povodí</strong> k územní působnosti správců <strong>povodí</strong> 56
C. HLAVNÍ PRINCIPY A ZÁSADY STÁTNÍ POLITIKY PRO DLOUHODOBÉ ZAJIŠTĚNÍ VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ V souladu s vodním zákonem se stanoví rámcové cíle, hlavní principy a zásady státní politiky pro dlouhodobé zajištění veřejných zájmů ve struktuře: • ochrana vod jako složky životního prostředí, • ochrana před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod, • plnění požadavků na vodohospodářské služby. I když je tato struktura vyčleněna pro popis cílů, principů a zásad politiky v oblasti vod, je ze systémového hlediska chápána jako jednotný celek, který je propojen vzájemně závislými vazbami na principu integrované ochrany a využívání vodních zdrojů. Proto všechny cíle, definované pro jednotlivé okruhy a následná opatření k jejich dosažení musí být posouzeny souběžně a pro konečná rozhodnutí o realizaci navrhována a posuzována ve variantách, s hodnocením dopadů na krajinu, obyvatele, ekonomiku, aby byl maximalizován hospodářský a sociální prospěch, a to spravedlivě a bez negativního vlivu na udržitelnost základních ekosystémů. C.1 Ochrana vod jako složky životního prostředí Hlavním principem a zásadou je zabezpečení ochrany vod v souladu s požadavky národních právních předpisů, do kterých jsou promítnuty relevantní předpisy Evropské unie, zaměřené na ochranu a zlepšování stavu povrchových i podzemních vod a vodních ekosystémů, a to integrovanou ochranou množství a jakosti povrchových i podzemních vod, realizovanou v hydrologických celcích a hydrogeologických rajónech, se zpětnou vazbou na stav vymezených útvarů povrchových a podzemních vod. Přitom se vychází z toho, že zlepšení ochrany a stavu vod jako složky životního prostředí je nutným předpokladem pro zvýšení atraktivnosti a konkurenceschopnosti státu a jeho regionů při využití inovačních efektů politiky životního prostředí pro udržitelný rozvoj. Směry ochrany vod v rámci evropského procesu jsou shrnuty ve směrnici 2000/60/ES, která stanovuje členským státům sjednocující pravidla pro ochranu a využívání povrchových a podzemních vod postupnými kroky v pravidelných cyklech až do roku 2027. Zlepšení ochrany a stavu vod jako složky životního prostředí je nezbytným předpokladem pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny. Jen ekologicky stabilní krajina je schopna odolat negativním vnějším vlivům, kterými jsou mimo jiné i klimatické změny. C.2. Ochrana před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod Z hlediska komplexního přístupu k plánování v oblasti vod, je nutno řešit i dopady extrémních hydrologických jevů, které v podmínkách <strong>České</strong> <strong>republiky</strong> jsou chápány jako výskyty jednak extrémních povodní a jednak mimořádně málovodných období v důsledku extrémního sucha. Tyto přírodní jevy jsou v našich podmínkách nejzávažnější přírodní katastrofy ohrožující jak životy obyvatel, tak jejich majetek a vyvolávající problémy pro ekonomiku státu. Očekávaná změna klimatu, pro jejíž vlivy na hydrologické poměry bylo zpracováno více scénářů, může přinést v podmínkách <strong>České</strong> <strong>republiky</strong> zvýšení výskytu minimálních a povodňových průtoků. Tyto změny se neprojeví skokově, ale pozvolna. K zvyšování průtokových extrémů přispívá také současný nevhodný způsob využívání krajiny a hospodaření v ní. Dalším škodlivým účinkem vod způsobeným zejména lidskou činností je nadměrná vodní eroze. Základní přístup k řešení ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod je nutno založit na respektu k přírodnímu charakteru těchto extrémních jevů a na nutnosti zmírňování jejich dopadů. Povodňovou problematiku (ochranu sídel, komunikací a dalších staveb před povodněmi), problematiku vodní eroze (omezení degradace půdního pokryvu) a problematiku zvládání nedostatku vody (výskyt sucha) je nutno řešit částečně odlišnými postupy a opatřeními a pro každý z těchto veřejných zájmů je potřebné formulovat samostatně cíle a programy opatření. Je nutno preferovat taková opatření, která mají víceúčelový charakter a přispívají ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, stabilizaci vodního režimu v krajině a omezení nadměrné vodní eroze, která se mohou uplatňovat jak v ochraně před povodněmi, tak při zmírňování dopadů dalších škodlivých účinků vod. C.2.1. Ochrana před povodněmi Strategie ochrany před povodněmi pro území <strong>České</strong> <strong>republiky</strong> přijatá v roce 2000 usnesením vlády <strong>České</strong> <strong>republiky</strong> č. 382 ze dne 19. dubna 2000 jako reakce na komplexní vyhodnocení povodňové katastrofy v letech 1997 a 1998 se stala věcně politickým dokumentem, který zohlednil existující legislativní, organizační, technická a ekonomická hlediska, definoval hlavní zásady v ochraně před povodněmi, zdůraznil potřebu systematické prevence před povodněmi a vytvořil rámec pro definování konkrétních programů prevence před povodněmi. Další povodňové události ve větší části <strong>povodí</strong> Vltavy, na dolním Labi a v části <strong>povodí</strong> Dyje v roce 2002 a jarní povodně v roce 2006 téměř na celém území <strong>České</strong> <strong>republiky</strong> ukázaly, že je nutné dále zlepšit jak operativní systémy aktivované při probíhající povodni, především při záchraně obyvatel a majetku, tak systémy zabezpečení preventivních opatření. Proto byla zpracována analýza plnění Strategie ochrany před povodněmi pro území <strong>České</strong> <strong>republiky</strong> (je součástí Přílohy č. 1) a její závěry a doporučení jsou zde uplatněny. Východiskem strategie ochrany před povodněmi je respektování těchto poznatků: 57
![Zásady urbánní politiky [PDF, 2.58MB] - Ministerstvo pro místní rozvoj](https://img.yumpu.com/19172565/1/184x260/zasady-urbanni-politiky-pdf-258mb-ministerstvo-pro-mistni-rozvoj.jpg?quality=85)
Change language