Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

A eště raz se musym zařvať GOOOOOOL, bo sem se dočital, ţe nejvěči
ostravski ekzhibicyjonysta nědostal duvěru od svojich partajnich kolegu, tuţ na
podzym pada jak listi z topola! Tuţ to je fajne. Ani mě něrozhodilo jeho
vychlubani, ţe pry Ostravě pod jeho vedenim vzrostlo sebevědomi... Tuţ nevim,
mi spiš bylo stydno za to jeho vařeni Čiňanum v den okupacyje Tybeta, za ty
ducduc songi, kere potem prodaval/něprodaval na měsckim infocentru a za to
jeho radnični fotoalbum, kere sem co měsyc vyhazoval ze schranki.
Tuţ ale co, ţivot idě dal, no ni?
A aby byl uţ na věčne časy pokuj od podobnych otazek, jak je tuta:
mistopřyseţně prohlašuju, ţe ten pajtaš, kery kaţdy den vyklada svoje
capiny na Impulzu něma se mnu nic společneho, bo kdyby měl, uţ davno se
vam pochvalim, ţe sem dobyl dalši medyjum. Tam se chvali iny ostravan.
Akurat ţe mi ty jeho dřysty přypadaju take jak ţradlo od nas z kantyny -
němasne něslane.
18.06.2006
Všecke skrypta spaliť!
Koněčně to mam za sebu. Kura to byl chaos.
Jak sem mamě něprozřetelně řeknul, kdy a kaj jedu, večer před odjezdem doma
zvonek. Mama s narvanu igelitku. Ptam se ji, čemu mi nězavola, jak idě do
obchodu, ţe bych ju vzal felinu. Pohladila mě po hlavě (fakt!) a pry, ţe ni, ţe mi
cosyk přychistala, jak jedu na taku daleku cestu. A začla vykladať na stul
hlinikovu pikslu, v kere sem kdysyk nosyl do školy svačinu, vevnitřku halda
řyzku, v druhe - menši - hromada ogurek a rajčat a v take male umělohmotne
štyry vajca natvrdo a slanka, pry kdybych měl hlad cestu zpatki. Tuţ mamo,
něhlupni, šak nějedu na vylet, pravim ji, ale byla něoblomna jak večerni rohliki z
Kauflandu a pry ţe se to musym všecko vzať. Tuţ co, šak mam velki ruksak, no
ni?
Vlakem moc často nějezdim, tuţ sem rači zajel eště večer poptať se na hlavni
robki na informacyjach, kolik to stoji a esli se to moţu kupiť den předtym.
Robka mě moc něpotěšila, bo jak sem ji pravil, ţe v deset musym lapět na dupě
na skušce, pravila mi, ţe buď Ostravan nebo Pendolino. To tam mělo byť aţ po