Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

do sebe naleli zeštyry kališki, tuţ mi koněc trochu utěk, ale pamatuju se eště, jak
popisoval, jak ju nakoněc vyvalil z kvartyra a vyhazal ji věcy oknem - včetně
tych dvuch kapesnich čoklu. Nebo mu ona utěkla? Čučel sem na ty novinki jak
Gott na plinku, ale pro istotu sem ho pochvalil, ţe tak třeba s takimi a povykladal
sem mu o Blance a Dankovi. Jak sem skončil, všimnul sem se, ţe tam lapim sam
a vykladam to dveřam. Šlak ho tref, pravil sem se a šel sem pohledať kohosyk
znameho, kereho by zajimala moja buducnosť. Nalel sem se ze skumavki eště
jednu štamprlu teho fajneho zeleneho piťa, kere se změnilo v oranţove, jak se
dotklo teho cytrona na vrchu.
V přecyni stal Luboš - teho sem se pamatoval z jedne starši akcyje, kaj tak dluho
michal, aţ skončil na vecku, kaj prosmolil celu noc - v pazuře měl sklenku s
čimsyk modrym, huštal se na nohach jak stary Bruna a čuměl na obraz jakehosyk
kvitka. Nastupca Ostramoštu mi zatapjal v břuchu jak Zet Te O a mi bylo tak
fajně, ţe sem se postavil k němu a začnul mu vykladať, jaku mam fajnu robku a
jakeho ma chitreho pajtaška a ţe ten ţivot je včil taki fajny. Jak sem dopočital
okvětni listki a domluvil, slyšel sem za sebu buchnuť dveře od vecka a Luboš byl
v dupě. Uklonil sem se kvitku a vlez do obyvački.
Na sedačce sem poznal akurat Mirka, nebo Milana, či jak se menoval. Teho
znam z předminule akcyje. Tenkrat mě zaujal takim tajemnym usměvem jak
Leonardova stara, rozjeţenymi vlasami a tym, ţe vykladal enem v holych větach
a přy tym popisoval sloţeni startovacy směsy Čelenţru. Kdosyk mi tenkrat
pravil, ţe ma v sobě liter vodki, tuţ sem to bral. Akurat mě překvapilo, jak sem
ho potem potkal asy po měsycu v obchodě a on vypadal furt stejně, aji stejnak
mluvil a přytym byl střyzlivy. Tuţ co, kaţdy je jakisyk, no ni? Pod oknem lapěla
jakasyk zamyšlena mladeţnica a čuměla do blba, tuţ tu by moh zajimať muj
buducy ţivot. Lapnul sem k ni s kadinku a rozvykladal sem se. Ani mě něněchala
domluviť bestyja, bo jak se mě všimla, začla mi recytovať jakusyk vlasni tvorbu,
kaj se to hemţilo skalpelami, střevami a odsuvanim nahrobku na řbitově. Rači
sem se zdvihnul a dumal o generačni jamě. U repraku se snaţila banda jakichsyk
třech taněčniku přeřvať Olimpiki. Zaspominal sem na stare časy, jak sme na
akcyjach hulakali u kitary Jasna sprava, Snad sem to podrbal ja, Ubečena mama
a ine fajne songi. Ale včil je ina doba, tuţ sem se k nim přydal.
Zbytek uţ mi jaksyk mizně pod zelenu perleťovu oponu s chuťu cytrona. Akurat
vim istě, ţe nad ranem sme slavnostně se všeckimi chlopami, keřy eště mohli
stať na nohach, uzavřeli jakesyk bratrstvo svobodnych a navrhli stanovy. Potem
sme aji vydali pamflet o robach a inych potvorach.