Denik-ostravaka - e-knihovnazdarma.cz

aţ skonči ten fajny program. Stala nade mnu jak buch pomsty a klepala nohu do
parket, tuţ sem rači stanul, šak to cvičidlo na břuch se moţu objednať indy.
Lapli sme do feliny a valili do Hipernovy. Cestu bylo ticho jak na plese
hluchoněmych. V Hipernově sme začli očumovať kola. Jak kolem projiţďal taki
ten bruslař, Blanka ho zastavila a pry, esli je to vhodna velikosť pro předškolni
děcko. Chvilu se měřyl kolo, chvilu nas a potem pravil, ţe on je od zeleniny, tuţ
sme chvilu proklinali společneho něpřytela - všecki prodavače. Hned se trochu
vyčasylo. Potem sme šli omrknuť nabidku do Gigasportu a bo se Blanka začla aji
trochu usmivať, navrhnul sem ji, ţe to klidně potem vemem přes Tesko a Kerfur.
Robam fakt stači malo, bo roztala jak barbina ve vysoke pecy a začla aji
odpovidať. A tak sme absolvovali někoněčny kolotoč kolem minykol, kere byly
všecke stejne, ale Blanka se pečlivě zapisovala všecke parametry a ceny a
přesvěčovala mě, abych kaţde něnapadně fotil tydlifonem. To tak. A jakisyk ten
zněuznany Rambo se mnu vymete kumbal.
Cestu dom sme se eště kupili šampus, bo sme byli z teho vybiraňa zedřeni jak
dva zavity a zrobili se pěkny usmiřovacy večer. Na planovanu Stodolni nědošlo,
ale ani jednemu to stejnak něvadilo.
V nedělu bylo počasy jak malovane a ja sem zpětně něchapal, čemu sme se včera
tak rafli. Zrobil sem snidani do luţka a tam sme podřystali o našich familijach a
zas bylo fajně. Aji sem tu velku Evu chapal, ale nahlas sem byl ticho. Moţna se
na teho blonďateho chitrolina zvyknu. Chtěl sem zrobiť eště aji oběd do luţka,
ale všecko sem uţ pouţil na vyrobu snidaně, tuţ sem ju pozval na picu, kaj
minule dlabala segra s gizdami.
Po fajnym obědě sme se šli projsť do Komeňaku, kaj bylo moc pěkně. Nebe
modre jak zeprane monterki, slunko celkem hřalo, luft voněl po jaru a ni po
Paskově a sedmikraski lezly z hliny skoro před očami, tajak by ich haviřy
vystrkovali ven. Moja duša romantyka se enem vevnitřku smjala. Kolem ludě
ruku v ruce, teţ zastup kolobuťařu a mi dycki zaškubalo nohami, jak kolem
kerysyk projel. Blanka pravila, ţe kdysyk obstojně bruslila na ledě a ţe to
němoţe byť aţ tak inši na kolobutach. Spoměl sem se na svoje kolobutove
začatki a kivnul sem, ţe určitě němoţe. Domluvili sme se, ţe ja ji přypomenu
brusleni a naučim Danka jezdiť na tym novym bicyklu. Bylo mi tak fajně po te
dluhe zasmolene zymě, ţe sem všecko odkival.
Aţ odpoledně, jak uţ byla Blanka doma, se mi zatmělo před očami. Danečka?
Jezdiť na bicyklu? Co sem komu porobil...