Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Ale jak se dostať něnapadně dovnitřku, kdyţ ty štyře kolicy uţ beztak na celu
knajpu vyhlasyli, ţe na hajzlu je uchil, co sy foti trencle a včil uţ to beztak vi aji
rodina teho eskimaka, co tam vařy, bo take srački němoţe vařyť našiněc.
Prvni mě napadlo vletět dovnitřku, porvať hadry a Milenu, něchať chechtaki na
stole a zdrhnuť pryč. To ale mělo jednu chibu - počet fernetu v krvi dosazeny do
rovnice pro rychly rovny pohib mi vyšel moc velki. Tuţ a co tak přeručkovať po
tym rantliku nahuře, něnapadně zaklepať na okno na Milenu, znakovu řeču ji
řeknuť, co se robi a ať zaplati a idě ven. To bylo lepši, ale paru much to teţ mělo
- něumim znakovu řeč a aji kdybych uměl, asy bych ji něstačil řeknuť všecko,
neţ bych sebu jebnul z tych šesti metru nadul. Potem mi ale pambuch zeslal
anděla straţneho - kolem se motal jakisyk přykuřeny bezďak ve vaťaku a s
klobukem, co beztak našel v popelaku. Jak mě viděl enem v košuli, pravil mi,
esli němam jakesyk drobne. Hrabnul sem do kapsy a vytahnul dvě dvacki.
Řeknul sem mu, ţe mu je dam, ale musy mi na chvilu pojčať ten mantl a klobuk.
Honem sy spočital, kolik krabicovych vin sy kupi za štyrycet kaček a mantl s
klobukem změnil majitela.
Smrdělo to jak tchoř na grylu, ale dobře mi tak. To mam za to, ţe sem se něchal
namluviť do take hlupoty! Zamaskovany sem opatrně stupal po schodach do
Avijona jak Přemek po deseti stupňach ku zlate. Klobuk sem sy vrazyl do čela a
něnapadny jak Bila bez plavek sem se přyskokami šinul k našemu stolku, ale
roba nikdě! Naše hadry tam byly, nědopite sklinki teţ, tuţ němohla byť daleko.
A do štajgrove řytě! Stala u baru s jednym s tych koliku z hajzla. Tuţ co včil? Z
teho klobuka uţ mě svědila pala, tuţ sem odehnal vši, nasadil sem sy pod něho tu
svoju čapku a šel za tu dvojicu. Postavil sem se za teho bambulu a robil posuňki
na Milenu. Asy mě něpoznala, bo dal posluchala jakusyk historku o nahim
chlapovi, co tu lital před chvilu po knajpě. Kura, ticha pošta funguje rychlejši jak
maratoněc po skaţenym zelu. Nakoněc mě napadlo načmarať na pivni tacek, ţe
mě zachvatila kolika a ţe přes ten bolebřuch sem ju uţ ani něviděl a šel pryč.
Tacek sem bechnul na stul spolu s chechtakami na utratu, zebral sveter, bundu a
valil něnapadně dom. Bestyja se ani něohlidla! Dole sem vratil hadry puvodnimu
majitelovi, kery se jaksyk zalibně dival na moju bundu a sveter a odmotal sem se
na lokalku jak motyl Emanuel po divnych hřybach.
Rano sem sy přečital ezemesku, kera přyšla večer. Pry ať se na ňu něhněvam, ţe
sme se uţ něviděli, bo asy cosyk divneho zjedla, bo teţ měla koliku. A ani slovo
o pajtašovi z baru. Tuţ to je divne. No ale asy omezym chlast, bo mi to něrobi
dobře na pajšel a robim po nim cypoviny.
21.02.2005