Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

nakupiť paru darku do šokinparku. Asy sem měl zatměni, ţe sem suhlasyl. Pravil
sem, ţe esli jet, tuţ hned zrana, ať to mame za sebu. Temu sem aji přespal na
Dubině, ať mam všecko pod kontrolu. Aji hromadki. Měl sem to fajně
promyšlene, no ni?
Zmatek začnul uţ rano u snidani. Danek se nimral v idle jak nědostudovany
ginekolog. Měl potem isť na dopoledně k segře, ale jak poblul přecyň aji ze
špiglem, jaksyk nam docvaklo, ţe to asy něbudě dobry napad. Ja sem syce pravil,
ţe segra je na to zvykla parurazy tydně od makaka, ale něuspěl sem. Blanka
znervozněla, bo co pry jak ma v sobě tu bestyju bakanu teryju? Uklidňoval sem
ju, ţe ta leze enem na oslabene jedince a tych, co ţeru majonezove salaty a ţe
Danek by se ničeho s tatarku nědotknul ani pohrabačem. Přemluvil sem ju, ať
zavola babce, ta ho chvilu pohlida a my mezytym nakupime. Horečku neměl,
enem pry ho bolel břuch, tuţ sme mu uvařyli protiblucy čaj, kery měla doma
segra. Ani mi to něpřyšlo divne, beztak se to vařy makak, jak přyjdě z knajpy po
třech. Babka jak na sviňu byla s Miladku v Zabialkově, kaj se tak fajně nakupuje
před vanocami, bo ji to tipla a poslala ji ezemesku. Tuţ fajne.
Danek nechtěl čaj ani cytěť a ani se mu nědivim, bo to smrdělo jak fusakle
vyprane ve stare vodě z kvitka. Nasypal sem tam pět lyţek cukra a med a skušal
to před nim a robil, jake to neni fajne. Nakoněc se něchal přemluviť a vypil to.
Bylo to tak tak, bo kdybysem skusyl eště jeden hlt, přydal bych na tepich do
přecyně aji paru svojich mrkvi.
Dali sme ho potem leţeť a čekali na babku. Ta přyjela po jedne a deset minut
nam vykladala, jak vyhodně nakupila a ţe bysme měli teţ vyrazyť, dokavaď je
čas. Potem se ptala, co sme to malemu vařyli a furt na mě čučela něduvěřyvě jak
pav na vějiř. Jak sem se zoptal, co je, pravila, esli uţ sem zapoměl, jak sem raz
robil pro všeckich večeřu. Tuţ nězapoměl, ale ve Vlastě u mamy sem objevil
fajny recept, tuţ sem im chtěl zrobiť radosť a nědocvaklo mi tenkrat, ţe ni kaţdy
ma rad čili papryki. Danek se potem tyděń bal na sebe vyplaznuť jazyk ve špiglu.
Včil sem v tym ale byl něvině.
Nakoněc sme něchali Danka spočivať s babku a vyrazyli kolem třeti. Uţ na
Rudne mi bylo cosyk divne, ale jak sem vjel na ten kruhač, pochopil sem, ţe ta
hlavni sranda deprem začně. Kruţili sme s felinu po parkovišťu jak Apolo skoro
štvrhodiny, neţ se našel jeden pajtaš, kery uţ nakupil a šťasny jak blecha nam
zrobil misto. Jak sem viděl ty zastupy ludi, skusmo sem pravil, ţe zvyk davať se
pod stromek darki je přeţitek a ţe včil je v modě enem se potřasť pazuru a ţe
bysme mohli zajet na zahradu a enem tak tam poseděť a počuměť do lesu.