Plán hlavních povodí České republiky

– veřejná prezentace informací a předpovědí na internetové
stránce předpovědní a hlásné povodňové služby Českého
hydrometeorologického ústavu,
– podepsání dohody s Evropským centrem pro střednědobou
předpověď počasí v Redingu, na jejímž základě je České
republice poskytována meteorologická předpověď na 10 dní,
– podepsání dohody s Institutem životního prostředí a trvale
udržitelného rozvoje Evropské unie v Ispře, na jejímž základě
je Česká republika zařazena mezi uživatele Evropského
systému včasného varování, který je testován na povodí Labe
a Dunaje,
V systému hlásné povodňové služby došlo také ke zlepšení vybavenosti
měřících sítí správců povodí. Vodohospodářské dispečinky
správců povodí v některých případech využívají hydrologické předpovědní
modely pro řízení vodních děl za povodní.
V návaznosti na rozšíření informačních služeb Českého hydrometeorologického
ústavu a správců povodí se však povodňové orgány
stále více spoléhají na tyto profesionální instituce a pomalu
zaniká decentralizovaný systém hlásné povodňové služby, založený
na aktivitách všech účastníků a přizpůsobený místním podmínkám.
Nenaplňuje se představa postupného budování lokálních
varovných systémů jednotlivými obcemi.
Usnesením vlády č. 604 ze dne 24. května 2006 byla ministru
životního prostředí uložena realizace podpory operačního řízení
ochrany před povodněmi. Úkol je řešen formou projektu, jehož
cílem je během roku 2007 dokončit Digitální povodňový plán ČR
a Povodňový informační systém, kde jedním ze základních modulů
je Digitální povodňová kniha. Výstupy z projektu budou zpřístupněny
krajům a obcím jako povodňovým orgánům k využití.
Pro poskytování informací veřejnosti o výskytu povodňových situací
a dosažení jednotlivých stupňů povodňové aktivity slouží informace
od Českého hydrometeorologického ústavu na internetových
stránkách hydro.chmi.cz, další informace od správců povodí
jsou integrované na portálu VODA (www.voda.mze.cz;
www.voda.env.cz).
S ohledem na charakter území a geografickou polohu České
republiky je nezbytné řešit ochranu před povodněmi v mezinárodním
kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních
dohod o spolupráci v povodích řek přesahujících hranice
státu
Česká republika se podílí na mezinárodní spolupráci v ochraně
před povodněmi v rámci Mezinárodních komisí pro ochranu velkých
řek (Labe, Odra, Dunaj). V rámci aktivit komisí vznikla řada
společných materiálů, z nichž k nejdůležitějším patří Akční plán
povodňové ochrany v povodí Labe, Akční program ochrany před
povodněmi v povodí Odry a Akční program udržitelné ochrany
před povodněmi v povodí Dunaje. Tyto dokumenty obsahují i termíny,
kdy se zpracovávají společné zprávy o plnění jednotlivých
opatření.
V rámci Evropské unie byl přijat v roce 2005 Akční program
Evropské unie pro zvládání povodňových rizik a byl impulsem k přípravě
nové směrnice Evropské unie o hodnocení a zvládání povodňových
rizik. Návrh směrnice je založen na přístupu vycházejícím
z mapování povodňového rizika a plánů pro zvládání povodňového
rizika. Postup je provázán s činnostmi podle směrnice
2000/60/ES a bude se týkat všech říčních povodí v členských státech,
kde existuje potenciální významné riziko pro obyvatele, majetek
a životní prostředí nebo kde takové riziko bude důvodně
v budoucnu možno předpokládat.
Česká republika se rovněž aktivně účastní zpracování velkých mezinárodních
projektů řešení preventivní ochrany před povodněmi
metodami územního plánování ELLA a ODERREGIO.
Vzhledem k finanční náročnosti je zabezpečení účinné
ochrany před povodněmi víceletý proces, kdy prioritou státního
zájmu je podpora prevence oproti úhradě nákladů za
škody způsobované povodněmi
Uplatňování této zásady je naplňováno realizací souboru programů
prevence před povodněmi a kontrolováno předkládáním zpráv
vládě (první zprávu o plnění programů prevence před povodněmi
vzala na vědomí vláda svým usnesením č. 335 ze dne 7. dubna
2003 a druhou zprávu usnesením č. 383 ze dne 12. dubna 2006).
Plnění programů je pozitivně hodnoceno a doporučeno v realizaci
uvedených programů nadále pokračovat a zajistit dostatečné
finanční prostředky.
Řízení ochrany před povodněmi je nezbytné založit na přijetí
nových legislativních norem
Základním legislativním dokumentem pro řízení ochrany před
povodněmi se stal vodní zákon, který řeší opatření k předcházení
a zamezení škod při povodních, vymezuje povodňové orgány
a ostatní účastníky ochrany před povodněmi a jejich povinnosti. Na
něj navazuje řada prováděcích předpisů.
Postup a odpovědnost při záchranných pracích byl koncipován
v novém zákoně č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
a zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Odstraňování povodňových škod a možnost jejich financování bylo
zakotveno v novém zákoně č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při
obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou
aozměně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění
pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území)
a navazující vyhlášce č. 186/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti
přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku
sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém
živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem
zjišťováním údajů nutných pro zpracování tohoto přehledu, ve
znění pozdějších předpisů.
Strategie je dokument s dlouhodobou platností, otevřený
pro doplňující návrhy, které budou reagovat na vývoj
poznání a rovněž plnění navrhovaných opatření
45