Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

"Autor vychází z lašského nářečí, dobře ho zná. V gramatice se jej drţí důsledně,
podle slovní zásoby jde o stylizovaný jazyk ostravských hospod s prvky slangu
mladých," říká Oldřich Uličný, bohemista z Filozofické fakulty Univerzity
Karlovy.
Horník, nebo novinář...?
Kromě vlastních slov vymýšlí často nezvyklá přirovnání: smrad jak v babske
šatni po tělocviku či vysmati jak Koţeny na madračce.
"Pro ostravské čtenáře trocha patriotismu, pro české exotika - jiný jazykový kód,
který je třeba dešifrovat," říká Uličný. "Navíc je expresivní, taková řachanda -
jadrný jazyk s vulgarismy. Přesto bych se Deníky Ostravaka nebál označit za
uměleckou literaturu, " dodává.
Ajeho pseudonym? Anonymita je výborným marketingovým tahem. Čtenáře
láká tajemství. Obraz autora lačně skládají z drobných střípků z povídek:
samotář, 30-40 let, bezdětný, zamilovaný do rozvedené Blanky s dítětem, baví
ho internet...
I o jeho profesi můţeme jen spekulovat. O zaměstnání mluví jako o šichtě, do
práce chodí brzy ráno. Rád odkazuje na hornické povolání. "Farame dal, no ni?"
oslovuje čtenáře. "Foter byl haviř," vysvětluje. Je po něm? Těţko říct.
Můţe být klidně i herec či novinář. Někdo o něm na internetu tvrdil, ţe kdysi
psal do novin Horník.
"Sem jak schizofrenyk. Mam v sobě dva gizdy. Gizd ekzhibicyjonysta by lez aji
tam, kaj ho něpozvali. A gizd introvert něchce nikdě chodit, bo kolem sebe vidi
same špijony. Ale ni ţadna paranoja, sem uplně v oukeji, jak pravja zapadně od
Ostravy. Bo esli mě raz kerysyk gizd s dluhim objektyvem vypatra nebo
prozradi, uţ to něbudě ono," říká v předmluvě čtvrtého deníku.
Jeho identita by se dala odhalit. Do redakce MF DNES poslal i mobilní číslo, na
kterém je k zastiţení. A nechyběla poznámka: enem ezemeski.
Co zkusit zavolat? Hlas třeba něco napoví.
Nedostupný...