Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Upřymny se vratil kolem pulnocy, ţe pry to s nimi vzal přes Stodolni ukazať im
krasy Ostravy a tak vubec. Segra byla rada, ţe se vratil sam, potřeti přetřela
dlaţku a poslala mi vyhruţnu ezemesku.
Přes tyděň se segra chistala za fotrem, aby tam něscypnul sam hlady, bo jak je
mama pryč, on se sam něnavařy a večeřa tak akurat tvargle a nebo hermelin v
knajpě na rohu. Kisňa hrala na plne pecki, ale to je u fotra normalni, bo potřebuje
slyšeť aji na vecku. Jak dolezla dal do kvartyru, tam předvanočni překvapeni. V
kuchini u stola seděl foter a ti dva s tymi dredami a hrali Člověče nězlob se.
Chvilu se nězmohla na slovo, ale jak ji foter s usměvem pravil, ţe mu tam
upřymny na paru dni doved dva pijonyry, myslela se, ţe zle slyši. Akurat se eště
postěţoval, ţe pry su asy z Uzbekistanu, nebo Turkmenystanu, či z kereho stanu,
bo on jim moc něrozumi, ale inač spolu vychazaju fajně. Segra mrkla na linku,
tam plno praznych piksli od mig donalda, od pic, v kutě basa piv a asy poprve v
ţivotě stratila řeč. Lapla k nim, něchala se vnutiť štamprlu ferneta a červene
figurki. Foter byl šťasny, zařyl jak prskavka v kanystru benzyna, jak komusyk
zebral figurku a tym mladym furt dokola vykladal, jake to bylo v rubani. Mladi
se teţ na něho tlemili, jak by mu rozuměli, ale spiš za to mohly ty zelene
nědopalki v popelniku. Do teho přyšel upřymny s plnu tašku ţradla. To byl pro
segru dalši šok, bo doma po sobě něsklidi ani taliř a tu se stara jak o vlasni
děcka.
Segra mlela dal jak šlajfira, ale mi uţ pomalu vypadavaly poistki, bo posluchať
segru v kuse del jak štvrhodiny by nědokazal v klidu ani ten leţak na Rudym
naměsťu. Enem se pamatuju, ţe ti dva studuju včil ve Francusku cosyk
kulturniho (ale teţ to mohla byť medycyna...) a s mladym uţ se domluvili na
leto, ať přyjedě za nimi aji s fotrem, bo pry je spravně kul, ţe im tam ukaţu ty
Šanze Lyţe a povoďa ich Aji po te Filovce. Segra mě potem eště zdrbala jak
dykobraz nafukovacy panu, ţe čumim do blba a ona mi tu vyklada duleţite věcy.
A nakoněc sem to stejnak odněs ja, bo čemu ţe sem ji nězdvihal tydlifon, bo je
chtěla ubytovať u mě a ţe sem gizd. Tuţ eště ţe tak - to sem se vyhnul fajne
šlamastyce. Ja tym robam fakt něrozumim.
Ve štvrtek rano odjeli. Lučeni jak byk. Hlavně s fotrem. Mama se naštěsti
vracala aţ v sobotu odpoledně, tuţ upřymny s fotrem stačili zrobiť v kvartyře
pořadek a vyvětrať ten smrad, jak kdyţ hořy senik, ale stejnak se myslim, ţe to
musela poznať. Aspoň podle tych propalenych zaclon. Fotrovi to ale bylo jedno,
bo se řechtal eště v nedělu. A furt mamu tahal na jakisyk Hepymil.