Ponorka z Liberce - buddymag.cz

64
w w w . b u d d y m a g . c z
Jak přišel kybernet k ponorce
Socialistická pohádka
Jak přišel
Zpracovala: redakce Buddy • Foto a nákresy: Petr Štemberg
Kybernet
k ponorce
Jak přišel Kybernet na myšlenku, na nápad,
zabývat se sestrojením něčeho nového, něco
vynalézat a sestrojovat?
Už hodně dávno. Kybernet je konstruktér
a to je už téměř přezdívka pro vynálezce.
Už opravdu hodně a hodně dávno, jak sám
říká: co už mi paměť ani nesahá, jsem dostal
z dlouhé chvíle a z recese nápad. Postavit
ponorku. Byla doba socialismu, skvělý čas
na vytváření nových věcí (v pracovní době,
za levno nebo zadarmo, …pamatujete asi
sami…tu dobu…).
Základem celé ponorky, jako by její tělo,
jsem získal z výměníkové stanice z paneláku.
Šlo o kotel ve tvaru obří koblihy. Jednou
za 10 let se museli měnit všechny kotle
v panelákách. Jeden ze 4 kotlů, které měl
panelák k dispozici, celou dobu nefungoval,
panelák jel vesele na 3 kotle a všichni
byli spokojení. I já, když jsem uviděl téměř
nový, ale nefunkční, kotel před sebou. Jak
ho ale získat? Jak ho koupit? Nastal nový
problém, který jsem brilantně vyřešil. Kotle
se vozili do kovošrotu do sběru, jinak to
nešlo. Zrovna v té době jsem měl kamaráda,
který mi nabídl starý nepojízdný automobil
za 400,- Kčs. Tak jsem koupil strašnou prorezivělou
káru, kterou si představte, nějaký
syčák zapálil a všechno uvnitř shořelo, a mě
zůstal jen plech… ta smůla…Takže jsem
vůz, resp. co z něho zbylo, naložil na přívěs
a hurá do kovošrotu do sběrny. Tam jsem
sebevědomě nahlásil, že vezu šrot z byťáku,
dostal jsem doklad s razítkem a hurá do
byťáku. Díky kousku papíru od důchodkyně
ze sběrny se ze mě stal majitel nefunkčního
kotle. Za doklad o předání vraku auta do
sběrny jsem dostal kotel. Dobrá výměna,
ne? Papírek z kapsy mi nahradily téměř dvě
tuny „koblihy“.
Yellow submarine nebo
obří kobliha?
A od té doby jsem začal chodit do práce
rád. Pracoval jsem tehdy ve Stavokombinátu,
který se stal, dnes by se řeklo, sponzorem
mé ponorky. Věž z bývalé výměníko-
w w w . b u d d y m a g . c z
65

66
w w w . b u d d y m a g . c z
Jak přišel kybernet k ponorce
vé stanice tepla putovala na pobočku a do
Svazarmu v Hrádku, kde jsem ji zdarma
garážoval téměř tři roky. Tři roky mi zabralo
shánění materiálu, vymýšlení co a jak,
a ježdění a řešení kdy a kde. Nechal jsem
z kotle odříznout dno, z Výzkumného úkolu
jsem získal 4 cm silné plexisklo, které jsem
z obou stran obložil ještě sklem. Plexisklo
bylo tehdy odpadem V.Ú. Kotel se už začal
podobat té pomyslné koblize a jal jsem se
stroj vyzkoušet v akci. Celou jsem ji natřel
na žluto, po vzoru známe beatlesácké písně
a hurá do akce. Jeřábem jsem dostal 1800
kg váhy na jabloneckou přehradu. Ponorka
měla na výšku 180 cm. Pomocí jeřábu jsme
ji dostali na vodu a lodí dostali dál od břehu.
Nejprve jsme s pomocí pytlů s pískem
dořešili potřebnou hmotnost pro ponoření a
posadili ji na dno přehrady. Byla vyřešena
na verzi sifonového systému. Ponorku jsme
odzkoušeli a pak ji nechali zaparkovanou na
dně přes celou zimu.
Neuplynulo dlouho a začala vadit místním
rybářům, kteří si o ni zatrhávali vlasce. Tak
se žlutá kobliha musela vytáhnout a odvezla
se na zahradu jednoho domu. Její osud tím
byl zpečetěn.
Po revoluci ji za bílého dne pomocí jeřábu
ukradli naši snědí spoluobčané a našli se
časem už jen žluté kousky rozřezané ponorky
ve šrotu. Byl to smutný pohled … To byla
tedy historie…….
Dnes se Kybernet zabývá dalšími zajímavými
technickými vynálezy.