Ekonomie 1 2. Tržní mechanismus

Ekonomie 1
RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D.
pracovna 5.052
tel. 585 63 4027
e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz
web: http://aix-slx.upol.cz/~pavlacka (podkladové materiály k přednáškám + další informace)
2. Tržní mechanismus
Základem dobrého porozumění fungování soudobé ekonomiky je pochopení toho, co je to trh,
jak se na něm utvářejí ceny a jakou úlohu přitom sehrávají dvě základní ekonomické
kategorie – poptávka a nabídka.
Trh = střetávání těch, co chtějí něco koupit, s těmi, kteří to prodávají. Exaktněji:
jakýkoliv systém koupě a prodeje zboží, služeb nebo výrobních faktorů.
Každá lidská společnost musí řešit 3 základní ekonomické otázky:
Co produkovat a v jakém množství? (nejen výrobky ale i služby)
Jakým způsobem to produkovat? (Jaké VF zapojit do výroby, technologie, …)
Pro koho to produkovat? (Kdo získá vyrobený statek, kolik toho získá,…)
Podle odpovědi na tyto otázky rozlišujeme několik typů ekonomik:
zvyková ekonomika – společnost se rozhoduje podle zvyků a tradic, historický
přístup, dnes např. domorodé kmeny,
centrálně řízená ekonomika – odpovědi jsou určovány nějakou centrální institucí,
typicky socialistické hospodářství, ale např. i válečná ekonomika tak funguje, u nás
v období totality, svět: Severní Korea, země ve válce,
tržní ekonomika – o všem rozhoduje tržní mechanismus, nikdo do něj nezasahuje,
v historii se ukázalo, že čistý tržní mechanismus selhává, často je rozdělení důchodů
mezi domácnosti pro společnost eticky nepřijatelné =>
smíšená ekonomika – převážná většina dnešních ekonomik, převažuje tržní princip,
ale jsou zde v menší či větší míře aplikovány zásahy státu.
Základní schéma tržního mechanismu:
Domácnosti vstupují na trhy výrobků a služeb s cílem nakoupit výrobky a služby, které
uspokojí jejich potřeby -> musí za ně zaplatit -> zdroje získají tím, že na trzích výrobních
faktorů nabízí služby těch, které vlastní – práce, půdu, kapitál -> VF jsou zase nezbytné pro
firmy k tomu, aby mohly vyprodukovat požadované výrobky a služby.
O tom, co se bude vyrábět, rozhodují domácnosti (spotřebitelé) tím, co nakupují. Firmy
rozhodují o tom, jaké VF a technologie použijí k výrobě poptávaných statků.
1

Uvedené schéma je zjednodušené, není uvažován státní sektor, firmy obchodují s VF i mezi
sebou,…
Důchody = příjmy z prodeje VF vlastněných domácnostmi.
Tyto vzájemné vztahy koordinuje cena, za kterou jsou dané komodity prodávány.
Co určuje cenu? Na tuto otázku ekonomové (i filozofové) dlouho nemohli najít odpověď.
Uspěl až v 19. století A. Marshall – cena závisí jak na výrobních nákladech, tak na
hodnotě, kterou statkům připisují uživatelé.
Tento vztah lze popsat pomocí analýzy poptávky a nabídky.
2.1 Poptávka
Poptávka = vztah mezi různými cenami zboží a množstvím, které spotřebitelé chtějí a
jsou schopni za tyto ceny koupit v určitém časovém okolí.
Tento vztah můžeme znázornit pomocí tabulky (obsahující kombinace ceny a poptávaného
množství) nebo pomocí poptávkové křivky.
D … poptávková křivka (z ang. demand), P … cena (z ang. price), Q … poptávané
množství (z ang. quantity)
!!! Důležité je uvědomit si, že cena P je nezávislá proměnná (tu volíme) a poptávané
množství závisí na zvolené ceně !!! (Obrázek je tedy převrácený oproti klasickému
2

matematickému grafu, kde nezávislou proměnnou zakreslujeme na vodorovnou osu. Je tomu
tak z historických důvodů, zavedl to takhle A. Marshall.)
Poptávané množství = množství, které spotřebitelé zamýšlejí koupit při dané ceně v určitém
časovém období.
Zákon poptávky = za jinak neměnných okolností (ceteris paribus), s růstem ceny se bude
poptávané množství snižovat a naopak.
Neplatí pro všechny produkty – tzv. Giffenovy statky (zákon poptávky u nich obvykle neplatí
na určitém cenovém intervalu).
Pokud se v praxi u určitého statku i přes nárůst jeho ceny zvýší poptávané množství, není to
obvykle proto, že jde o Giffenův statek, ale proto, že dochází k porušení předpokladu ceteris
paribus (za jinak neměnných okolností). Cena totiž není jediným faktorem ovlivňujícím
poptávané množství. Dalšími faktory ovlivňující poptávkové množství jsou:
cena příbuzných produktů,
důchody spotřebitelů (a jejich rozdělení),
vkus a preference spotřebitelů,
počet a věk kupujících,
očekávání dalšího vývoje,
aj.
Faktory ovlivňující poptávkové množství:
Rozlišujeme: změna poptávky (změna křivky při stejné ceně) x změna poptávaného
množství (změna ceny, posun po křivce).
pokles poptávky nárůst poptávky
Cena příbuzných produktů:
substituty = produkty, kterými může být náš produkt nahrazen (např. víno vs. pivo):
o růst ceny substitutů => růst poptávky
o pokles ceny substitutů => pokles poptávky
3

komplementy = produkty, které se spotřebovávají společně s naším produktem (např.
víno a tyčinky):
o růst ceny komplementů => pokles poptávky
o pokles ceny komplementů => růst poptávky.
Důchody spotřebitelů (příjmy těch, kteří jsou na straně poptávky):
normální zboží – při zvýšení důchodu vzroste poptávka po tomto zboží a naopak,
inferiorní zboží – při zvýšení důchodu klesne poptávka po tomto a naopak (např.
ojetá auta, oděvy v secondhandu, atp.)
Vkus a preference spotřebitelů - závisí na módnosti daného produktu, lze to hodně ovlivnit
marketingem a reklamou.
Počet a věk kupujících:
čím větší je velikost trhu, tím více zboží je poptáváno (např. otevření ekonomiky -
počet kupujících zvýšíme, když třeba začneme vyvážet do zahraničí)
změna věkové struktury obyvatelstva - poptávka po kojeneckém zboží, pečovatelské
služby.
Očekávání spotřebitelů:
očekávání ohledně budoucí ceny na trhu, dostupnosti výrobku, změna kvality
ovlivňuje poptávku v současnosti, ohlášení uvedení nového typu na trh, atp.
např. při předpovědi neúrody se zvedne nákup mouky (předzásobení se)
Další faktory ovlivňující poptávku:
počasí (koupaliště)
vládní nařízení (povinné cyklistické helmy).
2.2 Nabídka
Nabídka = vztah mezi různými cenami zboží a množstvím nabízeným prodávajícími za určité
časové období.
Tento vztah můžeme znázornit pomocí tabulky (obsahující kombinace ceny a poptávaného
množství) nebo pomocí nabídkové křivky.
S … nabídková křivka (z ang. supply),
4

Nabízené množství = množství, které výrobci plánují prodat v daném časovém období při
dané ceně.
Zákon nabídky: za jinak neměnných okolností (ceteris paribus) s růstem ceny roste nabízené
množství.
Zákon platí proto, že výrobci nejdříve spotřebovávají nejlépe dostupné (a tedy nejlevnější)
výrobní faktory a až potom ty dražší. -> Tato skutečnost způsobuje též konkávní tvar dané
křivky (např.: jak roste cena, tak výrobci mohou zapojovat dražší výrobní faktory).
Analogicky jako u poptávky rozlišujeme: změna nabídky (= změna tvaru či polohy celé
křivky S) x změna nabízeného množství (posun po křivce způsobený změnou ceny).
pokles nabídky nárůst nabídky
Faktory ovlivňující změnu nabídky:
Technologický pokrok – nové technologie vedou ke snížení nákladů na výrobu nebo
k jejímu zrychlení a to vede ke zvýšení nabídky (lepší stroje, kvalifikovanější pracovníci,…).
Počet prodávajících – zvýší-li se počet výrobců, tak vzroste nabídka a naopak (při otevření
zahraničního trhu vzroste počet prodávajících).
Cena výrobních faktorů použitých k výrobě – nejvýznamnější faktor, růst ceny VF vede
k poklesu nabídky a naopak (růst mezd, růst cen surovin, zdražení energie).
Ceny jiných produktů:
výrobní substituty = výrobky, jež mohou být vyrobeny na stejném zařízení nebo
stejnou technologií (např. bílé x červené víno, člověk s dobrou angličtinou může být
buď učitel, nebo překladatel,…):
o s rostoucí cenou substitutů klesne nabídka (např. když vzroste cena červeného
vína, tak místo bílého budou vinařství radši produkovat to červené) a naopak,
výrobní komplementy = dva nebo více produktů vznikajících zároveň (např. železo a
struska, máslo a podmáslí):
o s rostoucí cenou komplementů vzroste nabídka a naopak.
5

Další faktory: počasí, vládní nařízení (např. omezení výrobních faktorů, které poškozují
životní prostředí, uzavření ekonomiky),…
2.3 Determinace tržní ceny
Předpokladem je dokonalá konkurence, tj. trh je charakterizován velkým počtem
prodávajících a nakupujících a žádná firma ani spotřebitel nejsou dostatečně silní na to, aby
ovlivnili tržní cenu.
Rovnovážná cena = cena, při které je poptávané množství rovno nabízenému množství.
Když je na trhu větší cena P’ než rovnovážná PE, tak mluvíme o převisu nabídky. Zboží je
nadbytek, tak jej výrobci začnou zlevňovat - P -> PE => nárůst poptávaného množství.
Když je na trhu menší cena P‘‘ než rovnovážná, tak mluvíme o převisu poptávky. Produktu
je nedostatek, lidé jsou ochotni zaplatit více - P -> PE => roste nabízené množství.
Projevy nedokonalé konkurence:
regulace nájemného (ze sociálních důvodů) způsobuje trvalý převis poptávky a s tím
související neefektivní chování zúčastněných (lidé nejsou nuceni např. po odchodu
dětí odstěhovat se do menšího bytu, majitelé nejsou nuceni byt pronajímat a mohou jej
nechat ležet ladem,…)
minimální mzda - způsobuje převis nabídky na trhu práce,
aj.
6

Změny rovnováhy při změnách poptávky a nabídky:
Původní stav (PE,QE) -> z nějakého důvodu vzroste poptávka -> ve velmi krátkém období je
nabídka konstantní (prodejci nejsou schopni tak rychle reagovat na poptávku), cena vzroste na
P‘ a QE se nemění -> v krátkém období výrobci zapojí nevyužité VF, zvedne se nabízené
množství a dostaneme se na (PE‘,QE‘) -> v dlouhém období nové technologie a posune se
nabídka na (PE‘‘,QE‘‘) -> růst ekonomiky.
2.4 Elasticita poptávky (pružnost)
Elasticita poptávky měří reakci poptávaného množství na změny veličin souvisejících
s poptávkou (cena, důchody spotřebitelů, ceny příbuzných produktů (substituty a
komplementy)).
Rozlišujeme cenovou, důchodovou a křížovou elasticitu.
Cenová elasticita poptávky = procentuální změna poptávaného množství k procentuální
změně ceny.
Praktický výpočet:
kde
ED =
…původní cena
…nová cena
…poptávané množství při ceně
…poptávané množství při ceně
Změny uvažujeme v procentech (ne v korunách), protože nám to pak umožňuje porovnávat
elasticitu různých produktů (např. změna ceny o 1 Kč u rohlíku a u automobilu je diametrální
rozdíl a nelze to srovnávat, 1% změnu už srovnat lze).
7

Pokud se nejedná a Giffenův statek, tak ze zákona poptávky je elasticita vždy záporná (když
vzroste cena, tak klesne poptávané množství). Proto se dále zkoumá vždy absolutní hodnota
z elasticity.
Rozlišujeme případy:
|Ed|>1 cenově elastická poptávka – změna ceny vyvolá v % vyjádření větší změnu
Qx
|Ed|=1 jednotková elasticita - procentní změna Qx = procentní změna Px
|Ed| 1 -> když P klesá, tak TR roste; když P roste, tak TR klesá
|Ed| = 1 -> TR bude konstantní
|Ed| < 1 -> když P roste, tak TR roste a naopak.
Důchodová elasticita poptávky = procentuální změna poptávaného množství, ke které dojde
změnou důchodů spotřebitelů o 1 %.
EB=
B … rozpočet spotřebitelů (z ang. budget).
EB udává míru reakce poptávaného množství na změnu důchodů spotřebitelů. EB může být
kladný i záporný (nedáváme jej tedy do absolutní hodnoty).
8

Rozlišujeme tři případy:
EB > 0 - normální zboží (s růstem důchodu roste poptávané množství),
o 0 < EB < 1 - nezbytně nutné zboží (např. základní potraviny), hovoříme
o důchodově neelastické poptávce
o EB > 1 - luxusní zboží, hovoříme o důchodově elastické poptávce.
EB < 0 - inferiorní zboží – s růstem důchodu poptávané množství klesá.
Výraz EB hodně záleží na aktuální úrovni důchodů a uvažované velikosti změny důchodů.
Křížová cenová elasticita poptávky = procentuální změna poptávaného množství po
výrobku X, ke které dojde změnou ceny výrobku Y o 1 %.
EXY =
EXY vyjadřuje, jak poptávané množství zboží X reaguje na změnu ceny zboží Y.
Výsledek může být kladný, nulový nebo záporný:
X,Y substituty => EXY > 0
X,Y komplementy => EXY < 0
výsledky blízko nuly znamenají, že se výrobky nijak neovlivňují (nejsou to příbuzné
produkty).
9