1. Požární výška objektu - Jenin
1. Požární výška objektu - Jenin
1. Požární výška objektu - Jenin
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
124 KP5C – <strong>Požární</strong> bezpečnost staveb cvičení č. 1<br />
<strong>1.</strong> <strong>Požární</strong> <strong>výška</strong> <strong>objektu</strong><br />
<strong>Požární</strong> <strong>výška</strong> <strong>objektu</strong> h je definována jako<br />
<strong>výška</strong> od podlahy prvního nadzemního<br />
podlaží k podlaze posledního užitného<br />
nadzemního, popř. podzemního podlaží<br />
(výšková poloha požárního úseku hp pak<br />
k podlaze příslušného podlaží).<br />
Za nadzemní podlaží z hlediska požární<br />
bezpečnosti se považuje každé podlaží, které<br />
nemá povrch podlahy níže než 1,5m pod<br />
nejvyšším bodem přilehlého terénu, ležícím<br />
ve vzdálenosti do 3m od <strong>objektu</strong>.<br />
2. Hořlavost stavebních hmot – stupeň hořlavosti, třída reakce na oheň<br />
Hořlavost stavebních hmot je ukazatelem toho, jak stavební materiály přispívají k intenzitě<br />
požáru. Dle ČSN 73 0862 (zrušena k <strong>1.</strong><strong>1.</strong>2004) se stavební materiály zatřiďují do<br />
následujících 5-ti stupňů hořlavosti. Zrušená norma ponechává v platnosti výsledky zkoušek<br />
(do 3<strong>1.</strong>12. 2007).<br />
Dle aktuální klasifikační normy (ČSN EN 13501-1) se u materiálů zavádí tzv. třídy reakce<br />
na oheň → A1, A2, B, C, D, E, F. Stupnice charakterizuje materiály od třídy A1, jakožto<br />
materiály zcela nepřispívající k intenzitě požáru po materiály třídy F jakožto materiály<br />
výrazně se podílející na intenzitě požáru. V souvislosti se zrušením normy a ponecháním<br />
v platnosti výsledků zkoušek, jak již bylo zmíněno, bylo nutné vytvořit převodník tříd reakce<br />
na oheň na stupeň hořlavosti, který však platí pouze jednostranně a to z třídy reakce na oheň<br />
na stupeň hořlavosti<br />
3. Třídění konstrukcí na základě požární odolnosti a třídy reakce na oheň<br />
Konstrukční prvky se třídí do 3 skupin – konstrukce druhu DP1, DP2 a DP3 a posuzují se ze<br />
dvou hledisek a to zda:<br />
mohou přispívat k intenzitě požáru (uvolňují teplo) v požadované době požární<br />
odolnosti;<br />
použité hmoty s rozdílnou reakcí na oheň mají vliv na stabilitu a únosnost<br />
konstrukčního prvku.<br />
1<br />
<strong>Požární</strong> <strong>výška</strong><br />
<strong>objektu</strong> h<br />
5.NP<br />
4.NP<br />
3.NP<br />
2.NP<br />
<strong>1.</strong>NP<br />
<strong>1.</strong>PP<br />
2.PP<br />
max. 1,5m<br />
max. 3m<br />
Obr. 1 – požární <strong>výška</strong> <strong>objektu</strong> h<br />
Stupeň hořlavosti<br />
Třída reakce na oheň<br />
(ČSN 73 0862 – neplatná)<br />
(ČSN EN 13501-1)<br />
A – nehořlavé stavební hmoty ← A1, A2<br />
B – nesnadno nehořlavé stavební hmoty ← B<br />
C1 – těžce hořlavé stavební hmoty ← C<br />
C2 – středně hořlavé stavební hmoty ← D<br />
C3 – lehce hořlavé stavební hmoty ← E, F<br />
Tab. 1 – převodník třídy reakce na oheň na stupeň hořlavosti<br />
Nadzemní<br />
podlaží<br />
Podzemní<br />
podlaží
124 KP5C – <strong>Požární</strong> bezpečnost staveb cvičení č. 1<br />
Konstrukce druhu DP1 (nejčastěji zděné, betonové či ocelové konstrukce) → nezvyšují<br />
v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru a skládají se z částí (výrobků):<br />
a) pouze třídy A1 nebo A2, pokud výrobky třídy A2 jsou celistvé a homogenní a<br />
obsahují hmotnostně nejvýše 5 % organických látek;<br />
b) nebo třídy B až F umístěné uvnitř konstrukční části mezi výrobky podle bodu a); na<br />
těchto výrobcích není závislá stabilita a únosnost konstrukční části (např. pěnový<br />
polystyren v železobetonových sendvičových panelech).<br />
Konstrukce druhu DP2 (např. dřevěné trámové stropy se záklopem a omítkou na pletivu či<br />
rákosu nebo s podhledovými deskami třídy A1, A2; dřevěné stěny – obr. 2b atd.) → nezvyšují<br />
v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru a skládají se z částí (výrobků):<br />
a) třídy A1 nebo A2, tvořících povrchové vrstvy konstrukčních částí, u nichž se po dobu<br />
požadované požární odolnosti nenaruší jejich stabilita a jejichž tloušťka je ověřena<br />
zkouškou nebo je alespoň 12mm (např. omítky na pletivu, desky na bázi sádry atd.);<br />
b) třídy A1 až D umístěných uvnitř konstrukční části mezi výrobky podle bodu a); na<br />
těchto výrobcích je závislá stabilita konstrukční části (např. dřevěné sloupky, dřevěné<br />
nosníky);<br />
c) popřípadě také z výrobků kterékoliv třídy reakce na oheň umístěných uvnitř<br />
konstrukční části, aniž by na těchto výrobcích byla závislá stabilita konstrukční části<br />
(např.tepelné či zvukové izolace mezi dřevěnými sloupky, opláštěné podle bodu a).<br />
Konstrukce druhu DP3 → konstrukce zvyšující v požadované době požární odolnosti<br />
intenzitu požáru a zároveň nesplňující požadavky na konstrukce druhu DP1 a DP2.<br />
4. Třídění objektů (konstrukčních systémů)<br />
2<br />
Obr. 2 – třídění<br />
konstrukčních prvků<br />
a) konstrukce DP1;<br />
b) konstrukce DP2;<br />
c) konstrukce DP3<br />
Obr. 3 – třídění objektů<br />
s konstrukcemi<br />
a) nehořlavými<br />
b) smíšenými<br />
c) hořlavými<br />
c1) pouze DP2;<br />
c2) pouze DP3 a<br />
kombinace<br />
neodpovídající<br />
předchozím
Change language