Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Někeřy z nas maju okna na jiţni stranu, tuţ ti němusa v tym hicu jezdiť ani na
dovolenu k mořu. Jura sedi hned pod oknem, tuţ aby zaprotestoval proti
nělitostnemu vedeňu, doněs se z domu lavor, dopoledně, jak začli topiči na
slunku hicovať, se tam napustil zymnu vodu a čabral se v tym hnaty, špluchal u
teho a prospěvoval se protestsongi - rozeny provokater. Špluchal ale enem do te
doby, neţ vyšpluchal tak zliter na zem, kaj vedu prodluţki ku komputeram.
Druhi den uţ visela na dveřach Laďovu pazuru psana cedula, ţe veškere lavory a
podobne nadoby na vodu su přysně zakazane.
Jak ten hic všeckim leze na mozek, lezu oni za Laďu a drbu ho jak financ kozu,
ať s tym cosyk robi, ţe se v tym něda robiť. Ten se enem vsteka, ţe jeho foter
syce kdysyk uměl poručiť větru a dešťu, ale bo Ladik něbyl hodny, tuţ ho to
něnaučil. A pry čemu se furt stěţujeme. V zymě sme vyryvali, ţe je zyma a včil
nam zas vadi horko.
V utery byl Ladik na drbacy poradě u naměstka. Porada probihala tak, ţe ho
naměstek dodrbal jak mama mikrovlnku, ţe ho zdrbalo ekonomicke, ţe pry naš
usek vykazuje spotřebu eletryki tajak menši bar s hracymi automatami. A pry se
doslechnul, ţe Ladik dotahnul do kancliku jakesyk pofiderni větraki, tuţ beztak
to je kvuli nim a ať s tym cosyk robi, bo budě bez premiji. Ladik vletěl do
kaţdeho kanclu, drapnul větrak, Jurovi musel nasylim, bo ten se přyvazal
eletrycku šňuru k pazuře a vyřvaval, ţe enem přes jeho mrtvolu. Potem ich
odtahnul k udrţbařum, aby ich prověřyli, esli se kerysyk amaterski kutil nězrobil
jakisyk turboenergosupervětrak. Ani odbornicy z udrţby ale něnašli nic.
Ladik od te doby bluma po kanclikach jak turysta s alzhajmrem a něnapadně
kontroluje, co ma kdo zastrčene v zasuvkach. Pepik, kery se s nim pohadal kvuli
varne konvicy, se od te doby robi ajskafe - zaliva se granko s kofeinem zymnu
vodu z kohutka. Ladik totiţ prvni tvrdil, ţe konvice moţu byť v kaţdym
kancliku, ţe to neni nic proti ničemu a ţe to aji schvalily odbory. Potem zas, ţe
nam stači enem jedna na patro, ţe to ma odběr jak byk. Nakoněc pravil, ţe ať se
dal vařyme kafe všecy, ţe to obhaji, tuţ to mu uţ Pepik jebnul konvicu na stul a
fajně volenymi slovami z anatomicke přyručki mu doporučil, kaj se ju ma strčiť.
Uţ aby se vratil šef. On byl syce semtam teţ divny, ale Ladik to je egzemplař jak
z bichle "Duševní poruchy a jak s nimi ţít". Včera mě potkal dole u dveřy, jak
sem se vracal z kantyny, tuţ sem se ho zoptal, kdy mam odevzdať tu spravu pro
[cenzura], co po mě chtěl eště šef. Ladik zařval vyděšeně na cele kolo, ţe co to tu
vyřvavam, ţe nazev je tajny a ať šeptam, bo něpřytěl naslucha. Něchapavě sem
se rozhlednul po prazne chodbě, kaj akurat v dalce prohravala sekretařka na body
s kafematem. Chudak, asy mu uţ z teho horka definytyvně jeblo v pale.