Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

ale libi aji kdyby se všecy stavjali na hlavu, tuţ co. To znam, jak je člověk
zalaskovany, je jak Štefan Vonderka - něvidi škrabance na kisni a sdratovane
obvody.
Ale aji tak sem mu pogratuloval k fajne volbě. Trochu mě natahlo, jak potem na
mě mrknul a pravil, ţe fakt vypada dobře, "...ale stryku, fakt uplně všude, jesli
mi rozumiš" a mrkal jak kdyţ se chlop s parkinsnem hraje ze ţaluzyjami. Jasne,
ţe rozumim, šak nejsem pohlupavy, akurat mi něšlo do paly, ţe ten maly pajtaš,
kery nědavno tahal na ulicy oranţovu tatrovku, se mi tu chvali svojim milosnym
ţivotem, tuţ kaj ten svět spěje.
Kival sem, jako ţe poslucham a rozumim a potem sem se přeptal, co ona pravi a
jak se těši na společny ţivot. Přestal vykladať o mateřskich znamenkach, chvilu
krutil ramenami jak mlada sykorka, jak se uči litať, tuţ mi bylo jasne, ţe tu je
kajsyk zakopany ryntyntyn. Nalel sem dalši pulku a dumal, esli ho mam
poplacať chlopski po řbetě a nebo ho obejmuť kolem ramen, tajak kdyţ jako
maly harant spadnul z kolobki. Naraz jaksyk začnul posmrkavať jak alergik na
ţňach a vylezlo z něho, ţe ona se vlasně vdavať něchce. A bech ho! Tuţ to
vypadalo na zajimavy večer. Nalel sem dalši pulku, akurat nevim, esli fernet
bylo to spravne sladidlo na tu jeho hořkosť.
Začlo to z něho leť jak z praskleho střeva. Ţe pry je skvěla, ale bere ho enem za
kamoša, syce blizkeho, ale ţe pry je pro ňu moc mlady. Jak by mi mluvila z
duše, pravil sem se v duchu, ale kvuli ztrapenemu synečkovi sem se zamračil, jak
bysem to nědokazal pochopiť. Upřymny furt vysvětloval, ţe je syce o paru roku
mladši, ale ţe je mu to jedno, bo ju chce a da ji všecko, co ona budě chceť a aji o
to male se postara, aji jak neni jeho. Tuţ ten je v tym aţ po středni ucho.
Vykladal a vykladal jak na předvolebnim srazu a ze zlatokopki, kera chce našu
familiju přypraviť o deprem zletileho synka a chechtaki, se naraz vyklubala fajna
robka, kera ma syce poměr se zajicem, ale ma tolik rozumu, ţe mu furt opakuje,
ţe z teho do buducna nic něbudě. Zabylo mi ho aji trochu lito, jak mi se slzami v
očach vypravjal, jak uţ ho pětrazy poslala do dupy s jeho ţadosťu o pazuru.
Opatrně sem se začnul vyptavať, jak by ich chtěl všeckich uţiviť, tuţ se přyznal,
ţe chtěl bechnuť ze školu a isť robiť, ale ona ho pry zdrbala a ţe by ho uţ nikdy
nechtěla znať, jak by tu maturu nězrobil. Tuţ ta roba se mi fakt začinala
pozdavať, moţna ţe bych ju moh navesť, ţe by u mě měl upřymny umyť okna,
bo v loţnicy uţ ani něpotřebuju ţaluzyje. Dal se litoval a zalival to fernetem a
potem uţ se trochu začnul zamotavať, ţe by hlavně chtěl svoje děcko, ale jeji by
adaptoval, i kdyţ Mareček je trochu rozmazleny, ale to ţe něvadi. Vysvětlil sem
mu, ţe kdyby to male adoptoval, platil by jak za ruţoki, jak by se přypadně