Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

zymni gumy, no ni? Posledni šanca byl datart. Vlezu tam, same prački, ţdimački
a podobne bebechi, ale nic černobileho. Klapki něvedu. Naraz čumim jak
vegetaryjan na řyzek a koho tam něvidim? Nohavica vedle prački! Tuţ valim k
němu, ţe bych mu potřepal pazuru, jak je ten celer brycki den, ale neţ sem tam
dokličkoval, uţ ho lapla prodavačka a tahla ho k pokladni. Tuţ sem tam teţ
zamiřyl, bo sem sy chtěl na ňho aspoň šahnuť, ale zavčasu mi zecvaklo, ţe bych
vypadal jak uchil. Tuţ sem ho něchal zepsať tu smluvu a šel sem do dupy, ale
zas sem se ohliţal, esli mi aspoň nězamava, ale včil sem byl šikovny, bo sem
věděl, ţe tam němaju znački. Jejich chiba, ţe stojan s kazetami maju tak cypatě
postaveny u vchodu. Tuţ to byl den jak byk. Skusyl sem eště zajit vedle do
bauhauzu, esli tam něpotkam Rotrovu, nebo Kobra, ale guvno.
Tuţ a včil mam zas dylema: kupiť samohrajku za paru korun v pryjoru, nebo
bazmek, co fakt hraje za těţke chechtaki a nebo ty premije uvaliť na Stodolni s
partyju?
31.03.2005
Jak sem proţil ty vajcove svatki
V ponděli rano sem stanul celkem brzo, abych zajel za mamu a segru trochu ich
pošmigrustovať. Čim sem starši cyp, tym je mi to protivnějši, ale mama trva na
tradycach a kdybych raz nědorazyl na šmigrust, beztak by mě vydědila a ja se tak
těšim na ten jeji moderni nabytek.
Karabač sem sy kupil na Masarykaču od jakehosyk ťamana. Je to rok od roka
draţši a draţši. Nejlepši s tym vydrbal foter. Ten před dvaceti rokami přyvazal
na vařechu štyry mašle a od te doby to pouţiva misto karabača. Pravda, ty mašle
uţ su proţrane molami a ta vařecha vypada, jak by ju pravě vytahnul z hrnca, ale
aspoň kaţdy rok němusy uvaliť pul sta, tajak ja.
Z kvartyra sem se vypliţil krok-sun-krok jak munvolker, bo ta věčně nadrţena
susedka kaţdy rok na šmigrust hned rano odemkně a něcha pootevřene dveře,
aby kohosyk ulovila. Raz sem viděl jedneho nešťastnika, kery šel vybuchať ceru
od druheho suseda na patře, jak u ni zaklepal a zavolal na ňu, ţe ma otevřene
dveře. Chudak... Jak ho lapla a zabuchla dveře, rači sem valil pryč, abych nic
něviděl a něslyšel.
K našim sem dorazyl za chvilu, bo jak vitě, bydla štyry ulice ode mě.