Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Jaruna mi pomohla zrobiť chlebički a Karel se vrhnul na piva. Asi to nemjal
kombinovať s vodku, bo v osum hodin uţ byl najebany jak čolek a vypadalo to,
ţe to s nim brzo jebně o zem. A teţ ja! V pul devate usnul v přecyni a nědalo se s
nim hnuť, tuţ sme ho uloţili do stabilizovane polohi a něchali ho leţeť. Jak sme
večer chodili scať, srať a někeři aji bluť, semtam sme ho jebli dveřami do hlavy.
Proto se asi zbudil aţ druhi den ve dvanasť.
Pomalu se bliţila pulnoc a partyja byla čim dal vic najebana. Posledni ambrozyju
sme dopili kolem jedenaste a vudka uţ teţ dochazala. Něvim, kdo s tym přyšel
prvni - myslim, ţe Franta - ţe bysme si mohli připiť tym sladkim syrupem, co
kdosik našel v moji lekarničce, keru mam v baře. Byla to jakasik šťava na kašel
či co. No nic moc chuť. Mi se to eklovalo, toţ sem si enem srknul, ale Franta to
vyslopal skoro cele. Cyp! Po přypitku a po hromadnem zpěvu himny sme
vyrazili ven jebnuť paru rachejtli. Šli sme kusek od baraku, bo tam maju susedi
auta a nerad by sem komusik platil vyhořelu kraksnu. Ten chuj Franta se vykosil
na čelni sklo oktafki od stareho Chvějki - ten se budě rano diviť, co to na
Sylvestra padalo za divny dešť. Potom se eště vyblil na přechodu a jacisik fagani
co šli na Stodolni se nam řehtali. Tuţ sme vytasili rachejtle a zapalili sme je
hneď tam na kolejach - co se s tym buděm srať, no ni? Jeba jak cyp a fagani
zmlkli, bo to jednemu proletělo kusek od gzychtu. Druha rachejtla buchla
Milanovi eště neţ k ni přibliţil zapalku. Kura, co mi to ten cyp fotr kupil? Řikal,
ţe to su bezpečne rachejtle z Teska, tam jak kupil ty teplaki. Ţe by to ten hňup
kupil u rakosniku? Dalšich paru proletělo blizko ludi, co čuměli na ten burdel z
okolnich oken, tuţ sme to zabalili a zdrhli se schovať na Stodolni, bo gdosik
zařval, ţe na nas zavolal benga. Vul - Sylvester je enem raz v roce, tuţ co?
Na Stodolni - to byl mazec. Milan s Frantu se rozprchli kajsik do řyti a ja sem
zustal enem s Jarunu a Pepu. Jaruna to tam znala, bo tam chodiva pařiť a tak nas
zatahla do jakesik knajpy, kde byli sami najebani mladeţnici a smrdělo to tam
jak v květinařstvi po poţaru. Dali sme si pivo a mi se začala motať palica jak
cyp. Nevim esli z tej hudby či z teho smradu. Jaruna chtěla tancovať, toţ sme šli.
Ale ja ty moderni tance něumim, tuţ sem se tam krutil jak tasemnica v hovně a
čekal na plouţak, na kerym se snaď neda nic zkaziť - krom přypadu, kdy ma v
sobě člověk chlastu jak husa nadivki. Jak se na mě naprana Jaruna přilepila, tuţ
mi huklo a začal sem ji valiť kliny do paly. No nevim jak by to skončilo, kdyby
nas něnašel Mirek s Frantu. Franta jak nas viděl, vletěl na parket a zařval "Budě
dysko!" Začal šejčiť jak šileny, ale dluho mu to něvydrţelo, bo ten syrup v nim
eště pracoval. Kdyby pogrcal enem mě, tuţ to by něbylo tak zle. Horši bida byla,
jak poblul barmana. Ten zavolal jakehosik švarcenegra, ten nas všecki popadnul
za fliger a vyhodil nas do mrazu. Cyp jakisik. Mi uţ bylo tak zle, ţe ani nevim,
jak sem se dostal dom.