Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

Do dupy s pololetnim vysvěčenim
Ponděli stalo komplet za guvno. V robotě se na mě všeci čučeli jak na egzota, bo
Jaruna asy povykladala svoju verzyju. A ona? Ta se mi vyhibala jak čert křyţu.
Jak šla na oběd, něnapadně sem mrknul do jejiho kancla. Tapety s Matušovičem
v kiblu a na stěně štvrt teho Kotka. Ja tak! Temu měla rano to Bravo, bo tam
vychaza ten mlady gizd na pokračovani. A ja hňup na ňu eště pokřykoval, esli
ide na ten časak lovit mlade synki před prumku a bacha na pedofiliju. No nic,
dlabu na ňu, šak bab je dosť. Eště k temu kolega je nachcypany, tak na mě šef
navalil jeho robotu, tuţ sem od radosti hykal jak osel na trampolině. Cestu z
roboty přyšla ezemeska od synovca, ţe se stavi v pět pokecať o tym dyvidy. Tuţ
to mu trvalo, barabovi jednemu.
Dorazyl skoro přesně, bechnul na stolek v přecyni letački, potem hrabnul do
baťoha a vytahnul vysvěčeni. Chtěl sem se podivat, jak se gizd uči, ale on
natahnul druhu ruku jak by na cosyk čekal. A do dupy! Zas mě oţebrači jak
kaţdy rok. Tuţ či němaš tatu či co? Hrabnul sem do peněţenki a neţ sem našel
pajcku, uţ mi z ni tahal kilo. Tuţ ať neţeru. Ale to eště nebyl konec. Pry "Eště
pro brachu" a tahal mi druhe kilo. Tuţ do dupy, brachove vysvěčeni sem ani
neviděl a mam mu platit? Jak mi ale vytahnul eště pajsku se slovami "Segře by to
bylo líto", ohnal sem se po nim jak po nadrţene masařce a peněţenku sem si
strčil do zadni kapsy galat. Jak lito? Dyť ta mala eště ani do školy nechodi!
Potem ale ten chachar misto teho, aby se hrnul do obyvački, začal ten papir se
znamkami strkať zpatki a vychrlil na mě "Musíš-si-vybrat-stroj-co-umí-er-pluser-minus-er-we-plus-er-we-minus-moţna-taky-empétři-a-divix-a-budeš-vpohodě-jo-a-nejlevnějši-mají-v-Makru."
Bechnul dveřami a byl fuč.
Tuţ zustal sem tam stat jak svata dala nevěděla komu. Snaţil sem si uloţiť do
paly ty informace. Kaj ja bych se ale dostal do Makra? Či sem podnikatel, či co?
A v ten raz mi zasvitlo v lebce: Venca přece podnika. Ten by moh mět Makro
kartu. Poslal sem Pepinovi ezemesku, esli ma na Vencu čislo. Měl, akurat mu
trvalo pět sprav, neţ pochopil, ţe mi ho ma vul poslať. Konečně sem vytočil
Vencu. Chvilu se vykrucal jak Fibingerka na Zlate tretře, ale nakoněc suhlasyl s
tu podminku, ţe tam pojeděme moju karu, bo svoju ma pry v servise. Tuţ sme se
domluvili na středu a ve mě to potem začlo hlodať. Co jak do středy bude tak
hnusně jak včil? Šak to šklha aji pěški natoţ v autě. Na kole bysem do Heřmanic
do garaţe ani nědojel, bo němam radlicu na snich a stačil by ten kopec za
křyţovatku, abych sebu bechnul a komusyk se podival, jak ma fajny podvozek.
Tuţ leda tam zajet trolejbusem. Ále co, rozhodnute, aspoň ušetřym, kdyţ je to v