Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

tahať ho ze třetiho patra před barak - na to sem byl slaby. Tuţ sem enem tak
brnkal doma.
Jak tata šel do duchodu, hned začal panykařyť, ţe něbudě chechtaku, tuţ klavir
šel z domu pro istotu jako prvni. Tenkrat sem to obečel, ale pozdějši sem začal
šilhať po takich tych eletryckich klimprach, co hraju same jak cely orchester. Ale
znatě to, člověk duma a duma a planuje a naraz je skoro v duchodu a klimper
nikdě. Na teho gimnastu v trenkach je guvno spoleh a včil byly take fajne
premije, tuţ sem začal zvaţovať, či to propiť, a nebo či sy konečně zrobiť po
tych rokach radosť.
V patek sem zašel do teho muzykšopu za Banikem. Enem sem vlez dovnitřku, uţ
kolem mě začnul tancovať taki pajtaš a co bych pry rad. Jak sem se pochvalil, co
ţe sy to chcu kupiť, hned mě odtahnul k tym klapkam a chvalil a předvaďal,
jedny lepši jak druhe. Tuţ uţ vim, čemu se temu pravi samohrajki, bo k někerym
fakt neni třeba nikoho, enem zmačknuť knofel. Jak sem mu pravil, kolik do teho
chcu vrazyť, zatvařyl se jak Jaruna v Kinestaru, chvilu na mě čuměl jak Jan
Tleskač na favorytku a potem mě poslal do pryjora do hračkařstvi. Chvilu sem
něchapal, bo ty chechtaki se mi zdaly celkem slušne, tuţ sem dřepnul a mrknul
na ten štitek s cenovku (čemu ti hňupi robja ty nalepki dycki take male a lepja je
na take cypate mista?). Ani nevim, jak sem se dostal ven, bo sem potřeboval na
vzduch. Jak sem zas normalně viděl a stravil ten kulturni šok, naraz tak třycet
metru přede mnu leze z auta Pastrňak a vola na mě AHOJ! Tuţ přyznam se,
zatetelil sem se jak nadrţena štrnastka, bo mi došlo, ţe uţ sem ten celer bryta, jak
chce se mnu aji Pastr kamaradiť. Asy sem byl eště trochu omameny, bo jak sem
zdvihal pazuru, abych mu teţ zamaval, napadlo mě, kura, jak mě asy zna? Tuţ
sem ju něnapadně lepnul na hlavu, ţe sy jako upravuju jeţka a on se mi uţ
omluval, ţe sy mě zmylil s kimsyk inym. Tuţ sem enem kivnul hlavu, ţe to je
jasne. Cestu na lokalku sem jebnul do zdi, jak sem se furt otačal, esli si to
něrozmyslel. Přy posledni otočce sem přehlednul značku.
V sobotu sem byl doma, bo mě trochu bolela hlava. Sem nětušil, ţe taka stopka
ma taki pevny slupek.
V nedělu mi otrnulo, tuţ sem se rozhodnul, ţe se mrknu do šokinparku, jak sem
tam byl minule s Markem. Nechtělo se mi pro Fildu, tuţ sem jel em-ha-de.
Bylo narvane aji v nedělu jak kravske vemeno, ale ja zvykly z ranich cest do
roboty sem to vydrţel. Prvni sem to zkusyl v elektrovordu. Tam to je jak v
bludišťu. Jak sem bludil tymi něrovnoběţnymi regalami, spoměl sem sy na ty
bludišťa v Dukovi. Ale guvno, eletrycke klimpry tam němjali a poslali mě do
hipernovy. Tam leţely enem třy, tuţ ale přece něvyvalim za klimper tajak za