Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

snu. Pomaly sem se začal chystať. Ne ţe bych s čimsyk počital, tuţ to ni, ale pro
jistotu sem sy vzal čiste trencle a fusakle. Nalel sem na sebe jakesyk ty
smradlave vody, keryma mě segra s mamu zasobuju kaţde svatki a vyrazyl sem.
K lokalce sem se spiš vznašal, bo mě hnala kupředu vidina čehosyk jistě
zajimaveho. Před jejim barakem sem měl pocyt, ţe du dom, bo sme ten pulrok
spolu meškali u ni. Otevřela mi v take prusvitne kombince, tuţ to sem nečekal a
huba mi dřystla aţ na prah. Kurňa, vypada furt fajně! Hned mě tahla do kuchině
jak vlek něšikovneho lyţařa. Tam uţ přypravene vino, večeřa, svički, tuţ sem
chvilu dumal, esli ju němam drapnuť a hned s ňu valiť do loţnice, ale potem sem
sy spomněl, ţe vařyla jak stara Retygova, tuţ přece to nenecham vychladnuť, no
ni? Jak sme do sebe cpali ty lahudki, valili sme na sebe očiska a vedli take ty
jemne erotycke řeči. Po jidle a vině přyšlo to, na co sem myslel cely den - no
myti nadobi to něbylo - pokračovali sme s tym, co nam před tymi rokami tak
fajně šlo. Bo ale nevim, esli to tu něčitaju jacysyk mladeţnicy, tuţ moţu enem
prozradit, ţe sme usli kolem druhe rano.
Zbudil sem se prvni, tuţ sem ji chtěl zrobiť radost a přychistať snidani. Vim, ţe
měla rada vajca natvrdo, tuţ sem je dal vařyť v takim malym hrncu, bo se v
jejich bebechach něvyznam a vratil sem se do luţka. Navrat do kuchině se trochu
protahnul, šak rozumitě, ţlutek uţ musel byť jak šuter. Potem sem se šel
sprchnuť, no a jak sem šel zkontrolovať vajca, přyvital mě puch jak v plynarni a
nasrata Dana. Ţe pry sem idijot a hovado, co ju chtělo otraviť, abych pomstil
jejiho chlopa, bo sme domluveni a všecy jedna pakaţ. Tuţ ona byla dycki tak
trochu histerka, tak sem ju chtěl postiskať a poučiť, ţe ten plyn nětravi, enem
bucha. Začla řvať jak goryla s přybitym ocasem, ţe guvno, ţe ten plyn pravě
travi a něbucha a potichu vyznamně dodala, ţe se v tym jaksyk vyznam. Byla mi
kosa, bo zrobila pruvan a ja sem měl enem ručnik. Tuţ sem chtěl na všecko
zapomenuť a lakal sem ju znova do luţka. Zas začla ječeť jak pavijan a
vykřykovať cosyk o baňkartach a zaslechnul sem aji meno jejiho chlopa v
nelichotivym slovnim spojeňu. Nakoněc mě vyrazyla na chodbu. Nevěřyl sem,
jak take male tintitko dokaţe zamesť s takim chlopem, jak sem ja (no, moţna to
zrcadlo přehaňa). Tuţ ale přece enem to něbudě zla roba, bo mi za paru minut,
kere sem stravil v podřepu, bo ty očiska na kukatkach sem cytil aji přes tu hrubu
vrstvu dřevotřyski, hodila ven aji hadry. No ale stejnak mě nasrala tak, ţe sem ji
ten ručnik nevratil.
Celkem s depku sem se vracal lokalku nedělni Ostravjenku do chalupy. Tuţ uţil
sem sy, to zas ja, ale čemu musa byť ty konce take na guvno?
15.02.2005