Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Jak uţ vitě, vajcove svatki začly něslavně, ale jak sme se do druheho dňa vyspali,
všecko vypadalo lepši. Zajeli sme se na vylet, dokoňca sem aji s Adamem
vyměnil paru dřystu o te jeho barevne televizy s šipkami v te jeho kaře. Syce mi
odpověděl, ţe to bych stejnak něpochopil, ale jak sem ho poslal do Podoli,
sklidnil se. Danek mi začnul vysvětlovať jakesyk dřysty prdy o navigacyji a
satelitach, prd sem temu rozuměl, a nakoněc se mě zoptal, co je v tym Podoli a
čemu tam stryk ma isť. Adam enem přes rameno odfrknul, ţe nikdě něpujdě, bo
z lekarni nic něpotřebuje. Blanka se enem usmivala, bo měla radosť, ţe se trochu
rozumime a pry ţe sme jak mali Jardi. Zbytek vyletu sme stravili vysvětlovanim,
čemu se pravi mali Jardi a ni mali Dancy. Večer sem všeckich překvapil, bo sem
se na pul hoďki ztratil v lese a vratil sem se s hromadu vrbovych prutku a za
chvilu uplet třy pořadne šmigrustbiče. Blanka mi potem něnapadně ovazala
rozřezanu pravu pazuru.
Druhi den odpoledně dorazyli dalši zufalcy do teho "fajneho ubytovani druhe
kategoryje". Třy celkem šikovne robki uprostřed lesu - tuţ to mi pověztě, co tam
tak moţu hledať? Ale aspoň se bylo na co divať, bo to byly jakesyk zněuznane
sportovkině, kere rano cvičily hned vedle parkovišťa. S Adamem mame
kupodivu stejny vkus, bo sme ich pokrytyzovali a komentovali. Danek je asy z
ine rodiny, bo po pulhoďce ruzneho protahovaňa a ohibaňa pravil, ţe se mu
stejnak nejvic libi ten zeleny traktor s tu radlicu.
Nedělu sme stravili skoro cely den bluděnim po lese a určovanim světovych
stran. Danek měl cosyk naštudovane z domu a furt ho to nechtělo přestať baviť.
K večeru uţ ho to zmohlo a cestu zpatki uţ něchtěl isť po svojich, tuţ sem ho
vyfasoval jak baťoh na řbet a neţ sem pravil "seď rovno", chrněl. Bambelal se mi
na řbetě jak hadřeny pajac. On syce něvaţi moc, ale skustě něsť paru kilometru
na ramenach malu ovcu. V pulce cesty sem začnul stavkovať, ţe chcu střydať a
ať ho něse aji Adam, ale ta bestyja se vymluvila na jakusyk skola jozu, tuţ sem
tahnul dal jak vlečne lano na Zarubku. U chajdy sem ztrhany jak volebni plagat
navrhnul, ţe bysme mohli dať Danka spať a zajsť na jedno na dobru noc dolu do
baru. Bar temu pravim enem temu, aby bylo všeckim jasne, ţe se tam nalival
chlast. Inač to mohla klidně byť lyţarňa, stolařski sklad a nebo aji jakasyk dilna.
V baře lapěly ty třy sportovkině a slompaly zelenu. V kutě eště lapěl ten par
novomanţelu a čučeli se do oči jak na vyšetřeňu očniho tlaku. Po te tuře ve mě
zasyčely dva škopki jak slimak na pecu a bo se mi přestalo chtět spať, zoptal sem
se recepčni a barmanki v jedne osobě, esli by nam mohla oprašiť a zapnuť šipky,
kere visely v rohu. Kupodivu fungovaly, tuţ sme se s Adamem začli předhaňať,
kdo je lepši. Ty mladeţnice uţ to asy slompaly delši dobu, bo se bez ptaňa
infiltrovaly mezy nas tře a začly hrať teţ. Adam asy neni moc zvykly na pivo, bo
po třetim uţ byl taki fajně ohebny a jak sem šel na vecko (dufam, ţe to bylo