Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Dorazyl sem chvilu po druhe. V obyvačce to bylo fajně nastrojene a Blanka teţ
vypadala šumně. Chvilu sem zauvaţoval, ţe navrhnu Dankovi, abysme se zahrali
na skovku a něnapadně ho vystrčim ze dveřy a zamknu, bo jak sem viděl Blanku
v tych letnich šatach, zničehonic sem v pale viděl dva kokosove ořechi pod
igelitovym ubrusem. Potem sem se pravil, ţe by se moh nasmoliť a něpopřal by
mi. Tuţ sem lapnul na gauč a čekal, co se budě robiť. Blanka mi zrobila fajnu
dortu ve tvaru srca aji se svičkami. Enem aorta chiběla. Svički sem měl
naposledy, jak mi byly třy roki - na umělym dortě u fotografa - bo mama svički
něuznavala, ţe by mohlo cosyk chitnuť, tuţ sem měl na dortě dycki enem čislo.
Teţ sem uměl počitať uţ ve štyrech rokach. Tuţ sem zaspominal na svoje davne
kuchařske pokusy. Ţe sem to ale byval vul, co? Něskaj uţ bych to v tym
kastrolu něrobil. Vzal bych se panev.
Sfuknul sem tu frontu sviček a navrhnul Blance, ţe přyšti rok by mohla ušetřyť
za vosk a zapalki, jak by mi tam dala misto kaţdych deseti roku taku tu jednu
tlustu svičku, co se dava na všesvatych na nahrobki. Asy to něbyl dobry napad,
bo se zatvařyla jaksyk překvapeně.
Potem přyšel Danek s rukami za řbetem a tvařyl se tajak by se pravě dozvěděl,
jak je to vlasně s čapem. Prvni mi chlopski potřepal pazuru a potem mi dal do
ruk zabalenu pikslu a pomrkaval jak susedka po pulhodině u kličove ďury.
Rozervu papir a tam zelena piksla s jakimisyk pismenkami na kostkach. Tuţ co
to je? Či sem male děcko, abych se stavjal kostki? Poděkoval sem a pravil, ţe se
z teho doma postavim fajny hrad. Danek se na mě podival jak Hery Poter na
kontaktni čočki a pry, ţe to je hra s pismenkami a ať to rozbalim, ţe mě ju nauči
hrať. Pry to nosy aji do školki, akurat ţe to tam s nim nikdo něchce hrať, bo
polovina to něumi, štvrtina to neni schopna pochopiť a zbytek eště něumi čitať.
Tuţ sem to rozbalil. Vevnitřku byly jakesyk umělohmotne kostki s pismenkami a
deska jak na Člověče. Hleděl sem na to jak Baroš na Blesk a hledal kostku a
barevne pajdulaki, aţ mě Danek poplacal po řbetě a pravil, ţe hned začněme a
valil do pokojika pro tuţku. Blanka mi mezytym šeptla, ţe to vybiral Danek sam
a ţe mě musy měť rad, jak mi vybral svoju nejoblibenějši hru. No nevim, mi to
přypadalo jak za trest.
Danek mi potem skušal vysvětliť pravidla. Ale buď sem něbyl v ten den
inteligentualně ve formě a nebo to vymyšlal jakisyk pazgřyvec. Neţ sem to
koněčně pochopil, hral sem to chvilu jak křyţovku a chvilu jak domino. Potem
uţ sem aji začnul tvořyť slova z tych sedmi pismen, ale skustě se cosyk
vymysleť z pismen X, A, A, J, G, Z a Z. Danek mě furt opravoval, prvni ţe gizd
neni slovo. Divam se na Blanku, ta enem omluvně krči ramenami. Tuţ jak neni?
A co su potem ti mali barabi od segry, no ni? Potem zas ţe hajcman nic