Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Když jsem si po příjezdu na výstavu DEMA Show<br />
2009 do Orlanda prohlížel katalog vystavovatelů<br />
zaujala mne firma Freediving Instructors International.<br />
Čtu dál a vidím Martin Stepanek ... Okamžitě jsem se<br />
rozhodl, že půjdu držitele několika světových rekordů v<br />
potápění na nádech vyzpovídat.<br />
Niki Roderic, Martinova asistentka a přítelkyně v jedné<br />
osobě, našla v jeho nabitém programu půlhodinku v<br />
následujícím dni a tak jsme si mohli na chvíli v klidu<br />
sednout a povykládat si.<br />
Buddy magazin: Kdy a pro<strong>č</strong> ses rozhodl založit<br />
vlastní výcvikovou agenturu?<br />
Martin Štěpánek: U<strong>č</strong>ím freediving (dnes se freedivigem<br />
rozumí potápění na nádech nad rámec jednoduchých<br />
rekrea<strong>č</strong>ních ponorů se zadrženým dechem) již deset let<br />
a za tu dobu mýma rukama prošlo 2500 studentů.<br />
Zpo<strong>č</strong>átku jsem to bral jenom jako prostředek k<br />
přivýdělku na zajištění závodního potápění.<br />
Zájem o freediving se neustále zvětšuje. Při<br />
po<strong>č</strong>áte<strong>č</strong>ních, více méně za chodu vznikajících kurzů,<br />
jsme za<strong>č</strong>ali postupně vytvářet metodiku. S rostoucím<br />
po<strong>č</strong>tem potápě<strong>č</strong>ů, kteří se snažili o dlouhé a hluboké<br />
ponory bez řádné přípravy a výcviku však za<strong>č</strong>al také<br />
růst po<strong>č</strong>et nehod při tomto druhu potápění. Vznikala tak<br />
nedůvěra k tomuto sportu a hrozilo i reálné nebezpe<strong>č</strong>í<br />
jeho omezování. Na některých místech dokonce<br />
provozovatelé resortů za<strong>č</strong>ali zakazovat náro<strong>č</strong>nější<br />
nádechové potápění. Tak jako kdysi u přístrojového<br />
potápění byla zřejmá jediná možná cesta.<br />
Standardizovaný výcvik zakon<strong>č</strong>ený certifikací, kterou<br />
se může freediver prokázat v potápě<strong>č</strong>ských centrech<br />
nebo na lodích. Proto jsme v roce 2008 založili<br />
mezinárodní výcvikovou certifika<strong>č</strong>ní agenturu<br />
Freediving Instructors Intermational, se sídlem na<br />
Floridě v USA. Pozitivní ohlas na certifikáty ze strany<br />
provozovatelů potápě<strong>č</strong>ských resortů a lodí potvrdil<br />
správnost tohoto řešení.<br />
BM: Jaké je dnes struktura výcviku<br />
MŠ: Náš výcvik dnes probíhá ve třech<br />
výcvikových stupních:<br />
I. Základní seznámení s<br />
freedivingem bez speciálního vybavení<br />
II. Zvládnutí vybavení pro freediving,<br />
techniky dýchání, ovlivňování<br />
fysiologie.<br />
Absolventi zpravidla dokážou<br />
vydržet pod vodou 3-5 minut a<br />
dokážou se zanořit do hloubky<br />
25 30 metrů<br />
III. Nadstavba s cílem prohloubení<br />
fysiologického přizpůsobení<br />
II. stupeň je nejžádanější a máme v něm<br />
největší po<strong>č</strong>et zájemců.<br />
Kromě těchto tří výcvikových stupňů vyu<strong>č</strong>ujeme ještě<br />
specializace:<br />
- potápění se skútrem<br />
- potápění s delfíny<br />
- potápění se žraloky<br />
- no<strong>č</strong>ní potápění<br />
- používání monoploutve<br />
a další<br />
BM: Jaká je věková struktura zájemců o tento druh<br />
výcviku<br />
MŠ: Věková struktura studentů je od mladších 16 let+<br />
až po starší kategorie. Nejstaršímu absolventovi bylo<br />
60 let a dodnes se v 70 letech potápí na nádech do 70<br />
m. Dá se říct, že vyšší věk je v tomto případě spíš<br />
výhodou, vzhledem k zpomalování fyziologických<br />
procesů v organizmu.<br />
BM: Jaké máš další plány ve svém potápění ve spojení<br />
s výcvikovou agenturou?<br />
MŠ: Je pravda, že práce kolem výcvikového systému<br />
ovlivnila moji letošní sezonu a od jarního světového<br />
rekordu jsem již nezávodil. Rozběh mezinárodní<br />
výcvikové a certifika<strong>č</strong>ní agentury není až tak úplně<br />
jednoduchou záležitostí. Chci se svým týmem<br />
spolupracovníků agenturu dostat na takovou úroveň,<br />
aby její mezinárodní uznání pomohlo k přijetí<br />
freedivingu jako normální potápě<strong>č</strong>ské discipliny a aby<br />
náš výcvik přispěl i k eliminaci nehod při nádechovém<br />
potápění, které by poškozovaly jeho pověst. Proto jsem<br />
závodění na chvíli musel vypustit. Dnes už mám šest<br />
spolupracovníků, instruktorů a organizátorů, tak věřím,<br />
že se k závodění zase dostanu. Konec konců rekordy<br />
jsou ta nejlepší reklama.<br />
BM: Co ti kromě financí přináší práce s lidmi a výcvik?<br />
MŠ: Velkou odměnou pro mne je, když vidím<br />
překvapení a úžas a nadšení svých studentů, když<br />
najednou zjistí, že dokázali něco, o <strong>č</strong>em vůbec ani<br />
nesnili.<br />
BM: Co bys na závěr vzkázal <strong>č</strong>tenářům Buddy<br />
magazínu?<br />
MŠ: Doporu<strong>č</strong>uji všem vyzkoušet si freediving pod<br />
vedením zkušeného instruktora. Ale pozor, může se z toho<br />
stát závislost. Někteří lidé za<strong>č</strong>nou měnit svůj jídelní<strong>č</strong>ek,<br />
plánování dovolených.......<br />
Nezapomeň se přijít podívat na předvádě<strong>č</strong>ku v bazénu, bude<br />
ji moderovat Bob Croft, světový rekordman ve freedivingu v<br />
letech 1968 a 1969, rozlou<strong>č</strong>il se Martin a věnoval se dalším<br />
zájemcům o nádechové potápění.
Martin Štěpánek, rodák z Náchoda, držitel<br />
mnoha světových rekordů v potápění na<br />
nádech, získal prestižní ocenění 2009 ICARE<br />
Trophy v kategorii „Nejlepší Freediver roku<br />
2009“.<br />
Jedná se o cenu udělovanou každoro<strong>č</strong>ně<br />
mezinárodní pobo<strong>č</strong>kou ICARE (International<br />
Center of Apnea Recognition and Education)<br />
freedivingové asociace AIDA.<br />
Martin Štěpánek získal toto uznávané<br />
ocenění už poněkolikáté a i letos to bylo na<br />
základě jeho vynikajících výsledků, kdy v<br />
minulém roce vytvořil dva světové rekordy.<br />
Úspěchy Martina Štěpánka v roce 2009:<br />
Květen 2009, Egypt - Sharm El Sheike Světový<br />
rekord disciplíně Konstatní váha s<br />
ploutvemi. Dosažená hloubka 122 m<br />
Květen 2009, Egypt - Sharm El Sheike - Světový<br />
rekord v disciplíně Free immersion.<br />
Dosažená hloubka - 110 m<br />
Držitel mnoha národních rekordů v<br />
hloubkových disciplínách.<br />
Za rok 2009 se poprvé na ocenění 2009 ICARE<br />
Trophy objevilo ještě další <strong>č</strong>eské jméno.<br />
Český závodník Martin Petrisko z Karlových<br />
Varů získal 3. místo v kategorii objev roku<br />
„Best male revelation 2009“.<br />
Úspěchy Martina Petriska v roce 2009:<br />
Červen 2009, ČR - Praha celkové 1. místo a 2<br />
národní rekordy na Mistrovství ČR:<br />
1. místo Petrisko Martin 1 6 6 m ( N R )<br />
Dynamická apnoe bez ploutví<br />
1. místo Petrisko Martin 6 : 3 8 m i n .<br />
Statická apnoe<br />
1. místo Petrisko Martin 2 0 7 m ( N R )<br />
Dynamická apnoe s ploutví<br />
Srpen 2009, Dánsko - Aarhus 2. místo na<br />
Mistrovství světa v bazénových disciplínách v<br />
dynamické apnoi bez ploutví. Uplavaná<br />
vzdálenost 182 m, národní rekord.<br />
Výsledky ženy konstantní váha s ploutvemi /CWT/:<br />
1. místo Natalia Molchanova 97 m RUS<br />
2. místo Sara Cambell 92 m BGP<br />
3. místo Jarmila Sloven<strong>č</strong>íková 74 m CZ<br />
Výsledky muži - konstantní váha s ploutvemi /CWT/:<br />
1. místo Herbert Nitsch 114 m AUT<br />
2. místo Alexey Molchanov 111 m RUS<br />
3. místo William Trubridge 110 m NZL<br />
3. místo Carlos Coste 110 m VEN<br />
10. místo Jan Honysch 85 metrů CZ<br />
Výsledky ženy konstantní váha bez ploutví /CNF/:<br />
1. místo Natalia Molchanova 62 m RUS<br />
2. místo Niki Roderick 55 m NZL<br />
3. místo Jana Strain 54 m CAN<br />
Výsledky muži - konstantní váha bez ploutví/CNF/:<br />
1. místo William Trubridge 90 m NZL<br />
2. místo Wiliam Winram 86 m CAN<br />
3. místo Guilliaume Nery 78 m FRA<br />
16. místo Jan Honysch 55 m CZ
Jarmila k tomu říká „ Bylo opravdu těžké odhadnout<br />
soupeřky a nahlásit si hloubku, která mi zajistí medailové<br />
místo. Ale kvůli nepodařené disciplíně CNF jsem již byla<br />
konzervativní a nahlásila hloubku 74 metrů, kde jsem si<br />
byla sama sebou jistá a tím také daleko klidnější před<br />
startem samotným. Moje radost ze třetího místo v<br />
disciplíně konstantní váha s ploutvemi je opravdu velká. “<br />
Jan Honysch byl prvním, kdo v březnu letošního roku<br />
překonal v ČR na závodech hranici 200 metrů v bazénové<br />
disciplíně dynamická apnoe s ploutvemi. Na<br />
Bahamských ostrovech získal 10. místo v disciplíně CWT<br />
(konstantní váha s ploutvemi) a 16. místo v disciplíně<br />
CNF (konstantní váha bez ploutví).<br />
Na letošním Mistrovství světa jednotlivců nechyběl ze<br />
světové špi<strong>č</strong>ky skoro nikdo. Čeští atleti ale opět<br />
potvrdili, že freediving nemusí být jen výsadou států u<br />
moře, a že se daří i závodníkům, kteří nemají tak <strong>č</strong>astou<br />
možnost trénovat v moři.
Profesionální potápě<strong>č</strong> Ladislav Štěrba z<br />
Ji<strong>č</strong>ína objevil při <strong>č</strong>ištění Štrbského plesa<br />
ve slovenských Tatrách pilu na led, jejíž<br />
stáří se odhaduje na více jak sto<br />
let.Vzácný nález dopravil do Ji<strong>č</strong>ína, kde<br />
bude po zakonzervování uložen v<br />
potápě<strong>č</strong>ském<br />
Unikátní úlovek vylovil když s<br />
kolegy z Liberce využili<br />
možnosti potápění v jednom z<br />
tatranských ples, což je jinak<br />
zakázáno. Liberecko - ji<strong>č</strong>ínský<br />
tým se zú<strong>č</strong>astnil akce Čistá voda,<br />
kdy skupina 22 potápě<strong>č</strong>ů <strong>č</strong>istí<br />
plesa. K samotnému ponoru<br />
uvádí: „Myslel jsem si, že voda<br />
bude <strong>č</strong>istší, pleso se ale kvůli<br />
rašelině okamžitě zakaluje, což<br />
je trošku nezvyklé. Potápěli jsme<br />
se hodinu a půl, voda měla 4<br />
stupně, rozloha plesa je zhruba 3<br />
hektary, maximální hloubka 26<br />
metrů. Celkem naše skupina<br />
vyzdvihla 37 kilogramů odpadu.<br />
V 16 metrech jsem pak objevil<br />
něco, co mi připomínalo láhev.<br />
Když jsem ji chtěl vytáhnout,<br />
nahmatal jsem plát a zuby. Šlo o<br />
desetikilogramovou pilu na led<br />
dlouhou 2,2 metru, která pod<br />
vodou vážila dvakrát tolik.<br />
Nakonec mi pomohl Milan<br />
Ledvina, nález jsme vytáhli<br />
pomocí dekompresní bójky na<br />
hladinu a po dobu ponoru ho<br />
tahali za sebou.“<br />
Organizátoři akce prý věděli o<br />
tom, že pila je v plese uvězněna,<br />
ale nevěřili, že ji někdo objeví. Vydali povolení<br />
na převoz do České republiky a nálezce nyní<br />
zvažuje, co dál. Původně chtěl pilu na led<br />
zakonzervovat a poslat zpět na Slovensko,<br />
odkud mu ale vzkázali, že si nález může<br />
ponechat.<br />
Tímto bych rád poděkoval sponzorovi akce<br />
Snakesub s.r.o „Liberec-Mladá Boleslav-Ji<strong>č</strong>ín .
TZ: HDS Česká republika, Foto: Michaela Sládková a archiv
Přehlídka se uskute<strong>č</strong>ní dne 17. dubna<br />
2010 od 14,00 hod ve velkém sále<br />
Spole<strong>č</strong>enského domu v Neratovicích<br />
na Náměstí republiky.<br />
Každý vystavovatel bude mít k<br />
dispozici dostate<strong>č</strong>ný prostor k<br />
instalaci svých exponátů; HDS CZ<br />
kromě organizování celé akce, zajistí<br />
výrobu popisných identifika<strong>č</strong>ních<br />
štítků pro jednotlivé přilby, ochranu<br />
prostory sálu bezpe<strong>č</strong>nostní agenturou<br />
a ú<strong>č</strong>ast tiskových a televizních<br />
médií.<br />
Přehlídka bude otevřena do<br />
ve<strong>č</strong>erních hodin pro širokou<br />
potápě<strong>č</strong>skou i nepotápě<strong>č</strong>skou<br />
veřejnost. Poté si majitelé zase své<br />
„milá<strong>č</strong>ky“ odvezou domů.<br />
Podle souhlasu vystavovatelů<br />
bychom rádi fotograficky<br />
zdokumentovali veškeré přilby, které<br />
zde budou, při<strong>č</strong>emž zachováme<br />
anonymitu majitelů a z pořízených<br />
snímků chceme sestavit katalog,<br />
který bude k dispozici prioritně všem<br />
vystavovatelům a <strong>č</strong>lenům HDS CZ a<br />
následně na přání i případným<br />
dalším zájemcům.<br />
Touto přehlídkou bychom tak získali<br />
do povědomí velmi zajímavý úsek<br />
historie (a vlastně i sou<strong>č</strong>asnosti)<br />
potápění na území Česka i<br />
Slovenska.<br />
Vyzýváme proto všechny majitele <strong>č</strong>i<br />
uživatele jakýchkoliv potápě<strong>č</strong>ských<br />
přileb na území ČR a SR k ú<strong>č</strong>asti na<br />
výše popsané akci a prosíme je, aby v<br />
případě svého zájmu o ú<strong>č</strong>ast<br />
kontaktovali našeho koordinátora<br />
akce Oldu Lukše na adrese<br />
oluks@tiscali.<strong>cz</strong>,<br />
kde si dojednají<br />
další podrobnosti.<br />
Věříme v rozšíření Vaší ú<strong>č</strong>asti a<br />
sou<strong>č</strong>asně se těšíme na setkání s Vámi<br />
u příležitosti tohoto nepochybně<br />
„potápě<strong>č</strong>ského svátku“!
Na vlnách s dětmi……<br />
„ Budí<strong>č</strong>ek!!!! Vstávat a nástup na rozcvi<strong>č</strong>ku!!!“<br />
Jak jsem o<strong>č</strong>ekával, reakce na tuto věty byly<br />
buď žádné nebo velice negativní a žadné z<br />
děti<strong>č</strong>ek se nehodlalo vyhrabat ze svého pelíšku.<br />
Tak tudy cesta asi nevede. Naštěstí mám už<br />
předem vymyšlený záložní plán:<br />
„ Družstvo žraloků napravo, družstvo Čelistí<br />
nalevo. Za<strong>č</strong>ínají první disciplíny v soutěži o<br />
pirátský poklad!“ Během 5ti vteřin stála obě<br />
družstva připravena bojovat do posledního<br />
dechu…<br />
Musím se přiznat, že a<strong>č</strong>koliv už jsem<br />
odjel desítky potápě<strong>č</strong>ských safari v Rudém<br />
moři, tak podobnou posádku jsme měli poprvé.<br />
Nápad zorganizovat letní rodinné safari nejen<br />
pro potápě<strong>č</strong>e ale i jejich rodiny jsem měl v<br />
hlavě už dávno, ale až v srpnu 2009 jsme s<br />
partou našich známých tuhle akci dali kone<strong>č</strong>ně<br />
dohromady.<br />
Samozřejmě hned vyvstalo několik základních<br />
otázek:<br />
- nebude v létě v Egyptě moc teplo??<br />
- nebudou se děti celý týden na moři<br />
nudit??<br />
- jaký doplňkový program pro ně<br />
vymyslíme??<br />
- jak zabezpe<strong>č</strong>it co největší bezpe<strong>č</strong>nost<br />
dětí během plavby?? Atd.<br />
Vzhledem ke zkušenostem nás i některých z<br />
rodi<strong>č</strong>ů, ú<strong>č</strong>astnících se plavby, s pořádáním<br />
letních táborů a dalších akcí pro děti se nám<br />
nakonec podařilo nachystat super akci, kterou<br />
jsme si užili nejen my, děti s jejich rodi<strong>č</strong>i, ale<br />
dokonce i naše egyptská posádka…<br />
Na první rodinné safari jsme vypluli druhý<br />
srpnový týden na naší lodi Star Jet z egyptské<br />
Hurghády ve složení:<br />
průvodci Pavel a Petra<br />
9dětí ve věku 5-14let + jedna sle<strong>č</strong>na která se<br />
neváhala zapojit a podpořit jeden z teamů<br />
11 potápějících i nepotápějících se rodi<strong>č</strong>ů a 4<br />
náhodní potápníci, kteří se k této akci přidali.<br />
První otázka, které jsem se osobně nejvíc<br />
obával, tj. zda nebude v Egyptě v srpnu na děti<br />
moc teplo se samozrejmě zodpověděla sama<br />
během plavby. Kupodivu i přes to, že jsem by<br />
zvyklý na nepříjemně vysoké teploty při<br />
pobytech v létě na pevnině, tak na moři bylo<br />
naprosto super po<strong>č</strong>así. Problém při letních<br />
pobytech spo<strong>č</strong>ívá v tom, že nejen země ale i<br />
budovy se přes den nahřejí na a i v noci sálají<br />
nepříjemné teplo. Oproti tomu na moři se nemá<br />
co rozpálit a nejen přes den, ale i v noci jsou<br />
zde příjemné teploty. Navíc téměř pořád<br />
pofukuje mírný vánek.<br />
Moře mělo nádherných 30C takže a většina<br />
malých vodní<strong>č</strong>ků v něm trávila dováděním<br />
kolem lodě <strong>č</strong>i na pláži téměř veškerý volný <strong>č</strong>as.<br />
V noci si děti<strong>č</strong>ky zabraly střední palubu a spaly<br />
všechny pohromadě venku pod hvězdami. Jen to ranní<br />
vstávání byl neustálý boj….<br />
Tím se <strong>č</strong>áste<strong>č</strong>ně zodpověděla i druhá a třetí otázka. Děti<br />
se rozhodně nenudily.<br />
Během plavby si kromě <strong>č</strong>vachtání v moři, až na ty<br />
úplně nejmenší, nau<strong>č</strong>ily základy nádechového potápění,<br />
vyzkoušely několikrát potápění s přístrojem na<br />
mělkých korálových reefech, některé absolvovaly i celý<br />
potápě<strong>č</strong>ský kurs a hlavně se zú<strong>č</strong>astnily boje o pirátský<br />
poklad. V něm se družstvo Žraloků a Čelistí utkalo v<br />
náro<strong>č</strong>ných disciplínách na moři i na souši. Výsledek byl<br />
dlouho na vážkách ale nakonec na favorizované<br />
družstvo Žraloků prohrálo a Čelisti slavily zasloužené<br />
vítězství. Nutno dodat, že do některých disciplín se ať<br />
už dobrovolně nebo pod mírným nátlakem svých<br />
ratolestí museli zapojit i jejich rodi<strong>č</strong>e…<br />
Ve finále spojila obě družstva opět svoje síly při<br />
hledání ztraceného pokladu z lodi Carnatic na útesu<br />
Abu Nuhas. Podle poskládaných <strong>č</strong>ástí mapy, získané od<br />
jednoho místního rybáře, které zístaly během dalšího<br />
hledání, se jim podařilo lokalizovat správné místo na<br />
reefu, kde by se měla <strong>č</strong>ást ztraceného pokladu nacházet.<br />
A skute<strong>č</strong>ně tam každý z hleda<strong>č</strong>ů našel svoji stříbrnou<br />
minci… Další hledání pokladu připravili pro děti sami<br />
rodi<strong>č</strong>e a odehrálo se poslední den na nádherném<br />
opoštěném ostrově Siyal. I tady byly samozřejmě děti<br />
úspěšné.<br />
Kromě potápění, šnorchlování, <strong>č</strong>vachtání se v moři a<br />
soutěžení si během tohoto týdne děti i dospělí<br />
vyzkoušeli jízdu na vodních lyžích <strong>č</strong>i nafukovacím<br />
kruhu, rybařili a pořádali barbecue na pláži opuštěného<br />
ostrova Small Gubal, kde přespali u ohně pod
Nakonec jsme ale dětem jeden z největších zážitků<br />
nepřipravili my ale samo moře. Při kotvení u ostrova<br />
Gubal proplulo kolem naší lodi hejno delfínů což<br />
vyvolalo okamžitou akci nejen na naší ale i na okolních<br />
lodích. Ve <strong>č</strong>lunech jsme se za nimi vydali dovnitř<br />
zátoky a snažili se dostat do jejich blízkosti. Zpo<strong>č</strong>átku<br />
to vypadalo, že máme smůlu a nebudou mít hravou<br />
náladu, vždy kolem nás jen proplavali a zmizeli v<br />
modru ale když už to posádky ostatních lodí vzdali a<br />
vrátili se na loď tak se chování delfínů najednou<br />
změnilo a za<strong>č</strong>ali dovádět v naší těsné blízkosti.<br />
Trasa rodinného safari:<br />
- vycházeli jsme z nejméně náro<strong>č</strong>ného severního safari<br />
s tím, že jsme co nejvíc eliminovali přejezdy a kotvili<br />
na dobře chráněných místech:<br />
vyplutí z Hurghady Shaab El Erg (krásný korálový reef<br />
vhodný na šnorchlování a zkušební ponory) Small<br />
Gubal (vrak lidi Ulysses, pěkné potápění přímo pod<br />
lodí, opuštěné píse<strong>č</strong>né pláže a rozsáhlý korálový reef)<br />
vzhledem k dobrému po<strong>č</strong>así jsme na půl dne zajeli<br />
kvůli přítomným potápě<strong>č</strong>ům i na vrak Thistlegormu<br />
Abu Nuhas (potápění na vracích, hledání pokladu v<br />
chráněné laguně) bombónek na závěr další opuštěný<br />
ostrov s píse<strong>č</strong>nými plážemi a Siyal.<br />
Zbývá jen zodpovědět poslední otázku:<br />
bezpe<strong>č</strong>nost dětí během celé akce. Toto bylo<br />
samozřejmě při organizaci celého programu bráno jako<br />
jeden ze stěžejních bodů. Všichni rodi<strong>č</strong>e byli předem<br />
upozorněni, že se nejedná o dětský tábor, kde by se jim<br />
o děti někdo permanentně staral s <strong>č</strong>ímž do toho šli.<br />
Takže kontrola dětí byla kolektivní záležitostí, do které<br />
se <strong>č</strong>áste<strong>č</strong>ně zapojila i posádka. Děti měly během<br />
přejezdů zákaz chodit na plato lodě což vzorně<br />
dodržovaly a pro všechny byly nachystené pro<br />
náro<strong>č</strong>nější akce dětské plavací vesty.<br />
Co mne osobně opět mile překvapilo byl vztah<br />
naší egyptské posádky k dětem. Ať už máme my jako<br />
evropané k Arabům jakékoli výhrady, tak se jim musí<br />
uznat, že milují děti ať už vlastní, tak cizí a v jejich<br />
měřítkách hodnot je právě rodina a děti na prvním<br />
místě. Evropskou posádku by asi vě<strong>č</strong>né pobíhání,<br />
dotazy a zvědavost ur<strong>č</strong>itě po pár dnech za<strong>č</strong>ala<br />
přinejmenším otravovat, Arabové ale s nimi měli<br />
velkou trpělivost a vůbec nebylo znát, že by s dětmi na<br />
palubě měli problémy. Nejvíc mě rozesmálo, když jsem<br />
viděl, jak se hned první den skupinka dětí usadila na<br />
přídi a min. 2hodiny u<strong>č</strong>ily Salaha (<strong>č</strong>loví<strong>č</strong>ka, který má<br />
na starosti saloon a úklid kajut) a vzájemně se u<strong>č</strong>ili<br />
mluvit arabsky a <strong>č</strong>esky.<br />
A jak viděli safari jeho dětší ú<strong>č</strong>astníci?? To si pře<strong>č</strong>těte<br />
sami z jejich dopisů...<br />
Potápění: vzhledem k tomu, že většina rodi<strong>č</strong>ů se už<br />
dříve potápěla nebo zrovna během safari absolvovala<br />
potápě<strong>č</strong>ský kurs tak potápění bylo samozřejmě jednou<br />
ze stěžejních náplní i tohoto safari.<br />
Oproti běžnému safari se sice zredukovaly přeplavby a<br />
i po<strong>č</strong>et ponorů místo 3-4 na 2-4 nicméně ti tak se<br />
zvládlno celkem cca 12-15 ponorů na následujících<br />
lokalitách:<br />
Shaab el Erg, Abu Nuhas Giannis D, Carnatic,<br />
Chrisoula K, Sea Star, Thistlegorm, Small Gubal Bluff<br />
Point, Ulysses, vnější stěna, Siyal. V létě jsou na těchto<br />
lokalitách ideální podmínky málo lodí, stabilní klidné<br />
po<strong>č</strong>así a při teplotě vody 29-30C se dá potápět jen v<br />
tri<strong>č</strong>ku nebo shortu.<br />
Během těchto ponorů jsem ziskal opět jednu<br />
novou zkušenost. Hned po skoku ze <strong>č</strong>lunu jsme v<br />
hloubce cca 15m našli chobotnici schovanou v díře. Ty<br />
jsou v Rudém moři na rozdíl od Středozemního docela<br />
raritou, a tak jsme u ní přibrzdili, aby si ji mohli<br />
fotografové nafotit. Protože o nás moc dobře věděla,<br />
nechtělo se jí z díry ven. Fotky by takto nestály za nic,<br />
tak jsem využil všeobecně známé informace, že<br />
chobotnice je zvědavý tvor, vzal svůj žlutý octopus a<br />
pomalu ho položil poblíž její skrýše.<br />
Chobotnice zareagovala v první fázi tak jak<br />
jsem o<strong>č</strong>ekával pomalu vysunula jedno chapadlo,<br />
ohmatala si ho, pak povylezla zvědavě ven a za<strong>č</strong>ala si<br />
ho prohlížet. V okamžiku, kdy si ji ale první fotograf s<br />
bleskem vyfotil popadla octopus a vtáhla si ho do<br />
diry… Slabě jsem za něj zatahal, jestli mi i s ním zase<br />
nevypochoduje ven, ale ani omylem. Čím víc jsem<br />
tahal, tím pevněji ho svírala. Zkusil jsem tedy druhou<br />
osvěd<strong>č</strong>enou fintu: zmá<strong>č</strong>kl jsem vzduchovou sprchu<br />
octopusu, který držela a na ni se vyvalil proud bublin.<br />
Každá jiná by ho hned pustila, ale téhle se to snad líbilo<br />
a řekla si, že takovou super hra<strong>č</strong>ku si nechá. Takže jsem<br />
seděl před dírou, přetahoval se s chobotnici o octopus a<br />
ostatní se málem přitopili jak se mi smáli….<br />
Vzduchu jsem měl dost, buddyni která by mi<br />
mohla dát její záložní zdroj taky, ale nechávat tam svoji<br />
výstroj a potupně se pro ni vracet, až to chobotnici<br />
přestane bavit, se mi moc nechtělo. Takže mi nezbývalo<br />
než pomalu zvyšovat tah, protože při prudkém trhnutí<br />
by se mohla chobotni<strong>č</strong>ka zranit, a doufat, že to hadice<br />
vydrží. Nakonec samozřejmě pán tvorstva opět zvítězil<br />
a dostal jsem zpět svůj majetek, ale při pomyšlení že<br />
80kg lidské váhy mělo co dělat s 2 kg chobotni<strong>č</strong>í váhy<br />
jsem musel smeknout.<br />
Závěrem se dá dodat jen jediné. Toto akci si<br />
všichni užili a i když byla první tak ur<strong>č</strong>itě ne poslední.<br />
Na letošní rok máme nachystaná zase další<br />
překvapení…
novinky
Tex: Karel Neumayer, foto: autor a Bohdan Němec
Vůz pro milovníky volnosti<br />
Prostorný, spolehlivý, dynamický, a přitom svižně<br />
elegantní partner pro aktivní život, ať už od něj<br />
<strong>č</strong>ekáte pomoc při podnikání, na výpravách za<br />
sportem a dobrodružstvím, nebo chcete<br />
bezpe<strong>č</strong>ně, v pohodlí a luxusu přepravovat osoby:<br />
to je Mercedes-Benz Viano se spoustou úložných<br />
prostor, výkonnou klimatizací, špi<strong>č</strong>kovým<br />
radiopřijíma<strong>č</strong>em a navigací.<br />
Od vozů Mercedes-Benz už tradi<strong>č</strong>ně o<strong>č</strong>ekáváme<br />
špi<strong>č</strong>kovou technickou úroveň s využitím<br />
inovativních technologií motoru a řízení,<br />
maximální komfort a bezpe<strong>č</strong>í. Viano vás přesto<br />
udiví svou flexibilitou, dotaženými a promyšlenými<br />
funk<strong>č</strong>ními detaily, a pravděpodobně i cenou, která<br />
není v poměru ke kvalitě nijak závratná.<br />
Viano je ideální cestovní prostředek pro lidi<br />
milující svobodu a spontánnost. Interiér vozu je<br />
možné přizpůsobovat nejrůznějším potřebám a<br />
situacím posouváním, sklápěním nebo úplným<br />
vyjmutím sedadel. Viano má tolik variant, že si<br />
můžete vybrat vůz pro každý ú<strong>č</strong>el.<br />
Vyrábí se ve třech délkách karoserie (kompaktní,<br />
dlouhé a extra dlouhé), verze Fun a Marco Polo<br />
má výklopnou střechu s velkorysým spacím<br />
prostorem. Tento velmi komfortní velkoprostorový<br />
automobil má přitom dostate<strong>č</strong>ně kompaktní<br />
rozměry, abyste mohli pohodlně jezdit i v<br />
městském provozu.<br />
Viano má <strong>č</strong>tyři kategorie designu a výbavy:<br />
velkoprostorové užitkové vozy s 6 8 sedadly<br />
Trend a Ambiente, užitkové vozy s lůžkovou<br />
úpravou a 5 7 sedadly Fun, a kone<strong>č</strong>ně karavany s<br />
lůžkovou úpravou Marco Polo. Nejnovější modely<br />
řad Fun a Marco Polo mohou mít celou škálu<br />
různých uspořádání interiéru a oba jsou v nabídce<br />
také s pohonem všech kol 4MATIC.<br />
Na výběr je celá řada dynamických a úsporných<br />
dieselových i benzinových motorů se <strong>č</strong>tyřmi <strong>č</strong>i<br />
šesti válci. Tak jako všechna osobní auta<br />
Mercedes-Benz, má i Viano v základní ceně tzv.<br />
Integrovaný servisní paket (ISP), tedy servisní<br />
prohlídky na 6 let nebo 120.000 km zdarma.
Grupa Los Buddyos
Indonésie<br />
Indonésie je země mnoha ostrovů a mnohokrát o ní<br />
bylo mnohé již napsáno. Země sopek, orchidejí,<br />
hřebí<strong>č</strong>ku, kávy, divokých vodopádů, propastí, rýžových<br />
polí, lávového písku, tržišť, úžasných ovocných chutí,<br />
země démonů a duchů, chrámů, ceremonií, sarongů,<br />
roztodivných masek, termálních lázní, usměvavých a<br />
příjemných lidí, dobrého a levného jídla, země mnoha<br />
vůní a krás, krásného podmořského života….. A to<br />
poslední byl převažující důvod našich návštěv této<br />
destinace. Během dvou cca třítýdenních dovolených<br />
jsme <strong>č</strong>áste<strong>č</strong>ně poznali především ostrovy Java, Bali a<br />
Nusa Penida.<br />
Pro vlastní organizaci pobytu jsme ke spokojenosti<br />
využili budějovickou firmu Jirky Hrušky - Subaqua.<br />
Termínově lze k návštěvě doporu<strong>č</strong>it spíše období mimo<br />
listopadu až března, tj. období mimo monzunové deště.<br />
Cesta do Indonésie je poměrně zdlouhavá. Většina pro<br />
nás výhodných letů je organizována z Vídně,<br />
Frankfurtu nebo Mnichova. Cena letenky se<br />
pohybovala kolem cca 20 tisíc K<strong>č</strong>. Aktuálně lze<br />
dopravu pořídit o několik tisíc K<strong>č</strong>. levněji. Let obvykle<br />
trvá cca 13 hodin např. do Taipeie nebo Kataru (dle<br />
spole<strong>č</strong>nosti se kterou letíte), zde se obvykle po cca 2-5<br />
ti hodinách přesedá na jiné letadlo a odlétá do<br />
Denpasaru, což je cílové letiště na Bali. Druhý let trvá<br />
cca 6 hodin. Pro mezinárodní lety pro zavazadlo k<br />
odbavení platí váhový limit 20 kg.<br />
Po přistání jedna z nejnápadnějších upozornění na<br />
letišti je Stop drugs. Pašování <strong>č</strong>i držení drog je zde<br />
přísně stíháno. Pokud se ale dostanete na ostrovech do<br />
vnitrozemí mezi původní obyvatele, tak není výjimkou<br />
potkat „spokojené a usměvavé lidi“, láká mě to napsat -<br />
„nesjetého“ pomalu nepotkáte, ale nebyla by to až tak<br />
úplně pravda. Hodně užívají betel a další přírodní<br />
stimulanty. Samozřejmě hned po přistání na vás dýchne<br />
změna klimatu a <strong>č</strong>asový posun o 7 hodin.<br />
Z hlediska náboženství na Bali převažuje hinduismus.<br />
Hindové jsou prostě <strong>č</strong>istí děti květin. Evokují ve mně<br />
vzpomínky na hippies, na Beatles,… Příjemní,<br />
usměvaví, ochotní, nekonfliktní lidé, nemají<br />
problém…. Duch ostrova a vzájemné vztahy mají<br />
samozřejmě náboženský kořen. Hinduismus na mě<br />
spíše než náboženství dělá dojem takového jakoby<br />
filosofického přístupu k životu. Životní cestu vnímá<br />
zhruba ve <strong>č</strong>tyřech fázích <strong>č</strong>i etapách- 1- období u<strong>č</strong>ení se,<br />
na toto navazuje 2- založení a rozvoj rodiny, 3-<br />
shromáždění majetku a <strong>č</strong>tvrtou závěre<strong>č</strong>nou fází<br />
oproštění se ode všeho hmotného, zabývání se<br />
duchovnem, konání dobrých skutků a příprava na<br />
reinkarnaci.<br />
Po celou dobu je provází velké množství různých<br />
démonů, bohů a božstev. Mezi nejvýznamnější patří<br />
Brahma, jako vševědoucí tvůrce světa, Šiva- ni<strong>č</strong>itel,<br />
nositel života a smrti, jako ten kdo přináší války a mír<br />
a nakonec Višna, pe<strong>č</strong>ovatel o lidi, ten kdo řídí<br />
reinkarnaci…. Dosud přežívá kastovní <strong>č</strong>lenění<br />
spole<strong>č</strong>nosti do <strong>č</strong>tyřech kast. Brahmáni, to jsou kněží,<br />
kšáriové, to je kasta úředníků, vajšové- kasta<br />
řemeslníků a obchodníků a nakonec šudrové- nejchudší<br />
vrstva.<br />
Na co se rozhodně nedá zapomenout je jídlo -<br />
angsiohie, griled fish, mie goreng, soto ayam, sqiud<br />
chilli, gado gado, satay, pepes ikan, cap cay, …. Jídlo<br />
připravují vždy až po objednávce, takže je <strong>č</strong>erstvé.<br />
Mnohdy jste svědky, že nějakou objednanou rybu běží i<br />
schánět do sousedního podniku, <strong>č</strong>i k rybářům.<br />
V dot<strong>č</strong>ených lokalitách si lze nastavit velmi pěkný<br />
„suchý“ i „mokrý“ program. Ideální je samozřejmě<br />
vyvážená kombinace. Připojené snímky jsou z<br />
podvodních aktivit a to převážně z balijských lokalit.<br />
Potápě<strong>č</strong>sky jsou jednotlivé lokality různě obtížné a to<br />
především z hlediska výskytu proudů a z hlediska<br />
plánované hloubky a doby ponoru. Celkově lze ale říci,<br />
že se jedná o klidné lokality, kde je umožněno<br />
bezpe<strong>č</strong>ně a v klidu pozorovat a fotografovat mořský<br />
život. Nechá se zde narazit na mnohé zajímavé mořské<br />
živo<strong>č</strong>ichy.<br />
Koho jsme pod vodou potkali?<br />
Vyjmenujeme alespoň malou nepatrnou <strong>č</strong>ást z<br />
podvodního světa.<br />
Klauni-klaun pruhohlavý, Skunk anemonfish,<br />
klaun o<strong>č</strong>katý, Western clownfish, klaun ostnitý…<br />
Nádherní, dnes díky cinema spíše oslovováni jako<br />
Nemo ). Klauníci brání své příbytky, když dosáhnete<br />
toho, že se jejich obraz bude odrážet ve Vaší masce,<br />
zažijete nádherný přímý přenos útoků na fiktivního<br />
konkurenta. Klauni žijí v symbióze se sasankou,<br />
sasanka je vybavena pohyblivými rameny pokrytými<br />
žahavými nemanocyty, při podráždění receptory spouští<br />
reakci.<br />
Největší klaun na sasance je vždy samice. Samice<br />
naklade 500 až 1500 vají<strong>č</strong>ek, jen v dosahu ramen<br />
sasanky, přilepí je na pevný podklad, same<strong>č</strong>ek oplodní<br />
a hlídá, oba víří vodu a nahání jí na jikry z důvodu<br />
průběžného okysli<strong>č</strong>ování. Toto zabrání růstu plísní,<br />
které jsou hned po hladových predátorech největším<br />
rizikem. Zhruba po týdnu se líhne plůdek.<br />
Již při nakladení jiker klauník vytváří potomkům<br />
ochranu před žahavými chapadly sasanky. Ryba vezme<br />
do úst rameno sasanky a zlehka jím oplodněné jikry tře,<br />
sliz z chapadel obalí jikry, které se stávají imunní.<br />
Plůdek se změní v jednice, který obydlí sasanku, tře se<br />
o chapadle, obalí se slizem a stane se stelath-<br />
neviditelný pro nemanocyty.<br />
Sasanky, Anemones<br />
-sasanky patří mezi žahavce, je jich mnoho typů<br />
-nejnápadnější jsou ty, které jsou hostitelsky osídleny<br />
klauny,<br />
-tělo všech sasanek tvoří dutá svalová trubice columna,<br />
jejíž uzavřený konec- nožní ter<strong>č</strong>, slouží k přichycení k<br />
podkladu. Ústní te<strong>č</strong> nese ústní otvor obklopený<br />
chapadly. Tělní dutina je roz<strong>č</strong>leněna tenkými<br />
přihrádkami- septy, pří<strong>č</strong>ný řez pak vypadá jako kolo s<br />
loukotěmi. Septa zvětšují plochu, kde probíhá dýchání,<br />
trávení, vylu<strong>č</strong>ování. Sasanka nemá žádnou pevnou<br />
kostru. Chapadla jsou její nejnápadnější <strong>č</strong>ástí. Chapadla<br />
vizuelně- knoflíková, dlouhá, tenká- tlustá, obsahují<br />
žahavé buňky- nemanocyty-k zahnání predátorů, na<br />
<strong>č</strong>lověka je žahavost většinou slabá, aktivně působí na<br />
plankton až ryby.
Koní<strong>č</strong>ek trpasli<strong>č</strong>í -Seahorse, Hippocampus<br />
bargibandi<br />
Tento koní<strong>č</strong>ek byl objeven náhodně a to relativně<br />
nedávno. Je poměrně malý cca 1-1,5 cm a je mistrem<br />
mimikrů. Byl nalezen, když majitel mořského akvária<br />
si nechal „dodat“ živé gorgonie a při následném<br />
pozorování objevili i nového hosta. Gorgonie jsou<br />
tvořeny polypy, těmto se obvykle daří v proudech, které<br />
přináší živiny a pro standardní potápění jsou poměrně<br />
hluboko. Dalším problémem je koní<strong>č</strong>ka vůbec najít a<br />
pak vyfotit. Seahorse je jeden z nejzáhadnějších druhů,<br />
ovijí se ocáskem kolem větvi<strong>č</strong>ky korálu, žije v párech.<br />
Partneři se při setkání vítají se rituálním tancem.<br />
Sami<strong>č</strong>ka předá oplodněná vají<strong>č</strong>ka same<strong>č</strong>kovi, plodový<br />
vak je tvořený kožními chlopněmi břišních ploutví.<br />
Narodí se miniaturní repliky- opustí vak, vývojově<br />
neprochází žádným larválním stádiem<br />
Štěti<strong>č</strong>kovec te<strong>č</strong>kovaný, Spotted hawkfish, Longnose<br />
hawkfish<br />
Strategie lovu: bez pohnutí <strong>č</strong>eká, pak následuje rychlý<br />
útok. Pohybově je velmi aktivní, usazen na paprscích<br />
ploutví v korálech, <strong>č</strong>asto mění pozici. Klade pelagické<br />
jikry, je zajímavý kožními vlákny na vrcholku ostrých<br />
hřbetních ploutví. Fotografování štěti<strong>č</strong>kovců je docela<br />
zážitek-po<strong>č</strong>ínaje jejich lokalizací po vlastní vyfocení ).<br />
Sépie, Cuttlefish<br />
Pozorovat sepie je odměna za trpělivost. Sépie jsou<br />
vybaveny deseti chapadly.<br />
Při oplození se postaví proti sobě, obejmou se rameny,<br />
samec uloží spermatofory do schránky pod ústním<br />
otvorem, každé vají<strong>č</strong>ko prochází skrze tuto schránku a<br />
tím se oplodní. Následně vají<strong>č</strong>ka naklade do štěrbin,<br />
nakladená vají<strong>č</strong>ka mají vzhled bílého hroznového vína,<br />
za19 dní se líhnou. Při vylíhnutí už mají i vá<strong>č</strong>ek s<br />
inkoustem.<br />
Manta atlantská, Manta ray<br />
Šířka až 670 cm, největší rejnok, drobné zuby- filtrátor<br />
potravy-plankton, malé ryby, hlavové ploutve- naváděcí<br />
rohy, těsně u hladiny se shromažďuje plankton- salta,<br />
<strong>č</strong>istící stanice,<br />
Vejcoživorodí, březost 13 měsíců, rodí 2 mláďata,<br />
tmavé skvrny vespod umožňují identifikaci jedinců.
Soltýn barracuda, soltýn <strong>č</strong>ernoploutvý, Great<br />
barracuda,<br />
Až 190 cm, mladí jedinci žijí v hejnech, dospělci<br />
osamoceně, 20 světlých/tmavých pruhů na těle,<br />
zvědavá, opatrně- neprovokovat.<br />
Parmovec skvělý, Pterapogon kauderni<br />
Snímek je pořízen na lokalitě Secret bay. Hejno<br />
parmovců se skrývalo mezi ostny ježovek.<br />
Ednemickán ryba.<br />
Hlavá<strong>č</strong>, Goby, Brianops<br />
Drobná korálová rybka, živí se zooplanktonem, <strong>č</strong>asto se<br />
skrývá v korálech a je velmi dobře maskována.<br />
Ropušnice listová, Leafscorpionfish<br />
Připomíná list stromu, nechá s sebou mořem<br />
pohupovat, věrné mimikry, vyskytuje se v různých<br />
barevných mutacích- bílá, žlutá, fialová…<br />
Kranas šestipruhý, Bigeye trevally jacks, Carnax<br />
sexfasciatus, slangově jackfish<br />
Pelagické jikry a dlouhožijící larvy- díky tomu široká<br />
oblast výskytu. Bo<strong>č</strong>ně zploštělé vřetenovité, <strong>č</strong>i<br />
torpédovité tělo, u kořene ocasní ploutve jsou kostěné<br />
desti<strong>č</strong>ky. Typický, nádherný kovový lesk je způsoben<br />
guaninovými krystaly, které tvoří zrcadlovité desti<strong>č</strong>ky v<br />
šupinách. Úžasný zážitek stát se sou<strong>č</strong>ástí hejna.<br />
Loví v hejnu, migruje mezi útesy.
Výběr fotoaparátu <strong>č</strong>i kamery<br />
Podvodní pouzdra jsou dnes k dispozici jak pro<br />
řadu digitálních zrcadlovek, tak i pro kompaktní<br />
fotoaparáty <strong>č</strong>i videokamery. Pokud právě za<strong>č</strong>ínáte<br />
nebo uvažujete o pořízení například nového<br />
fotoaparátu, ujistěte se, že pro vámi zvolený<br />
model existuje i podvodní pouzdro. Při výběru také<br />
přemýšlejte, jaké druhy fotografií chcete fotit a za<br />
jakých podmínek je budete vytvářet. Ke zvážení<br />
tak přichází asi dvě nejdůležitější vlastnosti<br />
velikost sníma<strong>č</strong>e a kvalita optiky.<br />
Hledáte-li fotoaparát pro rodinné fotografování v<br />
aquaparku, u vody <strong>č</strong>i příležitostné šnorchlování,<br />
posta<strong>č</strong>í pro tyto ú<strong>č</strong>ely vodě odolný kompaktní<br />
fotoaparát Canon PowerShot D10, který je i<br />
nárazuvzdorný a použitelný pro outdoor aktivity.<br />
Pro uvedené situace si lze zvolit i klasické stylové<br />
kompaktní fotoaparáty v kombinaci s podvodním<br />
pouzdrem, jako jsou například vybrané modely<br />
řady Canon IXUS <strong>č</strong>i PowerShot.<br />
Máte-li zájem o fotografování ryb a makro fotky za<br />
dobrých světelných podmínek (nebo s bleskem),<br />
bude k těmto ú<strong>č</strong>elům vhodná digitální zrcadlovka s<br />
APS-C sníma<strong>č</strong>em, jako je například Canon EOS<br />
500D nebo 550D. Pokud se chcete soustředit na<br />
podmořské krajiny, vraky lodí <strong>č</strong>i celkový<br />
podmořský život, bude vhodné zvážit<br />
celopolí<strong>č</strong>kový (full-frame) sníma<strong>č</strong>, jako nabízí<br />
Canon EOS 5D Mark II, který plně využije<br />
širokoúhlého objektivu.<br />
Jedním z cílů fotografování pod vodou je dostat se<br />
co nejblíže k objektu, aby se snížilo množství vody<br />
mezi fotoaparátem a foceným předmětem. Proto<br />
by měl být fotoaparát vybaven širokoúhlou optikou<br />
s vysokou světelností a schopností makro<br />
fotografie. Dalším kritériem při výběru je živý<br />
náhled na displeji a možnost natá<strong>č</strong>ení videa. U<br />
videokamery je to zase možnost fotografování.<br />
Pomyslným středem mezi manuálními<br />
schopnostmi zrcadlovky a malým automatickým<br />
kompaktem představuje kombinace podvodního<br />
krytu a nového fotoaparátu Canon PowerShot<br />
G11. Ten nabízí 10megapixelový sníma<strong>č</strong> s<br />
vysokou citlivostí až ISO 12 800, širokoúhlý<br />
objektiv s optickým stabilizátorem, plně manuální<br />
nastavení a pro cestovatele i kompaktní rozměry.<br />
Jak si vybrat podvodní pouzdro<br />
Zatímco většina výrobců fotoaparátů podvodní<br />
pouzdra pro své modely nenabízí a majitelé se<br />
musí spolehnout na výrobky třetích stran, Canon<br />
zajišťuje podvodní příslušenství pro většinu<br />
modelů PowerShot a IXUS. Specializovaná<br />
podvodní pouzdra jsou nabízena s různými<br />
specifikacemi a vlastnostmi v závislosti na typu<br />
fotoaparátu <strong>č</strong>i kamery. Kryty jsou obecně<br />
konstruovány z <strong>č</strong>irého akrylátu nebo z hliníku.<br />
Důležitým faktorem při výběru je hloubka, pro<br />
kterou jsou konstruovány.<br />
Pokud vezmete pouzdro do větší hloubky, než pro<br />
kterou je ur<strong>č</strong>eno, bude v lepším případě pouze<br />
nefunk<strong>č</strong>ní ovládání kamery. V horším případě<br />
může dojít k prosakování vody nebo k implozi<br />
krytu. Jestliže na povrchu je tlak vzduchu 1013<br />
hPa (hektopascalů), tak v 10 metrech pod vodou<br />
se zdvojnásobuje a zvyšuje se o dalších 1013 hPa<br />
na každých dalších 10 m hloubky. Už při ponoru<br />
na dno bazénu (cca 3,5 m) budete cítit rozdíl tlaku<br />
v uších, což nazna<strong>č</strong>uje, jak velkému tlaku musí<br />
pouzdro odolat, aby vydrželo v dané hloubce<br />
pracovat. Pokud plánujete pouze šnorchlování,<br />
Po výběru dle hloubky jsou dalším důležitým<br />
aspektem funkce fotoaparátu, které podvodní<br />
pouzdro dokáže zprostředkovat. Prohlédněte si<br />
několik krytů, abyste zjistili, který nejlépe odpovídá<br />
vašim potřebám, zejména pokud plánujete<br />
používat pokro<strong>č</strong>ilé funkce. Pokud je to možné,<br />
pohrajte si chvilku s pouzdrem, abyste věděli, kde<br />
jsou umístěné ovládací prvky a jak „přirozeně“<br />
jsou umístěné, když držíte pouzdro oběma<br />
rukama.<br />
S příchodem Live View u digitálních zrcadlovek<br />
mají podvodní fotografové další možnost pro<br />
komponování záběru. Pamatujte však, že<br />
autofocus není s režimem Live View tak rychlý.<br />
Stále však lze použít i optický hledá<strong>č</strong>ek<br />
fotoaparátu. I když je oko odděleno od optického<br />
hledá<strong>č</strong>ku vrstvou akrylátu pouzdra a potápě<strong>č</strong>skými<br />
brýlemi, většina pouzder nabízí vestavěný optický<br />
systém, který umožní vidět v hledá<strong>č</strong>ku celý<br />
zvětšený obraz.<br />
Křest vodou<br />
Než za<strong>č</strong>nete svůj první ponor s podvodním<br />
pouzdrem, ověřte si, že nedochází z prosakování.<br />
Nejlepší způsob, jak to zjistit, je vzít si prázdné<br />
pouzdro a potopit se s ním. Ano, může to být<br />
plýtvání dobrého ponoru, ale je to lepší, než zjistit<br />
případnou vadu a utopit si svůj fotoaparát.<br />
Věnujte také pozornost návodu výrobce, zvláště v<br />
pasážích o kontrole, <strong>č</strong>ištění a výměně těsnění.<br />
Dokonce i malé zrnko písku nebo pramínek vlasů<br />
může prolomit vodotěsnost, umožnit průnik vody<br />
do pouzdra a případně i poškodit zařízení. Díky<br />
velké kapacitě paměťové karty a vynikající výdrži<br />
baterií je dnes možné fotografovat i po celý den<br />
potápění a možná vydrží i na no<strong>č</strong>ní ponory. Když<br />
bude potřeba fotoaparát mezi ponory vyndat a<br />
nabít, nezapomeňte pouzdro před jeho otevřením<br />
o<strong>č</strong>istit a osušit, aby se na přístroj nedostaly žádné<br />
kapky a ani případné ne<strong>č</strong>istoty na těsnění.<br />
Vhodné je do pouzdra vkládat i malé sá<strong>č</strong>ky se<br />
silicí pro pohlcování případné vlhkosti.
Úspěchy Martina Petriska v roce 2009:<br />
Srpen 2009, Dánsko - Aarhus 2. místo na<br />
mistrovství světa v bazénových disciplínách v<br />
dynamické apnoi bez ploutví. Uplavaná vzdálenost<br />
182 m, národní rekord.<br />
Červen 2009, ČR - Praha celkové 1. místo a 2<br />
národní rekordy na mistrovství ČR:<br />
1. Místo 166 m (nár.rekord)<br />
Dynamická apnoe bez ploutví<br />
1. místo 6:38 min.<br />
Statická apnoe<br />
1. místo 207 m (nár. rekord)<br />
Dynamická apnoe s ploutví<br />
kolech.<br />
Nejúspěšnější sportovec roku 2009<br />
města Karlovy Vary<br />
V sobotu 26. února 2009 byla v hotelu<br />
Richmond Karlovy Vary předána ocenění<br />
„Nejúspěšnější sportovec roku 2009 města<br />
Karlovy Vary a okresu Karlovy Vary“. Toto<br />
ocenění obdržel <strong>č</strong>eský závodník ve freedivingu<br />
Martin Petrisko, který v minulém roce vybojoval<br />
stříbrnou medaili na mistrovství světa v<br />
Dánsku a zlatou medaili na Mistrovství ČR.<br />
Celá akce proběhla pod záštitou primátora města<br />
Karlovy Vary Ing. Werner Hauptmann.<br />
Nejúspěšnější sportovec roku 2009<br />
města Zlína<br />
Česká reprezentantka Jarmila Sloven<strong>č</strong>íková v<br />
potápění na nádech freedivingu - byla za svoje<br />
vynikající závodní výsledky v roce 2009 nominována<br />
mezi 10 nejúspěšnějších sportovců zlínského<br />
kraje. Jarmila vybojovala na mistrovství světa<br />
jednotlivců 2009, v hloubkových disciplínách<br />
bronzovou medalii. Nejlepším sportovcem města<br />
Zlína za rok 2009 byl nakonec vyhlášen Jiří Hradil,<br />
který na mistrovství světa v Izraeli získal dvě stříbrné<br />
medaile v orienta<strong>č</strong>ních závodech na horských<br />
kolech.<br />
Úspěchy Jarmily Sloven<strong>č</strong>íkové v roce 2009:<br />
Leden 2009 Lousanne<br />
1. místo 166m (nár.rekord) disciplína<br />
dynamická apnoe s ploutví<br />
Květen 2009 Rab Dive Off, závody v hloubkových<br />
disciplínách<br />
Celkové 1. místo<br />
Srpen 2009, Dánsko - Aarhus<br />
Mistrovství světa v bazénových disciplínách, v<br />
dynamické apnoi bez ploutví 16. místo a v<br />
dynamické apnoi s ploutví 18. místo.<br />
Září 2009 Triple Depth 2009, závody v<br />
hloubkových disciplínách. Celkové 1. Místo.<br />
Prosinec 2009, Bahamy<br />
Mistrovství světa v hloubkových disciplínách<br />
3. místo 74 m (nár.rekord)<br />
Konstantní váha s ploutvemi<br />
Když se skloubí<br />
krása a talent<br />
Před třemi lety jsem se v<br />
Dahabu seznámila se<br />
sympatickou <strong>č</strong>eskou<br />
vycházející hvězdou<br />
<strong>č</strong>eského freedivingu, a od<br />
té doby jsme stále v<br />
kontaktu. O tom, jaké to<br />
je být v ně<strong>č</strong>em nejlepší, co<br />
to přináší, obnáší <strong>č</strong>i bere,<br />
vám přiblížím v<br />
následujícím rozhovoru s<br />
mokrou kráskou<br />
mistryní České republiky<br />
i světa Jarmilou<br />
Sloven<strong>č</strong>íkovou.<br />
Rozhovor najdete na SP.
VZOR 1/10-6/10<br />
2010
Potápě<strong>č</strong>ský klub Čelákovice letos vymýšlel už dvacátou potápě<strong>č</strong>skou výpravu. V poslední době<br />
nás láká kromě potápění i trochu dobrodružství a tak nás napadla Albánie. Nic moc se o ní<br />
nedovíte. Nikdo vám nic neporadí. Natož o potápění.<br />
Zadáte-li na vyhledava<strong>č</strong>ích „potápění Albánie“, <strong>č</strong>i podobný odkaz, najdete jen obecné, nic<br />
neříkající informace.<br />
Je to země, v které po dlouhých letech izolovanosti přišlo v devadesátých letech uvolnění a s<br />
ním i první vlna turistů. Avšak ne na dlouho. V roce 1996, po krachu pyramidových her, jimiž chtěla<br />
vládnoucí strana „pozdvihnout ekonomiku“ a v níž 50% obyvatel přišlo i to málo co měli, za<strong>č</strong>ala být<br />
zmítána chaosem a ob<strong>č</strong>anskou válkou. Loupení bylo každodenním jevem.<br />
Jedni z prvních <strong>č</strong>eských turistů, kteří Albánii navštívili v roce 2001, jsou dodnes nezvěstní.<br />
A co dnes? Jak to tam si vypadá? Co moře<br />
a pobřeží? Co lidé? Bezpe<strong>č</strong>nost? Byrokracie<br />
a povolení? Mnoho výzev, které nás oslovily.<br />
Bylo to lákavé, tajuplné, exotické a snad i<br />
nebezpe<strong>č</strong>né.<br />
Všichni nás varovali a nevěřícně kroutili<br />
hlavou. Albánie? To jste se zbláznili!<br />
Asi ano. Ale máme za sebou i Krym na<br />
Ukrajině. Taky dobrodružství. Ale stálo za to.<br />
Tak to zkusíme!<br />
Plni o<strong>č</strong>ekávání tak vyrážíme v pěti autech,<br />
v p o <strong>č</strong> t u š e s t n á c t , v s t ř í c n o v ý m<br />
dobrodružstvím.<br />
Nakládáme elektrocentrálu, lahve,<br />
kompresor a jiné nezbytnosti do vleku a<br />
plníme kufry aut.<br />
Většina aut má navigaci, ale první vyráží<br />
auto s vlekem které ji nemá a vehementně se<br />
brání si jí vzít. Jsme tak vedeni<br />
harrypotterovskou „Novou knihou kouzel“ -<br />
pětikilogramovým atlasem světa, vydaným v<br />
minulém století a zaprášený zubem <strong>č</strong>asu<br />
koupený Pepou v zapadlém antikvariátu za<br />
80,- K<strong>č</strong>.<br />
A tím je jasně daný další chod událostí!<br />
Často jsme tam, kde nechceme. O to nás<br />
<strong>č</strong>eká více „kouzelných“ překvapení.
Cesta<br />
Volíme klasiku přes Rakousko, Chorvatsko a Černou Horu. Tedy notoricky známou cestu k Jadranu.<br />
Ve Slovinsku se vyhýbáme dálnici a tím i poplatku za ní.<br />
V Chorvatsku vede dálnice téměř až na hranice. Jen poslední úsek se proplete horami a jsme v<br />
Černé Hoře. Platíme 10 E za auto a když slyší že jedeme do Albánie, ani nechtějí vidět potraviny, které jinak<br />
přísně kontrolují a povolují jen 5kg na osobu.<br />
Míjíme překrásné scenérie pobřeží Montenegra s řadou komer<strong>č</strong>ních pláží zavalených miliony<br />
lehátek a slune<strong>č</strong>níků, barů a<br />
diskoték. Ruské nápisy<br />
zvěstují kdo tu vládne.<br />
Pry<strong>č</strong> odtud!<br />
Albánie, země jiného světa<br />
……..<br />
Vjezd do Albánie je<br />
téměř pohodový. Jen o<br />
mali<strong>č</strong>ko více byrokracie.<br />
Musí si nás zapsat!<br />
Nejsme tu v EU.<br />
Po<strong>č</strong>íta<strong>č</strong> se však bortí<br />
při registraci našich pasů. Tak<br />
trocha zdržení. Dostáváme<br />
jakýsi papír na každé auto a<br />
jsme v zemi vytoužené.<br />
P r o j í ž d í m e p ř e s<br />
cikánské getho. Cikáňata<br />
běží za autem a strkají ruce<br />
dovnitř se snahou něco ukrást. Pár sprostých necitovatelných <strong>č</strong>eských slov a přejíždíme přes most, který<br />
připomíná lávku na zdymadlech přes Labe. Sevřeni jeho malou šířkou a trochu i se sevřenými svěra<strong>č</strong>i jak se<br />
prohýbá a vrže pod váhou našich aut projíždíme za město. Kolem silnice nabízejí až metrové ryby ponořené<br />
v dětských vani<strong>č</strong>kách. Skadarské jezero které míjíme je asi bohaté na ryby. Lidé však chudí.<br />
Albánie, země asfaltu<br />
Z asfaltu který zde těží jsou vyasfaltované pařížské bulváry. Je jeden z nejlepších na světě. Hlavní<br />
tah na jih kam míříme je taky z asfaltu. Trochu pobořený, mírně popraskaný a ob<strong>č</strong>as vymletý. Pravda tak<br />
je, že ani asfalt není vždy zárukou průjezdnosti.<br />
Pohovořili jsme s místními a vydali se na základě jejich doporu<strong>č</strong>ení k moři. Asfalt po odbo<strong>č</strong>ení z hlavní<br />
silnice byl více a více horší a kon<strong>č</strong>í ve městě, kde hadice s vodou skrápí silni<strong>č</strong>ní prach, aby se nevířil před<br />
restauracemi a obchody.<br />
Zpomalíme a najednou pokřik a stojíme!<br />
Jsme ve slepé ulici, která kon<strong>č</strong>í kasárnami. Za mřížemi ve strážním okénku na nás vyjeveně <strong>č</strong>u<strong>č</strong>í<br />
voják se samopalem. Ochotný Albánec připomínající svým vzhledem mafiána ho však „ukecá“ a voják<br />
otevírá vrata a my se tak můžeme ve vojenském prostoru oto<strong>č</strong>it. No co?! Jsme přeci taky v NATO!<br />
Odbo<strong>č</strong>ujeme za městem a opět závora. Přírodní rezervace! Konec! Otevírají bránu a my se opět<br />
otá<strong>č</strong>íme. Už to máme nacvi<strong>č</strong>ené.<br />
Další odbo<strong>č</strong>kou odbo<strong>č</strong>ujeme kde mapa dobře ukazuje, že silnice vede k moři. Po pár kilometrech<br />
zjišťujeme, že to, že na mapě je vyzna<strong>č</strong>ena silnice, zde rozhodně neznamená, že je asfaltová. Ale ani to<br />
neznamená, že se tam po ní dá dojet. Ale ani to neznamená, že to nejde. Silnice se mění v polňa<strong>č</strong>ku<br />
plnou děr a výmolů. To, že kolem jsou hospůdky a dokonce i benzínové pumpy však potvrzuje, že někam<br />
vede.<br />
Nevzdáváme to!<br />
Za<strong>č</strong>íná se silně šeřit a cesta se rozdvojuje. Nevíme kudy, a na mapě to není. Zastavujeme u krámku s<br />
chlazeným pivem a ptáme se na cestu. Něco odpovídají, ale nikdo jim nerozumí. Anglicky neumí.<br />
Stopujeme motorku. Řidi<strong>č</strong> ochotně zastavuje, ale zapomene sundat pod návalem alkoholu nohy z<br />
pedálů a tak padá.<br />
Tím padá i naše šance na radu.<br />
Nakonec nás jiní posílají přes mostek. Tma sílí.<br />
Po několika kilometrech zastavujeme u hospůdky, kde nám dva podnapilí místní radí kudy. Něco<br />
melou a pořád nám podávají ruce. Nakonec nás posílají doleva a že nás dovedou.<br />
Tam se cesta zvedá do kopce, ale s vlekem za autem není návratu. Tady se couvnout nedá! Motory<br />
řvou na jedni<strong>č</strong>ku v zatá<strong>č</strong>kách a rigolech, lítáme z jedné strany na druhou. Tlumi<strong>č</strong>e netlumí, stěra<strong>č</strong>e<br />
stírají. Oblaka prachu……….<br />
Jsme nahoře!<br />
Zázrakem jsme to všichni vyjeli. To teda byl mazec! I cesta na Sněžku je proti tomu highway.<br />
Albánci nás dojíždí a po půlhodinové jízdě již po lepší cestě jsme u moře, na pláži. Díky a <strong>č</strong>au! Rada<br />
nad zlato.<br />
Ráno procitáme mezi bunkry a odpadky. Splnilo se ale přání některých, že když jedeme k moři, tak<br />
musíme spát u moře.<br />
Pry<strong>č</strong> odtud!<br />
Zastavujeme u benzínky. Zmizí v nás několik jehně<strong>č</strong>ích bifteků a při odjezdu zjišťujeme, že je pod<br />
Renaultem louže oleje.<br />
Prasklá a proražená vana!<br />
Naštěstí jen mírně. Habžíkovy šikovné ruce dírku rozklepou. Odmastíme to lihem na holení,<br />
přeplácne se to žvýka<strong>č</strong>kou a přelepí leukoplastí. Samozřejmě voděodolnou! Kupodivu to vydrželo až<br />
domů!<br />
V městě Duressi najíždíme na kulaťák. Zprava nás však nikdo nebere na vědomí. Osmdesátkou se<br />
tam řítí auto za autem že nesta<strong>č</strong>íme zírat. Místní řidi<strong>č</strong>i nás tak dovedou někdy k zuřivosti a někdy k<br />
smíchu.
Prostě dopravní zna<strong>č</strong>ky tu mají jen informativní charakter. Plná <strong>č</strong>ára pak znamená předjížděj opatrně,<br />
a dvě <strong>č</strong>áry - předjížděj velmi opatrně. Pozitivně však je možné hodnotit to, že když chtějí předjíždět,<br />
zatroubí. Připadalo nám to nějak bezpe<strong>č</strong>nější.<br />
V Albánii během minulého režimu neexistovala osobní auta a tak většina řidi<strong>č</strong>ů nemá starší řidi<strong>č</strong>ák<br />
než 15 let. Svěd<strong>č</strong>í o tom i to, že místní silnice mají největší podíl smrtelných nehod v Evropě. Je to<br />
možná i dáno tím, že alkohol za volantem se tu vůbec neřeší.<br />
Najíždíme na místní dálnici. Alespoň podle zna<strong>č</strong>ky. Jinak je to <strong>č</strong>tyřproudá silnice oddělená<br />
středovým betonem přes který v klidu přelézá na přistavených žebří<strong>č</strong>cích i celá rodiny s dětmi. V<br />
pravém pruhu není problém předjíždět cyklistu s pytlem kukuřice na rámu, osla zapřaženého do kárky<br />
s vibrujícími koly, osla se svým pánem na hřbetu. Tu i cyklista v protisměru.<br />
No<strong>č</strong>ní jízda Albánií je vůbec excelentní adrenalin. Kol zde jezdí dost, ale všechna bez světel, tak<br />
jako i řada aut.<br />
Silnice jsou už asi bezpe<strong>č</strong>né. Už na lupi<strong>č</strong>e nenarazíte. Jen vidíte některé jejich výnosy. Kradené<br />
peníze se legalizují výstavbou a prodejem bytů, které tu rostou jak houby po dešti a pak ještě „myjou“<br />
peníze v benzínkách.<br />
Roste i individuální výstavba. Míjíme stovky nových domků, nebo i jen betonových skeletů na<br />
jejichž dostavbu chybí peníze, které se do země většinou dostávají prací Albánců v zahrani<strong>č</strong>í.<br />
Na rozestavěných domech místo naší májky <strong>č</strong>asto visí panenka nebo medvídek jako ochrana proti<br />
uhranutí, proti tzv. Zlým o<strong>č</strong>ím.<br />
Některé pohanské zvyky jsou tady stále živé.
Albánie, země hor a pláží<br />
Když zma<strong>č</strong>káte papír, rozbalíte a hodíte na zem je zvrásněn jako Albánie.<br />
Pohoří se střídají s údolími, která se ob<strong>č</strong>as natáhnou do úrodných rovin kolem řek. Průměrná nadmořská<br />
výška Albánie je přes sedm set metrů n.m. Nazývají ji proto Nepálem Evropy, nebo Zemí orlů.<br />
Na konci dálnice se před námi zvedá vysoké pohoří.<br />
Stoupáme z nulové nadmořské výšky klikatícími se serpentinami pohořím Cika až do Llogarského<br />
průsmyku ve výšce přes 1000 m.n.m. Ze severní strany sytě zelené lesy borovic a jedlí. Za průsmykem<br />
krkolomné serpentiny a hluboké průrvy řeky, která mizí v horizontu vrcholu kon<strong>č</strong>ícího kdesi dva kilometry<br />
nad mořem. Pod námi dramatické serpentiny silnice s kamenitými srázy kon<strong>č</strong>ícími v Jónském moři.<br />
Cestu vybudovali Římané. Dnes je asfaltová. Tu se svodidly, tu bez nich, se srázy několika set metrů<br />
dolů. Nezvládnout to znamená mít zde pomní<strong>č</strong>ek jako řada jiných Albánců.<br />
Na horizontu vidíme ostrov Korfu, a další řecké ostrovy Borshi a Qeparo. Břehy pod námi lemují<br />
porostlá skaliska a žlutavé pláže. Pluly tudy kdysi i Odysseovy lodě.<br />
- pláž „Czech Brach“<br />
Hned pod klesáním si vybíráme první pláž jako své tábořiště. Pod vesnicí Palasa se prašnou cestou<br />
pomalu suneme k moři na nádhernou pláž asi <strong>č</strong>tyři kilometry širokou a více jak sto metrů hlubokou,<br />
kon<strong>č</strong>ící skalním útesem a zelenými keři. Zde přistál Julius César se svými sedmi legiemi v roce 49 př.n.l.<br />
na své pouti k bitvě s Pompeiem.<br />
Zde budujeme i my svůj base camp.<br />
Doslova asi poslední ráááááj svobody v Evropě.<br />
Bez poplatků. Bez stresů. Bez pokut za táboření. Bez buzerace moderního světa zákazů. Bez<br />
poplatků za potápění, za loď, za rybaření………<br />
No, nejsme tu sami. Nad námi žije v podhůří ještě srnec, lišky, veverky, divo<strong>č</strong>áci, rys, vlci, medvědi,<br />
zmije. Naštěstí ne všichni prošli našim táborem.<br />
Navštěvuje nás jen několik želv, jak řecká, tak bahenní i zelenavá. Bílí i <strong>č</strong>erní štíři, blavor slepýš, malí<br />
i velcí mravenci, komáři, stonožky i jiná havěť. Ze svých nor vykukují chlupatí sklípkani. Ob<strong>č</strong>as si na stůl<br />
sedne i pěkně masité tak 10 cm dlouhé saran<strong>č</strong>e. Drobné kobylky ani nepo<strong>č</strong>ítaje. V podve<strong>č</strong>er nad námi<br />
přeletí jak menší (podkovovitý), tak větší dlouhoprstý netopýr žijící v nedalekých jeskyních, ale i v<br />
dělostřeleckých bunkrech nad námi. Zahlédneme i orly.<br />
Zajedou sem i ochránci přírody, neboť jsme pod přírodní rezervací. A pak ještě policie, kterou zajímá<br />
jen registrace našeho <strong>č</strong>lunu, neboť jsme v nejužší <strong>č</strong>ásti moře od Itálie, v Otranské úžině.<br />
Od Otranta v Itálii, kam vede cesta pašeráků drog a emigrace Albánců nás dělí „jen“ 72 km mořské<br />
vody. Známe to i z druhé strany, kdy jsme se v Otrantu potápěli před <strong>č</strong>tyřmi roky, kde nás za pašeráky i<br />
považovali a vzali nám motor od lodi.<br />
Zde však cítíme, že policajty spíš zajímá naše bezpe<strong>č</strong>nost. Přijedou, pozdraví, zeptají se zda nám<br />
něco nechybí a s úsměvem a pozdravem „Čeko Pavel Nedvěd“ zase odjíždějí.<br />
Cítíme se tu bezpe<strong>č</strong>ně, i díky snad tomu, že nad námi je i skupina bunkrů ochraňující tuto pláž.<br />
Opuštěných, ale dýchajících atmosférou minulého století.<br />
Ve<strong>č</strong>ery trávíme grilováním skopového, povídání o potápění a pozorováním hvězd. Díky odlehlosti<br />
zde není světelný smog a tak není noci, abychom neviděli padat hvězdy, nebo družice které protknou<br />
oblohu.<br />
Moře omývá jemně oblázkový břeh „naší pláže“ s polohrubým pískem a rozházenými valouny. Vlny<br />
šplouchají a někdy se i zvednou do výšky dvou metrů. Přesko<strong>č</strong>íte je a necháte se jimi unášet. I když je<br />
teprve <strong>č</strong>erven, teplota vzduchu je kolem 35-40° C ve stínu. Moře má přes dvacet stupňů.<br />
Kocháme se horským vrcholem Athanasi, který se přímo z moře zvedá do více jak 2000 m.n.m. Jeho<br />
vrchol ob<strong>č</strong>as zahalí <strong>č</strong>epice bílých mraků. Napadá nás: „Sundejte tu ký<strong>č</strong>ovitou tapetu“.<br />
To není skute<strong>č</strong>nost. To je jen sen. Je to neskute<strong>č</strong>ná krása.<br />
Pod plachtou tvořící stín našeho kempu tak trávíme deset nádherných dní.<br />
Ranní procitnutí a hurá k vodě. Podíváte se vlevo, <strong>č</strong>i vpravo a všude samý Čech. Není tu nikdo. Jen<br />
my! Proto Česká pláž Czech Beach!<br />
Jen asi stovka v<strong>č</strong>elích úlů opodál připomíná, že tu někde nedaleko je asi nějaká civilizace.<br />
Řada z nás proto spí i jen tak bivakem na teplém voňavém písku.
Nejhlubší uskute<strong>č</strong>něný<br />
ponor do 42 m poskytl<br />
pěkné prochlazení. Jinak<br />
nic.<br />
V těchto hloubkách už je<br />
voda v tomto období ještě<br />
studená. Snad i tím, že se<br />
tady v některých místech<br />
vlévají do moře sladké<br />
prameny z hor, jenž se<br />
viditelně mísí a tvoří<br />
haloklinu - rozhraní sladké<br />
a slané vody, které se díky<br />
různé hustotě nesmísí.<br />
P o k u d p l a v e t e d o<br />
nerozvířené vody je vidět<br />
jako <strong>č</strong>ára, když plavete za<br />
někým a voda je již<br />
r o z v í ř e n á , p l a v e t e<br />
tekutinou, připomínající <strong>č</strong>irý sirup. Sta<strong>č</strong>í ale změnit hloubku. Slaná voda je teplejší, takže když se<br />
narovnáte, pocítíte jaké to je mít, jak se říká „chladnou hlavu a nohy v teple...“. Tato chladná voda je<br />
příležitostí a nabídkou chladit si tu pivo na teplotu sedmého schodu. Což samozřejmě s chutí přijímáme.<br />
Čím více na sever, tím více je rozeklané dno. Poloostrov je potápě<strong>č</strong>sky ještě nezmapovaný, což<br />
uvádějí i albánské potápě<strong>č</strong>ské stránky http://www.divingalbania.com/.<br />
V albánských pobřežních vodách žije na 300 druhů ryb, z nichž některé patří k vzácným. Nám se<br />
podařilo sledovat pražmy i pražmany, tresky středomořské, mureny, ropušnice, létající ryby,<br />
proužkovaného kanice, kněžíka pavího, trnuchy, kranase, malé i velké langusty, chobotnice pobřežní,<br />
hvězdice i spoustu ježovek. Tu a tam zahlédnete sumýše. Barevností vás upoutá i místní flora tvořená<br />
především sasanovcem jeskynním a trsovitou houbou Agelas oroides,………<br />
Zkoušíme i no<strong>č</strong>ní potápění které však nic zázra<strong>č</strong>ného nepřináší. Jen Karel u břehu zahlédne tak 80<br />
cm velkou želvu karetu, která jak známo ohrožený druh „vyvádí“ na nedalekém ostrově Zakynthos svá<br />
mláďata.<br />
Chytáme i ryby. Na pruty. Daří se však ulovit jen malé kněžíky.<br />
Jak se tu ryba loví nám předvedly dva <strong>č</strong>luny, které<br />
zajely za nás k útesům. Vyhodili dva granáty, následují<br />
výbuchy, sesbírají ryby a na plný plyn mizí. Jo ruské<br />
třpytky, to tady asi bývá pravidlem. Za chvíli je tu těžký<br />
vojenský <strong>č</strong>lun. Nic ale nevyřeší.<br />
Lov na harpunu je tu však zcela běžný. O víkendu<br />
potkáte i celou rodinu, která si nese grilovací rošt,<br />
dřevěné uhlí, ploutve, masku i harpunu. Tu si můžete<br />
půj<strong>č</strong>it i v hotelu v Himare.
Další pláže Albánské riviery<br />
Několikrát jsme se vydali prozkoumat další možnosti potápění.<br />
Klikatící se silnice v horách kopíruje dále na jih mořský břeh. Jedinou možností přístupu k moři jsou<br />
pláže. Zbytek jsou útesy.<br />
Tyto pláže, až do Sarande, nazývané Albánskou rivierou jsou jen málo dot<strong>č</strong>ené výstavbou. Ty<br />
nejhez<strong>č</strong>í postrádají jakoukoliv infrastrukturu. Přitom jsou to prý ty nejkrásnější pláže Jónského moře. S<br />
<strong>č</strong>ímž nelze jen souhlasit.<br />
Kdyby tady nebyla izolovanost minulých let této země, stálo by tu na desítky hotelů a restaurací. A<br />
ono je jen otázkou <strong>č</strong>asu kdy to tu tak opravdu bude.<br />
- Krokodýlí pláž<br />
je hned za „naší“ pláží a je od ní oddělena jen širokým vyschlým ře<strong>č</strong>ištěm horské řeky padající z výšky<br />
přes dva tisíce metrů<br />
- pláž na jihu - Dhermiu<br />
hned v první vesnici lze sjet k moři, kde jsou tři restaurace a dlouhá pláž, jak jinak, s bunkry,<br />
zakon<strong>č</strong>ená probíhající výstavbou kempu se srubovými chatami. V létě je tu prý plno.<br />
- pláž Gjipe<br />
menší pláž v malebném zálivu s kaňonem, v kterém se nachází 75 metrů vysoký vodopád.<br />
- pláž Ilias<br />
je snad nekrásnější. Leží totiž v kaňonu přívalové řeky. Není velká, ale sevřená kaňonem působí<br />
velmi romanticky. Ani noha.<br />
- pláž v Jali<br />
je taky pustá, klidná, pohodová pro potápění za útesy.<br />
- pláž kde „kon<strong>č</strong>ej lidi“..<br />
rostoucí měste<strong>č</strong>ko Himare, které ještě před pěti lety prý bylo jen prašné město duchů dnes nabízí<br />
hotýlky, městskou kilometrovou pláž lemovanou pergolami s hospůdkami kde již i ráno v sedm pulsuje<br />
život a místní tu popíjí nezbytnou kávu. Prý hledají práci. Největšího hleda<strong>č</strong>e práce pak poznáte podle<br />
brilantního protá<strong>č</strong>ení cigaretové krabi<strong>č</strong>ky mezi prsty.<br />
Žijí zde albánští Řekové. Většinou sem jezdí i Řekové z Řecka a Italové na dovolenou, neboť ceny<br />
jsou tu buď srovnatelné, nebo dokonce nižší než u nás. Jen např. plzeňské tu popíjíme za 22,- K<strong>č</strong> s<br />
Mallborkou za 40,-K<strong>č</strong> za krabi<strong>č</strong>ku.<br />
Modré moře je tu skvělé a prý teplé dlouho do zimy. Druhá pláž za městem nazývaná Spile nabízí i<br />
pohledy do jeskyně, která byla osídlena jž v 6. stol. př.n.l. a prameny vody v ní zásobují celé měste<strong>č</strong>ko.<br />
Seznamujeme se zde s majitelem malého hotýlku a velkoobchodu s nápoji. Před týdnem se vrátil ze<br />
zájezdu z Prahy. Na stůl staví láhev albánského koňaku. Na setkání.<br />
Jeho zeť umí anglicky a tak nás seznamuje s místními poměry. Radí nám abychom zajeli na pláž před<br />
městem. Dá se tam kempovat a on tam jezdí harpunovat.<br />
„A jak se tam dostaneme?“, ptáme se.<br />
„Pojedete zpět a odbo<strong>č</strong>íte there where ends people“.<br />
„Jak kon<strong>č</strong>í lidi?“ „Tomu nerozumím?!“<br />
„Jo! Tam za městem … there where ends people“.<br />
Nakonec sedá do auta a serpentinami vyjíždíme z města a u hřbitova odbo<strong>č</strong>ujeme.<br />
Aha, tak to je to místo „kde kon<strong>č</strong>ej lidi..“.<br />
I když náš průvodce neznal „grave-yard“, <strong>č</strong>i jiný výraz, pochopili jsme až nyní kde "kon<strong>č</strong>ej lidi“.<br />
Spouštíme se k vyschlému ře<strong>č</strong>išti a přijíždíme na pláž s dvěma restauracemi, pěti bunkry a na konci<br />
po pěti stech metrech u olivového háje se útesy prudce boří do moře.<br />
Tady by potápění šlo!
- pláž Llaman<br />
je hned na jih za městem. V krásném údolí, kolem kterého se vine silnice je vybudována velká<br />
diskotéka a asi to tu musí být v létě pěkně veselé. V této době je však liduprázdná a okolní útesy lákají k<br />
potápění.<br />
- pláž Palermského zálivu<br />
spíš nabízí pohledy na přístav ponorek které mizí v útesu a na ostrůvek na němž je pevnost<br />
postavená Ali Pašou Tepelenským.<br />
Před Sarande stojí za to pláže u vesni<strong>č</strong>ky Nivica-Bubar a měste<strong>č</strong>ka Perporimi.<br />
- pláže v Sarande<br />
v jižním letovisku, se vinou kolem zálivu ve tvaru podkovy. Před vámi co by kamenem dohodil je řecké<br />
Korfu. Nad vámi hotýlky a nad nimi paneláky. Všude samá hospůdka a reprodukovaná hudba. Nic pro<br />
našince.<br />
- pláže pod Sarande<br />
jsou již velmi komer<strong>č</strong>ní a spíše tato místa přiláká milovníky archeologie.<br />
Pojízdná opravna<br />
Cesta se neobešla i bez jiných, než potápě<strong>č</strong>ských dobrodružství. To ale patří k věci.<br />
Proražená vana na Renaultu byl první po<strong>č</strong>in naší opravárenské <strong>č</strong>innosti. Po <strong>č</strong>ase se u vleku s<br />
potápě<strong>č</strong>skou technikou za<strong>č</strong>alo naklánět kolo. Trhá se náprava. Byl přetížený. Nezbývá než na pláži<br />
odmontovat celou nápravu a zajíždíme do Himare k našemu hoteliérovi. Ten nás odváží do dílny místního<br />
Řeka, kde místo svěráku, který nemá přivaří nápravu na kolejnici. Pak už raději bere dílo do ruky náš Honzík<br />
Taty. Zavaří utržený díl.<br />
„Máš tady brusku?“<br />
„Mám“, a přináší úhlovou s kotou<strong>č</strong>em o průměru snad 30 cm a bez krytu. Po spuštění navíc rozklepe ruce,<br />
neboť kotou<strong>č</strong> je excentrický.<br />
Vybrousíme svár, zaplatíme na naše 100,- K<strong>č</strong>. V hotýlku dáme ještě pivo a hurá „domů“.<br />
Potvrzuje se, že Albánci jsou vstřícní a pohostinní. Pojmy jako dané slovo, respekt, <strong>č</strong>est, host mají<br />
prý v Albánii stále ještě velkou váhu.<br />
Na pláži pak odvádíme několik opravárenských akcí.<br />
Praskl <strong>č</strong>lun. Lepíme.<br />
Vichřice přicházející jednoho dne nám láme ty<strong>č</strong>ky u plachty a tak lepící páskou a klackem vše<br />
napravujeme.<br />
Pod Pepu praská židle. Neunesla tu zodpovědnost. Lepící páska musí nastoupit.<br />
I centrála si chvíli zahrála na nemocnou. Šikovné ruce ji ale přivedly k rozumu a zase vesele bublala.<br />
Zapadáváme taky s Meďourem do písku a tak hever, podložit kamenem a …… Znova hever a……..<br />
Vítězíme i nad pískem!<br />
Tato zkušenost se nám hodila když v neděli přijelo auto s místními a zapadlo. Hever však neměli, ale<br />
pod vedením Habži řešíme i tento úkol.<br />
Jediné co se nezachránilo bylo lehátko Radky, které při vichřici v ohromných kotrmelcích odlétá na<br />
Korfu.<br />
Cestou zpět ještě v Albánii praská Habžovi výfuk.<br />
Zastavujeme u „Autoopravny“.<br />
„Máte autogen?“<br />
Odpovědí je známé albánské slovo „Jo“, tedy ne. „…..my tady opravujeme tak, že z vrakoviště<br />
vezmeme díl, upravíme ho a namontujeme…“<br />
Posílají nás o 10 km dál. Tam je dílna.<br />
Tady Habžovi nabídnou vyvíje<strong>č</strong> plynu z po<strong>č</strong>átku minulého století, kdy se na karbid nalije voda a<br />
vzniklým plynem se svaří. Svářecí drát po delším hledání nacházejí v hromadě šrotu.<br />
Habžík se slovy „buď to zavaříme, nebo vybouchnem“ výfuk opravil.<br />
Příště by bylo potřeby vzít pojízdnou dílnu V3S.
Change language