Plán hlavních povodí České republiky

Za příležitost pro udržitelný rozvoj v oblasti vod je možno považovat
zejména:
• implementaci požadavků směrnice 2000/60/ES a proces plánování
v oblasti vod,
• implementaci požadavků nitrátové směrnice 91/676/EHS,
• využití Operačního programu Životní prostředí,
• využití Programu rozvoje venkova,
• zajištění finančních prostředků pro realizaci protipovodňových
opatření,
• skokové zlepšení stavu vod v důsledku použití zvýšeného
objemu finančních prostředků,
• podstatné zvýšení disponibilních veřejných finančních prostředků
a prostředků Evropské unie na ochranu vod, povodňovou
ochranu a zajištění vodohospodářských služeb,
• vyšší míru uplatnění environmentálně šetrných technologií,
• zavádění výrobních technologií se zvýšeným podílem recyklované
vody,
• zavedení nejlepších dostupných technik (BAT),
• postupné uplatňování „dobrého zemědělského a environmentálního
stavu“ a standardů cross compliance,
• revitalizace drobných vodních toků,
• zohlednění přírodě blízkých způsobů retence vod,
• realizace komplexních pozemkových úprav,
• posilování rekreační funkce krajiny,
• akcelerace vývoje nových sanačních technologií,
• předcházení environmentálním a technologickým rizikům,
• zvyšování veřejné poptávky po plnění mimoprodukčních
funkcí lesních, zemědělských i vodních ekosystémů,
• zvyšující se uvědomění potřeby realizace preventivních protipovodňových
opatření,
• prosazování regulačních nástrojů ve prospěch kvality poskytovaných
vodohospodářských služeb,
• projednávání koncepčních dokumentů širokou veřejností.
Za rizika nezajištění udržitelného rozvoje v oblasti vod je nutno,
nebudou-li realizována dostatečná opatření, považovat zejména:
• nejistoty v možnostech průběžného čerpání předpokládaného
objemu finančních podpor z kohezního fondu ES pro splnění
závazku České republiky v přechodném období do roku
2010 k výstavbě a rekonstrukci kanalizací a čistíren odpadních
vod požadovaných směrnicí ES o čištění městských
odpadních vod z důvodu výhrad Evropské komise ke smlouvám
na zajišťování provozu vodovodů, kanalizací a čistíren
odpadních vod,
• nedostatek vlastních finančních zdrojů pro financování projektů,
• snížení předpokládaných veřejných podpor na přípravu a realizaci
potřebných opatření, zejména v oblasti vodohospodářské
infrastruktury,
• nedostatek prostředků pro úhradu výdajů na opatření ve
veřejném zájmu (§ 102 vodního zákona),
• nedostatečné materiální a odborné zázemí pro prevenci
závažných havárií,
• možnost teroristického útoku na zdroj pitné vody,
52
• nesplnění limitů znečištění životního prostředí při nemožnosti
financovat zavedení nejlepších dostupných technik (BAT),
• nejistoty ve formulaci standardů dobrého stavu vod,
• zhoršování kvality ovzduší a tím zvýšení atmosférické depozice,
• zvyšování antropogenní zátěže prostředí v souvislosti s hospodářským
rozvojem,
• zpomalení přechodu výrobních podniků na progresivní technologie,
• ohrožení vodních zdrojů, vodárenských a kanalizačních systémů
při mimořádných a krizových situacích (včetně povodní
a období sucha),
• naplnění pesimistického průběhu předpokládané klimatické
změny.