Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

samohonka a foter měl teho v sobě tak ze štvrť litra, tuţ se neni co diviť, ţe mu
to zahibalo se zavitami. Naloţil sem ho do feliny a valili sme na pohotovosť.
Kdo by čekal, ţe v patek večer tam budě jeden pobodany Razovity Občan Města
a roba s mladeţnikem, kery se zeblul, neţ přyšel na řadu po te ikebaně. Foter
statečně seděl a snaţil se dychať zbylymi otevřenymi porami. Jak sme se po
třyštvrtě hodině dostali dovnitřku, dochtor ho prohlednul, cosyk mu pichnul, ale
fotrovi se furt jaksyk zle dychalo, tuţ ho poslali na Fifki. Tam ho proměřyli
skrznaskrz a nakoněc se ho tam něchali, pry pro zycher. Zajel sem mu eště dom
pro piţamo a jakesyk ty bebechi na myti, sklidnil mamu, od kere sem poprvy raz
slyšel "ten stary cyp!", ţe ho enem pichla vosa a zavez mu to zpatki. Jak se se
mnu lučil, pravil mi, ať ty bestyje dorobim, ţe ma v šopě eště stary bijolit. Ten
pry dycki fajně hořel.
Doma sem potem zavolal segře, čemu cosyk něřekli, jak tam byli a našli tam ty
vosy a čemu tam byla ta paska s tym napisem Policyja. Ta se chvilu krutila jak
vlasy v syfoně a nakoněc z ni vylezlo, ţe to objevil makak a bo se mu ty iněkčni
muchi něchtělo likvidovať, vymyslel se storku o tym, ţe u nas na zahradě našli
poliši bombu, aby odradil gizdy. Ani sem se něptal, kaj vzal policejni pasku. Ten
vul ma asy zname všude. Povykladal sem ji, jak to fajně prospělo fotrovi,
doporučil ji, ať pourguje tu umistěnku do ostravske zoo a šel chrněť.
V sobotu bylo rano celkem chladno, tuţ Blance ani něvadilo, ţe sem ten Hlučin
zrušil. Slibil sem ji ale, ţe se k ni stavim na kafe a zbytki z oběda hned, jak
vitězně zruinuju ten vosy pluk. Cestu sem se stavil v Hornbachu a kupil pro
istotu třy jakesyk spreje. Stalo to syce skoro štyry sta, ale jak sem se přečital
navod, bylo mi jasne, ţe po tym poscypaju ni enem vosy, ale aji veverki v
nědalekim lese. Zaspominal sem, jak sme s bandu jako mali gizdi na haldě
vypalovali vosy hnizda a robili z nich male letajicy Husy a celkem sem se těšil.
Jak sem dorazyl na zahradu, trochu sem změnil nazor, bo včerejši fotrova akcyja
vosam moc něuškodila. Vypadalo to, ţe se přyvolaly na pomoc kamaradki, bo
tolik ich tam přecy němohlo byť předtym. Litaly po pulce zahrady jak male
zmatene grypeny a zpoza plota na mě posměšně volal cyp sused, ať se skrotim
ty domacy zviřatka, ţe mu lezu do piva. Něvšimal sem se ho a šel pohledať
jakesyk stare hadry. Něvim čemu mi v pale blikalo, ţe tu musy kajsyk byť
včelařska helma, ale po pulhodině hledaňa mi docvaklo, ţe v šopě najdu tak
maksymalně haviřsku. Navlek sem se aspoň tu, ale cytil sem se jaksyk zranitělny
v gzychtě, tuţ sem se kolem něho aspoň omotal bavlněnu plinku, co tam měla
segra odloţenu po gizdach (vypranu!). V šifoneře se starymi hadrami, v kerych
by něšel nikdo uţ ani na ples bezďaku, sem našel stary koţeny kabat, kery sem
raz dostal k vanocum od dědy a v kerym sem kdysyk skušal baliť robki na