Plán hlavních povodí České republiky

A.3. SWOT analýza
Rozbor výchozích podmínek pro stanovení rámcových cílů a rámcových
opatření byl proveden jako rozbor jejich silných stránek, slabých
stránek, příležitostí a rizik s těmito závěry:
Za silné stránky současného stavu v oblasti vod lze považovat
zejména:
• úplnou transpozici legislativy Evropských společenství do
právních předpisů České republiky v oblasti vod,
• trvalý trend ke zlepšování celkového stavu vod,
• významné omezení emisí do vodního prostředí z bodových
zdrojů znečištění, ze splaškových a průmyslových odpadních
vod,
• snížení emisí z plošných zdrojů omezením aplikace hnojiv
a pesticidů,
• snižování počtu lokalit se starou ekologickou zátěží,
• postupné zavádění metod správné praxe při nakládání s chemickými
látkami,
• dobrou prevenci závažných havárií,
• institucionální zabezpečení prevence závažných havárií,
• praktické zkušenosti z nedávných extrémních povodní
a jejich vyhodnocení,
• propracovaný reprezentativní systém chráněných území,
• relativně vysoká lesnatost České republiky,
• tradici hospodaření na půdě i v méně příznivých oblastech,
• zvyšující se environmentální povědomí obyvatelstva, zakotvené
krajské systémy environmentálního vzdělávání, výchovy
a osvěty,
• existenci regulačních zákonů a technických předpisů v oblasti
poskytování vodohospodářských služeb,
• uplatňování institutů koncepčního plánování rozvoje oboru
vodovodů a kanalizací,
• umožnění finančních podpor z veřejných rozpočtů a fondů
Evropské unie ve prospěch rozvoje a obnovy vodohospodářské
infrastruktury,
• relativně vysoké procento připojených obyvatel na vodovody
a kanalizace pro veřejnou potřebu,
• vyhovující úroveň čištění odpadních vod v obcích nad 100 000
EO (mimo hl.m. Prahu),
• vyhovující jakost pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu,
• funkci vodoprávních úřadů, správců povodí, správců vodních
toků a technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly,
založenou legislativou, ve prospěch spolehlivého poskytování
vodohospodářských služeb,
• mezinárodní spolupráci při ochraně vod.
Za slabé stránky současného stavu v oblasti vod je nutno považovat
zejména:
• regionálně rozdílný stav vod,
• nedostatečnou úroveň čištění a zneškodňování odpadních
vod na lokální úrovni, znečištění vodních toků a nevhodné
nakládání s kaly z čistíren odpadních vod v obcích do 2 000
EO a v obcích od 2 000 do 10 000 EO,
• nedostatečnou úroveň řešení odtoku srážkových vod z intravilánu
obcí,
• pomalý postup inventarizace starých ekologických zátěží,
resp. kontaminovaných míst,
• chybějící právní úpravu, která by řešila staré ekologické zátěže
komplexním způsobem,
• nedostatečnou aplikaci nejlepších dostupných technik (BAT)
z hlediska ochrany vod,
• sníženou přirozenou retenční schopnost krajiny,
• zvýšenou vodní erozi v krajině,
• nedostatek ekostabilizačních prvků v krajině,
• pomalý postup komplexních pozemkových úprav,
• stav morfologie vodních toků,
• ochuzenou prostorovou a věkovou strukturu a nevhodně
pozměněnou druhovou skladbu lesa,
• eutrofizaci a acidifikaci vodního prostředí,
• antropogenní poškození a degradaci půd,
• vysoký podíl zornění zemědělské půdy,
• šíření invazních druhů rostlin na úkor původní břehové vegetace,
• časté zornění pozemků přiléhajících k vodním tokům,
• roztříštěnost držby pozemků,
• nedostatečnou zabezpečenost ochrany měst a obcí před
povodněmi,
• urbanizaci záplavových území,
• nedostatek finančních zdrojů na obnovu dlouhodobě zanedbané
infrastruktury vodovodních a kanalizačních sítí,
• nedostatek finančních zdrojů na obnovu vodních děl zajišťujících
vzdouvání a akumulaci povrchové vody na drobných
vodních tocích,
• nedostatek finančních zdrojů na výstavbu vodovodů a kanalizací,
včetně čistíren odpadních vod k naplnění relevantní
legislativy Evropských společenství, resp. odpovídajících
národních právních předpisů,
• nenaplnění článku 9 směrnice 2000/60/ES ohledně úhrady
všech nákladů na vodo-hospodářské služby z výnosů od uživatelů,
• nevyhovující jakost individuálních zdrojů pitné vody,
• částečně nevyhovující jakost surové vody pro použití k zásobování
pitnou vodou,
• vyšší ztráty vody z vodovodů pro veřejnou potřebu v porovnání
s nejvyspělejšími státy Evropské unie,
• rezervy při zabezpečování vodohospodářských služeb za
mimořádných a krizových situací,
• nízkou účinnost technologického výzkumu v oblasti vodovodů
a kanalizací pro veřejnou potřebu,
• rezervy v public-relation v oblasti poskytování vodohospodářských
služeb,
• nedostatek zkušeností z praxe při uplatňování některých
ustanovení zákonů v oblasti vod a poskytování vodohospodářských
služeb,
• zastaralé, případně nepřesné základní znalosti o zdrojích
podzemních vod založené na výsledcích hydrogeologického
průzkumu z let 60. – 70.
51